Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Skotové počítají, kolik stojí nezávislost. Nalijou si čistou skotskou?

| 28. 4. 2014

Skotsko míří k samostatnosti. Do cesty se jí však staví příslovečná šetrnost jeho obyvatel. Skotové počítají náklady, obávají se, že cena za nezávislý stát bude vysoká.

Skotové počítají, kolik stojí nezávislost. Nalijou si čistou skotskou?

Znáte ten vtip?

Dva Skoti u doktora.
– „Co je vám?“
– „Spolknul jsem šilink.“
– „A vám?“
– „Byl to můj šilink.“

Je skotská šetrnost jen mýtus? Kdo ví. Mám ale za to, že něco pravdy na ní být musí. Naznačuje to přístup Skotů k chystanému rozhodnutí o samostatnosti jejich země na severu ostrova Velká Británie.

Nejbohatší národ na světě

Skotové půjdou 18. září k referendu, ve kterém budou odpovídat na otázku: „Mělo by Skotsko být nezávislou zemí?“

Srdcem jsou pro nezávislost. Přesto z průzkumů vyplývá, že většina se zatím chystá hlasovat proti samostatnému státu.

Před referendem se v zemi nepřetřásají dějiny nezávislého Skotska, které skončily v roce 1707 sloučením britského a skotského království. O to víc Skotové probírají finanční dopady nezávislosti. Jsou znepokojeni, že nebude zadarmo, zajímají se, kolik za ni zaplatí.

Místní vláda v Edinburghu se snaží jejich obavy rozptýlit. Vydala průvodce nezávislým Skotskem – Bílou knihu (Scotland’s Future). Obyvatele pětimilionové země v dokumentu ujišťuje, že na samostatnosti vydělají. Británií líčí jako kouli na skotských nohou. Pokud se jí Skotové zbaví, vyletí do hospodářských a finančních výšin.

„Co byste řekli tomu, kdybyste žili v jednom z nejbohatších národů na světě?“ píše se na billboardu, který ve Skotsku propaguje samostatnost. Pod otázkou je návod, jak si splnit skotský sen – zaškrtnout v referendu „yes“.

Skotské libry

Emitentem většiny světových měn je centrální banka. Ve Spojeném království ovšem vládnou jiná pravidla. Bankovky liber šterlinků nevydává jen Bank of England, stejné právo mají také čtyři severoirské banky a tři banky ve Skotsku – Bank of Scotland, Royal Bank of Scotland a Clydesdale Bank. Jejich emisní politiku ale Bank of England kontroluje – plná protihodnota skotských i irských bankovek je účelově vázána částečně v bankovkách a mincích vydaných Bank of England, částečně na účtech emisních bank v Bank of England.

Skotskými bankovkami (v různých nominálech jich je v oběhu přes tři sta milionů) bez problémů zaplatíte v celém Skotsku, čím dál od jeho hranic, tím častěji s nimi ale budete mít problémy. A anglický obchodník, který s nimi není obeznámen, a proto – nebo z jakéhokoli jiného důvodu – je nechce přijmout, je v zásadě v právu. Skotské libry, přísně vzato, nejsou zákonné platidlo. Stejně přísně vzato ovšem nejsou na území Skotska a Severního Irska zákonné platidlo vůbec žádné bankovky, ani ty vydané Bank of England.

Turisty je ovšem třeba důrazně varovat: pokud je nechcete jako suvenýr, nevozte si skotské libry domů. Buď je nevyměníte, nebo je nevyměníte v dobrém kurzu.

Na obrázku – zvětšíte klikem – vidíte pětilibrovky tří skotských bank. Aby to ale nebylo jednoduché, jde o nejnovější emise, zároveň s nimi jsou v oběhu emise starší. Nemusíme ani připočítávat malé příležitostné emise, aby bylo jasné, že ten, komu neprocházejí rukama denně, s nimi radši nechce nic mít. Proto před dvěma roky apeloval třeba londýnský starosta na místní dopravní podnik, aby se snažil skotské peníze přijímat...

Zdroj obrázků: http://www.scotbanks.org.uk

Pohádka o ropě a plynu

Skotská vláda a vládní Skotská národní strana, které stojí za referendem, po vydání Bílé knihy vystupňovaly kampaň za nezávislost. Několik procent Skotů přesvědčily, ale veřejné mínění je stále nakloněno ve prospěch Spojeného království.

Průzkumy ukazují na čtyř- až desetiprocentní převahu těch, kteří chtějí při hlasování zaškrtnout odpověď „no“. Pokud by Skotové měli referendum v dubnu, vyhráli by zastánci svazku se zbytkem Británie poměrem 52 ku 48 až 55 ku 45. Stále však zůstává patnáct procent nerozhodnutých.

Skotské tažení za samostatností se v jedné věci podobá slovenskému obrození z počátku devadesátých let. Také v něm se klade otázka, kdo na koho doplácí. Skotská vláda vypichuje, že pětimilionové Skotsko se na rozpočtu třiašedesátimilionové Británie podílí 9,4 procenta. Nedodává však, že Skotové si z něj 9,3 procenta ukrojí.

V průvodci skotskou nezávislostí se píše, že příjmy z těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách umožní skotské vládě financovat instituce samostatného státu, jeho služby a sociální programy. Zpráva londýnského Ústavu pro rozpočtové studie pod názvem Finanční udržitelnost nezávislého Skotska však připomíná, že tato těžba je na ústupu. Snadno přístupná ložiska jsou vesměs vyčerpána a dobývat zbývající hůře dostupné zásoby surovin bude čím dál dražší a přestane se vyplácet.

Ústav dál nalévá Skotům čistou (single malt) whisky: Upozorňuje, že skotská populace bude stárnout rychleji, protože má menší migrační přírůstky.

Z těchto trendů odhaduje, že samostatné Skotsko by mělo rozpočtový deficit 1,9 procenta, zatímco Spojené království jako celek (i se Skotskem) by ho udrželo pod 0,8 procenta. Skotská vláda přitom ujišťuje, že daně zvyšovat nebude.

Pokus o britskou eurozónu

Touhu Skotů po nezávislosti brzdí také nejistota spojená s měnou. Skotská vláda chce ponechat libru, plánuje měnovou unii se Spojeným královstvím a pod dohledem Bank of England.

V Bílé knize skotská vláda tvrdí: „Nezávislé Skotsko rozhodne o podmínkách měnové unie“. To je ale nesmysl. Na unii by se Skotové museli domluvit s britskou vládou, která by s ní musela souhlasit.

Jenže David Cameron & spol. už do Edinburghu vzkázali, že takové řešení nepřijmou. Jak jinak. „Říkáte, že se chcete rozvést. Přitom s námi dál chcete mít společný účet a kreditní karty,“ opáčil správce britské pokladny George Osborne.

„Británie se nevyhnula bolestným zkušenostem eurozóny, aby si je vytvořila doma,“ napsal Martin Wolf, analytik deníku Financial Times a přiklonil se k názoru britského kabinetu, že centrální banka odpovědná několika vládám je nesmysl.

Samostatné Skotsko by nejspíš muselo rychle vybrat náhradní řešení. Země by tak mohla zavést skotskou libru a vázat ji na libru z Bank of England. Tento způsob měnové odluky použili Irové poté, co vytvořili samostatný stát. Měli svůj „punt“, irskou libru vázanou na britskou libru. Nemohli však ovlivňovat úrokové sazby, což by samosebou platilo i pro nezávislé Skotsko.

Zařve skotský lev?

Bílá kniha vychvaluje vše skotské. Mimo whisky také vyspělý bankovní sektor. Nepočítá však s tím, že pokud by Skotsku plán s měnovou unií nevyšel, vystaví zemi riziku.

Aktiva skotských bank jsou dvanáctkrát vyšší, než jeho ekonomika. To je ještě větší nepoměr než na Kypru, v Irsku či na Islandu před tím, než tyto země strhl do propasti hroutící se bankovní sektor.

Royal Bank of Scotland, svého času největší finanční ústav světa, sice krizi přežila. Ale jen díky pomoci britské vlády a Bank of England.

Jenže k čertu s riziky, ve Skotsku je teď na programu rozvod. Do referenda o skotské nezávislosti zbývá necelých pět měsíců. Pokud v něm většina hlasujících odpoví kladně, na mapě Evropy přibude 24. března 2016 nový stát s bílým křížem svatého Ondřeje na modrém pozadí a se lvem (podobným českému) ve znaku.

Vyloučeno to není. Sám bych však na to nevsadil ani penny.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

alex krutov | 28. 4. 2014 21:50

Astrologia mi ukazuje, ze Skotsko sa osamostatni a zanedlho po nich bude nasledovat wales, sev.irsko, ci katalansko atd. pandorinu skrinku v Europe roztvori Skotsko a 1914 rovna sa 2014.

Co sa tyka meny, tak Skotsko bude mat SCOTcoin :))... po vzore ISlandu...financnictvo v najblizsich rokoch prejde revoluciou a kryptomeny kompletne nahradia bankovnictvo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jiří Suchý | 28. 4. 2014 17:26

Jeden z těch, díky kterým si tady můžeme psát a nemusíme otročit pro šlechtu a pro církev, řekl:

Ti, kdož se vzdají důležitých svobod, aby získali trochu bezpečí, si nezaslouží ani svobodu ani bezpečí. ( a napsali si to i na Sochu svobody)

Bohužel dnes je takových lidí jako šafránu, proto už se z nás zase stávají tupé ovce. Kdyby tak, jak tu píšete, uvažovali ti, co vypráskali Angličany z Ameriky, tak ze velkou louží vznikla jen další zotročená kolonie a ne země, ke které celý svět dlouhé roky s otevřenou pusou vzhlížel.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jaroslav Krátký | 29. 4. 2014 17:13
reakce na Jiří Suchý | 28. 4. 2014 17:26

A kterých důležitých svobod se Skotové vzdali?
Jestli myslíte samostatnosti, tak proč chtějí být mermomocí gubernií Evropského SuperStátu?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Suchý | 29. 4. 2014 21:39
reakce na Jaroslav Krátký | 29. 4. 2014 17:13

Ze strachu, z pohodlnosti, pro " větší bezpečí" Všechny národy EU jsou neustále strašeny, že kdyby nebyly v EU, tak by to pro ně znamenalo konec. Stačí se podívat na první přispěvek do této diskuze. Lidi se dnes obecně bojí změny jako čert kříže. Kdyby někdo Skotům nabízel, ať se trhnou od UK i od EU, tak 100% neuspěje. Za ty roky už to mají lidi v hlavách tak natlučené, že jim strach nedovolí jít si vlastní cestou. Stačí si to představit u nás. Většina lidí o EU neví skoro nic, ale skoro všichni "vědí" že je nutné tam být, jinak by se nám vedlo hůř. A tak budeme s EU na věčné časy stejně jako před nedávnem se Sovětským svazem. Národ, který není schopný jít svou cestou a volí pohodlnější cestu, kdy předá zodpovědnost za sebe sama někomu dalšímu a cítí se potom bezpečnější, si nezaslouží ani to bezpečí ani tu svobodu, tak ten citát chápu já. Platí to pro Skoty stejně jako pro nás. Kolik národů v Evropě by před tím citátem obstálo? Skotové to určitě nejsou, my rozhodně také ne.Všichni naši předci, kteří padli proto, aby jsme mohli žít svobodně, se musí už pěkně dlouho obracet v hrobě.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 30. 4. 2014 09:02
reakce na Jiří Suchý | 29. 4. 2014 21:39

Co jsem měl možnost registrovat některá dění ve Skotsku (ono je dost samosprávné už dnes a mnohé předpisy či dokonce zákony má na UK nezávislé), tak především tato země není ani náhodou nějakou "ukázkou svobody". Například celkem aktuální dění kolem zvažované regulace vzduchovek (opravdu vzduchovek, ne palných zbraní) je svým průběhem poměrně neskutečné a ač je UK v tomto směru velmi přísné jako celek, tak proti Skotsku je to ještě idylka.
Z toho důvodu se obávám, že mluvit o nějaké vyšší míře svobody a demokracie v souvislosti s možným osamostatněním Skotska je dost optimistické i v případě, že možný nárůst vlivu EU úplně zanedbáme.

Srovnávat to s děním při osamostatnění USA je naprosto nesmyslné, tam to skutečně vedlo k nezávislosti a na dlouhou dobu k získání jinde nemyslitelných občanských svobod (dění poslední doby na tom nic nemění, teď se díváme do historie). U Skotska ale podobný vývoj skutečně nevidím, získají možná formální samostatnost, ale na reálné svobodě se nezmění prakticky nic (a možná spíš změní k horšímu)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav Krátký | 28. 4. 2014 15:20

Při rozluce Česka a Slovenska měla také Mečiarova vláda představu, že budeme mít dvě centrální banky (ČNB a SNB) a jednu měnu. Myslím, že po slavnostním vyhlášení Slovenské Ústavy (poslanci SNR, ještě v rámci Československa) s vatrami na horách, už pro Klause nebylo třeba dodávat další argumenty pro rozdělení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Piotr Shenkawski | 28. 4. 2014 10:01

"Srdcem jsou pro nezávislost." - Jenze ani toto neni uplne jednoznacne. Mnoho skotu je se soucasnou situaci proste spokojeno. Vidi to podobne jako mnoho jinych lidi treba v CR. Co bychom si pocali bez EU? Dyt by nas nekdo zaslapal. Navic protievropske nalady v UK jsou skutecne markantni a kdyz se skotu ptate EU nebo UK, tak vam vetsina odpovi radsi UK.

I to jsou duvody, proc bych si taky nevsadil ani penny.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!