Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Půjčte si od nás, my vám za to zaplatíme

Evropská centrální banka znovu uvolňuje měnovou politiku, úrokové sazby jdou ještě víc do minusu. Dočkáme se záporných úroků i v Česku? A co současná situace znamená pro naše peněženky?

Když budou peníze levné, banky je budou snáz půjčovat, lidé nebudou utahovat opasky, budou dál spotřebovávat a utrácet a firmy zas investovat. Ekonomiky tak znovu naberou dech. Taková byla úvaha centrálních bankéřů v reakci na poslední hospodářskou krizi z roku 2008. Ke slovu se tak dostala politika kvantitativního uvolňování – tedy „tištění“ nových peněz a snižování úrokových sazeb. Sazby se nakonec snižovaly tak dlouho, až se dostaly do záporu. To v podstatě znamená, že věřitelé platí dlužníkům za to, že si od nich půjčují peníze. Že to je proti veškerým zákonitostem trhu? Ano, je! A přitom některé centrální banky od strategie neupustily ani v době, kdy se ekonomiky snad už vrátily do normálu.

Déjà vu

Po několika letech utěšeného růstu začíná hospodářství řady států zpomalovat. O možné recesi se mluví ve Spojených státech, Německu, Británii a mnoha dalších zemích. Evropská centrální banka (ECB) se proto rozhodla chopit stejné zbraně jako před lety – kvantitativní uvolňování je zpátky. A tak bude opět pouhým okem k vidění řada ekonomických anomálií. Už teď si můžete v Dánsku pořídit hypotéku se záporným úrokem nebo nechat peníze na spořicím účtu, ze kterého vám bude banka strhávat peníze. Řada ekonomů Evropskou centrální banku kritizuje, že záporné sazby jsou nevypočitatelná mina, která by mohla odpálit další hospodářskou krizi.  

V pravidelné páteční anketě Očima expertů se ptáme, ekonomů, co si myslí o záporných úrokových sazbách. Jak hodnotí strategii Evropské centrální banky? Co můžou záporné sazby způsobit na finančních trzích? A dočkáme se záporných sazeb i doma v Česku?

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
-3
+
-

Záporné sazby mají v ekonomické politice své místo, pokud je ekonomika v krizi, jejímž projevem je cenový propad. Relevantní pohled na úrokové sazby je totiž přes jejich reálnou, tedy o inflaci očištěnou výši. Snížení sazeb do záporu z tohoto pohledu snad dávalo v eurozóně smysl v roce 2013, za vážný problém ale považuji, že jejich nastavení zůstalo beze změny i při následném zrychlení ekonomického růstu a inflace. Měnová politika se ocitla v pasti, z níž bude těžké uniknout.

Dlouhodobě záporné sazby nemusejí vést ke kýženému zvýšení inflace, zato ale zcela jistě ovlivňují řadu veličin na finančním trhu. Již dnes na ně lze nahlížet jako na obrovský mezigenerační transfer, na nějž doplatí příjemci penzijních úspor v horizontu 10 až 20 let. V Česku jsme se politice záporných sazeb vyhnuli, negativní důsledky situace v eurozóně ale budeme jako střadatelé přesto do určité míry pociťovat.


Pavel Kohout

ekonom, zakladatel investičního fondu Quant

Pavel Kohout
+45
+
-

Ve škole nás učili, že úrokové sazby jsou jako plynový pedál, kterým lze regulovat hospodářský růst. Jenomže ECB tento pedál sešlápla až na podlahu a vlastně až pod ni. Co to může způsobit? Státy, podniky a domácnosti si zvyknou na ultralevné dluhy. Až půjdou sazby nahoru – pokud se tak vůbec kdy stane – budou mít velký problém. Mohou být zadluženy do té míry, že zvýšení sazeb nemusí ustát ve zdraví. Záporné sazby vytvářejí prostředí pro vznik budoucí úvěrové krize.

Kromě toho je tu i další problém. Úrok je cena peněz. Tak tomu bylo od dob starých Sumerů. Pokud tato cena je záporná kvůli rozhodnutí centrální banky, jde o popření samotného principu tržní ekonomiky. Kapitálový trh přestává být trhem a stává se předmětem centrálního socialistického plánování. Celkem vzato, jde o nebezpečný experiment s nejistým koncem. Důvody, proč byly záporné sazby zavedeny, jsou velmi pofidérní. Důvody, proč jsou nebezpečné, jsou naopak bohužel velmi solidní.


Jan Bureš

hlavní ekonom Patria

Jan Bureš
-2
+
-

ECB zareagovala na další zhoršování hospodářského výhledu a přetrvávající geopolitická rizika přijetím nového stimulačního balíku. Sama ovšem přiznává, že účinnost měnové politiky je v tuto chvíli omezená, a více než kdy v minulosti apeluje také na uvolněnější politiku rozpočtovou a nezbytné strukturální reformy.

Předpokládám stále, že startující německá recese bude relativně mělká, a v takovém případě by horší výsledky eurozóny měly českou ekonomiku „pouze“ zpomalit. A v takovém případě nepočítám v nejbližší době s poklesem českých úrokových sazeb. To vše ovšem platí za předpokladu, že nedojde na tvrdý brexit bez dohody ani další eskalaci obchodního konfliktu mezi USA a Čínou v roce 2020.


Josef Tětek

analytik společnosti TopMonks

Josef Tětek
+35
+
-

Negativní úrokové sazby jsou akt zoufalství. Na základě časových preferencíje přirozená úroková míra pozitivní. Posledních deset let, kdy v Evropě (ale i například v Japonsku) nastavily centrální banky politiku negativních úrokových sazeb, je historicky bezprecedentních. Zametání ekonomických zákonů pod koberec pouze oddaluje nevyhnutelnou korekci, která – jak dosvědčuje historie komunistických režimů – může mít podobu kolapsu.

Negativní úrokové sazby v kombinaci s kvantitativním uvolňováním (jehož obnovení ECB nedávno oznámila) sice prozatím nezvýšily oficiální inflaci, masivně však nafoukly bublinu na trhu dluhopisů – státních i korporátních. Na světě je nyní přes 17 bilionů dolarů v dluhopisech se záporným výnosem – investoři tyto dluhopisy kupovali s vidinou spekulace (když výnos dluhopisu klesá, cena roste) a předpokladem, že od nich dluhopisy nakonec vykoupí centrální banky. To se teď i děje. Kromě centrálních bank budou tyto dluhopisy do maturity držet i instituce, které mají nařízeno do těchto instrumentů investovat – například penzijní fondy. Experimenty centrálních bankéřů tudíž zaplatí všichni držitelé státních měn a budoucí důchodci.


Jaroslav Šura

investor

Jaroslav Šura
+22
+
-

Záporné úrokové sazby jsou anomálií dneška. Spolu s „tištěním“ nových a nových peněz to patří k bezprecedentnímu chování centrálních bank. Nikdy v historii nebyla monetární politika takhle „uvolněná“. Ani renomovaní makroekonomové se nemůžou shodnout, jestli je to dobře, či nikoli. Za mě je to cesta nesprávným směrem, výrazně podporuje nezodpovědné chování dlužníků, zejména některých států, které necítí potřebu k zodpovědnější fiskální politice, případně nemají odvahu k nutným reformám. Samozřejmě na to časem doplatí, zadlužování pokračuje a šetření je sprosté slovo. Nepůjde to ale do nekonečna. Také bude zajímavé sledovat, jak moc negativně bude ovlivňován bankovní sektor a jak bude úspěšná snaha o kompenzaci nižších zisků zvyšováním poplatků. Česku se záporné sazby vyhnou, naštěstí nejsme v eurozóně.


Pavel Štěpánek

výkonný ředitel České bankovní asociace

+13
+
-

Dnes jsou stejné pochybnosti, jako když tento experiment ECB spustila před několika lety. Je to tah, který může do jisté míry zabrat, ale také jde proti přetrvávající potřebě obnovení rozumné ziskovosti finančního sektoru, a který pocítí zejména kapitálově slabší finanční instituce. A nepříjemný dopad může mít i na korporace a domácnosti. Záporné sazby nejsou a nebudou nový normál, ale pokračování nenormálu.

Na posledním rozhodnutí ECB je ovšem pozoruhodné i něco jiného – proti totiž hlasovali zástupci Německa, Francie, Rakouska, Nizozemí a mimochodem i Estonska, tedy bloku zemí, který drží 56 procent splaceného kapitálu ECB a představuje 60 procent outputu eurozóny. Ba co víc, jde o rozhodnutí, které pak otevřeně kritizoval šéf Bundesbanky Jens Weidmann. Řekl, že ECB zašla příliš daleko s ohledem na to, jak se vyvíjí ekonomika Německa a eurozóny.

Nelze pominout ani druhou část balíku opatření ECB: obnovení odkupu finančních aktiv centrální bankou v rozsahu 20 miliard eur měsíčně. Nad kredibilitou tohoto kroku a jeho nositele visí nemenší otazník – ECB sice nominálně deklaruje, že nechce manipulovat kurzem eura, ale toto opatření vliv na kurz eura mít může či bude.


Martin Mašát

portfolio manažer Partners investiční společnosti

Martin Mašát
+7
+
-

Záporné výnosy jsou zcela nová každodenní realita, učebnice ekonomie s nimi vůbec nepočítají. Svým způsobem jde jen o extrémně uvolněnou měnovou politiku, kdy se centrální banky snaží rozhýbat investice a rozjet ekonomiku tím, že věřitelé dokonce dlužníkům platí, aby si půjčovali a investovali. Takové financování umožňuje rozjet i dříve neziskové investice.

Dopady budou primárně na konzervativní investory, kteří za své peníze nedostanou vůbec nic a jejich prostředky pravděpodobně budou ztrácet hodnotu kvůli inflaci. Do této kategorie patří i peníze na běžných účtech nebo investice u konzervativních penzijních fondů. Trpí také pojišťovny nebo banky, které pro vybrané peníze nemají smysluplné konzervativní investiční příležitosti. Mnoho konzervativních investorů v honbě za alespoň nějakým kladným výnosem utíká do rizikovějších aktiv a kupují pak prašivé/spekulativní dluhopisy.

Záporných úroků na svých účtech se ale bát nemusíme. Banky moc dobře vědí, že klienti můžou peníze jednoduše vybrat a dát je pod polštář, což by v případě záporných úroků byla nejlepší investice.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+19
+
-

Centrální banky, včetně ECB, snižováním sazeb reagují na pokles takzvané přirozené úrokové míry. Ta přitom není přímo měřitelná, lze ji jen odhadnout. Podle některých ekonomů měnová politika centrální banky na přirozenou úrokovou míru vliv nemá, ani mít nemůže. Podle jiných naopak ano: stlačování úrokových sazeb prý vede dlouhodobě i k poklesu míry přirozené.

Pokud má ale pravdu první skupina ekonomů, co tedy přirozenou míru snižuje? Zásadním z vysvětlení je to, že ji snižuje klesající produktivita firem a podniků. Proč klesá? Třeba proto, že v ekonomice je až příliš mnoho zombie firem. Tedy neproduktivních firem, které by dřív dávno byly zbankrotovaly, ale v čase nízkých sazeb, a tedy levných peněz přežívají díky snadno dostupnému dluhu a „zaclánějí“ produktivnějším, dynamičtějším firmám.

Anketa

Kdo to umí podat?

Zombifikace podnikové sféry (nejen) Západu způsobuje pokles produktivity, který zásadně přispívá ke stlačení přirozené úrokové míry, neboť při slabě rostoucí produktivitě slábne zájem o investice. Firmy třeba radši utrácejí za lobbisty, kteří jim u politiků vyhandlují privilegia, nebo vykupují své akcie a uměle vyhánějí jejich cenu vzhůru, místo aby reálně investovaly do technologií, strojů či lidí.

Na pokles přirozené míry, k němuž stěžejně přispěly, reagují centrální banky dalším snížením svých sazeb – a bludný kruh uzavírá. Celý Západ nakonec končí v takzvané pasti dluhu: dluh je tak vysoký, že centrální banky sazby zvýšit nemohou, i kdyby chtěly, neboť by tím přivodily řetězové bankroty států.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 16 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 20. 9. 2019 15:46

Sobíšek: "Dlouhodobě záporné sazby nemusejí vést ke kýženému zvýšení inflace, zato ale zcela jistě ovlivňují řadu veličin na finančním trhu. Již dnes na ně lze nahlížet jako na obrovský mezigenerační transfer, na nějž doplatí příjemci penzijních úspor v horizontu 10 až 20 let."

Velmi kulantně řečeno. Spíš myslím, že jsou na místě daleko razantnější slova. Loupež bych eufemismem "obrovský mezigenerační transfer" raději nenazýval. Loupež DVOJITÁ - ti, kteří za těch 10-20 let půjdou do penze, budou okradeni o část svých úspor, jak říká p.Sobíšek a zároveň budou okradeni o výplaty z průběžného penzijního systému, protože stát zdaleka nebude mít na tak vysoké penze, jaké mají dnešní penzisti, tedy budoucí penzisté za své nedobrovolné "příspěvky" dostanou procentuálně daleké méně, než z jakého poměru se mohou těšit penzisti dnešní (socialisticky pracovali s nízkou produktivitou, penze a zdravotní péči však dostávají kapitalistické - a díky té kapitalistické zdrav.péči tu penzi ještě čerpají výrazně déle).

A že se záporné sazby míjejí účinkem a tedy že nepodporují utrácení a růst cen spotřebního zboží? No tak jasně - pokud si někdo dal za cíl naspořit si na penzi 5 milionů v dnešních cenách, tak když mu termíňák či státní dluhopis nese negativní úrok, tak musí spořit daleko větší částky, než kdyby úrok byl +3%. A o to míň může utrácet.
______________________________ _______________

Kohout: "Až půjdou sazby nahoru – pokud se tak vůbec kdy stane – budou mít velký problém. Mohou být zadluženy do té míry, že zvýšení sazeb nemusí ustát ve zdraví. Záporné sazby vytvářejí prostředí pro vznik budoucí úvěrové krize."

Úrokové sazby již půjdou jenom dolů, hlouběji do záporu. Protagonisté systému dobře vědí, že jen tak životnost systému alespoň o kousek prodlouží - jakmile zařadí zpátečku, přijde kolaps. QE se bude jen zvyšovat a časem se přidají vrtulníkové peníze (např. nepodmíněný základní příjem pro každého, rovnou z tiskárny). A také přijde rušení hotovosti a kapitálové kontroly - bez nich by se citelně záporné úroky zcela minuly účinkem, respektive by kolaps ještě urychlily (run na banky, odliv úspor ze země do oblastí s kladným úrokem, do zlata, bitcoinu, atd...).

Pokud někdo někdy začne o zvyšování úroků mluvit, bude to až v době, kdy ani přes úpornou snahu státní propagandy, přes halasná vyhlášení centrální banky, přes agitaci užitečných id**tů v internetových diskusích a přes stále kreativnější metodiky měření "inflace" statistickým úřadem, všichni občané uvidí, že reálně máme dvojcifernou pádivou inflaci. Pak si možná tlak inflací zbídačované veřejnosti vynutí akci - která však bude posledním hřebíčkem do rakve současného fin.systému a juldovských "účetních peněz".
______________________________ _______________

Kohout: "Kapitálový trh přestává být trhem a stává se předmětem centrálního socialistického plánování. Celkem vzato, jde o nebezpečný experiment s nejistým koncem. Důvody, proč byly záporné sazby zavedeny, jsou velmi pofidérní. Důvody, proč jsou nebezpečné, jsou naopak bohužel velmi solidní."

Naprostý souhlas.
______________________________ _______________

Tětek: "Negativní úrokové sazby jsou akt zoufalství. Na základě časových preferencí je přirozená úroková míra pozitivní."

Přesně tak. Kdo by za přirozených okolností někomu půjčoval své peníze s tím, že mu dotyčný vrátí méně, než si půjčil? Leda nějaký uvědomělý Julius, ale zdravý člověk či podnikatel těžko.
______________________________ _______________

Každopádně jde o bezprecedentní experiment, který je ovšem velmi záhodno sledovat z bezpečné vzdálenosti, za podmínek maximální izolace od samotného experimentu a jeho možných dopadů. Máte ještě fiat peníze v bance?

+13
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 25. 9. 2019 11:44

A zase neuvádíte nic konkrétního. Jen obecné žvásty. :-)

-4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK