Vláda chystá socialistickou regulaci mezd. Ve jménu genderu a rovnosti

Ministr práce Marian Jurečka se chystá překlopit do českého právního řádu evropskou směrnici, která zavádí právo zaměstnanců (a zejména zaměstnankyň) na informace o mzdách spolupracovníků.

Zaměstnavatel bude povinen písemně odpovědět na otázku zaměstnance, jaká je ve firmě průměrná finanční odměna na pozici, kterou zastává, včetně toho, jaká je u mužů a jaká u žen. A pokud zvídavý zaměstnanec zjistí, že na průměr nedosáhne, bude mu to zaměstnavatel muset řádně vysvětlit 

Cíle směrnice, kterou prosadilo Česko za nedávného předsednictví Evropské unii a kterou se chlubí na vládním webu, jsou bohulibé – dosáhnout ve firmách stejných odměn za práci stejné hodnoty, a především odstranit rozdíly v odměňování mužů a žen na stejné pracovní pozici.

Je však takový zásah státu do podnikání žádoucí? A nezpůsobí nakonec víc škod než užitku?

Z trendu snižujícího se rozdílu mezi mzdami mužů a žen je patrné, že většina zaměstnavatelů odměňuje pracovníky podle jejich výkonu a přínosu firmě.

Proč berou muži víc

Směrnice se ohání statistikou, podle níž dosahuje rozdíl mezi mzdami žen a mužů v Evropské unii (gender pay gap) 13 procent.

Z obsáhlé studie ministerstva práce vyplynulo, že v Česku byla hodinová mzda žen v roce 2016 zhruba o 20 procent nižší než u mužů (viz graf). U práce na stejné pozici byl však rozdíl poloviční, pohyboval se mezi deseti až jedenácti procenty, ale setrvale klesal.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Z toho se dá usuzovat, že polovina rozdílu v odměňování je dána tím, že muži vykonávají namáhavější a rizikovější práci. Na stejné pozici s ženami se pak zaměstnavateli mohou muži jevit jako průbojnější a také jako ti, kteří mohou pro práci víc obětovat, a to zejména na úkor rodiny.

Jistě, leckde za gender gapem může být stereotypní představa, že ten, kdo vydělává a živí rodinu, musí být muž, a tak je nutné mu dát víc peněz. Z trendu snižujícího se rozdílu mezi mzdami mužů a žen na stejné pozici je však patrné, že většina zaměstnavatelů odměňuje pracovníky podle jejich výkonu a přínosu firmě.

Je snad situace na trhu práce natolik alarmující, aby stát zaváděl nové regulace? Je nutné do džungle předpisů – v tomto případě do zákoníku práce, který neustále kyne a je k neučtení – přidávat další a další paragrafy?

Na ceně práce by se měli zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnout a uzavřít o tom smlouvu. Státní regulace jim to mohou jen ztížit.

Už jsme to slyšeli za socialismu

Karty jsou každopádně rozdány, směrnice je venku a Česko má tři roky na to, aby ji v nějaké podobě, přísnější či volnější, přijalo. Vláda k tomu už nakročila a ke směrnici se přihlásila v „Akčním plánu rovného odměňování žen a mužů“. Zavázala se v něm snížit gender gap a „posílit vymahatelnost práva na rovnou odměnu“.

Tomáš Nosil

Brain drain ochuzuje každou zemi. Chci Česku vrátit, co mi dalo, říká vědkyně

„Česko je pro mne ideální místo k práci i životu,“ říká úspěšná vědkyně Helena Reichlová v rozhovoru pro nové číslo Finmagu. Do Prahy se nedávno přestěhovala z Drážďan se dvěma malými dětmi a rakouským partnerem. A věří, že je to natrvalo.

Nasnadě je otázka, nakolik je vlastně právo na rovnou odměnu slučitelné s tržní ekonomikou? Za vlády komunistů, v časech nazývaných reálným socialismem, se razila podobná zásada, která sice nebyla nikdy naplněna, ale zněla šlechetně: „Každému podle zásluh.“

V podmínkách tržní ekonomiky je však práce zboží. Zaměstnavatelé ji poptávají a zaměstnanci nabízejí. Na její ceně by se měli dohodnout a uzavřít o tom smlouvu. Státní regulace jim to mohou jen ztížit, anebo mohou do dohody rovnou hodit vidle.

Může například nastat situace, kdy zaměstnavatel bude zoufale shánět pracovníka na pozici, v níž ještě před několika lety převládala nabídka nad poptávkou. Poměry se ale změnily, poptávaná profese se stala nedostatkovým zbožím.

Zaměstnavatel tedy nabídne uchazeči o místo o čtvrtinu vyšší plat než dvěma zaměstnankyním, které na této pozici ve firmě už roky pracují. Ty pohotově požádají o vyčíslení průměrné odměny na své pozici a při třech mzdách snadno zjistí, kolik nový zaměstnanec pobírá. Bude z toho zlá krev.

Zaměstnavatel tedy bude muset sehnat finance, aby zaměstnankyním hned přidal, anebo si vše dopředu promyslet, nového pracovníka oželet a raději omezit zakázky.

Je snad taková situace jen hypotetická?

Data z firem bude kdosi na ministerstvu sledovat, ověřovat, zpracovávat a vyhodnocovat. Je tedy jasné, že z toho koukají nová úřednická místa.

Administrativy není nikdy dost

Je zřejmé, že připravovaná směrnice zatíží firmy další povinnou administrativou. Rozšíří jejich reportovací povinnosti. A to šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová při svém nástupu do funkce hlásala, že sníží tyto povinnosti o 25 procent.

Nová směrnice míří opačným směrem. Zaměstnavatel bude muset vyhovět nejen požadavku na informaci o tom, jaká je ve firmě průměrná finanční odměna na stejné pozici.

Firmy, které mají aspoň sto zaměstnanců, kromě toho budou povinny pravidelně poskytovat údaje o gender gapu jak svým pracovníkům, tak určenému státnímu úřadu, patrně ministerstvu práce. A pokud rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů vykonávajících stejnou práci přesáhne pět procent, bude muset zaměstnavatel nerovnost zdůvodnit, anebo v šestiměsíční lhůtě napravit.

Data z firem bude kdosi na ministerstvu sledovat, ověřovat, zpracovávat a vyhodnocovat. Je tedy jasné, že z toho koukají nová úřednická místa.

Klasik pravil, že „žádný oběd není zadarmo“. A zadarmo samosebou nebude ani tahle rovnost.

Finmag.cz

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Lithiové bohatství je na dosah. Tak pozor, ať ho „neprožereme“
• Hosana, vláda zvedne minimální mzdu. Spíš by ale měla překopat celý systém
• Čachry kolem energetických dotací. Vláda škrtá, vy to zaplatíte
• Na tisíce povinností jen pár škrtů. Vláda v boji s byrokracií žalostně selhává
• Zvedněte zadky, zlaté časy home office končí. Socialistická novela neprošla

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag