Články na téma: plyn

Výrobce sanitární keramiky Laufen CZ, pod nějž spadá i výroba keramiky pod tradiční českou značkou Jika, sníží ve svém závodě ve Znojmě během letošního roku výrobu. Důvodem je podle firmy neúměrný růst nákladů. O práci tím přijde 250 lidí. Společnost to oznámila v tiskové zprávě.

Většina expertů se shoduje, že tento rok ceny energií dál klesnou, ale na předcovidovou úroveň se nevrátí. Na různé firmy navíc dopadnou rozdílnou měrou, jelikož stále velkou roli ve výsledných cenách hraje rozhodnutí o státních dotacích. Výrazně je navíc mohou ovlivnit i různé politické události, často pěkně daleko od našich hranic. Jak se tedy v této nejistotě zorientovat?

Se začátkem příštího roku se domácnostem i firmám vrátí na účty poplatek za obnovitelné zdroje, který stát v plné výši platil od loňského října. Na firmy přitom stát přenese ještě vyšší část nákladů na podporu elektřiny vyráběné zejména ze solárů, než byla ta, kterou platily v minulosti. Udrží si tak svou konkurenceschopnost?

Vladimir Putin se neospravedlnitelnou invazi na Ukrajinu pokoušel obhájit už mnoha vysvětleními s kolísavou mírou absurdity. Jedno, velmi racionální a uvěřitelné, si stále nechává pro sebe: ukrajinský plyn.

Při výrobě využívají pece na plyn a neobejdou se bez elektřiny. Společnost Laufen CZ, pod níž spadá i česká značka sanitární techniky Jika, tak patří v rámci aktuální energetické krize mezi nejohroženější firmy. Co firmu aktuálně trápí a co by jí pomohlo? „Chtěli bychom zastropovat ceny,“ volá po jasném celoevropském řešení ředitel společnosti Luis Sergio Castro.

Ukrajinci kvůli ruské agresi sklidili letos o čtyřicet procent míň obilí než loni. Obilnice světa proto nebude moci uspokojit všechny, kdo jsou na ní závislí. Rusko tak zvyšuje napětí nejen na hranicích Evropy, ale i na Blízkém východě a v Africe, které z ukrajinského obilí z velké části žijí.

Za poškození plynovodů Nord Stream 1 a 2 mohou stát zájmy obou stran: Západu i Ruska. Nejpravděpodobnější je ale úplně jiný scénář. Kdo a proč by tedy chtěl potrubí poškodit?

Index cen českých průmyslových výrobců vykázal v srpnu meziměsíční pokles o 0,1 %, což bylo první zlevnění od prosince 2021. Podobně jako u nedávno zveřejněné spotřebitelské inflace, i ta průmyslová příjemně překvapila trh, který počítal naopak s růstem o 0,3 %.

Za všechno může Green Deal! Věčná lidská potřeba najít viníka všeho našla svou oběť. Trh s povolenkami, slepý tlak na omezování fosilních paliv a jádra, riskantní sázka na plyn navzdory energetické bezpečnosti. Viníka máme, stačí tedy Green Deal zrušit a vrátit se ke starému dobrému pálení všeho?

Plazmové zplynování odpadu. Obor, kterým se zabývá jen hrstka firem po celém světě. A Češi nejsou pozadu: Millenium Technologies takto mění jinak těžko odbouratelný odpad na energii a suroviny. Brzy se navíc dočkáme ostrého provozu, slibuje člen představenstva společnosti Marek Lang.

Evropa má v plánu zbavit se plynové závislosti na Rusku, rychle proto staví terminály pro zkapalněný plyn. Nových projektů pro příjem a zpracování LNG je už 25. Pro Rusko to může znamenat citelnou ekonomickou ránu, těžit z toho naopak budou Spojené státy.

Ceny energií dál rapidně rostou a Evropa se chystá na tuhou (a pořádně drahou) zimu, při níž se asi budeme muset výrazně uskromnit. Kam až se účty za energie mohou vyšplhat? A pomohlo by zastropování cen? Zeptali jsme se expertů.

Vemte si svetr a ve sprše zatněte zuby. Tak by se v kostce dalo shrnout české řešení energetické krize. V Česku se dlouhodobě plýtvá energií skoro nejvíc z Evropské unie a každá úspora je přece krok ke změně myšlení nad vzácností energetických zdrojů.

Evropa by měla sdílet „plynovou bolest“, hlásá ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na starém kontinentu si to ale všichni nemyslí. Kdo do plánu na solidaritu může hodit vidle? A v čem selhala předchozí česká vláda?

Plyn znovu proudí plynovodem Nord Stream 1, Rusové ale Evropu dál drží pod krkem. Ve světě dochází jídlo, chystá se na nás recese a do toho tu máme rekordní vedra a požáry. Ve Finmag newsletteru tak budeme (aspoň trochu) vyvažovat.

Zemní plyn začal ve čtvrtek po desetidenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 znovu proudit do Evropy, ale jen v omezeném množství. Ač se tedy evropští politici obávali úplného utažení kohoutů, ruský vládce Vladimir Putin je zatím jen přiškrtil. Co to ale bude pro Evropu a potažmo Česko znamenat?

Ruský vůdce zatím plyn nadobro nezastaví. Nepošle ho však tolik, aby si Evropa mohla vydechnout. Čeká nás těžký konec roku.

Jsme vzorem pro všechny! Nastavujeme standardy! Členové české vlády se rádi chlubí excelentním přístupem státu k válce na Ukrajině. Bereme uprchlíky, posíláme zbraně. Jenže najednou neumíme a nechceme vypnout ruskou ropu, jak se snaží prosadit Evropská komise. Opravdu to nejde?

Energetická krize tu byla už před ruskou invazí na Ukrajinu a válka ji ještě zhoršila. Není tak divu, že se objevují různé nápady, jak ceny energií pro domácnosti i podniky snížit. Řada z nich ale ke kýženému cíli vůbec nevede.

Kde vzít plyn, když ne od Rusů? Po masakru v ukrajinské Buči je tato otázka dvojnásob naléhavá.

Evropa přijímá jednou sadu sankcí za druhou. Nákup ruských uhlovodíků však zůstává nedotčen. Pro Rusko to přitom je důležitý zdroj příjmů, který mu pomáhá udržovat v chodu válečnou mašinérii a vést válku na Ukrajině.