Články na téma: měnová politika

Bankovní rada České národní banky (ČNB) pokračuje ve snižování základní úrokové sazby. Neměla v tom ale být odvážnější? Jak vývoj sazeb ovlivňuje konkurenceschopnost našich firem, jsme se zeptali odborníků.

Čísla nejsou příznivá. Česko ekonomicky zaostává za EU a ta zase zaostává za USA. Proč tomu tak ale je? Proč chce Fialova vláda zestátnit ČEZ? A nešlape si náhodou Evropa sama po štěstí?

Rok 2023 je pro podnikání nejhorší za posledních 15 let, tvrdí malé a střední podniky v Evropě i Česku. Vyplývá to z průzkumu společnosti Bibby Financial Services, podle kterého téměř polovina malých a středních firem uvádí, že letošní rok je horší než roky pandemické. Zhruba třetina firem se pak domnívá, že podmínky pro podnikání jsou ještě náročnější než za časů velké finanční krize.

Debata o tom, kdo stojí za vysokou inflací v Česku, nemá jednoduché a jednoznačné řešení. Vláda hází vinu na Českou národní banku (ČNB), zatímco ČNB zase obviňuje vládu. Kdo má tedy pravdu? Ve zkratce: viníků je tady více.

Zimní prognóza České národní banky (ČNB), zatím poslední dostupná, nenechává ekonomy klidnými. Oproti té předchozí se v ní zvýšil odhad celkové inflace v letošním roce o celých 1,7 procentního bodu. V praxi to znamená, že centrální banka bude muset dál zvyšovat úrokové sazby. Jinak riskuje, že přijde o svou kredibilitu.

Česká národní banka opět ponechala úrokové sazby beze změny. Je tomu tak už víc než devět měsíců, co zůstává základní úroková sazba na sedmi procentech. Většinové složení bankovní rady se evidentně domnívá, že jsou úrokové sazby na dostatečně vysoké úrovni, při které se inflace brzy vrátí zpět k dvouprocentnímu cíli. To však není vůbec jisté.

Kdo neinvestuje, nebo o investicích alespoň nemluví, jako by v dnešní době nebyl. Akciová jízda v uplynulých letech a aktuální vysoká inflace přiměla o investování přemýšlet velkou část lidí. A začalo se mluvit o tom, že investovat by měla i Česká národní banka (ČNB). Tak tedy: měla?

Česká národní banka (ČNB) zažije letos výměnu na postu nejvyšším. Současnému guvernérovi Jiřímu Rusnokovi končí druhý mandát a znovu už kandidovat nemůže. O tom, kdo ho nahradí, rozhodne především prezident Miloš Zeman. Máme se nového vedení centrální banky bát?

Populismus vládne Česku. Doufejme ale, že zůstane jen ve vládě a nenakazí centrální banku. Ta by pak mohla snižovat dluh vysokou inflací.

Slavíme pozoruhodné výročí. Včera, 13. července 2021, to bylo přesně deset let od posledního zvýšení úrokových sazeb v eurozóně. Něco je špatně.

Česká národní banka se chystá na boj s dopady koronavirové krize. Zeptali jsme se, jaké jsou její manévrovací možnosti při zachraňování tuzemské ekonomiky.

Rozhovor s ekonomem Alešem Michlem o Rašínovi na fotbale, výhledu na příštích třicet let, čtyřdenním pracovním týdnu, odmítání čínských investic i regulaci hypoték a korporátních dluhopisů.

Možná za sto roků odbudou v učebnicích ekonomické historie „desátá léta“ půlstránkou. Dnes ale experti říkají, že se právě v minulé dekádě převracely ekonomické principy naruby.

Evropská centrální banka znovu uvolňuje měnovou politiku, úrokové sazby jdou ještě víc do minusu. Dočkáme se záporných úroků i v Česku? A co současná situace znamená pro naše peněženky?

Rok a půl po ukončení intervencí není česká koruna tak svalnatá, jak by si centrální bankéři představovali. Co čeká naši měnu v dohledné době?

Centrální banka svou měnovou politikou pokřivila trh s nemovitostmi.

Po letech pokusů odhadnout a ovlivnit inflaci pomocí kurzu koruny Česká národní banka konečně zastavila stroj na výrobu peněz ze vzduchu. Poučila se z chyb, minimalizuje škody, zpytuje svědomí? Spíš to vypadá, že je jí každodenní finanční realita ještě vzdálenější. Několik příkladů bezradnosti centrální banky následuje.

Inflace se vrací. Znamená to, že by se některé věci měly vracet k normálu. Hypotéky už zase například nebudou pro každého, spořicím účtům pomalu vyšplhají úroky z desetinek na procenta. Problémy výhledově čekají toho, kdo má plnou kapsu státních dluhopisů – což jsou například vaše fondy penzijního připojištění.

V loňském roce nejvíc posílila brazilská a ruská měna, mezi „poraženými“ je britská libra nebo mexické peso. Co můžeme čekat od roku 2017? Především konec intervencí České národní banky za slabou korunu. Ten přinese zvýšenou volatilitu jejího kurzu s tendencemi posilovat. Svým klientům doporučuji držet se koruny.

„Když už to drží tak dlouho, nechal bych kurz co nejrychleji na pokoji. Na dluhopisech je i kvůli tomu bublina jako bejk,“ říká o ukončování intervencí ČNB vůči koruně ekonom a poradce ministra financí Aleš Michl.

Konec umělého oslabování kurzu koruny ze strany České národní banky se prý pomalu blíží. Jak to zahýbe s naší ekonomikou? A jaká rizika jsou s ukončením intervencí spojená? Zeptali jsme se odborníků ze světa peněz a financí.