Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rychleji, výš, silněji… a levněji?

| 9. 3. 2015 | Vstoupit do diskuze

Olympijské politbyro hlásá konec megalomanských olympiád za desítky miliard dolarů. Dá se tomu věřit?

Rychleji, výš, silněji… a levněji?

Olympijské heslo Citius, altius, fortius (Rychleji, výš, silněji) má doplnit čtvrté přikázání – levněji. Funkcionáři Mezinárodního olympijského výboru (MOV) je přijali v reakci na stoupající náklady na hry pod pěti kruhy, jejichž důsledkem je upadající zájem o pořádání olympiád.

Požadavek na hospodárnost olympijských her dává naději, že se jednou vrátí do západní Evropy a nebudou sloužit propagaci autoritářských či totalitních režimů.

Prašť, jak uhoď

Kritika výběru pořadatelských měst olympiád až donedávna po činovnicích z Mezinárodního olympijského výboru klouzala jako po teflonu. Olympiádu zpravidla dostávali ti, kteří předložili nejbombastičtější projekty sportovních areálů a nejvyšší finanční garance vlád. Ve výhodě byla města ze států, jejichž vládci nemuseli projednávat rozpočet her s opozicí, ohlížet se na veřejné mínění, natož komplikovat kandidaturu referendem.

Požadavky na hospodárnost nebo finanční přiměřenost olympiád zesílily během bombastických zimních her v Soči. Tato nejdražší z novodobých olympiád stála 51 miliard dolarů. Příslovečnou poslední kapkou, po které pohár trpělivosti s politikou MOV přetekl, pak bylo odstoupení všech evropských měst z kandidatury na zimní olympiádu 2022.

Olympiádu odpískaly po zamítavých referendech Davos, Mnichov a Krakov. Stockholm a Oslo vzdaly kandidaturu poté, co švédská a norská vláda odmítly financovat výstavbu nových sportovišť, která by po olympiádě nebyla využívána.

Obyvatelé Osla nejdřív v referendu hlasovali pro olympiádu. Pak ale obrátili. Odpor Norů proti pořádání olympijských her roznítila návštěva bafuňářů z MOV. Ukázalo se, že olympijští funkcionáři mají manýry výstředních rockových hvězd. Primadony rozhodující o pořadatelství olympiád si v Norsku naporoučely mimo jiné přivítání s úsměvy a rudým běhounem na letišti včetně samostatné brány, limuzíny s řidiči, vyhrazený jízdní pruh, recepci u krále i prodlouženou otevírací dobu hotelového baru.

Po odstoupení Evropanů se Mezinárodnímu olympijskému výboru zúžil výběr na dvě asijské diktatury. MOV vyšli vstříc pouze čínští komunisté a režim kazašského diktátora Nursultana Nazarbajeva. Kandidáty na pořádání zimní olympiády 2022 tak zůstávají Peking a Almaty.

Verdikt má MOV vyřknout v červenci. Při pohledu z Evropy to však bude prašť, jak uhoď. A z volby mezi dvěma asijskými městy by neměli mít radost ani olympijští funkcionáři. Tím spíš, že zimní olympijské hry 2018 budou rovněž v Asii – v korejském Pchjongčchangu.

„Udržitelné“ olympiády

Poté, co Evropané dali olympiádě vale, zesílil tlak na ekonomickou udržitelnost her. MOV ustoupil a upravil kritéria pro přidělování olympiád ve prospěch hospodárnosti. Koncem loňského roku vyhlásil program Olympijská agenda 2020, který má zajistit, aby olympijské hry byly levnější, a tím také dostupnější pro větší počet měst z většího počtu států.

Nově je omezen počet sportovců (10 500 na letních a 2900 na zimních olympiádách) a strop je stanoven i pro počty medailí. Hodnotit se bude také využitelnost sportovišť po olympiádě. Kladné body dostanou kandidátská města, která využijí dříve postavené sportovní areály.

MOV se v agendě 2020 zavázal, že bude sledovat environmentální ukazatele. Má posuzovat uhlíkovou stopu olympiád, například nároky na cestování sportovců.

Hostitelská města dostanou možnost přesunout některé disciplíny do jiných oblastí nebo dokonce jiných států. Bude to platit už pro Pchjongčchang. Racionální Korejci proto plánují, že jízdu na bobech, saních a skeleton přesunou do japonského Nagana, kde stojí ledové koryto od olympiády v roce 1998. Korejští pořadatelé tak ušetří zhruba dvacet milionů dolarů.

Poručíme sněhu!

Také Peking i Almaty pohotově zareagovaly na nový úsporný trend. Představitelé čínské megapole slíbili, že zimní olympiádu pořídí za pakatel – za tři miliardy dolarů (pro srovnání: účet za letní hry v Pekingu v roce 2008 přesáhl 40 miliard). Kazašské město nabízí olympiádu za 3,4 miliardy.

Je nicméně jasné, že oba pořadatelé přiznají jen takové náklady, jaké budou chtít. Kromě toho zkušenosti s přípravou olympiád ukazují, že konečné náklady na hry převýší náklady plánované, zpravidla několikanásobně.

Co je ale nejvíc zarážející: Novináři – insideři odvolávající se na kontakty v MOV tvrdí, že jasným favoritem na pořádání zimní olympiády 2022 je Peking. Poměřováno novými vodítky pro výběr hostitelských měst to je stěží pochopitelné.

Je patrné, že pokud funkcionáři zimní olympiádu Pekingu přiklepnou, dostanou proklamace o racionálních a hospodárných olympiádách na frak.

Samozřejmou volbou mezi dvěma asijskými městy by měla být Almaty. Kazašské město ležící na úpatí hor může nabídnout dobré sněhové podmínky a hotové lyžařské areály. Almaty s Astanou hostila v roce 2011 Asijské zimní hry a za dva roky bude pořádat zimní univerziádu.

Peking zkušenosti se zimními sporty nemá. Pravda, může využít haly po letní olympiádě, stejně jako ubytovací kapacity. Jenže chybí sjezdařské dráhy, tratě pro běžecké disciplíny, skokanské můstky a především – sníh. Hory severozápadně od Pekingu, kde mají stát lyžařské areály, jsou nejen bez stromů, ale i bez sněhu. Je v nich sucho, souvislá vrstva sněhu tam neleží ani v lednu. Průměrná tloušťka sněhové pokrývky v této době je pět centimetrů.

Jenže nebyli by to čínští komunisté, aby si nevěděli rady. Mají plán: Vypumpují vodní nádrž, která živí tisíce rybářů, z vody vyrobí umělý sníh a odvezou ho nákladními auty do sto a více kilometrů vzdálených areálů, které jsou zatím jen ve skicách a podle všeho budou na jedno použití.

Starosta Pekingu Wang An-šun činovníky z olympijské centrály v Lausanne ujišťuje: „Jsme připraveni splnit všechny cíle olympijské agenty 2020.“

Zbývá dodat: Bez obav, poručíme větru, sněhu, ať to stojí, co to stojí. 

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval...

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK