Povinný podíl žen ve vedení firem? Genderové kvóty ničemu nepomůžou, spíš naopak

Dobré úmysly samy o sobě nezajišťují kýžený výsledek a leckdy mohou nadělat víc škody než užitku. Platí to třeba o genderových kvótách vyhlašovaných ve jménu sociálního i hospodářského pokroku.

Kvóty, nebo sankce. Vyberte si

Společnosti, jejichž akcie se obchodují na kapitálovém trhu, budou muset zajistit, aby v jejich vedení byly aspoň ze třetiny zastoupeny ženy. Nařídí jim to zákon, jehož návrh zveřejnila vláda v elektronické knihovně eKLEP.

Zákon vychází z evropské směrnice o genderové vyváženosti vedení kotovaných společností, kterou by Česko do svého právního řádu mělo začlenit do 28. prosince. Jinak mohou následovat sankce.

Cílem je zajistit rovnost příležitostí pro muže a ženy, přesněji dosáhnout vyššího počtu žen podílejících se na rozhodování obchodních společností. Evropská komise si od genderové kvóty navíc slibuje, že zlepší správu i řízení obchodních společností a přiláká do firem víc ženských talentů. Z toho potom vyvozuje závěr, že směrnice „zvýší konkurenceschopnost a růst evropské ekonomiky“.  

Nasnadě je však otázka: Není snad právem majitelů a investorů, kteří do obchodních společností vkládají své peníze, rozhodnout, jaké lidi jmenují do jejich vedení? Dá se snad předpokládat, že „osvícení“ regulovčíci v Bruselu ví líp, jaká personální politika prospěje růstu firem, než jejich majitelé?

Komise pro podporu tvrzení o ekonomické prospěšnosti zmíněné regulace exaktní data v dokumentech popisujících směrnici nepředložila. Ekonom Lukáš Kovanda však v anketě webu Peníze.cz už dříve připomněl studii publikovanou v odborném magazínu The Quarterly Journal of Economics.

Ekonomové Kenneth Ahern a Amy Dittmarová v ní spočítali, že desetiprocentní povinné navýšení podílu žen ve vrcholných orgánech norských firem vedlo k poklesu jejich tržní hodnoty v průměru o víc než dvanáct procent. Některé firmy přiměly kvóty dokonce přesídlit do jiné země.

V roli outsiderky

Časopis The Economist zase zmínil studie z italského a francouzského korporátního prostředí, které dospěly k závěru, že genderové kvóty žádný významný vliv na výkonnost firem neměly. Neprospěly jim ani je nepoškodily. Neprojevily se například v jejich obratu, zisku, zadluženosti nebo návratnosti aktiv.

Analytici, kteří studie vedli, to vysvětlují tím, že rozhodování v obchodních společnostech se vlastně nezměnilo. Ženy, které se do vedení díky kvótám dostaly, se ocitly v postavení „outsiderů“, přesněji „outsiderek“. Neměly patřičný respekt, jejich vliv na kolektivní řízení společností byl mizivý až nulový.

Nasnadě je otázka, jak se ženy v takovém genderově zajištěném postavení asi mohou cítit. Opravdu genderové kvóty mohou prospět těm, kvůli nimž jsou zaváděny?

Co víc, ptát se můžeme také na to, zda kvóty neuškodí těm nejschopnějším ženám, které se dokážou prosazovat i bez nich. Neulpí na nich stín podezření z genderové protekce?

Reportuj, nebo zaplatíš

Evropská komise vymyslela v posledních letech několik směrnic týkajících se spravedlivého odměňování za práci a sociální i environmentální odpovědnosti. Všechny s sebou nesou administrativu spojenou s vedením nejrůznějších statistik a pravidelným reportováním.

Shutterstock

Vláda chystá socialistickou regulaci mezd. Ve jménu genderu a rovnosti

Stát zastrčí ještě hlouběji nos do soukromého byznysu. Vláda, která se hlásí ke svobodě podnikání, bude zavádět regulace prosazující rovné odměňování a genderovou spravedlnost ve firmách, píše ve svém dalším komentáři pro Finmag.cz Pavel Jégl.

Platí to také pro směrnici o genderových kvótách, která má být začleněna do českého práva. Firmy či banky, na které se vztahuje, budou povinny reportovat, jaké je zastoupení mužů a žen ve vrcholových pozicích a jaká opatření přijaly, aby předepsané kvóty dosáhly. Případně budou muset vysvětlovat, proč je nesplňují, co pro jejich splnění udělají a žádat o prominutí pokuty, která za porušení genderové legislativy hrozí.

Pravda, nad touhle legislativou bychom možná mohli mávnout rukou s argumentem, že na firemní prostředí v Česku nebude mít až tak výrazný dopad. Požadavky na vyvážené zastoupení se budou týkat pouze firem s veřejně obchodovatelnými (kotovanými) akciemi, které mají víc než 250 zaměstnanců a roční obrat přes 50 milionů eur.

V Česku se podle důvodové zprávy přiložené k návrhu zákona dotknou pouze tří firem – ČEZ, Philip Morris ČR, Kofola Československo – a dvou bank – Komerční banky a Monety Money Bank.

Copak se ale dá věřit tomu, že normou pro kotované společnosti genderová regulace skončí? Evropská komise v doprovodném textu ke zmíněné směrnici dala najevo očekávání, že ostatní společnosti budou následovat příklad velkých genderově regulovaných firem a zavedou vlastní kvóty

A když se její očekávání nenaplní, je nasnadě předpovědět, co bude následovat – nastoupí unijní regulovčíci a zakleknou i na menší firmy. Tak, jak to udělali v případě těch největších a nejviditelnějších, když dřívější apely komise na genderovou vyváženost nevyslyšely.

Řešení, které nic neřeší

Podle genderové směrnice mají v polovině roku 2026 ženy zastávat nejméně 40 procent nevýkonných míst a 33 procent všech míst v orgánech společnosti, jejíž akcie jsou veřejně obchodovatelné na burze. (Stejné pravidlo se má uplatňovat i u mužů, pokud by se ve vedení ocitli v menšině.)

Komise přijala směrnici poté, co přes její apely na genderovou vyváženost pouze 11 z 27 států unie začalo uplatňovat kvóty pro zastoupení žen ve vedení firem.

Dnes ve vedení společností připadá ženám v Evropské unii podle dat komise v průměru 32 procent křesel. V Česku jen 21 procent. Tento podíl se neustále zvyšuje, komise nicméně usoudila, že příliš pomalu, a tak nařídila státům, aby ho urychlily kvótami.

Budiž, o kvótách by se dalo uvažovat, pokud by ženy byly diskriminovány. Že by ale majitel firmy vybíral do vedení lidi podle jejich pohlaví, nikoli podle jejich schopností, které mu mohou zajistit vyšší zisk?

Ne, ženy diskriminovány nejsou. Bývají ale znevýhodněny rolí matky, která jim leckdy ztěžuje kariérní postup. Tento problém mohou omezovat opatření, která ženám usnadní propojit kariéru s mateřstvím, třeba flexibilní a zkrácené úvazky či dostupná předškolní zařízení. Anebo větší pomoc jejich partnerů.

Genderové kvóty jsou primitivní řešení. Několika ženám sice mohou zajistit prestižní a dobře placené místo. Nic ale nevyřeší a hospodářství nepomůžou. Zato mohou odvést pozornost od toho, co ženy skutečně znevýhodňuje.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Stanjura už mluví skoro jako Babiš. Kam se vypařilo reformní úsilí?

• Jistoty a volný čas nad zlato. Proč Češi zpohodlněli a co se s tím dá dělat?

• Digitalizujeme, na padlé živnostníky nehledíme. Proč si stát neváží OSVČ?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag