Zbavíme se „dotační obezity“? V Česku vzniká silná rozvojová banka, přispěje vám na důchod

Česko se podle Nidetzkého musí dobře připravit na chvíli, kdy přestane být v rámci EU „čistým příjemcem“ a nastane období „čistého plátce“. Tedy takové, kdy do společného evropského rozpočtu více peněz odvedeme, než jich dostaneme.

Určit, kdy přesně se tak stane, je s ohledem na události posledních let velmi složité. Jasné je jen to, že na dotačních steroidech česká ekonomika nemůže stát věčně. Od vstupu do Evropské unie přitom Česko dostalo ze společného rozpočtu už přes bilion korun.

Nidetzký a současný šéf České exportní banky (ČEB) Daniel Krumpolc proto na neformálním setkání s novináři naznačili, o co přesně ve spojení obou institucí jde. „Když chcete podpořit ekonomiku, buď saháte po dotacích, nebo jiných záručních programech,“ říká.

V zahraničí, a to včetně Evropy, je přitom běžné, že právě ony „návratné“ podpory v podobě záruk či splatných úvěrů slouží skrze rozvojové banky jako hlavní stimul pro růst tamních ekonomik. U nás to ale zatím neplatí. „Ze všech těch dotačních programů v předchozím programovém období jsou jen asi čtyři procenta návratné investice,“ podotýká Nidetzký.

Podpora pro firmy

Dnes obě státní banky fungují samostatně. Vláda ovšem na konci loňského roku rozhodla, že je sloučí pod jediný, mnohem silnější subjekt. ČEB se tak stane dceřinou společností ve strukturách NRB a vznikne jediná státní rozvojová banka s mnohem silnějším kapitálem.

Nynější situace je podle Nidetzkého s Krumpolcem taková, že NRB má kapitál 4,5 miliardy Kč, což pro její potřeby nestačí, zatímco ČEB aktuálně „sedí“ na zhruba devíti miliardách, které naopak plně nevyužije. Sloučením obou institucí by se tak možnosti NRB výrazně zvýšily a rozšířily.

Role ČEB se přitom podle zástupců bank nezmění. Zatímco NRB se soustředí především na malé a střední podniky, ČEB na větší a velké, zejména pak exportní. A také na ty, od kterých standardní banky často dávají ruce pryč, jako je třeba pro stát strategický zbrojní průmysl. „Maximálně ale ctíme volný trh: nevstupujeme tam, kde funguje,“ upozorňuje Krumpolc.

Součástí celého plánu jsou i legislativní změny, které by měly pozici NRB dále rozšířit. Například tím, že by mohla sama vydávat dluhopisy na konkrétní projekty. „Například německá (státní a rozvojová bankovní skupina KfW je financovaná z 90 procent prostřednictvím dluhopisů,“ představil jeden z hlavních cílů takzvaného „lex NRB“ Nidetzký.

V praxi to znamená, že do financování projektů a podpory podnikání v Česku se budou moci zapojit i penzijní fondy, které se tak mohou významnou měrou podílet na růstu české ekonomiky. A tím přispět na důchod každému, kdo v daném penzijním fondu spoří na stáří. S příchodem takzvaného dlouhodobého investičního produktu je poptávka po takových dluhopisech o to palčivější.

Statistická chyba

Výsledkem celého procesu integrace (viz box výše) by měla být silná bankovní skupina pod hlavičkou NRB. Ambicí je vytvořit z ní také jakési kompetenční centrum pro celou oblast finančních nástrojů EU, podporu podnikání a konkurenceschopnosti, financování infrastruktury a exportního financování. A dosáhnout mnohem vyššího podílu na růstu HDP.

„Dnes NRB přispívá k HDP jen zhruba 0,2 procenta,“ říká Nidetzký a ukazuje graf srovnávající Česko se zahraničím. Z něj vyplývá, že evropské rozvojové banky se na HDP podílejí v průměru ze dvou až čtyř procent, zatímco současný příspěvek NRB k růstu ekonomiky se pohybuje na úrovni statistické chyby.

Celková bilance NRB po sloučení s ČEB má být kolem 65 miliard Kč, což je o desítky miliard víc než dosud. Přesto jde z pohledu trhu o marginální zásah. „NRB je nejmenší banka na trhu, ČEB je druhá nejmenší banka na trhu. I po spojení budeme nejmenší českou bankou,“ upozorňuje Nidetzký.

Od výsledku si přesto slibuje mnohem silnější podporu českým firmám. „Malé a střední podniky jsou typickým tržním selháním: u bank neuspějí, protože jsou malí, ale současně patří mezi ty nejohroženější při různých výkyvech trhu. Se zárukou od NRB ale u bank uspějí spíš, fungujeme jako taková zástava,“ vysvětluje.

V neposlední řadě má sloučení obou bank přinést i významné personální či IT úspory. Kde přesně se tak stane, je ale podle zástupců bank zatím předčasné řešit. „Kdo bude ředitel a jak přesně budou úspory vypadat, to teď neřešíme. Nejprve je třeba hladce projít procesem integrace,“ říkají ve vzácné shodě Nidetzký s Krumpolcem.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Dotace na elektromobily 2024: Kam pro ně a kolik lze získat? Velký přehled

• Zákazy, příkazy, dotace a teď ještě zestátnění ČEZ. Evropa si reguluje cestu na dno

• Nejrazantnější zásah od covidu. ČNB znovu snížila úrokové sazby, koruna oslabuje

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag