Lithiové bohatství je na dosah. Tak pozor, ať ho „neprožereme“

Česko se může stát jedním z nejvíc prosperujících států na světě, hlásá premiér Petr Fiala (ODS). Klíčem k tomu se má stát lithiový byznys – těžba lithia pod Cínovcem a továrna na baterie do elektromobilů.

Lithium je jednou ze šesti položek, na které Fialova koalice spoléhá v projektu nazvaném Restart Česka. Z geologického průzkumu vyplývá, že pod Cínovcem leží stovky milionů tun lithia, zhruba tři procenta světových zásob, z toho dvě třetiny na české straně, třetina na saské.

A už za několik týdnů má být ukončena studie proveditelnosti, tedy analýza efektivnosti investice, která ukáže, nakolik by těžba měla být výnosná.

Pokud ale po surovině stoupne poptávka, neznamená to automaticky, že poroste jeho cena.

Zítřky budou lithiové

Nahlíženo geologií, vše nasvědčuje tomu, že studie výhodnost těžby potvrdí. Pro takový případ těžaři počítají s tím, že začnou kutat v roce 2026. Plné těžební kapacity by měli dosáhnout mezi lety 2028 až 2029. K tomu by už v Prunéřově měla stát gigafactory.

Pěkná vize. Je však reálná? Záleží mimo jiné na postupu povolovacích řízení, především na posouzení dopadů těžby na životní prostředí (EIA). Stihnout všechny glejty za dva roky – to by byl na české poměry heroický výkon.

Studie proveditelnosti nepochybně upozorní také na to, že s ložisky lithia to v Krušných horách nevypadá tak idylicky jako s ropou kdesi v saúdské poušti, kde kopnete do země, natáhnete roury a je z toho náramný byznys.

Vytěžit cínoveckou rudu (cinvaldit) a získat z ní žádanou surovinu je technologicky komplikovanější, tedy také nákladnější. Z tuny horniny, kterou musíte vytěžit, rozdrtit, rozemlít, zahřát, louhovat či podrobit elektrolýze, získáte nejvýš několik kilogramů cinvalditového (lithného) koncentrátu, který se pak zpracovává na lithium karbonát, což je náplň do lithiových baterií.

Z analýz každopádně vychází, že zítřky budou lithiové. Poptávka po lithiu poroste, protože ji bude pohánět výroba lithium-iontových baterií do aut. Pokud ale po surovině stoupne poptávka, neznamená to automaticky, že poroste jeho cena. S poptávkou může růst i nabídka, která cenu zase stlačí dolů.

Dnes se lithium jeví jako neporazitelný kov. V laboratořích se však k drahým lithium-iontovým bateriím už hledají levnější alternativy.

Možné překážky a problémy

Těžba lithia bude konkurenční byznys a nemělo by se zapomínat, že na mnoha jiných velkých nalezištích je lithium dostupnější a náklady na těžbu nižší než na Cínovci. Co když se těžaři v jihoamerických státech, kde lithium získávají snadno ze solanek, podobně jako ropné státy v Perském zálivu spojí do kartelu?

Shutterstock

Česko jako finanční velmoc? Proč tohle spojení nemusí být sci-fi

Česko už se nemůže tak jako dřív opřít o automobilový průmysl, strojírenství či výrobní odvětví obecně. Tak na co by se měla česká ekonomika v příštích letech zaměřit? Jednou z cest je rozvoj finančních služeb. Může se tedy z Česka někdy stát finanční centrum, jak se to povedlo třeba Maltě? Přečtěte si komentář Pavla Kohouta.

Co když potom budou uměle snižovat ceny suroviny, aby dostali do úzkých konkurenci, jejíž break-even (bod rovnováhy mezi náklady a prodejní cenou) je vyšší? Dá se to snad vyloučit?

A jak dlouho vůbec bude růst poptávka po lithiu? Dnes se lithium jeví jako neporazitelný kov. V laboratořích se však k drahým lithium-iontovým bateriím už hledají levnější alternativy.

Mohou to být třeba akumulátory sodíko-iontové. Pokud se prosadí, cena lithia spadne a těžba se přestane vyplácet. A když ponese podstatnou část investice do těžby lithia stát (polostátní ČEZ, většinový vlastník společnosti Geomet, které patří těžební práva), pocítíme bolestivé ztráty.

Bylo by prozíravé odkládat část peněz vydělaných na lithiu na budoucí důchody a zhodnocovat je v investicích do akcií, dluhopisů a nemovitostí.

Investice na horší časy

Nekresleme však čerty na zeď. Předpokládejme, že se k těžbě dokopeme a že na ní vskutku budeme bohatnout. Pro takový případ je namístě otázka:

Jak s příjmy za „bílé zlato“ naložíme? Budeme je po babišovsku „prožírat“, rozhazovat je z vrtulníku, anebo je investujeme do nějaké obdoby fondu, který si Norové pořídili z ropných příjmů na horší bezfosilní časy?

Také pro Česko nastanou se stárnoucí populací horší časy. V roce 2050 bude téměř každý druhý Čech v důchodu. Bylo by proto prozíravé odkládat část peněz vydělaných na lithiu na budoucí důchody a zhodnocovat je v investicích do akcií, dluhopisů a nemovitostí.

To by však politická reprezentace musela dohlédnout dál než k příštím volbám.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

• Hosana, vláda zvedne minimální mzdu. Spíš by ale měla překopat celý systém
• Čachry kolem energetických dotací. Vláda škrtá, vy to zaplatíte
• Na tisíce povinností jen pár škrtů. Vláda v boji s byrokracií žalostně selhává
• Zvedněte zadky, zlaté časy home office končí. Socialistická novela neprošla
• Vyberete si fitko, nebo vyšší mzdu? Zlatý věk firemních benefitů končí

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag