Myší apokalypsa a Hitlerův střevlík. Jen v novém Finmag newsletteru

Gabriel Pleska
Gabriel Pleska | 29. 1. 2023 | 1 676
Finmagjazyknewsletterpříroda

Tenhle newsletter by se klidně mohl jmenovat úplně jinak. Nemá totiž žádné jednotící téma, červenou nit, řád ani úctu ke čtenáři. Prostě to tak vyšlo, že když na závěr nemůžu dát zvířátka (protože už tam je to nejroztomilejší, tedy já), dám je hned na začátek.

Myší apokalypsa a Hitlerův střevlík. Jen v novém Finmag newsletteru

Pravidelné tipy na zajímavé a chytré čtení z redakce Finmagu, to je Finmag newsletter. Po přihlášení odběru každý pátek ve vašem mailu

Zdroj: Shutterstock/Finmag.cz

Geny praženy. Zní to jako kostky vrženy, ale má to znamenat, že lednové číslo Vesmíru je plné DNA. Doporučit můžu ochutnávku z vesmírného webu. Genetička (dříve forenzní) Halina Šimková píše o případu o usvědčení sériového vraha. Po desítkách let. Díky DNA a díky komerčním službám, které dohledávají na základě genetického vzorku příbuzné. Tady dohledali sestřenice přes koleno – a pak už to šlo skoro samo. Já se ze začátku textu trochu v těch šroubovicích ztrácel, ale i pro ty, co si jako já v rozhovoru s Halinou Šimkovou připadají jako nedovzdělaný truhlík, je tam něco důležitého. Spolupráce policie s komerčními genealogy byla totiž trochu ošajstlich: funguje to pěkně, ale jakpak je to s etikou a ochranou osobnosti?

Když jsem již před drahnou dobou připravoval pro Finmag skvělý text Matěje Schneidera o protikapitalistické (!) historii hry Monopoly, narazili jsme i na soupisku všelijakých jejích mutací. Jakub Žofčák šel ale podstatně dál a vyzobal z těch bambilionů ty největší bizary. Děcka, to si dejte. Slaninopoly. Homonopoly. HelloKittypoly. Clintonopoly. Čtenáři dodávají na koleně dělané Brnopoly…

Newsletter z kuchyně Finmagu

Pravidelně pro vás přinášíme přehled chytrého čtení (nejen) na víkend. Protože dobré čtení má oproti sebelepší buchtě jednu výhodu: nevadí, že se do něj před vámi zakousl někdo jiný. Každý týden tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz ochutná metráky textů. A každý pátek vám e-mailem pošle přehled těch nejlepších. Pokud tedy budete chtít a přihlásíte se k odběru našeho pravidelného newsletteru.

Ptali se kluci v hospodě, který newsletter nekončí automaticky v koši. Počet těch, které odebírám pro sebe, ne kvůli práci, jsem seřezal někam pod deset. Jenže i když jsou dobré, opravdu každý týden otevírám jediný. Jmenuje se Aeropagus, chodí v pátek odpoledne a jeho autora mi připlavil Twitter, kde vystupuje jako Cultural Tutor. Zní to krapítko nafrněně, ale je to vážně borec. Nebo borci? Nepátral jsem. Jako lákadlo nabízím právě z toho Twitteru vlákno o Vikinzích. Rychlá opakovačka toho, co pánové dokázali zterorizovat, ovládnout, objevit… během pouhých dvou století. Dneska slyšíte jenom Amerika dřív než Kolumbus, ale fakt si vybavíte, co dělali v Bagdádu, Cařihradě, na Sicílii, v severní Africe, kdo dělal knížata na Rusi a krále v Británii a proč je Normandie Normandie?

Když se budeme mít moc dobře, všeho bude dost, rozpadnou se nám tradiční hierarchie, kluci přestanou soupeřit o holky a budou se nakrucovat před zrcadlem, perverze se stane normou a nakonec vyhyneme. A je to už dávno experimentálně prokázáno na myších. Na Ekolistu vydali připomínku slavného Myšího ráje, experimentu, který podle mnoha lidí opravdu prokazoval, že blahobyt zabíjí. Radomír Dohnal hezky a vtipně poukazuje na to, že i kdybychom připustili, že se o myších a lidech dá mluvit zaměnitelně, na téhle vědě toho nesedí víc. Především, že tenhle experiment byl až pětadvacátá iterace toho samého a že výsledky těch předchozích „dokazovaly“ pokaždé něco jiného. Popularitu si ale získal ten, který má výsledek, co se nám líbí.

Známky, zvířátka a polštář/vankúš

Učitele prvních až třetích tříd čeká za pár roků změna. Aspoň ty, co dávají známky. Budou děcka hodnotit slovně. Jako rodič jsem zažil i slovní hodnocení i známky. A kupodivu pro obojí může platit totéž: děti ani rodiče nemusí vědět, co by měli dělat jinak, víc nebo líp. Pokud je slovní hodnocení občasné slohové cvičení, pokud nefunguje průběžná zpětná vazba, je to ztráta času pro všecky. Na Heroine.cz ale píše učitel Daniel Pražák, jak to udělat, aby hodnocení opravdu mohlo fungovat. Užitečné pro učitele, kteří se bojí, co na ně čeká, ale zdaleka nejen pro ně. Ostatně jsou to vlastně pravidla pro jakékoli hodnocení, školu si klidně úplně odmyslete.

Ke kafi ku poslechu máme...

Mikrofounek
Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

A ještě jednou Radomír Dohnal a ještě jednou Ekolist. Asi jsem objevil nového oblíbeného autora, tak se omlouvám. Žijeme v době velkých revizí. Přejmenováváme ulice a kopce, protože jejich jména v sobě nesou historické křivdy. Většinou se to týká jednoho státu, který zkoumá svou historii. Nebo dvou, když Češi boří pomník Rusovi. Akorát americké křivdy jako by se týkaly úplně každého. A pak je tu ještě nadnárodní latina. Tedy vědecká nomenklatura. To byste nevěřili, kolik zviřátek a něžných květinek nese jména masových vrahů a vůbec problematických osobností.

Anophthalmus hitleri (Hitlerův střevlík) ze Slovinska je jenom hodně nápadný kousek za všecky. Jenže co by znamenala hromadná revize? „… toho, že by přejmenování taxonů z etických důvodů ohrozilo vědeckou komunikaci, se dnes obává Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu. Sepsala o tom učené povídání, v němž zmiňuje, že přibližně 20 % všech vlastních jmen užitých v názvosloví živočichů a rostlin by dříve nebo později mohlo vyvolat mrzení.“

Ráno jsem si pustil Radio Humor a to na mě zaútočilo zostra Československým rozvodem Zdeňka Izera. Humor je to jaksi těžkopádnější, leckterou figuru jsem si samozřejmě dávno nepamatoval – ale mezi zprávami o dnešní volební agitaci jsem to ocenil. A hlavně mi to připomnělo, že jsem chtěl přidat do newsletteru odkaz na projekt připomínající ten rozvod. Přichystal ho Ústav českého národního korpusu a Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra. Každý týden servíruje sloupky o slovíčkách, která se v češtině a slovenštině liší. Píšou je vždycky dva autoři, jeden z Česka, druhý ze Slovenska – musím se pochlubit, v pondělí jsem měl premiéru. Česko-slovenským slovem týdne/týždňa je polštář/vankúš.

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

PRVNÍ FINMAG V ROCE 2023. CO V NĚM NAJDETE?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Fotbal mi pomohl přežít ty nejhorší roky mého dětství a puberty. Dostával jsem sežrat, že jsem zrzavý a pihatý,“ přiznal Petru Lukáčovi v rozhovoru Marcel Gecov.

FIN. Krypto už dnes nikdo nezakáže, říká šéf kryptoburzy Coinmate • Pavel Riegger řídí firmu Trask z březového háje na Pankráci • Tuzemské nemovitosti jsou přebrané a drahé, čím dál víc lidí sází na byt u moře • Robert Vlach o kouzlu networkingu • Pravidla pro home office se mají zpřísnit – hlavně pro firmy • V hlavě ředitele Siko koupelen Tomáše Valy

MAG. Ondřej Přibyla vede tým projektu Fakta o klimatu • Čárový kód: Vynález, který měl usnadnit lidem za kasou práci, je o ni do pár let připraví • Jestli chcete poznat Jordánsko, zkuste pronájem Jeskyně přes Airbnb • Vy si to hybridní esúvéčko od Porsche prostě zasloužíte!

Autor článku

Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Editoval články pro Peníze.cz, pro Finmag.cz i pro papírový Finmag. Psává pro Heroine, Finmag i Peníze.cz. A pro ty už zase edituje.