Z garáže na výsluní díky stínu. Česká ISOTRA vyrostla z malé rodinné firmy

Začátky nebyly lehké. Chyběly peníze i prostory. V první vlně kuponové privatizace proto budoucí podnikatelé prodali své knížky a s 12 tisíci v kapse skočili rovnýma nohama do nejistého byznysu.

Pro éru velkých změn začátku 90. let byl typický hlavně hlad po všem, co jsme si před revolucí ne­mohli dopřát. Spolužáci z „vejšky“, později švagři Bohumír Blachut a Erich Stavař, vycítili potenciál v „oknařském“ byznysu.

„Velmi perspektivní se nám zdálo těsnění do oken, konkrétně moderní silikonové těsnění do drážky, které dokázalo nahradit zastaralý oknotěs,“ vzpomíná Erich Stavař.

Společnost založili Stavař s Blachutem a jeho manželkou Lýdií v Bolaticích v roce 1992. A protože prováděli nejen montáž těsnění do oken, ale měli také velkoobchod s těsněním, pojme­novali společnost Isotra (iso jako „isolation“ a tra jako „trade)“.

Když jsme montovali těsnění do oken v bytech a domech, lidé se nás pořád ptali na žaluzie...

Na dovolenou nebyl čas

„Prvních pár let šly všechny vydělané peníze zpátky do firmy. Měli jsme ojetá auta, děti dostá­valy kola po starších sourozen­cích a na dovolenou nebyl čas ani peníze, což manželky těžce nesly,“ vzpomíná Stavař s úsmě­vem.

Nadšení a zakázek ale měli novopečení podnikatelé dost. Ga­ráž Bohumíra Blachuta, ve které začínali, přestala brzy stačit. Do rychle se rozjíždějícího byznysu se brzy přidali kamarádi a rodinní příslušníci. V roce 1993 přijali první zaměstnance a otevřeli prodejnu v Ostravě.

Foto: ISOTRA

V té době byl trh s příslušen­stvím k oknům poměrně chudý, takže směrů, kam se vydat, bylo víc než dost. O tom, kam se mladí podnikatelé budou ubírat, nakonec rozhodli sami zákazníci.

„Když jsme montovali těsnění do oken v bytech a domech, lidé se nás pořád ptali na žaluzie,“ nastiňuje Erich Stavař první kroky k velké­mu růstu. Exteriérové žaluzie na trhu ještě nebyly a na ty interiéro­vé se čekalo klidně i dva roky.

Jak se později ukázalo, byla to trefa do černého. I do té doby se jim dařilo dobře, když ale své služby rozšířili o výrobu tehdy ne­dostatkových žaluzií s řetízkovým ovládáním, obrat jim vzrostl ze 60 milionů korun na 200 milionů.

Začali jsme vyrábět venkovní žaluzie a další exteriérové pro­dukty, jako jsou screenové rolety či markýzy.

Roky blahobytu i krizí

Přestože zisky společnosti rok od roku rostly, zažila i krušné chvíle. Třeba po výkyvu trhů v letech 1997 až 1998 poklesl objem objednávek o víc než 30 procent. Dotkla se jí také finanční krize v roce 2008. Pak se ale vrátila úspěšná léta.

Dudr Tools

Pěkně ostrý byznys. Pilové pásy ze Sazovic znají až za velkou louží

Začínal s šesti zaměstnanci, kteří fungovali stylem „Přijdu si do práce, kdy chci.“. Výplaty počítal na kalkulačce. A zažil časy, kdy na ně nebylo. Dnes vyváží Tomáš Dudr pilové pásy do čtyřiceti zemí světa a jeho Dudr Tools patří mezi světový unikát.

V roce 2014 se podnikatelům po 12 letech podařilo sloučit firmu do jediného areálu o rozloze 55 tisíc metrů čtverečních v Opavě. Díky tomu mohli rozšířit výrobu.

„Začali jsme vyrábět venkovní žaluzie a další exteriérové pro­dukty, jako jsou screenové rolety či markýzy. Vystavěli jsme vlastní lakovnu a založili pobočky nejen v Česku, ale i v zahraničí,“ jmenuje největší milníky Erich Stavař.

Do­dává, že za velké úspěchy pokládá i změnu společnosti na holding a také nedávné rozšíření výrobních prostorů v Bruntále na sedm tisíc metrů čtverečních. Dnes tak mohou Bohumír Blachut a Erich Stavař říct, že jejich spo­lečnost umí vyvinout zcela nový výrobek od A do Z na zakázku.

Dokáže navrhnout design, vyrobit k němu jednotlivé komponenty, otestovat a certifikovat nový produkt, nastavit technologické procesy, vyvinout nové strojní zařízení a dodat takto kompletní technologii. Na mnohé z těchto věcí má ISOTRA patent.

Foto: ISOTRA

Život jí ulehčuje i to, že má vlastní vývojové pracoviště, projekční kanceláře, technolo­gie, moderní nástrojárnu, novou práškovou lakovnu, lisovnu termoplastů a rozsáhlé výrobní provozy.

Firma tak zákazníkům dnes nabízí nejen interiérové a exteriérové žaluzie, ale také látkové rolety, plisse, japonské stěny, předokenní venkovní rolety, sítě proti hmyzu, markýzy, screenové rolety, veran­dy nebo bioklimatické pergoly.

Specialitou firmy jsou pak systémy pro úsporu energie. Patří k nim třeba Isotra Screen Zip Economy, pomocí nějž lze zastínit okna na všech typech budov a navýšit tak jejich obytný komfort.

Díky tomu všemu je dnes ISOTRA jedním z nejvýznamněj­ších výrobců stínicí techniky nejen v Česku, ale i v Evropě. „Když se dnes ohlédnu zpět, vidím celou řadu úspěchů, kterých si nesmírně vážím,“ hodnotí Erich Stavař uply­nulých 31 let, během nichž prodali víc než sedm milionů kusů stínicí techniky. Nejdůležitější prý byla odvaha začít podnikat a společ­nost založit. „Pak už nám doslova rostla před očima,“ konstatuje podnikatel.

Investuje­me do nových výrobních prostor v Bruntále, které budou primárně sloužit k rozšíření výroby bioklima­tických pergol...

Nevyhnutelný export

Velká výroba si žádala velký od­byt. Od roku 1998 proto ISOTRA začala vyvážet do zahraničí. Dnes výrobky, komponenty a techno­logie pro výrobu exportuje do 45 zemí světa. „Mezi naše klíčové trhy patří Německo, Rakous­ko, Slovensko, Polsko, Francie a Švýcarsko,“ upřesňuje Stavař. V Německu ucítili obrovský potenciál, v Evropě je to největší trh se stínicí technikou. Proto tam zřídili obchodní firmu ISOTRA Jalousien GmbH.

„Chtěli jsme se přizpůsobit náročnému německému trhu,“ vysvětluje podnikatel a dodává, že ze stejného důvodu založili výrobní firmu ISOTRA Polska Sp. z o.o. také v Polsku.

„V současné době investuje­me do nových výrobních prostor v Bruntále, které budou primárně sloužit k rozšíření výroby bioklima­tických pergol Artosi,“ nastiňuje další vývoj Stavař. Společnost tím podle jeho slov reaguje na změnu životního stylu zákazníků, kteří chtějí trávit daleko víc času venku.

Cílem je optimalizovat a au­tomatizovat výrobu, aby mohli výrazně navýšit výrobní kapacity a dál růst.

„Podnikání už je prostě takové. Nelze se nikdy zastavit,“ konstatu­je majitel dynamicky se rozvíjející firmy.

Text vyšel ve spolupráci se společností ISOTRA v rámci speciálního projektu magazínu FINMAG Podnikavé Česko. Máte snad tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme!

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Chceme být světovou firmou, zní z Furch Guitars. Po Česku plánují dobýt i USA
• Vedl firmu, svařil ponorku. Špona v oku? Horší jsou kuličky, říká osobitý svářeč
• Obsazuje seriály i filmy. Casting je víc než jen výběr herců, říká podnikatelka
• Klapkové impérium pohádkově roste. ABO valve vyhlíží svou první miliardu
• Česká whisky z Hané. Palírna Tōsh oživuje dílo komunistických potentátů

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag