Šeď a průměr. Proč značka Made in Czech Republic netáhne a jak to změnit?

Co si představí lidé v zahraničí pod pojmem Česko a jak na ně působí značka „Made in Czech Republic“? 

Na jednu stranu nemá Česko špatnou reputaci, rozhodně to není žádné Somálsko nebo Čečna, byť právě s Čečenskem si část cizinců Česko plete. Stejně jako s Československem. Ostatně, i mnozí občané Česka netuší, že den české státnosti je 28. září, tedy na svatého Václava, a nikoliv 28. října, na výročí založení bývalého Československa. Naše republika zároveň ve světě nemá reputaci výjimečného místa, ať už pro podnikání, turistiku nebo zkrátka pro život.

Shutterstock

Česko jako finanční velmoc? Proč tohle spojení nemusí být sci-fi

Česko už se nemůže tak jako dřív opřít o automobilový průmysl, strojírenství či výrobní odvětví obecně. Tak na co by se měla česká ekonomika v příštích letech zaměřit? Jednou z cest je rozvoj finančních služeb. Může se tedy z Česka někdy stát finanční centrum, jak se to povedlo třeba Maltě? Přečtěte si komentář Pavla Kohouta.

Podnikatelé sice oceňují polohu uprostřed Evropy, ale tuhle výhodu degraduje špatná dopravní infrastruktura. Hlavní železniční a silniční tahy se už pomalu Česku vyhýbají. Značka „Made in Czech Republic“ neznamená dnes nic zvláštního, jde spíš o potvrzení toho, že jde o zboží vyrobené v Evropě. Je to takový mladší a méně spolehlivý bratříček značky „Made in EU“.

Stejně tak Česku chybí ikonické výroby, se kterými by si ho lidé spojovali a chápali je jako českou tradici. Tuhle funkci částečně zastává Škoda Auto, ale to je konec konců produkt německé automobilky Volkswagen, která navíc omezuje její propagaci v zahraničí.

Pozvolna mizí i představa Česka jako takového malého „Hobitína“, kde se nic neděje a kde je docela příjemné žít. Část mezinárodních manažerů sice pokládá Česko stále za dobré místo, ale jak rostou zprávy o různých problémech státu a byrokracie s vyřizováním pobytu cizinců, i tahle představa upadá. Nehledě na to, že u nás už není pro cizince tak levno, jak bývalo.

Rozšířit povědomí o Česku jako o místě, kde je co vidět, se povedlo jen v pár zemích, a to více méně náhodou či omylem. Například v Koreji, ovšem nikoliv díky cílené propagaci Česka, ale kvůli tomu, že se u nás točil populární korejský televizní seriál.

V žebříčku, který hodnotí národní „značky“, jsme na 28. místě. Sice před Argentinou a Tchaj-wanem, ale až za Polskem a Brazílií.

Dva Karlové a život v průměru

Že Česko jako značka za moc nestojí, vynikne ve srovnání s jinými zeměmi. Třeba sousední Německo je vnímáno jako země menších solidních firem a velmi kvalitních výrobků. Značka „Made in Germany“ je dokonce nejuznávanější „made in“ mezi zeměmi. Spojené státy jsou zase spojovány s inovativním zbožím, třeba Kalifornie je synonymem pro moderní elektronický a internetový průmysl.

Shutterstock

Česko v pasti. Naše země nevzkvétá, měla by se konečně probrat

Nebohatneme a vyhlídka bohatší země se před námi ani nerýsuje. Další sbližování s úrovní vyspělejších států není při současné struktuře ekonomiky možné. Nejvyšší čas ji změnit, píše hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Málokdo si spojuje Česko s význačnými vynálezci či umělci. Přitom v souvislosti s USA si skoro každý vzpomene na Henryho Forda, s Itálií na Leonarda da Vinciho či vynálezce radiového spojení Marconiho. Německo se chlubí třeba Karlem Velikým jako údajným zakladatelem sjednocené Evropy, zatímco „náš“ Karel IV. a jeho spojení s Českem se nedostalo v zahraničí do všeobecného povědomí.

Jako dobré místo k životu je dnes vnímán třeba Singapur a před nedávným utahováním šroubů byla pro lidi hledající příležitost pro byznys přitažlivá i Čína.

Shrnuto a podtrženo, jsme v nezajímavém a šedém průměru. Čemuž odpovídá i to, že v loňském žebříčku Anholt Nation Brand Index, který hodnotí národní „značky“ šedesáti zemí, jsme na 28. místě. Sice před Argentinou a Tchaj-wanem, ale až za Polskem a Brazílií. Což znamená nejen nižší příliv turistů, ale také horší prodejnost našeho zboží v zahraničí a nevýhodu při rozhodování o umístění velkých zahraničních investic.

Cizince je třeba upozornit, že kromě kafkovských absurdit existuje i česká startupová scéna a úspěšné české firmy.

Investice, co se vyplatí

Značku země lze změnit, tvrdí politický poradce Simon Anholt, který jako první použil slovo „národní značka“ a všiml si spojení úspěchu velkých firem s reputací jejich domovského státu. Anholt sám pracoval třeba na vylepšení pověsti Chorvatska. V devadesátých letech minulého století bylo považované za ekonomicky problematický stát, který byl součástí balkánských krvavých konfliktů. I díky vládní kampani je ale dnes vnímáno jako skvělá dovolenková destinace a stabilní demokracie, přestože země má svých problémů stále dost.

Není důvod, proč by nešla změnit „image“ Česka v zahraničí. Jen by muselo jít o dlouhodobou koordinovanou kampaň, nikoliv „výkřiky“ jednotlivých ministerstev.

Kampaň by měla navazovat na národní tradice. Může jít hluboko do minulosti, třeba ke svatému Václavovi jako zakladateli české státnosti, ale spíš by stačilo zdůraznit pozdější události. Například založení Karlovy univerzity či postavení Čech jako průmyslového centra bývalého Rakouska-Uherska a střední Evropy a označit Česko za dědice této tradice. Lze také připomenout některé vědce, vynálezce a spisovatele, kteří se na území Česka narodili, nebo zde působili. Jde o světoznámá jména. Vždyť tu působil například Albert Einstein, na Moravě se narodil Sigmund Freud, na severu Čech Ferdinand Porsche a pracovat se dá i s Franzem Kafkou.

Cizince je pak ale třeba upozornit, že kromě kafkovských absurdit existuje i česká startupová scéna a úspěšné české firmy se ve světovém měřítku mohou rovnat třeba těm izraelským, které jsou často považované – byť někdy neoprávněně – za špičky v oboru.

Můžeme propagovat i přírodní krásy Česka a nakonec i dobré podmínky pro podnikání, pokud se je podaří vylepšit. Ano, nebylo by to levné, ale usnadnilo by to i život českým exportérům a státu by se to pak mohlo vrátit na daních.

Finmag.cz

Kam dál? Marek Hudema na Finmagu:

• Euro, nebo koruna? Společná měna prorůstá do Česka víc, než si myslíte
• Slepé vlády a mazaní úředníci. Takhle přebujelý stát nikdy nezkrotíme
• Hospody nevymřou, ať je DPH jakákoli, věří průkopník kultury minipivovarů
• Nejdřív Čína a Rusko a teď tohle. Proč se Česko snaží zbavit závislosti na EU
• Marná snaha Fialovy vlády. Zvlčelou byrokracii jen pár škrtů nezkrotí

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag