Články na téma: kvantitativní uvolňování

Kvantitativní uvolňování. Kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě toto terminologické spojení nemohl minout. Lidově se pro něj vžilo označení „tištění peněz“. Co přesně ale ono kvantitativní uvolňování je a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?

Česká vláda čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské.

Není otázkou zda, ale kdy. Centrální banka musí začít kvantitativně uvolňovat, jinak na to Česko mezi dopujícími ekonomikami doplatí, píše v komentáři pro Finmag ekonom Lukáš Kovanda.

Možná za sto roků odbudou v učebnicích ekonomické historie „desátá léta“ půlstránkou. Dnes ale experti říkají, že se právě v minulé dekádě převracely ekonomické principy naruby.

Evropská centrální banka znovu uvolňuje měnovou politiku, úrokové sazby jdou ještě víc do minusu. Dočkáme se záporných úroků i v Česku? A co současná situace znamená pro naše peněženky?

Německo, Velká Británie i USA míří do recese. Může zadrhnutí největších ekonomik vyvolat další globální hospodářskou krizi, nebo jde jen o zbytečnou paniku?

Koruna v roce 2017 posílila ke všem světovým měnám. K euru by měla posilovat dál. Co bude dělat dolar, to je ve hvězdách. Klientům doporučuji držet se koruny

Hlavní téma většiny analytiků jsou teď americké prezidentské volby. Nový prezident bude nejenom vládnut Spojeným státům. Z povahy věci bude také do značné míry ale udávat tón světovému obchodu skrze svou politiku daní a cel, bude určovat sféry zájmu a nezájmu USA a svou hospodářskou politikou ovlivňovat zisky firem a vývoj finančních trhů.

Nejlepší zprávy jsou žádné zprávy. Letošní srpen byl pro vyznavače tohoto hesla příznivý. O moc víc než nic se nedělo.

Ředit, ředit a ředit. To je heslo japonské monetární politiky. Cíl: oslabit měnu a odepsat dluhy. Protože ale dosavadní nástroje nefungují, zkouší japonská centrální banka nové, neortodoxní postupy. Vykupuje akcie japonských firem. Z toho plyne jednoduchá investiční strategie – long japonské akcie a short japonský jen.

Šok vyvolaný britským referendem o vystoupení z Evropské unie, je za námi. Prudký propad akcií z konce června se částečně vstřebal už několik dnů po referendu. Analytici a investoři se na brexit konečně podívali s odstupem a zjistili, že to není zas tak horké. Ztráty sice budou, ale spíš na straně Británie, ale ani tam, natož jinde se zatím nic strašného neděje.

Centrální banky jdou na ruku politikům. Záporné úrokové sazby ale ničemu nepomůžou, jen kupují Evropě pár let navíc.

Na ty nejmocnější čaroděje americká centrální banka ještě nemá. Nechat vás zkamenět neumí. Ale přesto – stačí jí pár slov a kurz dolaru se otočí. Kdo z vás to má?

Centrální banky si hrají se zápornými sazbami. Blíží se doba, kdy se zápornými úroky přijdou i komerční banky na účtech běžných střadatelů?

Možná byste takový výkřik čekali od burzovního spekulanta, který sázel na pád akcií. Jenže on by úplně nejlíp slušel německé kancléřce. Zatímco eurozóna se potýká se stagnací, jejímu Německu je líp a líp.

Tématem uplynulého roku může být Řecko, Čína, migrace i kvantitativní uvolňování.

V srpnu se ceny akcií propadly asi o patnáct procent. Nikdo moc nevěděl, jestli se trhy vydají ještě níž, nebo naopak zas otočí nahoru. Nejistotu ukončily centrální banky – vydaly ústy šéfů svá prohlášení, že bude krásně.

Od půlky dubna prakticky po celém světě výrazně klesají ceny státních dluhopisů. Pětatřicetiletý býčí trh je u konce. Není nutné panikařit, žádný strmý pád se pravděpodobně konat nebude. Ale rozhodně nemá smysl nadále držet české nebo německé státní dluhopisy, jejich výnosový potenciál pro příštích deset let je takřka nulový.

Při pádu dluhopisů na přelomu dubna a května se investorům vypařil bilion dolarů. Nebo i víc. A bilion dolarů, to je pět českých ekonomik. Že jste si ani nevšimli? Přitom dluhopisy můžou posloužit jako dobrý indikátor průšvihu. Který by se samozřejmě dotkl i těch, kteří nemají v dluhopisech ani halíř.

Za poslední rok oslabilo euro k dolaru o pětadvacet procent. Za nedlouho možná dostaneme za dolar víc korun než za euro, tak jako na začátku tisíciletí.

Kvantitativní uvolňování zafungovalo, alespoň podle reakce akciových trhů. Kurz eura klesá a ceny akcií napříč Evropou rostou, v Německu zvláště.