Petr Třešňák

Na začátku byl zápal pro sportovní odvětví, které v Česku není příliš doma, na konci účast v prestižních světových závodech a vlastní firma, která dodává kompozitní díly zahraničním výrobcům. Milan Koláček dokázal, že i vnitrozemec může porážet ty nejlepší na moři a vyrábět pro věhlasné loďařské firmy.

Skutečnosti, že přimíchávání takzvaného biouhlu do půdy pomáhá její regeneraci zadržováním vody a živin, jsou si lidé vědomi od nepaměti. Dnes ale vystupuje do popředí jeho další přirozená vlastnost: schopnost udržet uhlík a při využití v zemědělství ho ukládat pod zem. Biouhel tak může pomoci v boji s klimatickou změnou. A navíc se na něm dá dobře vydělat.

Správci firemních vozových parků v Německu kalí plány budoucí čisté mobility, jak si ji představují političtí lídři. Přestože auta s elektrickým pohonem v prodejích na sklonku loňského roku už porážely diesely a benzíny, v segmentu služebních vozů se podíl elektroaut počítá v jednotkách procent.

Vladimir Putin se neospravedlnitelnou invazi na Ukrajinu pokoušel obhájit už mnoha vysvětleními s kolísavou mírou absurdity. Jedno, velmi racionální a uvěřitelné, si stále nechává pro sebe: ukrajinský plyn.

Nákladní doprava na moři zažívá nejlepší období za dlouhé roky. Pandemie rejdařům přinesla nebývalé kšefty a obrovské zisky. Loni přepravili dvojnásobný objem nákladu než v roce 2000, ceny jsou přitom nejvýš od roku 2008. Zároveň je sektor vystaven environmentálnímu tlaku na snížení své karbonové stopy. Kdy, když ne teď, burcují aktivisté. Tak snadné to ale nebude.

Na světová letiště se po dlouhých měsících klidu začíná vracet ruch. Cestovní ruch. S tím, jak aeroliniím přibývají pasažéři, se ale objevují i otázky, kdy – a zda vůbec – se odvětví letecké dopravy vrátí na předcovidovou úroveň. Pro řadu hráčů totiž byly uplynulé „dva roky prázdnin“ příležitostí k hledání nových byznys modelů či možností zásadnější transformace letecké branže.

Už brzy by mělo být jasno o nejbližší budoucnosti evropské energetiky. Evropská komise posbírala připomínky členských států k návrhu takzvané taxonomie, která definuje investice považované za klimaticky šetrné. Dusno je zejména kolem návrhu „přechodových“ technologií, k nimž se mají zařadit i jaderné a plynové zdroje. Pozice Česka je známá, ale jak jsou na tom ostatní?