Články na téma: věda

Technologické startupy v Česku se mohou nově těšit na zcela nový rozměr podpory. Agentura CzechInvest v pondělí oznámila, že jako první státní organizace v zemi navázala spolupráci s uznávanou Evropskou organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Mladé české firmy se díky tomu mohou dostat k vybraným špičkovým technologiím.

Že mají Češi zlaté ručičky, to se ví. Proto jsme taky montovna Evropy. Bylo by potřeba víc českých hlaviček, které samy vymyslí, co vyrábět. Dobrá zpráva je, že tady vždycky byly a že tady pořád jsou. Připomeňme si je v našem kvízu.

Jak docílit toho, aby se látka, která zpomaluje stárnutí rostlin a zvyšuje zemědělské výnosy, dostala z laboratoře do běžného prodeje? Čtyřicetiletý vědec Jaroslav Nisler to líčí tak, až se zdá, že je to jako prodat fanouškovi Applu nový iPhone. Odemykáme rozhovor z velkého tématu Věda&byznys tištěného Finmagu, Na stáncích bude už jen pár dní.

Věda potřebuje investory. Sama na sebe si vydělá jen zcela výjimečně. Dostat nápad z laboratoře ven, dát mu život a pak jej třeba v podobě léku či nové technologie prodat, je proces náročný, dlouhý a navrch velmi drahý. Na propojování chytrých hlav a movitých investorů pracuje víc institucí, nejvíc se to teď hýbe kolem biotechnologií.

Vteřinové lepidlo vás zachrání. Co nespraví kapka vteřiňáku, to se spravit nedá. Opravuje dokonce i lidi! A být jeho vynálezce o trochu všímavější, svět ho mohl znát o pár let dřív.

Když nemůže jeden ke druhému a oba se z nějakého důvodu potřebují, většinou přijde druhý k prvnímu. Bylo to tak kdysi s horou a Mohammedem, je to tak i dnes s vědci a investory.

„Česko je pro mne ideální místo k práci i životu,“ říká úspěšná vědkyně Helena Reichlová v rozhovoru pro nové číslo Finmagu. Do Prahy se nedávno přestěhovala z Drážďan se dvěma malými dětmi a rakouským partnerem. A věří, že je to natrvalo.

Nové číslo Finmagu je o „továrnách na nápady“ a jejich (ne) možném propojení s byznysem. A také je o odvážných mladých lidech, kteří se nebojí na vědu vsadit. Přiblížíme vám ho ve Finmag newsletteru.

Hlavním tématem podzimního Finmagu je propojení vědy a byznysu. Je toho ale ještě mnohem víc. Nechte se nalákat na nové číslo editorialem šéfredaktorky tištěného magazínu Ireny Jirků.

Dnešní tipy na čtení ve Finmag newsletteru jsou tipy na čtení zejména o vědě. A věda je jistě věda, ale, lidi, taky strašně krásná sranda.

Je to první krůček k totální revoluci lidstva, nebo jen plácnutí do vody? Čerstvé oznámení amerických vědců, že se jim pomocí jaderné fúze podařilo získat víc energie, než do ní vložili, může znamenat nebývalý průlom v historii lidstva. Pojďme si nastínit, co všechno by to přineslo.

Už z toho všeho musíte být unavení. Ukrajina, ceny energií i zboží v obchodech… Dejte si pauzu. Jděte do lesa a poslouchejte. Anebo se jen podívejte na internet. V českých i světových médiích se to zvířaty jen hemží.

Vědkyně Petra Szeszula opustila akademické prostředí, aby mohla zakládat biotechnologické startupy. Pěstuje i „minimozky“ a chce řešit výzvy, které mají přímý dopad na lidské životy. „Baví mě propojovat svět vědy a byznysu. Startupy jsou i nejrychlejší cesta, jak na základě vědy zlepšovat život lidí,“ říká.

Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. „Je to cesta k soběstačnosti,“ říká rostlinný genetik Jaroslav Doležel.

Proč milujeme časopisy o jídle a bydlení, proč toužíme mít na zahradě vlastní bazén, i když nás každé léto trápí sucho a není z čeho napouštět, a proč stále vtipkujeme o frontách na banány, i když je už víc než třicet let po sametové revoluci? Sociolog Pavel Pospěch vysvětluje některé společenské jevy, které jsou na první pohled nepochopitelné.

Ondřej Bojar vyvíjí překladače, které překonávají Google i lidské překladatele a umí simultánně překládat do 43 jazyků. I tak ale radí učit se cizí jazyky. „Dnes už se pomocí překladače dorozumíte, ale bez znalosti jazyka jste ochuzeni. A také je to skvělý trénink pro mozek,“ říká‎ odborník na umělou inteligenci a strojové učení z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Zatímco první funkční období Vojtěcha Petráčka v čele ČVUT bylo ve znamení boje s covidem, hned na začátku toho druhého musí staronový rektor řešit dopady válečného konfliktu na Ukrajině. Jak se univerzita snaží pomáhat ukrajinským studentům? A jak by se podle něj měla řešit energetická závislost na Rusku?

Číst knihy nestačí. Aby člověk pochopil a dostatečně si zafixoval informace, které z nich čerpá, je třeba si dělat poznámky. Chytré poznámky. „Zapisování nás nutí radikálně filtrovat a rozhodovat se o tom, co skutečně stojí za naši pozornost,“ říká pro Finmag.cz německý spisovatel a vědec Sönke Ahrens.

Po desítkách let se v Česku rozjel nový výzkum psychedelik. Stojí za ním Martin Kuchař se svým týmem chemiků. Ti mimo jiné zkoumají přínosy takzvaného mikrodávkování, které dokáže posunout vnímání a otevírat mysl. „Hodně populární je třeba v Silicon Valley," říká věděc. A zmiňuje i obrovský ekonomický potenciál výsledných produktů.

Nejsou vidět, ale jsou prakticky všude: v organismech lidí i zvířat, ve vzduchu, ve vodě i v půdě na všech kontinentech světa. Vědci zatím přesně nevědí, co mohou mikroplasty v organismech napáchat, ale je jisté, že až jich bude příliš mnoho, způsobí problémy.

„Naším cílem je vytvořit univerzální generátor přirozeného jazyka, který se bude učit pouze z pár příkladů a nebude dělat chyby,“ popisuje Ondřej Dušek z Matfyzu. Pokud se vše vydaří, můžeme se těšit například na mluvící robotickou Alexu a další chytré asistenty v češtině nebo nejrůznější aplikace přehledně shrnující i složitá data.