Zaměstnanecké akcie očima expertů. Proč stát stále brzdí mladé firmy v rozletu?

Karel Obluk

prezident Czech Business Angel Association

Souhlasíte s názorem?

-

+1

+

Právní úprava zaměstnaneckých programů je v ČR dlouhodobě nedostatečná, daňově nevýhodná a problémy těchto programů neřeší, ale spíše prohlubuje. Nadějí na pozitivní posun byla novelizace zákona o dani z příjmu, která nabyla účinnosti začátkem roku 2024. Tento pokus o zlepšení bohužel nevyšel. Dílčí změny nejsou komplexním řešením a podstatu neatraktivnosti zaměstnaneckých programů u nás neřeší.

Jinými slovy, v důsledku novelizace zákona o daních z příjmu se částečně řeší problém na straně zaměstnanců, kteří mohou nově využít odložení zdanění zaměstnaneckých akcií, i to však jen v některých situacích. Na straně zaměstnavatelů pak zůstává nekonzistentně povinnost odvodů zcela zachována.

Abychom mohli mluvit o dobrém nástroji motivace zaměstnanců v ČR, který bude konkurenceschopný vůči zahraničí, musíme přejít od polovičatých řešení k zásadní revizi způsobu zdanění zaměstnanců a jejich benefitů.

Roman Renda

analytik Hospodářské komory

Souhlasíte s názorem?

-

+5

+

Zaměstnanecké akcie jsou z ekonomického hlediska pro firmy zajímavé z vícero důvodů. V podstatě znamenají spoluvlastnictví firmy, ve které daný zaměstnanec (častěji se pravděpodobně bude jednat o manažery) pracuje – zaměstnanec získá podíl na úspěchu i neúspěchu firmy. Tím lze částečně řešit situaci popsanou v ekonomii jako problém pána a správce, kdy z důvodu oddělení vlastnictví a řízení firmy může za určitých okolností docházet ke špatnému hospodaření podniku. Zkrátka kvůli tomu, že zájmy vlastníka a vrcholného manažera, který firmu řídí, nemusí vždy být v úplném souladu, respektive manažer plně nenese rizika spojená se svými rozhodnutími při řízení firmy. Zavedení zaměstnaneckých akcií tento problém pomáhá částečně vyřešit, jelikož je daný manažer (ale může se jednat i o běžného zaměstnance na nevedoucí pozici) ve znatelně větší míře zainteresován na tom, jak je firma úspěšná, jakých dosahuje hospodářských výsledků.

Jsou ale i další způsoby, kterými mohou zaměstnanecké akcie firmám ekonomicky prospět. Díky nim mohou firmy sehnat kvalitní talentované zaměstnance na základě atraktivity svého konceptu, se kterým přicházejí na trh. Firmám, které mají inovativní a zajímavý nápad, ale jsou na začátku své cesty a nemají dostatek finančních prostředků, aby adekvátně zaplatily potřebné kvalifikované odborníky, vzniká možnost kompenzovat nižší mzdové ohodnocení podílem na vlastnictví firmy (prostřednictvím akcií). Pokud zaměstnanci věří konceptu firmy a věří tomu, že do budoucna akcie firmy budou růst na ceně, mohou být ochotní pracovat i za nižší mzdu.

Z výše uvedených důvodů tak mohou zaměstnanecké akcie pomoci nejen startupům být více konkurenceschopnými. Bez ohledu na to, zda nová právní úprava mohla být v některých ohledech lepší (tématem zůstávají především okolnosti zdanění zaměstnaneckých akcií), je třeba říct, že se jedná o krok správným směrem. Ve prospěch tohoto tvrzení svědčí i fakt, že zavedení zaměstnaneckých akcií ve svém relativně nedávném materiálu zmiňuje také NERV v opatření, které se týká kapitálového trhu.

Jana Osecká

manažerka v oddělení daňového poradenství ve společnosti Deloitte

Souhlasíte s názorem?

-

0

+

Hlavním cílem novely byla podpora startupů a motivace zaměstnanců prostřednictvím zaměstnaneckých akcií a ač se jistě jedná o krok správným směrem, samotná realizace zůstala za očekáváním – jak z pohledu daňových úlev, tak i z hlediska administrativních souvislostí.

Nová pravidla v oblasti ESOP přinášejí několik výhod i nevýhod. Na pozitivní straně lze ocenit podporu startupů prostřednictvím snazší motivace zaměstnanců a možnosti odkladu zdanění, což může zvýšit flexibilitu a snížit finanční tlak na mladé firmy. Nicméně problém nadále zůstává ve stanovení konkrétního časového okamžiku zdanění akcií. Optimálně by mělo dojít ke zdanění až v momentě, kdy jsou přidělené akcie prodány a zaměstnanec získá hotovostní příjem na pokrytí daní a pojistného. Nová legislativa však přináší hned sedm různých okamžiků zdanění, přičemž pouze jeden z nich odpovídá ideálnímu scénáři. V těch ostatních může zdanění nastat dříve, například při ukončení pracovního poměru, což může vyvolat neočekávané finanční komplikace pro zaměstnance i zaměstnavatele. 

Existují navíc i nejasnosti v interpretaci, zejména u opčních plánů, což může implementaci znesnadnit. Pro nadnárodní korporace přináší novela velkou administrativní náročnost, rozdílné termíny zdanění totiž mohou vyvolat nesrovnalosti a celý systém zkomplikovat. Za zmínku stojí i vzniklý rozkol mezi odvodem daně a odvodem pojistného. Dle nových pravidel totiž platí, že zatímco dojde k odložení odvodu daně z udělené akcie, pro odvod pojistného nadále platí „stará“ úprava a k odložení tak nedojde, což zcela popírá záměr původní novely. Podle informací z ministerstva financí se však již pracuje na nápravě tohoto nesouladu.

V současné podobě mohou nová pravidla posílit konkurenceschopnost českých firem, zejména startupů, v boji o klíčové zaměstnance. Závisí to nicméně na úspěšné implementaci nových opatření a vyjasnění nesrovnalostí, které se vyskytly při aplikaci novely. K dokonalosti má však tento projekt zatím daleko – bude potřeba počkat na následující vývoj a případnou další novelizaci, ke které by mohlo dojít v reakci na praktické problémy a potřeby firem.

Josef Jaroš

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Souhlasíte s názorem?

-

+2

+

Nová pravidla cílí (a ještě trochu nešikovně) pouze na daňové otázky. Pro firmy a zaměstnance je však kromě daňového režimu důvodem neatraktivity právní složitost takových programů a zásah do práv majoritního vlastníka. V této oblasti je tedy ještě co zlepšovat.

Hlavní výhodou nových pravidel zdanění je, že nabytí akcie pod tržní cenou se od 1. ledna 2024 již nepřidaňuje do mzdy v okamžiku nabytí takové akcie, ale zdanění (včetně pojistných odvodů) se odloží do budoucího momentu, zpravidla do okamžiku prodeje takové akcie. Bohužel novela zavedla i další fiktivní okamžiky zdanění, které mohou nastat dříve, jako jsou ukončení zaměstnání, odstěhování zaměstnance do zahraničí, deset let držby a další. Udělování opcí (tedy práva na nákup akcie) pak novela nijak nezvýhodnila, ty se nadále zdaní v okamžiku uplatnění (tedy při nabytí akcií), nikoliv až při jejich prodeji.

Nemyslím si, že by se konkurenceschopnost českých firem zvýšila. Jiné země mají podobné nebo lepší daňové režimy, lépe je na tom Slovensko, pobaltské země, Irsko, Nizozemí a další. Problém je ale nejenom ve zdanění, kde novela pomůže, ale také zmíněná právní složitost spojená s nepružnou legislativní úpravou a potřebnou robustní dokumentací k realizaci programu k zaručení dostatečné ochrany jak dosavadních vlastníků, tak dosažení cílů zaměstnaneckých programů. Dále je potřeba vypočítat hodnotu akcie, jak pro účely nabytí a správné budoucí „přidanění“ do mzdy, tak pro účely budoucího prodeje. Firmy se tedy neobejdou bez interní směrnice, opakované valuace, akcionářských dohod a jiných dokumentů.

Alena Šafrová Drášilová

autorka knihy Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Souhlasíte s názorem?

-

+7

+

Pozdě, ale špatně. Na rozumnou daňovou úpravu zaměstnaneckých akcií (ESOP) čekaly startupy a začínající podniky dlouho. Bohužel marně. Česká ekonomika se dostává ze zóny levné pracovní síly, automobilový průmysl pomalu upadá a jedním z mála způsobů, jak se posunout mezi ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou, jsou technologie a inovace. Nové inovativní podniky si ale většinou nemůžou dovolit zaplatit kvalifikované odborníky, takže je potřebují nalákat na něco jiného – na vizi, skvělý projekt, velký růst.

Zaměstnanecké akcie by měly sloužit jako příslib podílu na budoucím úspěchu. Problém je v tom, že dosud nebyly vůbec použitelné a po novelizaci také nejsou. Zaměstnanec i zaměstnavatel museli před úpravou zaplatit daně a odvody z ESOP ve chvíli, kdy je pracovník dostal. Dávno před tím, než mohly přinést jakýkoliv výnos nebo alespoň hotovost z prodeje. Daň sice novelou odložená je, ale pojistné se odvádí pořád hned, takže ESOP stejně nikdo nevyužije.

Nicméně ani odklad pojistného, na kterém se údajně intenzivně pracuje, situaci nevyřeší. Zatímco v některých zemích jsou ESOP kompletně kapitálovým příjmem (tedy bez odvodů pojistného), v Česku se stále jedná o příjem ze závislé činnosti, takže demotivační zatížení odvody zůstává (kapitálovým příjmem je pouze růst hodnoty). A ani odklad plateb není bez problémů. Povinnost zaplatit daň a odvody může nastat mimo jiné odchodem zaměstnance z firmy, což je v dynamickém prostředí nových firem nesmyslné. Nejlepší by bylo, kdyby celá úprava vznikla znovu, pořádně a po konzultaci s lidmi, kteří se v inovativním byznysu skutečně pohybují.

Vojta Roček

investor, partner Presto Ventures

Souhlasíte s názorem?

-

+9

+

Nová pravidla jsou bohužel především nefunkční. Startupová scéna se shoduje, že novela měla možná dobrý úmysl, ale pro mladé technologické firmy použitelná není. Z trhu navíc slyšíme, že není funkční ani pro větší, již zavedené společnosti. 

Je to další promarněná šance, která nereflektuje realitu. Jádro problému stále tkví v tom, že ve chvíli, kdy zaměstnanec z firmy odchází nebo je odejit, daně i sociální a zdravotní pojištění se stávají splatnými. Je to opak například estonského modelu, který chápe, že startupy nejsou po dlouhou dobu likvidní – pro zakladatele ani jejich zaměstnance – a také to, že lidé ve startupech nejsou navždy a každá fáze vývoje si žádá specifické zaměstnance. Proto estonský model danění v jakékoliv jiné době, než je exit (tedy prodej akcie), rovnou odmítá. Opačný či polovičatý přístup vede k demotivaci všech zúčastněných ESOP využít. 

Namísto toho, abychom z Česka stavěli inovativní velmoc a připravovali se na blížící se propad automobilového průmyslu, stát se připravuje o budoucí výběry daní penalizací inovativních firem. Proč bych si měl mladý podnikatel založit firmu v Česku, když si může zvolit třeba Delaware a rovnou operovat v právním a daňovém prostředí, které je vůči němu vstřícné a na jeho byznys připravené?

Tento stále častější scénář je pro stát prohrou na všech úrovních, protože tím dochází k odlivu duševního vlastnictví, kapitálu i daní. Startupy jsou nositeli dostupných technologií a zároveň těmi, kteří nás dostanou od montovny k mozkovně.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-

+3

+

Nová pravidla trpí tím, co je v Česku tak obvyklé. Úřední šiml si zase přijde na své, zatímco záměr zůstane z velké části nenaplněný. Česko přece potřebuje startupy s inovativním potenciálem jako sůl. Mělo by tak zaměstnanecké akcie jednoznačně a bez okolků podpořit, jako klíčový motivační prvek pro to, aby talentovaní lidé nekončili v závodech k morálnímu dnu v korporátu nebo nezakládali startup místo Česka třeba v Americe.

Ke zdanění zaměstnaneckých akcií by tak mělo docházet až v případě jejich prodeje. Místo toho nová pravidla zahrnují hned několik případů, kdy se mají zaměstnanecké akcie danit už dříve, například při ukončení zaměstnaneckého poměru nebo změně daňové rezidence. Tím však klesá jejich atraktivita. Ne snad, že by klesala na nulu, stále i tak jde o krok správným směrem. Jenže je třeba kroků dalších. A hlavně větší velkorysosti ze strany státu a jeho úředníků vůči těm, kteří skutečně chtějí českou ekonomiku posouvat dál.

Českou ekonomiku neposunou dále ani úředníci od stolu, co přerozdělují dotace nebo vymýšlí nová pravidla, ani politici se svými vizemi a strategiemi, ani korporátníci řečnící o tom samém na přehršli konferencí, ale draví podnikatelé, kteří se nebojí jít se svojí kůží na trh a riskovat – a stát jim má takové riskování co nejvíce usnadnit. Bez okolků.