Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Záporné úroky? Další intervence proti koruně? Zbraně ČNB očima expertů

Česká národní banka se chystá na boj s dopady koronavirové krize. Zeptali jsme se, jaké jsou její manévrovací možnosti při zachraňování tuzemské ekonomiky.

Shutterstock

Ještě na začátku letošního února šla Česká národní banka proti proudu a zvyšovala úrokové sazby. Většina centrálních bank v jiných zemích přitom v té době držela sazby na nule nebo v minusu. Časy se ale rychle mění.

Pandemie koronoviru ochromila světovou i českou ekonomiku, takže i centrální bankéři z ulice Na Příkopě přispěchali s razantním řezem. V minulém týdnu bankovní rada ČNB odhlasovala snížení základní dvoutýdenní repo sazby o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Lombardní sazba (za kterou si můžou od ČNB půjčit komerční banky) klesla na jedno procento a diskontní zůstala nezměněna na 0,05 procenta. Podle některých analytiků ale nepotrvá dlouho, kdy se půjde ještě níž. Klidně až na nulu. Anebo snad i do minusu?

Českou národní banku teď čeká nelehký boj, během kterého bude muset z pozice regulátora finančního trhu střežit životní funkce tuzemské ekonomiky. ČNB počítá pro letošek s výrazným osmiprocentním poklesem hrubého domácího produktu. Další rok by už měl následovat růst, jenže pořád ne dostatečný. „Ekonomika nedosáhne ani do konce příštího roku předpandemických hodnot,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Jeho instituce tak zůstává v pozoru, bojový arzenál má ale omezený. Reagovat na případnou globální krizi nebude hračka.

Co si o pozici českých centrálních bankéřů myslí respondenti naší ankety? Souhlasí s razantním snižováním úrokových sazeb? Co bude pro naši centrální banku v dohledné době představovat největší výzvu? A má ČNB v časech extrémní globální nejistoty vůbec šanci zásadnějším způsobem pomáhat tuzemské ekonomice?

Eva Zamrazilová

bývalá centrální bankéřka, předsedkyně Národní rozpočtové rady

Tomáš Prouza
+29
+
-

Centrální bankéři i v květnu vycházeli z modelu, který jim jako již mnohokrát ukázal nespolehlivé signály ohledně budoucího vývoje. Pokles inflace pod dvě procenta už v prvním čtvrtletí roku 2021, považuji za velmi nepravděpodobný. Nezbývá než doufat, že centrální banka nebude chtít znovu oživit strašáka deflace a obnovit kurzový závazek.

Na úrovních úrokových sazeb blízko nule je už jejich přenos do ekonomiky slabý. Nyní, kdy se banky potřebují vypořádat s nárůstem rizika, to platí dvojnásob. Pokud firma neprosperuje, banka jí půjčí jen za vysoký úrok nebo vůbec. Razantní snížení sazeb ze strany ČNB tedy vnímám především jako snahu o signální efekt v duchu prohlášení „Whatever it takes“ (Ať to stojí, co to stojí – pozn. red.), ačkoli zatím nikdo neví, co přesně si pod tím máme v českých podmínkách představit.

Největší výzvou pro centrální bankéře bude případný tlak na nákupy státních dluhopisů. Možná, že takový krok bude nakonec nutný. Ruku v ruce s ním ale vždy půjde otázka přiměřenosti nástrojů měnové politiky, kterou ve vztahu k Evropské centrální bance tento týden otevřel německý ústavní soud. Měnová politika zkrátka nebyla, není a nebude všemocná.

Miroslav Singer

bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holdingu

Tomáš Prouza
-41
+
-

Krok ČNB mi připadá přirozený. Situace si razantní uvolnění měnových podmínek určitě vyžaduje a kurz už se nezdá být ani takovým problémem pro finanční stabilitu ani zdrojem potenciálního měnového uvolnění. Jinými slovy jasně naznačená ochota většiny členů bankovní rady přistoupit za určitých podmínek k měnové intervenci kurz stabilizovala. Jde tedy o přirozený krok, ale stejně si myslím, že za pár měsíců skončíme s úrokem až na nule.

Martin Pánek

ředitel Liberálního institutu

Tomáš Prouza
+8
+
-

ČNB je na tom v podstatě stejně jako americký Fed a všechny centrální banky v Evropě. Od minulé recese držely úrokové míry prakticky na nule, a teď nemají s tradičními opatřeními kam dále jít. Pod nulu se jim zatím nechce, do hodně divokých netradičních opatření zatím také ne (v podstatě nic nebrání centrálním bankám, aby začaly kupovat akcie, pozemky, nebo cokoliv si zamanou).

ČNB jistě vidí, že se inflace dostává pod cíl, takže se snaží uvolnit měnovou politiku. Důležité bude, aby centrální banka nebránila restriktivní měnovou politikou ekonomice v době, kdy začne zase ožívat, až se lidé vrátí z karantény.

V současné chvíli leckde ani není co stimulovat. Pokud jsou podniky zavřené, tak je k vyššímu výkonu nemůže stimulovat sebeuvolněnější měnová politika. Centrální banka by však mohla teď nebo při budoucím oživení škodit. V té době hlavně bude zásadní, aby ČNB nezatáhla za brzdu. Nemyslím si, že se k něčemu takovému chystá, takže snad můžeme být v klidu.

Jana Mücková

ředitelka Bondster

Tomáš Prouza
-27
+
-

Centrální bankéři příliš prostoru pro rozhodování neměli. Přece jen musí reflektovat dění ve světě a nemohou jít svým rozhodnutím proti trendu velkých centrálních bank zejména Evropské centrální banky a Fedu. Je v tom i určitá symbolika, že se snižují sazby na podporu hospodářství, když čekáte výrazný pokles ekonomiky. Není vyloučeno, že letos dojde i na záporné úrokové sazby, které česká ekonomika v historii ještě nikdy neměla. Mezi další nástroje, ke kterým ČNB pravděpodobně sáhne patří znovuzavedení kurzového závazku nebo určitá forma kvantitativního uvolňování či řízení výnosů státních dluhopisů. V rukávu pak má uvolnění hypotečního trhu prostřednictvím doporučení bankám poskytovat hypoteční úvěry, kde bude stačit menší podíl vlastních zdrojů, například jen pět až deset procent.

Očekávám, že nejdříve ČNB sáhne ke kurzovému závazku, který se v minulé krizi osvědčil a podpořil export. Zároveň ukončení kurzového závazku nepřineslo přílišné výkyvy kurzu, kterého se báli analytici. K nekonvenčním nástrojům by zřejmě ČNB sáhla až v případě hlubokého propadu české ekonomiky.

Pavel Štěpánek

výkonný ředitel České bankovní asociace

Tomáš Prouza
-2
+
-

Série tří snížení úrokových sazeb byla správným krokem, co se týče včasnosti reakce i velikosti, což platí i pro poslední snížení o 75 bazických bodů. Ekonomické výhledy nejsou moc optimistické, navíc variantní scénáře nové prognózy ČNB ukazují stejným směrem – mohlo by být i hůř. Centrální bankéři tak vlastně neměli jinou možnost a první kolo zvládli dobře, do čehož patří i snížení sazby proticyklické bankovní kapitálové rezervy.

Dále už to bude výrazně složitější, a to nejen proto, že velkou část standardní munice už centrální banka použila, ale i proto, že musí dostát své roli strážce finanční stability. Robustní snížení řídících úrokových sazeb musí finanční sektor vstřebat právě ve chvíli, kdy přišel v důsledku vládních opatření o nemalou část přílivu peněžních toků a – což je ještě důležitější – musí se připravovat na to, že hlavní zásah dostane úvěrové portfolio až poté, co skončí doba hájení úvěrovaných. Na stole je navíc úvaha, jaké strukturální změny v ekonomice krize vyvolá, jak rozsáhlý bude rozpad dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku kolapsu firem a jak velký bude deficit likvidity a schopnost honorovat závazky v korporátním sektoru i u domácností. Centrální banka má velké dilema – jak daleko zajít v pomoci ekonomice, a přitom si uhájit de facto své výsadní nezávislé postavení.

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Tomáš Prouza
-4
+
-

Snižování základní sazby bylo při současné situaci nevyhnutelné, protože pomoc kolabující ekonomice má přednost před virtuálním inflačním cílem. Finanční analytiky přesto Česká národní banka za poslední měsíce překvapila několikrát. Nejdřív se stala opět mistrem světa v obratu své měnové politiky, když mezi zvýšením a snížením základní sazby uběhl sotva měsíc, a posléze se zcela zbytečně zdráhala razantně snížit sazby a rozdělila snižování do několika zbytečných kroků.

Nemyslím si, že centrální banka použije záporné sazby. Spíš se bude soustředit na udržení dlouhodobých výnosů nízko pomocí nepřímých či přímých intervencí na trhu dluhopisů. Na druhou stranu se jedná o hodně kontroverzní nástroj, protože se dost blíží tzv. monetizaci státního dluhu, což je jedno z nejsprostších slov v ekonomické teorii.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Tomáš Prouza
+6
+
-

Celý svět včetně Česka čelí spektakulárnímu šoku, který tvrdě postihuje nejen ekonomiku. Taková situace a míra rizika s ní spojeného vyžaduje od všech autorit, a to i těch měnových, razantní kroky včetně výjimečně rychlého snižování úrokových sazeb. ČNB si na rozdíl od většiny centrálních bank v Evropě vytvořila alespoň nějaký prostor pro uvolnění měnových podmínek. I když snížení úrokových sazeb v prostředí značné nejistoty a rizika těžko rozhýbe a zlevní úvěry, jedná se o důležitý signál, který uvolní na trh další významný objem likvidity na úkor úložek bankovních domů u ČNB, a později přispěje k rehabilitaci ekonomiky krutě zasažené koronavirovým šokem.

ČNB – která mimochodem relativní velikostí své bilance ve výši 66 procent roční produkce domácí ekonomiky hrdě konkuruje světovým jedničkám, jako je Fed, Evropská centrální banka nebo Bank of England, které se drží pod 50 procent HDP – si připravuje arzenál nekonvenčních nástrojů pro případ prohloubení krize. K potenciálním zbraním patří kurzový závazek, nákup cenných papírů, kontrola výnosové křivky, podpora úvěrování či záporné úrokové sazby. Každý z těchto kroků má svá pro a proti. Nejméně pravděpodobný i účinný kalibr nabízí záporné úrokové sazby. Kurzový závazek už „umíme“, ale konzervuje zastaralou strukturu naší ekonomiky a prodražuje vstupy…

A ještě jedna krátká poznámka. Objemná bilance ČNB může lákat politiky a vyvolávat v nich chuť „zakousnout“ se do ní. Silně varuji před maďarskou cestou výplaty „dividend“ do státního rozpočtu. To bychom se postavili na hranu přímého financování státu.

Pavel Kohout

ekonom, spoluzakladatel investičního fondu Quant

Tomáš Prouza
+80
+
-

Nižší sazby mě netrápí, ale v žádném případě by neměly jít do záporných hodnot. Centrální banka by vůbec neměla propadat spasitelskému komplexu, což znamená vyhnout se různým nebezpečným experimentům. Vzpomeňme na měnové intervence roku 2013, jejichž nepříznivé dopady cítíme dodnes. Polská centrální banka ve stejné situaci nic podobného neprovedla a nemusí řešit následky.

Centrální banka může pomoci řešit problémy s likviditou, avšak nemůže z principu řešit problémy spojené s ochromením ekonomiky v důsledku nařízení vlády, ať už české, nebo jiné. Úkolem ČNB je dbát o stabilitu cen a finančního systému. Žádná injekce peněz ani žádné podobné opatření ovšem nemůže zachránit hospodářství od propadu tržeb a zisků způsobených nouzovým stavem.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Tomáš Prouza
+79
+
-

Tuzemští centrální bankéři jinou možnost neměli a v rámci daných podmínek učinili správně, že šli s úroky dolů. Ony „dané podmínky“ jsou určeny zejména světově významnými centrálními bankami a také pomýlenými ekonomy, často ověnčenými mnoha tituly a cenami. Ti schválně kladou až přílišný důraz na problémy strany poptávky. Je to pro ně z hlediska jejich vlastního živobytí pohodlnější. Pokud za každou ekonomickou krizí uvidí nedostatečnou poptávku, mohou vzápětí argumentovat, že chybějící poptávku má doplnit vláda, třeba investicemi nebo zaměstnáváním ve veřejné sféře. To přesně chtějí politici a úředníci slyšet a odmění je za to třeba grantem na ekonomický „výzkum“ nebo nějakým státním či akademickým oceněním (akademická půda je z podstatné části financována státem).

Anketa

Kdo to správně pověděl?

Ekonom, který upozorňuje na problémy strany nabídky, si na denní chleba vydělává obtížněji. Odstranění překážek na straně nabídky totiž znamená třeba deregulaci či liberalizaci, tedy omezení moci a vlivu státu. Takový ekonom nebude od státu dostávat granty a ceny a v akademických žurnálech bude leckdy vysmíván jako nedouk. Výsledkem je pokřivená situace, kdy se kdejaká krize či útlum ekonomiky řeší především jako problém poptávkové strany. Centrální banky tedy srážejí sazby k nule a tisknou miliardy o sto šest, aby údajně chybějící poptávku doplnily. Peníze jsou skoro zadarmo, ale investiční činnost a růst produktivity chabý.

Proč? Protože problém je na nabídkové straně. Ekonomiky Západu jsou přeregulované, přebyrokratizované, plné pokřivených cenových a úrokových signálů, takže pouhé parazitování, třeba vymýšlení „regulací pro regulace“ či psaní „těch správných“ akademických prací, které ovšem nikdo nečte, může být finančně výdělečnější než skutečně produktivní a záslužná práce. Výsledkem je postupující ekonomický a společenský úpadek, na nějž existuje zas a jen jediná správná odpověď – tisk peněz, tedy další dluh, a více státu a jeho regulací. 

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 91 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 15. 5. 2020 09:13

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/drzte-si-penezenky-cnb-chce-intervenovat

Kdo se před zhoubnou činností centrálních bank včas neschoval, bude litovat.
Unce zlata pomalu za 50 tisíc svědčí o tom, že velká část lidí řeší, jak se schovat.

+22
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 15. 5. 2020 16:35

V tomto tématu nehodlám pokračovat. Moc málo ověřených informací. Mě přijde zpochybňovaní těch opatření vlády proti šíření nákazy cynické a hloupé. Někdo v sobě má lidskost, někdo jiný tíhne k barbarství. Tady není šance, že bychom našli společnou řeč.

-12
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK