Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Miliardová úleva pro energeticky náročné firmy. Koho se bude vládní pomoc týkat?

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek
14. 12. 2023
energie

Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun, oznámil premiér Petr Fiala. Pomoc je cílená na téměř 25 tisíc odběrných míst. Opozice požadovala plošné opatření – pro firmy i pro domácnosti. Kdo na vládní pomoc dosáhne? A jak se na ni dívají odborníci?

Miliardová úleva pro energeticky náročné firmy. Koho se bude vládní pomoc týkat?
Vládní pomoc s cenami energií se bude týkat například i pekáren. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Zástupci podnikatelů a průmyslu volali po pomoci od státu kvůli výraznému nárůstu regulovaných cen energií. Vláda jim počátkem prosince slíbila, že do poloviny měsíce připraví řešení pro firmy z energeticky náročných odvětví.

Reagovala tak na rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o regulované složce ceny energií pro rok 2024. ERÚ oznámil, že regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí stoupne meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí o 190,9 procenta, což se bude týkat především velkých odběratelů. Na hladině nízkého napětí bude meziroční růst činit 66,7 procenta, v tomto případě to zasáhne především malé podniky a domácnosti.

Vládní pomoc se tak bude týkat především velkých podniků, protože vláda schválené 3,5 miliardy korun použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie. Stát bude peníze na pomoc firmám čerpat z rozpočtu na příští rok z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu.

Z tohoto vládního opatření bude těžit téměř 25 tisíc odběrných míst. Pomoc by měla být zaměřena hlavně na provozy s velkou spotřebou energií, kam spadají třeba železárny, sklárny či pekárny. „Soustředíme se na cílenou pomoc těm, které by zvýšení cen mohlo existenčně ohrozit,“ odůvodnil vládní rozhodnutí premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci. Podle něj státní pomoc pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem a umožní zachování pracovních míst.

Půl milionu firem přes palubu?

Zástupci firem a průmyslu rozhodnutí o poskytnutí pomoci uvítali. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj podotkl, že český průmysl má vyšší energetickou náročnost, takže je jakákoliv pomoc s cenami energií důležitá pro udržení konkurenceschopnosti.

„Výsledek sice není takový, jaký jsme požadovali, ale je dobře, že vláda dělá kroky vedoucí k revizi cenového rozhodnutí ERÚ, které by firmám výrazně zhoršilo konkurenceschopnost,“ uvedl Rafaj. „Zároveň vítáme dohodu na potřebě řešit vývoj a nastavení systému regulovaných složek po roce 2025,“ dodal.

Podle opozice ale není vládní krok spravedlivý. Žádoucí by prý byla plošná pomoc pro firmy i domácnosti. Stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vzkázala představitelům Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy, že jejich radost je předčasná. „Představitelé podnikatelů zároveň bohužel hodili přes palubu více než půl milionu českých firem, protože oznámené ‚řešení‘ se bude týkat méně než 25 tisíc podniků. Obchod a cestovní ruch, řemesla nebo stavebnictví budou nadále čelit plnému dopadu unáhlených a škodlivých kroků vlády,“ varuje.

Desetinová pomoc oproti Německu

Konkrétní podobu vládní pomoci kritizují i někteří odborníci. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda třeba upozorňuje, že pomoc v objemu 3,5 miliardy korun je při propočtu na velikost ekonomiky jen přibližně desetinová v porovnání s částkou, kterou svým podnikům hodlá od drahé elektřiny ulevit Německo. „Přesto si však české podniky mohou jistě říci alespoň to, že pomoc české vlády je ‚lepší než drátem do oka‘,“ dodává Kovanda.

Souhlasíte s podobou vládní pomoci?

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek ocenil, že se vládě podařilo zmírnit celkový přírůstek plateb firem za obnovitelné zdroje, spravedlivější by ale podle něj bylo snížit distribuční náklady všem firmám: „Větší odběratelé by tak ušetřili více, ale bez nutnosti rozhodování státních úředníků, komu výhodu přidělí a komu ne.“

Kritický postoj k systému pomoci zastává Ivan Noveský, bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu a poradce hnutí SPD. „Osobně si myslím, že pokud by to bylo i třeba deset miliard, které podnikatelé původně požadovali, pořád je to málo,“ řekl České televizi s tím, že ERÚ nehlídá situaci na trhu tak, jak má, což s sebou přináší zvyšování cen za energie.

Daňové přiznání online

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
2
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Související témata

byznysceny energiíenergetikaenergiepodnikáníprůmyslvláda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo