Hora k Mohammedovi, investor k vědci. Ani sebelepší nápad se nezpeněží sám

Tenhle newsletter přichází v dobu, kdy se věci dávají do pohybu a do vědy začínají konečně plout soukromé peníze. Třeba i prostřednictvím fondů.

Ostatně, právě proto propojování vědy a byznysu věnujeme velkou část nejnovějšího vydání tištěného Finmagu. A já měl díky tomu tu čest hovořit s několika dost zajímavými lidmi.

Informace, že se po letech začíná situace ve vědě měnit k lepšímu a nebude snad závislá jen na veřejných penězích (zaplaťpánbůh za ně), se k nám dostávají z různých stran i různých oborů.

Výzkum a vývoj v Česku

Nejdřív pohled firem. Ty si nutnost růstu investic do výzkumu a vývoje uvědomují velmi intenzivně. Zvlášť pro ty zaměřené na technologie nebo biotechnologie je vývoj jejich produktů klíčový prvek pro udržení se na trhu. Konkurenceschopnost je nutností.

Ukazuje to ostatně i čerstvý průzkum Svazu průmyslu a dopravy. Ten uvádí, že v roce 2022 bylo v Česku z tuzemských a zahraničních podnikových zdrojů na výzkum a vývoj vynaloženo rekordních 81,7 miliardy Kč. To je o 8,9 miliardy víc než v roce předchozím.

Máme tu navíc vědecké kapacity. A dlouhodobě – napříč režimy, které jsme tu za posledních sto let zažili – si držíme i pověst země se silným inovačním potenciálem. Abychom ale v inovacích nezaspali a byli aspoň v rámci evropského trhu progresivní, je třeba jasnější podpora aplikovaného výzkumu ze strany státu.

Skálopevně je o tom přesvědčen třeba i Martin Jahn, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy: „Podnikových 82 miliard korun představuje 61 procent celkových výdajů a tento podíl se v posledních letech navyšuje. Naopak podíl účasti českého státu se 40 miliardami korun klesá a veřejný příspěvek zachraňují s necelými 10 miliardami korun zdroje z Evropské unie.“

Když je řeč o EU, jsme ve výdajích na výzkum a vývoj pozadu nejen v absolutních číslech, ale i v poměru k HDP. Unijní průměr výdajů do této oblasti v posledních pěti letech je 2,3 procenta HDP, zatímco z českého státního rozpočtu nešla ani dvě procenta. Třeba pro Německo a Rakousko je běžný standard investic do vědy a výzkumu tři procenta HDP.

Potěšující zprávou podle zprávy Svazu průmyslu je, že v Česku roste počet firem zabývajících se vědou a výzkumem, a to hlavně těch domácích. V minulém roce jejich počet dosáhl necelých tří tisíc (většina z toho domácích). Bohužel však zůstává na nízkých hodnotách spolupráce firem a výzkumných organizací, co se týče příjmů výzkumných organizací ze soukromého sektoru.

Střih. Jdeme do výzkumné organizace. Tam to totiž vidí podobně. Ale také se s tím snaží něco dělat.

My vám platformu, vy nám peníze

„Segment biotechnologií je u nás velmi silný. Máme tady Zentivu, Sotio, Imunotech a spoustu dalších významných firem. Je to velký kus průmyslu, který ale nemluví jedním hlasem. Přitom přidaná hodnota farmaceutického průmyslu je větší než automotive,“ řekl Finmagu Jaromír Zahrádka, šéf fondu zaměřeného na biotechnologkcké startupy i&i bio, který funguje pod Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB).

Podcasty na Finmagu

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, to uši napraví! Finmag podcast, to je šikroký výběr témat i zajímavých hostů. Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se.

Ukažte, co tam máte!

Podle Zahrádky bude stačit, když rodinné stříbro, které tu vždy bylo, vezmeme, trochu ho oprášíme a nabídneme investorům. Domácím i zahraničním. „Kvalita české vědy je dlouhodobě na vysoké úrovni a chuť do ní investovat tu také nechybí,“ tvrdí zakladatel fondu, který se podílel také na vzniku platformy Prague.bio, jež má právě vědu, průmysl a soukromé peníze propojovat.

Fond zatím provedl osm investic do různých projektů z oblasti biotechnologií, většinou mezinárodních týmů: španělských, nizozemských, rakouských, německých a českých i česko-amerických. Výnosy, které po pěti letech fungování fondu Zahrádka odhaduje na deset až třicet procent ročně, budou vycházet z prodeje takzvaných spin-offů. Tedy firem, které vzniknou na základě vědeckých objevů odštěpením od daného vědeckého pracoviště.

O úspěšnosti Zahrádkovy snahy svědčí třeba i zapojení České spořitelny do řad investorů fondu i&i bio. Byť se jedná jen o pět milionů eur (123 milionů Kč) z celkových 53 milionů eur (1,3 miliardy Kč), které ve fondu jsou. To lze vnímat jako znamení, že má smysl české vědě důvěřovat.

Jen si tu ty hlavy udržet

Jsou to kupecké počty. Když česká věda ztratí hlavy a průmysl přestane být inovativní, výrazně se přibrzdí také naše konkurenceschopnost a stát bude ve výsledku mít méně peněz na podporu vědy a výzkumu.

Když se podobně banální myšlenku dočtete ve skriptech makroekonomie, nejspíš nehnete brvou. Možná i zívnete. Když vám to ale říká vědkyně, která za hranicemi odpracovala víc než doma, jistě podobně jako já zbystříte.

Odliv mozků ochuzuje každou zemi. Chci Česku vrátit, co mi dalo, tvrdí v rozhovoru pro Finmag Helena Reichlová. Do Prahy se nedávno vrátila z Drážďan se dvěma malými dětmi a rakouským partnerem a chce tu prý zůstat. Minimálně po dobu, než ve Fyzikálním ústavu AV ČR se svým týmem neprobádá 1,5 milionu eur (bezmála 37 milionů Kč), které dostala od německé a české vlády.

Mimochodem, právě tenhle program Dioscuri by se měl postarat o to, aby české mozky přestaly s vidinou lepších peněz prchat za hranice. „Cílem je najít vědce, kteří – když obhájí excelentní projekt a budou jej chtít realizovat v Česku –, dostanou finance ve stejném rozsahu, jako kdyby zůstali v Německu,“ říká o dotačnímu programu Reichlová.

Když přeskočíme do oblasti IT, tam je tlak na inovace a rychlost jejich nasazování do ostrého provozu enormní. Určitě doporučuju si přečíst příběh brněnské firmy Y Soft, kterak se dostala se svým inovativním robotem až do centrály Hewlett Packardu do amerického Idahu.

A nebyl bych loajálním členem týmu, který webový i printový Finmag připravuje, kdybych nepřipomněl, že také malé firmy našich rozměrů musí inovovat, aby své klienty (čtenáře) neztratily. I proto pro vás chystáme hned na pondělí jedno velké překvapení.

O tom vám ale řekne víc už v příštím newsletteru šéfredaktor webu Michal Hron. Štafeta předána...

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

• Podvody, krize, směrnice. Na podnikatele se toho valí čím dál víc
• Proč věda není fotbal? Člověk může hrát i za víc týmů
• Aby to svítilo a hřálo. Objevili jsme pravého Prométhea
• Prý nám zlevní hypotéky, povídali developeři. Dá se tomu věřit?
• Slovensko jako nové Rusko? Vydělat na tom můžeme my

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag