Co jsou to sociální firmy a proč jsou důležité? Zlatá vážka ocení ty nejlepší

V Česku je podle dat Českého statistického úřadu víc než milion lidí se zdravotním postižením. Jsou to lidé s invalidním důchodem (OZP) i zdravotně znevýhodnění (OZZ), kteří na invalidní důchod nemají nárok. „Pouze necelých 30 procent lidí v produktivním věku se zdravotním hendikepem je zaměstnáno a uplatňuje svůj profesní potenciál,“ říká Zdeněk Kosour, mluvčí Deklarace odpovědného podnikání a ředitel sociálního podniku Kolibřík CSR.

Práci jim většinou dávají chráněné dílny nebo také veřejnosti zatím nepříliš známé sociální podniky. „Spousta lidí zná pojmy chráněná dílna či chráněný trh práce, kde fungují asi čtyři tisíce podniků, které zaměstnávají přes 70 tisíc lidí. Málokdo už ale zná sociální podniky. Ty fungují ve více než 400 provozovnách a přináší vyšší hodnotu zaměstnávání zdravotně znevýhodněných,“ říká Kosour. 

Celý chráněný trh práce výrazně roste. V roce 2022 náklady na něj podle ministerstva práce a sociálních věcí přesáhly 10,3 miliardy korun, přičemž ještě v roce 2018 dosahovaly 7,1 miliardy korun. „Velmi podstatná část těchto nákladů se vrací od sociálních podniků státu zpět formou plateb za odvody nebo daně. Navíc stát šetří nemalé peníze za nevyčerpanou podporu v nezaměstnanosti a další, které se na zaměstnance už nevztahují,“ doplňuje Zdeněk Kosour.

Spolupráce se sociálními firmami znamená pro řadu společností příležitost využití nového pracovního trhu.

Česko je pozadu

Hlavními pilíři sociálního podnikání jsou společenský, environmentální a ekonomický prospěch, ke kterým se společnosti zavazují i ve své zakladatelské listině. Častý je důraz na pozitivní lokální dopad.

„Sociální firmy se vyznačují tím, že zaměstnávají alespoň 50 procent zaměstnanců s hendikepem, nejčastěji tím zdravotním, a zároveň se přihlásily k principům sociálního podnikání. Mezi ty patří například reinvestice části zisku zpátky do firmy, zapojení zaměstnanců do rozhodování nebo zajištění psychosociální podpory. Na rozdíl od běžných podniků z chráněného trhu práce sociální firmy daleko více rozvíjejí zaměstnance s hendikepem a pracují mnohem udržitelněji,“ vyzdvihuje Kosour.

O soutěži Zlatá vážka

Daniel Hamerník

Zájemci se do soutěže Zlatá vážka přihlašovali od dubna do července letošního roku. Hlásit se mohli sami, některé z nich oslovili pořadatelé nebo je nominovali jejich zákazníci či spolupracující instituce. Ceny se udílí v šesti soutěžních kategoriích: Inovativní podnik, Rozvoj regionu, Inspirativní spolupráce, Asistent/ka roku, Instituce roku a Osobnost roku.

O vítězích v kategoriích Inovativní podnik, Rozvoj regionu a Inspirativní spolupráce rozhodne hlavní porota, ve které budou i zástupci všech poslaneckých klubů. O vítězích v kategoriích Osobnost a Instituce roku budou hlasovat členové veřejné poroty. Slavnostní vyhlášení proběhne během galavečera, který se uskuteční v listopadu letošního roku v Černínském paláci. V každé kategorii budou vyhlášeni tři nominovaní. První z nich získá v závislosti na kategorii od 80 do 100 tisíc korun, ti další pak odborné mediální nebo byznysové poradenství v hodnotě desetitisíců korun.

Mezi další partnery soutěže patří třeba Nadace O2, Impact Hub, designové studio Kaleidoo nebo Výbor dobré vůle Olgy Havlové.

Sociální firmy přináší svým zákazníkům služby v režimu náhradního plnění, které využívají společnosti nad 25 zaměstnanců, pakliže neplní zákonem stanovený počet – čtyři procenta z celkového počtu – zaměstnaných osob s hendikepem. Aktuálně probíhají diskuse nad jeho další podobou, protože současný sytém je kvůli chybějícím kontrolním mechanismům dlouhodobě neudržitelný.

„Spolupráce se sociálními firmami znamená pro řadu společností příležitost využití nového pracovního trhu. Tam, kde i z důvodu nízké nezaměstnanosti mají firmy problémy s obsazením míst, stále častěji vznikají spolupráce, kdy společnosti odklánějí své činnosti právě do sociálních firem,“ dodává Kosour.

Sociální podniky pomáhají firmám také plnit kritéria ESG reportingu, tedy zejména ta, která spadají ve zkratce pod slovo „social“. „V kritériu S toho reportující společnosti zatím nemohu mnoho inovativního uvést, právě proto je spolupráce s těmito podniky skvělou možností, jak sociální kritéria splnit,“ konstatuje Kosour. 

Sociální podnikání je moderní způsob podnikání na chráněném trhu práce. Legislativně funguje v Evropě i ve spoustě dalších zemích světa. „Česko je v tomhle směru hodně pozadu. Dlouhá léta nám chybí legislativní rámec. I proto jsme rádi, že aktuálně ministerstvo finalizuje práce na návrhu zákona o sociálním podniku; v závěru roku by se mohl dostat do sněmovny,“ zmiňuje dále Kosour, který se s Deklarací odpovědného podnikání podílel na připomínkování.

„Návrh zákona o sociálním podnikání v létě prochází mezirezortním připomínkovým řízením a po vypořádání připomínek přijde návrh na vládu. Věřím, že se jej dočká i Česko a že dluh vůči českým sociálním podnikům splatíme,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Sociální podnikání považujeme za poněkud nedoceněnou a ze strany veřejnosti i firem zatím málo viditelnou oblast naší ekonomiky.

Zlatá vážka ve sněmovně

V loňském roce Deklarace odpovědného podnikání, která je v Česku největší organizací zastřešující sociální firmy, pořádala sérii eventů ve sněmovně, kde se politikům problematiku sociálního podnikání snažila přiblížit. A právě při této příležitosti vznikl i nápad na ocenění Zlatá vážka, které získalo záštitu Poslanecké sněmovny, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva zahraničí a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.

PKV

„Jsme Češi, očuráme všechno.“ Firmy marně strkají před ESG hlavu do písku

Co je to ESG? Ještě nedávno to byla volba. Firma se zkrátka mohla etablovat jako „zelená“ a udržitelná, a jít tak vstříc určitému typu zákazníků, nebo jí to mohlo být jedno. Možnost volby ale pomalu končí. „Část podnikatelů před tím strká hlavu do písku, což je chyba,“ varuje Ondřej Vaněk ze společnosti PKV.

„Nejdříve proběhly ve sněmovně Týdny sociálního podnikání, které měly na programu mimo jiné prohlídku dolní komory parlamentu pro hendikepované zaměstnance sociálních podniků. V lednu letošního roku pak sněmovna přivítala první veletrh sociálních podniků. Myšlenka vzniku národních cen mi přišla jako logické pokračování navazující na úspěšné akce, které pomáhají zviditelnit zaměstnávání hendikepovaných občanů v Česku,“ komentuje vznik Zlaté vážky Markéta Pekarová Adamová. 

„Poslanecká sněmovna je mimochodem první státní institucí, která se oficiálně přihlásila k úzké spolupráci se sociálními podniky, a to v oblasti čerpání náhradního plnění s přidanou hodnotou a také v poradenství, jak zaměstnat a rozvíjet osoby se zdravotním hendikepem,“ zmiňuje Zdeněk Kosour.

Generálním partnerem Zlaté vážky je ČSOB, která pracuje se sociálními podniky už od roku 2009. „Pro mnoho českých firem je společenská odpovědnost už dávno neodmyslitelnou součástí každodenního podnikání. Záleží nám na tom, kde a jak žijeme, a hledáme příležitosti, jak společnost dále rozvíjet. A právě sociální podnikání považujeme za poněkud nedoceněnou a ze strany veřejnosti i firem zatím málo viditelnou oblast naší ekonomiky. A to chceme změnit,“ komentuje projekt národních cen sociálního podnikání Zlatá vážka generální ředitel ČSOB Aleš Blažek.

Na příběhu Revenia a jeho bioplynky je vidět, že sociální firmy zvládnou i velmi náročné projekty.

Hodnotit se bude příběh

Šanci vyhrát mají ojedinělé, úspěšné a inspirativní příběhy, které pomohou popularizovat sociální podnikání. „Důležitá je proto v přihlášce kolonka, kde je potřeba popsat svůj příběh a uvést, proč by měl přihlášený vyhrát,“ vysvětluje Kosour podmínky soutěže.

A prozrazuje, že se organizátoři snažili, aby registrace byla co nejjednodušší. Jedinou podmínkou u sociálních podniků tak je, aby byly uvedeny v adresáři českého sociálního podnikání ministerstva práce a sociálních věcí.

Přihlásilo se přes 70 projektů. Mezi zajímavé adepty podle Zdeňka Kosoura patří třeba sociální podnik, který provozuje bioplynovou stanici. „Právě na příběhu Revenia a jeho bioplynky je vidět, že sociální firmy zvládnou i velmi náročné projekty,“ říká.

Sociální podniky tak čeká klíčový rok. Na jeho konci může být vedle vzniku vlastních národních cen také nová legislativa, která otevře dveře větším pracovním příležitostem lidí s hendikepem.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Akciové programy pro zaměstnance brzdí nevýhodné zdanění. Změní se to?
• Hospody nevymřou, ať je DPH jakákoli, věří průkopník kultury minipivovarů
• Česko se okrádá o miliardy. Otevřete pracovní trh, naléhají zaměstnavatelé
• Nejdřív Čína a Rusko a teď tohle. Proč se Česko snaží zbavit závislosti na EU
• Řada firem ani neví, kolik je stojí tisk, říká manažer HP. Ušetřit lze desítky tisíc

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag