Firmy už netisknou jako dřív, hlavní téma je pro ně digitalizace

Vzpomenete si, proč jste šel v šestnácti letech na brigádu zrovna do společnosti zabývající se tiskem?

Byla to souhra okolností. Velkou roli určitě hrálo to, že jsem na gymnáziu seděl vedle Kariny, Mexičanky, která u nás byla na studentské výměně. Díky ní jsem se jednak naučil perfektně anglicky, a jednak jsem přes ni potkal zakladatele Print Partners – tehdy Toner Expres, dnes SimplyUp Group – Colina MacDougala ze Spojených států. Slovo dalo slovo a byla z toho brigáda.

Co vás na té firmě tak fascinovalo, že jste zůstal dalších 30 let, až jste ji postupně převzal?

Byl to úplně jiný svět. Člověk přišel v první polovině 90. let do krásného gotického domu v Kutné Hoře s ohromným geniem loci, ale bylo v něm zároveň něco úplně nového. Nazval bych to podnikatelským duchem 90. let. Rozdíl mezi americkým a českým pohledem na podnikání byl v téhle době propastný. Byl jsem fascinovaný tím, že někdo ví, jak na to. Všechno se odehrávalo v rodinném prostředí, s velkou lidskostí a důrazem na hodnoty. To ve firmě myslím zůstalo do dneška. První číslo v našich současných hodnotách jsou i dnes rovná záda.

Jak tyto hodnoty přijímalo české podnikatelské prostředí divokých devadesátých let?

Z hlediska etického přístupu k podnikání jsme se nezamýšleli nad tím, jestli je to běžné nebo jestli tak získáme každou zakázku. Možná to i trochu ovlivňovalo, jaké zakázky jsme získávali. Už tenkrát jsme byli silnější v soukromém sektoru, což platí do dneška.

Tibor Brunclík

Zdroj: SimplyUp Group

Majitel společnosti SimplyUp Print (dříve Print Partners), která firmám poskytuje externí správu tiskáren, navrhuje a dodává tisková řešení na míru a také se stará o digitalizaci dokumentů a procesů. V podnikání nenapravitelně věří v poctivost a rovná záda. Ať už jde o zákazníky, zaměstnance nebo dodavatele.

Může se trvání na etických principech podnikání vracet i byznysově?

Ano. Fungovalo to a funguje stále. Neznamená to, že získáme každou zakázku. Ale za ty, které máme, se rozhodně nemusíme stydět.

Kdybychom měli vyjmenovávat všechno, co se za posledních 30 let ve vašem oboru změnilo, asi bychom tu seděli dlouho. Zeptal bych se naopak – co se od roku 1993 nezměnilo, co přetrvává?

První, co mě napadá, je vášeň pro službu zákazníkovi. Velmi dobře si v každé interakci s ním uvědomujeme, že je to on, kdo nám platí výplaty. To do firmy vložil její zakladatel, je to tu a bude napořád. Nezměnila se ani naše ochota zkoušet a objevovat nové věci, být inovativní. Jak ode mě lidé ve firmě rádi slýchávají, rád překonávám domnělé limity.

Technologické zvraty, které jsme za posledních pár desítek let zažili, šly často proti vám, tedy proti kancelářskému tisku. Máte nějaké technologické a digitální milníky, které vás donutily jít za hranici těch domnělých limitů?

Zásadní milník pro nás byl konec prvního desetiletí milénia. Objevily se nové technologie umožňující efektivní vzdálenou správu tiskáren a zajištění kancelářského tisku formou služby začalo dávat smysl i ve středních firmách. Začali jsme se tedy posouvat od krabic ke službám, takzvaným managed print services. Posledních pět let a zejména od pandemie covidu zase čelíme obrovskému technologickému, nebo spíš technologicko-společenskému impulzu, kterým je digitalizace. Buď jsme se mohli dívat na to, jak nám objemy tisku klesají, anebo se k tomu postavit čelem. To jsme někdy před 2,5 rokem udělali a zažíváme v tomto ohledu enormní růst.

Jak se tohle všechno promítá do byznysu? Kdy jste za posledních 30 let zažili nejkrizovější momenty?

Pokles a stagnaci určitě přineslo období ekonomické krize, tedy kolem roku 2010. V té době jsme byli ještě hodně závislí na prodeji spotřebního zboží. Tenkrát fungovala velmi silná pozitivní korelace mezi vývojem spotřebního materiálu a HDP. Čekali jsme tedy na vzpamatování ekonomiky jako na smilování. V následujících letech jsme rozvíjeli Managed Print Services, což byl velmi pozitivní impulz. Další hlubokou krizi přinesl covid. To se naše tržby ze dne na den propadly na několik měsíců o 70 až 80 procent. Chodil jsem tenkrát po firmě a přemýšlel, kde ještě mám zhasnout, abych ušetřil náklady. Z hlediska tisku jsme se na předcovidovou úroveň zatím nedostali. Rok od roku sice rosteme, ale nyní hlavně díky digitalizaci.

Nejste první firma, která covidové krize nelituje...

To bezpochyby. Jsem přesvědčený, že kdyby covidová krize nepřišla, tak to, co jsme dokázali za dva a půl roku, by nám trvalo pět let. A kdoví s jakým výsledkem. Když jste v konjunktuře a máte obrazně co jíst, tak jsou impulzy startovat něco nového mnohem slabší. Když jste ve stavu nevyhnutelnosti, věci jdou úplně jiným tempem.

Tisknou dnes firmy méně než před nástupem digitalizace? Mění se nějak jejich chování?

Musíme si přiznat, že objem tisku klesá. Z naší zkušenosti je to kolem pěti procent ročně. Velký vliv na to měla určitě pandemie covidu, kdy se vyprázdnily kanceláře. Na krátký čas to dokonce vypadalo, že s homeoffice režimem se budou všechny dokumenty tisknout doma. Skutečně se v téhle době prodala spousta domácích tiskáren – to nám potvrdili i kolegové z partnerské HP. Doma se tiskly třeba domácí úkoly pro děti, zadání pro online výuku a podobně. Byl to ale krátkodobý efekt. Firmy brzy přišly na to, že tudy cesta nevede. Řešily třeba i otázky bezpečnosti. Domácí zařízení mají mnohem menší ochranu před kybernetickými riziky. Dnes se doma tiskne už velmi málo a firmy se vrátily k centrálním tiskovým řešením, zároveň ale začaly mnohem víc pracovat s digitální podobou dokumentů. A tím nemyslím převádění papírových dokumentů do formátu pdf.

Tisk také něco stojí, to firmy neřeší?

Hlavní motivací digitalizace nejsou ušetřené peníze za vytištěné stránky. Když se podíváte na podíl tisku na celkových firemních IT nákladech, tak to jsou drobné. Firmy digitalizují především kvůli větší efektivitě procesů, tedy hlavně automatizaci. Chtějí svůj nejdražší zdroj, tedy lidi, využívat na aktivity, ve kterých je nemohou zastoupit stroje. Určitou roli v trendu digitalizace hraje i snaha šetřit životní prostředí.

Může být tisk udržitelný?

Klasická teorie, která chce dosáhnout udržitelnějšího světa, se opírá o tři „R“: reduce, reuse a recycle (redukovat, znovu použít, recyklovat). Nás se týká hlavně ta redukce, která znamená digitalizaci dokumentů, především těch transakčních, jako jsou různé účetní doklady. 

Když redukujete, čím nahrazujete? Byznys musí přece fungovat dál.

Ta redukce má více podob. Můžeme redukovat objem tisku, anebo můžeme redukovat dopad našich aktivit.

Co to konkrétně znamená?

Letošním trendem tiskových řešení od HP je třeba zmenšování náplní. To znamená, že stejného počtu vytištěných stránek dokážete dosáhnout s menší hromadou plastu. Fixační válce v laserových tiskárnách dnes také dokážou zapékat za nižší teploty, takže spotřebujete méně energie. Další velkou kapitolou je papír. Právě na trh uvádíme zcela nový typ papíru, který se vyrábí z odpadu z cukrové třtiny v Argentině. Je to prostě vedlejší produkt při výrobě cukru. Tenhle papír má lehce nažloutlou barvu jako třeba kniha, kterou máte už pár let v knihovně. Nemusí se tedy kvůli němu kácet stromy ani používat různá bělidla a další chemikálie. Mezi našimi zákazníky je o něj velký zájem, pozitivně vnímají i jinou barvu, je to jasný signál pro jejich partnery, že to s udržitelností myslí vážně.

Oficiální výrobci to neradi slyší, ale v rámci toho reuse – znovupoužití – se nabízí doplňování náplní do tiskových kazet. Jak se k tomu staví váš hlavní partner HP?

Očekávám, že evropská legislativa dá výrobcům v nejbližších letech závazné instrukce k tomu, jak znovu využívat tiskové náplně. Například francouzská vláda dala jasnou podmínku pro své tiskárny: určité procento tiskových náplní musí být použito znovu. Je potřeba se na to ale podívat i z druhé strany. Pokud chcete být garantem vysoké kvality tisku, musíte mít na mysli, že tiskové kazety byly výrobcem konstruovány pro jedno použití. Proto mají velcí hráči své udržitelné programy zaměřené spíš na recyklaci. HP použité kazety bezplatně odebírá od firem i jednotlivců, dominantní plasty pak zjednodušeně řečeno rozdrtí a použije znovu na výrobu kazet. Je to velmi technologicky náročný a drahý proces.

V čem spočívá vaše služba klientovi? Volá vás, i když se mu zasekne papír v tiskárně?

Služba je vždycky založena na smluvním vztahu, takže záleží na tom, co si se zákazníkem domluvíme. Může to být třeba i řešení zaseknutého papíru, ale upřímně řečeno, to moc smysl nedává. V rámci provozu monitorujeme všechna naše zařízení vzdáleně a jsme tak schopni na dálku spoustu věcí vyřešit. Víme, v jakém je zařízení stavu, kolik má natištěno, jak je na tom spotřební materiál. Díky prediktivní diagnostice umíme dokonce předpovědět, kdy dojde k poruše té či jiné komponenty. A samozřejmě kdy dodat tiskovou náplň „just-in-time“. Vzdáleně už je dnes možné diagnostikovat i kvalitu výtisku. Zařízení tiskne a zároveň skenuje svůj vlastní výstup a poskytuje náhled technikovi, jako by u něj stál. To vše je celkem sofistikovaná disciplína. S oblibou říkáme: „Víme toho o vašich tiskárnách tolik, že vy o nich nemusíte vědět nic.“ Fyzický servis samozřejmě poskytujeme také, včetně třeba zapůjčení náhradního zařízení, ale dneska už neplatí, že oprava začíná dojezdem technika na místo. Začíná mnohem dřív.

Jak funguje spolupráce malé dynamické firmy a velkého korporátu?

Na jednu stranu se nepřestávám některým věcem divit, protože nám nejsou úplně vlastní, na druhou stranu má ta procesní komplexnost i své pozitivní efekty. Procesy, které se nás týkají, jsou v případě HP stabilní a spolehlivé. Takto velká firma má pro nás výhodu i v tom, že je předvídatelná. Je to jediný partner, který nám vydržel 30 let. Máme velmi podobné i hodnotové nastavení. Někdy mám pocit, že jsem v HP pár let pracoval, což se ovšem nestalo.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Malé podniky nejvíc pálí nábor a nastavení byznys plánu, říká Martin Mára z DoToho!

• Instatní polévka je instantní polévka. Klient ocení hlavně upřímnost, říká expertka na značky

• Umělá inteligence ve firmách? Cílem není nahradit lidi, ale pomoci jim, říkají experti

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag