Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Závislost na ropě stoupá

Pavel Jégl
Pavel Jégl
26. 6. 2017

Růst globální ekonomiky pohání ropa. Bodejť ne, když je levná.

Závislost na ropě stoupá

Každou chvíli čteme příběhy o pokroku ve využití obnovitelných zdrojů, o inovacích elektrických aut nebo akumulátorů. Vizionáři jako Elon Musk nám líčí báječný svět s bezuhlíkovou ekonomikou.

Člověk by proto snadno mohl nabýt dojem, že závislost lidstva na ropě klesá a lidé (s výjimkou Donalda Trumpa) kráčí mílovými kroky k čistým energiím. Jenže čísla ukazují, že svět se pohybuje opačným směrem – jeho závislost na ropě se (znovu) zvyšuje.

Promazané ekonomiky

Energetický institut ARC na svém webu upozorňuje, že podíl ropy na globální ekonomické aktivitě od roku 2014 stoupá. Loni jsme denně „promazali“ ekonomiku 360 barely ropy navíc, abychom dosáhli přírůstku HDP ve výši jedné miliardy dolarů.

Pravda, na konci dvacátého století v roce 2000 lidstvo na stejný přírůstek spotřebovalo ještě 550 barelů suroviny za den. Jenže do roku 2013 se tento ukazatel snížil na 240 barelů/den.

Jeho pokles zjevně způsobila rostoucí cena ropy. V roce 2014 se ale naplno projevil nástup amerických těžařů z břidlic, ceny černého zlata krachovaly, lidé začali víc jezdit a ropa víc pohánět ekonomiku. Začalo se také prodávat víc nových aut, zejména v Asii. Na asijských silnicích teď ročně přibývá na třicet milionů vozů a benzinovým nebo naftovým motorem.

Kdy se trend zmenšujícího se podílu ropy na ekonomickém růstu vrátí? Patrně tehdy, až výrazně zdraží ropa nebo až výrazně zlevní auta do zásuvky. Zatím však ropné rally není dohled a elektromobily zlevňují příliš pomalu.

Břidlice, zabiják cen

Ceny ropy spadly od dubna o dvacet procent. Globální ropné benchmarky Brent a WTI, které se používají k oceňování většiny dodávek ropy, momentálně paběrkují hluboko pod padesáti dolary za barel.

Ropný průmysl zažívá déjà vu, břidlice znovu zabíjejí cenu ropy, píše web Oilprice.com. Dokládá to statistikou Mezinárodní energetické agentury IEA, podle níž těžba suroviny frakováním ve Spojených státech od loňského září do letošního června vzrostla o 700 000 barelů za den na 9,33 milionu barelů. Agentura přitom předpokládá růst o dalších 780 000 barelů.

„Tato čísla mohou zabránit rally v cenách ropy,“ upozorňuje v Oilprice analytik Nick Cunningham.

Těžaři z břidlic zdokonalují techniku dobývání suroviny. Agentura Bloomberg zjistila, že většina z nich dokáže vytvářet zisky už při (nynější) ceně pod 45 dolarů za barel americké lehké ropy WTI.

Největší američtí těžaři dokázali loni stlačit svůj breakeven (bod rovnováhy mezi náklady na těžbu a prodejní cenou) těsně pod 40 dolarů za barel. Jistě, nelze to srovnávat se Saúdy nebo Kuvajťany. Těm mazlavá tekutina tryská z písku, jejich breakeven se pohybuje pod deseti dolary. Jenže u těžařů z břidlic tento ukazatel ještě v roce 2014 byl na úrovni 80 dolarů, tedy na dvojnásobku. A kdo ví, třeba ještě mají rezervy.

Vlastenci a černí pasažéři

Příčinou nízkých cen není jen vyšší těžba ropy z břidlic. Nabídkovou stranu ropného byznysu posilují také někteří členové ropného kartelu OPEC. Těžbu zvyšují Libye a Nigérie. Tyto státy se loni nepřipojily k dobrovolnému závazku většiny členů OPEC těžit a vyvážet méně ropy – cílem bylo smazat převis nabídky nad poptávkou a zvýšit ceny.

Co víc, leckdo má za to, že kvóty nedodržují ani některé země, které se k nim zavázaly. Už v minulosti se mnozí členové kartelu chovali jako černí pasažéři a těžili víc, než jim určovaly kvóty. Tím sráželi ceny ropy a snižovali zisky zemím, které těžily podle kartelových dohod. Nebylo to pro ně těžké, jejich státní těžařské firmy se neobchodovaly na burzách, nemusely zveřejňovat auditované výsledky.

Ruské ropné společnosti už na burze jsou. Největší z nich, Rosněft Oil, kterou z poloviny vlastní stát, se obchoduje v Londýně a musí zveřejňovat čtvrtletní výsledky. Vláda v Moskvě ropným firmám (teoreticky) nic nařídit nemůže. Jejich manažeři však ujišťují, že limity těžby dodrží – z vlasteneckých pohnutek.

Kvóty, které loni vyhlásil OPEC společně s Ruskem a několika dalšími ropnými státy, stojícími mimo kartel, měly koncem června vypršet. Jenže vlády těchto zemí se je rozhodly prodloužit o devět měsíců – do března příštího roku. A někteří exportéři ropy z Perského zálivu dokonce navrhují, aby těžba byla omezena ještě víc.

Že by ropný kartel nechtěně pomohl nakopnout bezuhlíkovou ekonomiku?

Benzin pod třicet

Sotva by to dokázal. Většina analytiků upozorňuje, že kartel už není tak mocný jako dřív. Na trhu je větší podíl těžařů, kteří se řídí poptávkou a kterým neporoučí car, král, ani jiný vůdce státu.

Investiční banka Goldman Sachs upozorňuje, že v reakci na globální růst cen ropy ze 45 na 55 dolarů za barel se těžba v Americe zvýšila o 800 tisíc barelů denně. Tím byla podstatná část těžebních kvót vygumována.

Předpovědi cen ropy na zbytek roku, jak bývá v posledních letech obvyklé, se rozcházejí. Finanční skupina Citigroup například odhaduje růst na 60 dolarů i výš v posledním čtvrtletí, institut pro finanční analýzy E&P Research at Seaport, zase pokles a stabilizaci cen na 40 dolarech. Tak si vyberte.

Z pohledu českých motoristů, kteří ve svých autech spalují uhlovodíky, bude začínající léto každopádně příjemné. Při nynější ceně ropy je patrné, že můžeme počítat s (průměrnými) cenami u pump pod třicítkou nejen za litr nafty, ale i benzinu.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (18)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo