Financování je stále problém, hlásí firmy. Místo investic volí strategii přežití

Že je pro mnoho firem obtížné získat na běžném bankovním trhu úvěr na svůj rozvoj, slýcháme neustále a ze všech stran. Banky jsou vzhledem k dění posledních let velmi obezřetné a jen tak někomu úvěr nedají. Firmy pak ale nemají potřebné finance, neinvestují a ekonomika stagnuje.

Nový průzkum AMSP už jen tento trend jasně potvrzuje. Získání úvěru bez záruky Národní rozvojové banky (NRB) považuje za významnou překážku 40 % českých firem. Nejčastěji to jako problém vnímají střední firmy s 50 až 249 zaměstnanci z oblasti průmyslu a výroby.

„Situace na trhu je nyní velmi nepřehledná a těžko predikovatelná, a to i z důvodu, že ekonomika zemí (zejména Německa), na nichž jsme coby exportní ekonomika závislí, nemá momentálně růstové vyhlídky. Banky jsou tedy opatrné,“ říká Josef Jaroš, předseda představenstva AMSP.

Bez záruk to nejde

Opatrné jsou nicméně i firmy samotné. Je to dáno i vysokými úroky, které na úvěrech nyní dostávají. „Menší firmy, které neinkasují v euru, stále nedosáhnou na úvěr pod osmi až devíti procenty, což stále vyhodnocují jako investičně nepříznivé,“ uvádí průzkum. Firmy proto podle AMSP spíš „drží pozice a neotvírají nové“, jinými slovy „neinvestují a volí strategii přežití“.

Příliš tomu nepomáhá ani aktuální opatrný postup České národní banky, která základní úrokovou sazbu, od níž se přímo odvíjí i nabídka úroků u komerčních úvěrů, snižuje jen velmi pozvolna. Trh navíc reaguje obecně pomaleji na snižování než zvyšování sazeb. Bez záruk ze strany NRB se proto firmy aktuálně neobejdou a představují pro ně velmi důležitou součást podpory.

O to důležitější jsou pak záruky v dobách složité finanční situace, kdy podnik nemá možnost krýt financování úvěru běžným způsobem – například majetkem, zásobami a podobně. Právě proto nejčastěji podle AMSP využívají záruk střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci, a to z oblasti obchodu (víc než 55 %). Naopak ve službách tuto kombinaci využila pouze pětina firem.

„Vcelku logicky největší peníze vázané ve skladových zásobách má právě obchod, a i proto se s pádem v covidových letech dostal nejdříve do potíží s cashflow. I výroba má vázanou podstatnou část peněz v zásobách, na rozdíl od služeb, kde je tato potřeba velmi malá,“ dodává Jaroš.

To se mimo jiné projevuje i v objemech využitých záruk, které se nejčastěji pohybují mezi jedním a třiceti miliony korun. Vyšší objemy přitom využívaly firmy z obchodu, výrazně nižší naopak ty, které podnikají ve službách. „Zde je jasně vidět, že obchod má z principu podnikání vyšší obraty než výroba, a marži často tvoří jen na prodaném zboží. Proto se tu projevuje vysoká potřeba záruky ve větších objemech, kdy 27 % záruk bylo mezi deseti a třiceti miliony korun,“ doplňuje Jaroš.

Nový směr podpory

Tisková zpráva AMSP navíc uvádí, že se firmy obávají, že „dostupnost záruk se teď sníží“. Dál už ale tuto tezi nerozvíjí. Z nedávného představení procesu spojování NRB s Českou exportní bankou přitom vyplývá naprostý opak: sloučením dvou státních rozvojových institucí v jednu by se měla pozice NRB, a to včetně objemu možných záruk, významně zvýšit.

Sentiment firem (a to včetně bank) z budoucího vývoje se nicméně příliš pozitivně nevyvíjí. Strach z budoucnosti znamená, že omezují investice a pečlivě zvažují každé své další zadlužení. Výrazné ochlazení nálady hlásí především průmysl, v němž se znovu zhoršilo hodnocení aktuální poptávky a očekávání objemu výroby v nejbližších třech měsících.

Při současné nestabilitě trhu, která se týká právě zejména výrobního sektoru, je tak záruka NRB jednou z mála možností, jak investici realizovat. Na druhou stranu, i přes aktuální situaci na trhu, až polovina výrobních podniků považuje za snazší získat úvěr nyní než v loňském roce. Jde hlavně o střední firmy a také ty, které už záruky využily.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Vyšší daně, inflace i málo lidí a peněz. Firmy věští další nelehký rok

• Zaměstnanecké akcie očima expertů. Proč stát stále brzdí mladé firmy v rozletu?

• Udržitelnost, nebo greenwashing? Odpovědné firmy mohou získat konkurenční výhodu

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag