Články na téma: měnová unie

Dvě nejchudší země Evropské unie by rády přijaly euro. Eurozóna pak získá hlasovací převahu nad zbytkem Unie.

Euro vzniklo, aby přineslo problémy. Takové problémy, které Evropskou unii buď semknou v pevnější celek, nebo naopak její integraci zastaví, ba vrátí zpět.

Prvním dnem tohoto roku oficiálně vznikla Euroasijská ekonomická unie. Česká ani světová media jí zatím příliš prostoru nevěnovala, nový mezinárodní útvar, v jehož centru stojí Rusko, ale za pozornost nepochybně stojí.

Dost možná poslední z našich předvolebních dotazníků přináší odpovědi Radka Johna, čestného předsedy strany Věci veřejné a jejího volebního lídra.

TOP 09 na to jde tentokrát jinak. Nevysílá do voleb v čele kandidátky svého „stařičkého mocnáře“, ba ani žádného jiného vysoko postaveného topkaře. Po lídrovi nesáhla ani do spřízněného hnutí Starostové a nezávislí, společnou kandidátku povede politikou dosud nepolíbený exviceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

„Evropa je naše moře.“ Někdy se to podaří, že má volební slogan vtip i jakousi poezii. Jenže slogan je jedna věc a reálná každodenní politická práce druhá. Jakým směrem by chtěli v Evropě otáčet kormidlo Piráti? Ptáme se předsedy a volebního kapitána Ivana Bartoše.

Ptáme se lídrů evropských kandidátek, co vlastně chtějí v tom Bruselu (a Štrasburku) dělat. Jako osmý odevzdal náš dotazník vyplněný šéf eurokandidátky lidovců Pavel Svoboda.

Přinášíme sedmý z našich eurovolebních dotazníků. Tentokrát odpovídá vedoucí zelené kandidátky i samotné Strany zelených – Ondřej Liška.

Do evropských voleb vytáhl Andrej Babiš vysokou kartu. Pavel Telička je, nadneseně řečeno, muž, který nás připojil. Byl šéfem vyjednávacího týmu, který za Česko vedl přístupové rozhovory s Evropskou unií. A tím jeho evropské zkušenosti nekončí. Proč chce „zpátky do Evropy“?

Představovat někdejší buldozer české politiky by bylo nošení dříví do lesa. Tedy dnes. Jeho pád z postů premiéra a předsedy nejsilnější strany do politické bezvýznamnosti byl stejně prudký, jako jeho nečekaný nástup. Dnes je Jiří Paroubek, co do politické síly a významu, jen stínem Jiřího Paroubka před několika lety. Pomůžou mu eurovolby nastoupit cestu zpět?

Říká se, že když je nízká volební účast, nahrává to mimo jiné komunistické partaji, která prý má nejdisciplinovanější voliče. Účast v evropských volbách u nás bývá méně než třetinová. Zatím si v nich ale líp vedla pravice. Vedoucí komunistické kandidátky má ovšem hodně vysokou pravděpodobnost úspěchu.

Do třetice všeho dobrého i zlého? Jan Zahradil byl lídrem kandidátky ODS už ve dvojích volbách do Evropského parlamentu. Jak v roce 2004, tak i v roce 2009 získala ODS přes 30 procent hlasů, podvakráte to také znamenalo devět křesel. Jenomže to bylo v době před Velkým pádem…

Představujeme kandidáty do europarlamentu. Tedy ne všechny. Tucet lídrů kandidátek, které podle nás mají šanci nebo nám přijdou zajímavé. Dnes náš dotazník vyplňuje předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.

Skotsko míří k samostatnosti. Do cesty se jí však staví příslovečná šetrnost jeho obyvatel. Skotové počítají náklady, obávají se, že cena za nezávislý stát bude vysoká.

Finská zkušenost ukazuje, že euro nevede ke stírání asymetrií mezi členskými státy.

Je stávající podoba eurozóny udržitelná, nebo by měl někdo jít z kola ven? Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a řada dalších evropských ekonomů se přiklání k druhé variantě. Přečtěte si, jak se tenhle nápad zamlouvá Pavlu Kohoutovi, Aleši Michlovi, Oldřichu Rejnušovi a dalším osobnostem.

„Kde má kořeny krize kapitalismu? V průběhu sedmdesátých let došlo ve vyspělých zemích k něčemu, co začalo i přes zvyšování produktivity práce zpomalovat růst mezd. Přešlo se na pracovně úsporné technologie, takže vyjednávací pozice pracovníků je stále slabší,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz.

Společná měna není v krizi, ale mnozí její uživatelé ano. Prohrává většina eurozóny.

Nelze si nevšimnout, jakou radost mají z krize někteří profesionální Evropané, kteří po příležitosti upevnit svoji moc vyjeli jako smečka ohařů po liščí stopě.

Mizí-li riziko bankrotu, začínají se organizace chovat rozmařile a žádný systém kontrol ani pravidel nedokáže omezit neustále rostoucí výdaje a požadavky. To se netýká jen komerčních podniků, ale také vlád. Iluze světa bez státních bankrotů nemůže být udržována donekonečna.

Jen krátkozrakost brání politikům v zavedení systému národních měn navázaných na euro.