Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Bez ideálů (a peněz) na Mars nelez

| 16. 6. 2014 | Vstoupit do diskuze

Američané mají nakročeno na Mars. Brzdí je však náklady na takovou odyseu a především – nedostatek ideálů a konkurence.

Bez ideálů (a peněz) na Mars nelez

Vypadá to, že Američané jsou na nejlepší cestě vyslat své astronauty za dvě desítky let na Mars. Jejich vesmírná agentura NASA se chystá vyzkoušet kabinu ve tvaru létajícího talíře pro přistání lidí na Marsu a na webu představuje model rakety, která má vynést do vesmíru loď schopnou dopravit astronauty k cizím planetám.

Jenže realita je jiná: K naší nejbližší planetě mají Američané mnohem dál než počátkem šedesátých let minulého století na Měsíc – poměřováno nejen kilometry, ale zejména dolary a zaujetím pro vesmírné lety.

Amerika je po uši zadlužena, osekává vládní výdaje a postrádá ideály. V čase dálkově ovládaných misí robotů a bombardovacích dronů navíc Američané zpohodlněli. Stačí přece zasednout do polstrovaného křesla v kanclu a vrtět joystickem. Je to bezpečné, pohodlné, levné.

Raketou na Mars poletíme zas…

Plán dopravit astronauty na Mars zvěstoval v roce 2010 Barack Obama. Ještě před tím zrušil projekt Constellation, který prosadil jeho předchůdce v Bílém domě George Bushe mladší a který měl Američany před expedicemi na cizí planety přivézt zpět na Měsíc.

„Musíme pokračovat vpřed, směřovat k dalším hranicím, otevřít nové prostory vesmíru… a vyslat lidi na Mars,“ pravil vrchní velitel Obama a „zavelel“ k letům na rudou planetu.

Panel expertů americké Národní akademie věd, který Obama pověřil úkolem navrhnout jízdní řád pro pilotované vesmírné lety, dospěl k závěru, že je reálné, aby Američané přistáli na Marsu ve druhé polovině třicátých let. NASA dostala úkol, aby se zaměřila na vývoj raket a lodí, které by člověka dopravily za hranice oběžné dráhy, tedy i na rudou planetu. Konstrukci a provoz lodí pro dopravu astronautů a nákladu na oběžnou dráhu přenechala soukromým firmám. Od nich si má vesmírné taxíky či vesmírné kamiony pronajímat.

Mezitím dolétala flotila raketoplánů. Na někdejší chloubu americké astronautiky usedá prach v muzeích a NASA je zatím při dopravě svých astronautů na stanici ISS odkázána na ruské sojuzy. Rusové jim za jednu letenku účtují téměř 70 milionů dolarů.

… ale za kolik?

Pamětníci nepochybně postřehli, že pilotované lety na oběžnou dráhu přestaly být vzrušujícími výpravami za dobrodružstvím, změnily se v nudnou rutinu. Jak by ne, vždyť lidé krouží kolem rodné hroudy pět desetiletí. Létají dokolečka jako na pouťovém kolotoči. Dosud nevzlétli k cizí planetě, natož, aby na ní přistáli.

Plánovaná marťanská odysea by mohla oživit zašlou slávu astronautiky, kdy si báječní muži na létajících strojích Apollo odskočili z nízké orbity a otiskli podrážky bot do měsíčního prachu.

V NASA srovnávají projekt pilotovaných letů na Mars s projektem Apollo, který přivedl Američany na Měsíc. Říkají mu Apollo na steroidech, tedy větší a dražší Apollo.

Vědecká konference pořádaná NASA však letos v dubnu odhadla cenu za jeden pilotovaný let na Mars a přípravu celého projektu na osmdesát až sto miliard dolarů. To je překvapivě nízká částka v porovnání s programem Apollo, který přivedl Američany na Měsíc.

Program Apollo stál celkem 25,4 miliardy dolarů. Američané během něj šestkrát vystoupili na Měsíc. Částka zahrnuje zejména konstrukci i výrobu raket a vesmírných lodí, motorů, zabezpečení letů a platy tisíců zaměstnanců. Pokud počítáme pouze projekt a přistání prvních astronautů na Měsíci v roce 1969, vychází náklady na 23 miliard.

Od té doby se dolar citelně znehodnotil. Kumulativní inflace od roku 1966 (rok největších investic do programu Apollo) obnáší 631 procent. Z toho vyplývá, že dnes by program Apollo s jedním letem na Měsíc stál zhruba 168 miliard dolarů.

V tomto srovnání vychází marsovská expedice neskutečně levně.

Jenže skutečnost a odhad, za kterým je zjevně skryt motiv nadchnout politiky pro lety lidí na Mars, jsou dvě různé věci. Připomínám, že vědecký panel k letům na Měsíc ve zprávě pro vládu a Kongres z roku 1961 odhadl cenu projektu na sedm miliard. Nakonec z toho byl více než trojnásobek.

Zpráva, kterou letos počátkem června vydal výbor expertů americké Národní akademie věd pro pilotované lety do vesmíru, varuje, že s nynějším přístupem Amerika lidi na Mars dostat nemůže. Výbor upozornil, že rozpočet NASA, který je stabilně nízký (necelých 18 miliard na rok 2014) a sotva drží krok s inflací, neumožňuje v příštích desetiletích dopravit astronauty na cizí planetu. A to ani v případě, že by Amerika cenu programu snížila spoluprací s dalšími zeměmi a se soukromým sektorem.

Výbor se vyčíslení nákladů na marsovský projekt ve zprávě vyhnul. Předseda jeho technické sekce John Sommerer to označil za předčasné. Připomněl, že NASA zatím nepřijala strategii pilotovaných letů na Mars. „Nejodpovědnější je přiznat jen to, že uvažujeme o programu, který zabere dekády a který bude stát stovky miliard dolarů,“ citoval Sommerera odborný časopis Space Review.

Ameriku tlačí bota dole na Zemi

Je zjevné, že Američané musí rozpočet NASA zvýšit o desítky procent, patrně až o polovinu. Jinak můžou o letu astronautů k Marsu jen snít.

Seškrtaný rozpočet vesmírné agentury dnes zatěžují desítky jiných projektů – konstrukce teleskopu, který nahradí Hubbleův vesmírný dalekohled, stanice ISS, podpora privátních projektů lodí pro lety na orbitu, mapování změn podnebí a kdovíco ještě. Na programy, které se dají využít v přípravě pilotovaného letu k Marsu, jsou v rozpočtu vymezeny jen tři až čtyři miliardy.

Porovnejme to s rokem 1966, kdy byly přípravy prvního letu lidí na Měsíc v plném proudu. NASA tehdy na program Apollo měla 3,1 miliardy dolarů, tedy více než šedesát procent ze svého pětimiliardového rozpočtu.

John Olson, ředitel strategických analýz NASA k tomu v rozhovoru pro agenturu Reuters poznamenal: „Let na Mars stejně jako na Měsíc není pouze o vlajce a stopách v písku. Je to spousta vytrvalé mravenčí práce, zkoušek – a někdo to musí zaplatit.“

Zatím se k tomu Američané nemají. Průzkum Gallupova ústavu ukazuje, že před pilotovanými lety dávají přednost úspornějšímu robotickým vozítkům. Za severním Atlantikem převládá názor, že Amerika by měla prioritně řešit problémy, kvůli kterým ji tlačí bota dole na Zemi. Tím spíš, že není jasné, zda a jaký ekonomický přínos by lety astronautů na Mars měly, zda by lidstvu přinesly nové technologie.

Většina Američanů zastává názor, že na kolonizaci cizích planet je dost času. A poslanci i senátoři veřejné mínění vesměs respektují.

Anketa

Fandíte cestě člověka na Mars?

Špatné časy pro vesmírná dobrodružství

Když John Kennedy v roce 1961 vyhlásil plán letů na Měsíc, kdekdo o něm pochyboval. Prezident však za sebou sešikoval většinu Američanů i demokratů a republikánů v Kongresu. Sázka byla vysoká: vyhrát ve vesmíru nad Sověty, jako první dosáhnout Měsíce a vztyčit na něm americkou vlajku.

Teď to je jiné. Americko-ruská rivalita není ve Washingtonu klíčové téma. Rusové beztak na pilotované lety k Marsu nespěchají, prioritou jsou pro ně investice do armády. Co víc, Mars je pro ně začarovaná planeta, z devatenácti sond, které k němu pod sovětskou nebo ruskou vlajkou vzlétly, uspěly jen tři.

Nic nenaznačuje tomu, že by Kongres finančně nenasytný projekt pilotovaných letů na Mars podpořil. Postavil se proti němu už na počátku devadesátých let, kdy jej v jiném aranžmá prosazoval tehdejší prezident George Bush starší. Experti tehdy předložili realistický účet na 250 miliard, který kongresmani nestrávili.

Doba přitom byla velkolepým vesmírným projektům nakloněna. Zhroutil se Sovětský svaz, bourala se berlínská zeď, Amerika škrtala zbrojní programy a vybírala mírové dividendy.

Ted se potýká s astronomickým dluhem a především s nedostatkem ideálů. Proto je projekt marťanské odyseje ve hvězdách.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 13 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK