Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Známe ceny Velkého bratra. Mezi slídily se dostal i Rohlík

Gabriel Pleska
Gabriel Pleska | 24. 3. 2022 | 1 komentář | 9 995
osobní údajesledovánísoukromívelký bratr

Už posedmnácté se udělovaly anticeny Big Brother Awards. Firemním slídilem se za rok 2021 stal Rohlík, Úředním slídilem je polská vláda za šmírování opozice, český Ústavní soud si za nečinnost vysloužil titul Dlouhodobý spoluviník. Výroku Velkého bratra se dopustila jednatelka prodejce reklamy MetroZoom a Pozitivní cenu Edwarda Snowdena si pak odnáší web Alík.cz.

Známe ceny Velkého bratra. Mezi slídily se dostal i Rohlík

Zdroj: Shutterstock

Online supermarket Rohlík si zakládá na tom, že pro zákazníky všechno. Pomáhá mu k tomu mimo jiné robotizace. Což by bylo určitě fajn – kdyby to taky neznamenalo, že roboty tak trochu dělá i ze svých lidí. Porota cen Big Brother konstatovala, že kontrola manažerů nad pracovníky je díky digitálním technologiím bezprecedentní, a udělila Rohlíku anticenu Firemní slídil.

„Ač je tento způsob řízení vysoce efektivní, pokud není aplikován eticky, vystavuje zaměstnance velkému tlaku: jsou každou sekundu pod kontrolou, stávají se zcela závislými na svých skenerech či telefonech, ztrácejí jakoukoli pracovní autonomii, systému navíc často nerozumí a nemohou se proti němu odvolat.“

Porota dál upozorňuje na to, že sběr dat pro algoritmické vyhodnocování a řízení pracovníků pravděpodobně porušuje Obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR).

Reakce Rohlíku

Ačkoliv jsme již posbírali mnoho cen, získání této nás nijak netěší. Hlavně ze dvou důvodů. Cenu jsme získali kvůli údajnému přehnanému kontrolování kurýrů a kolegů na skladě. Náš systém kontroly má své opodstatnění a tím rozhodně není zasahovat našim kolegům a partnerům do soukromí. Jde o běžný systém kontroly, jejímž cílem je zefektivnit pracovní procesy a případně zajistit maximální bezpečnost kurýrů a ostatních účastníků provozu na silnicích.

Vyjadřujeme zásadní nesouhlas s tím, jak organizátor soutěže odůvodňuje udělení ceny. V tiskové zprávě uvádí, že používáme algoritmické řízení, které dost pravděpodobně porušuje Obecné nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR). Ochraně osobních údajů věnujeme v naší společnosti velkou pozornost. Celá skupina Rohlik využívá službu externího pověřence pro ochranu osobních údajů a další expertní služby v oblasti ochrany osobních údajů ze strany specializované poradenské společnosti. Proces zpracování osobních údajů spolupracujících kurýrů byl nastaven a detailně prověřen ve spolupráci s pověřencem pro ochranu osobních údajů. Jakékoliv pochybnosti o legalitě a legitimitě zpracování osobních údajů kurýrů jsou nedůvodné a míra zásahu do soukromí subjektu je v souladu s právními předpisy. Podrobnou zprávu našeho pověřence pro ochranu osobních údajů máme k dispozici a jsme připraveni ji v případě potřeby předložit kompetentním orgánům.

Můžeme potvrdit, že v rámci zvyšování efektivity, maximální čerstvosti potravin i bezpečnosti práce skladníků i kurýrů, měříme rychlost úkonů přípravy zakázky ve skladu i během jejího doručování či teplotu v autě, ve kterém potraviny převážíme. Naší nejvyšší prioritou je totiž bezpečnost kurýrů i ostatních účastníků provozu, kolegů ve skladu i efektivní doručení skutečně čerstvých potravin bez narušení teplotního řetězce.

Porota Big Brtoher Awards

Jan Cibulka – datový novinář, Český rozhlas
Eduarda Hekšová – ředitelka spotřebitelské organizace dTest
Oldřich Kužílek – poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí, Otevřená společnost
Ján Matejka – ředitel Ústavu státu a práva AV ČR, člen rozkladové komise ÚOOÚ
Ondrej Mikle – odborník na ICT technologie
Pavel Růžička – expert na IT bezpečnost
Klára Votavová – publicistka, redaktorka Voxpot.cz
Jan Žabka – redaktor HlídacíPes.org
Jan Vobořil – výkonný ředitel IuRe a advokát
Václav Vlk – advokát a předseda Českého helsinského výboru

Podrobná zdůvodnění poroty hledejte na bigbrotherawards.cz

 

Znám tě, kup si šampon!

„S využitím big dat mobilního operátora O2 Czech Republic známe toky všech typů cestujících kolem našich CLV ploch [prosvětlený nosič venkovní reklamy] v každé stanici metra, v každou denní dobu, každý den v týdnu. Plánovat a vyhodnocovat kampaně na CLV v metru tak mohou naši zákazníci na standardní cílové skupiny podle pohlaví, věku, zájmů i socioekonomické skupiny.“

Takhle se loni v říjnu v časopise Marketing a Media vyjádřila Dana Svobodová, jednatelka společnosti MetroZoom.

O čem to mluvila? Pokud máte operátora O2, dost pravděpodobně jste mu udělili souhlas s tím, aby on na oplátku využíval vaše data. Pro obchodní účely. Mimo jiné jste tak odsouhlasili vytváření a uchovávání anonymizované analýzy chování. Takže se ví, že majitel telefonu a předplatitel televize nebo internetového připojení tráví tolik a tolik času na webu, ba i na jakém konkrétně. Co kupuje na e-shopech a tak podobně. A to se dá střelit dál. Pro zadavatele reklamy zlatý důl.

Pokud předpokládáme, že složení lidí u jiných operátorů nebude výrazně jiné, dá se docela dobře spočítat, kdo kolem reklam půjde a velice přesně cílit a ovlivňovat jeho nákupní chování.

Zdroj: Shutterstock

Proč vidím, co jiní ne? Jak vzniká jedenáct milionů veřejných prostorů

Personalizaci reklam všichni známe. Zapnete si hlasové vyhledávání od Googlu a druhý den se vám začnou na webu zobrazovat reklamy na logopeda. Dostáváme se ale na nový level. Dneska se vám ta reklama na logopeda může objevit i v reálu. Veřejný prostor přestává být veřejným prostorem: každý v něm brzy budeme sami se svou reklamou a bude se nám přizpůsobovat podle toho, co o nás stroje vyčtou.

To se samozřejmě reklama snažila dělat vždycky – a uznává to i porota, která se ale přesto rozhodla po „intenzivní diskuzi“ přiřknout anticenu Výrok Velkého bratra právě těmhle slovům: „Tento výrok je výjimečný ze dvou důvodů: ukazuje otevřenou a přiznanou bezbřehost, se kterou se s daty v marketingu pracuje, a zároveň nastiňuje blížící se budoucnost, ve které se obsah na míru bude každému zobrazovat i ve fyzickém veřejném prostoru – přesně jako tomu bylo ve varovném sci-fi snímku Minority Report,“ píše porota ve zdůvodnění.

Na Pegasu do pekla

Izraelský software Pegasus je ve svém oboru světová špička. A jeho oborem je špionáž a šmírování. Napadne mobilní telefon, ovládne ho a získává a odesílá z něj fotky, hovory, zprávy… Naposledy se o něm psalo před pár dny, když vyšlo najevo, jak o něj stála ukrajinská vláda, aby mohla monitorovat ruské aktivity. Izrael, který si vyhradil právo rozhodovat, komu můžou tvůrci systém prodat, ale jejich žádosti odmítl z obav z ruské reakce. Kdyby to prasklo.

Protože ono to občas praskne. Pegasus, který podle výrobce má sloužit výhradně k boji proti terorismu, si pořídil kdekdo. Třeba i Saúdská Arábie. Anebo Polsko.

Porota Big Brother Awards právě polské vládě udělila za využívání Pegasa anticenu Úřední slídil. Objektem sledování byli opoziční politici i jinak nepohodlné osoby.

Polské tajné služby údajně v roce 2019 napíchly telefony kritičce polské soudní reformy prokurátorce Ewě Wrzosekové, šéfovi poslední opoziční volební kampaně senátora Krzysztofu Brejzovi (a k tomu i jeho asistence a otci), novináři Tomaszi Szwejgiertovi, který napsal knihu o tamějším ministru vnitra a mnoha dalším. Přesný počet sledovaných není znám, ale něco se dá vyčíst z výroku vládního poslance Marka Suského, podle kterého nešlo o žádné masové sledování, maximálně o několik set lidí během roku.

Tajné služby řídí a úkolují přímo ministři. Nasazení šmírovacího systému proti opozici, notabene ve volebním roce, je tedy na pováženou.

Čtyři roky leží na Ústavním soudu návrh na zrušení oprávnění policie odebírat pro budoucí použití genetické vzorky širokému spektru lidí. Paralyzuje to práci obecných soudů i legislativců.

Ústavní Růženka

Policie u nás smí docela široce definované skupině lidí odebírat genetické vzorky a uchovávat si je pro pozdější použití. Buduje si databázi DNA. Existují ale docela vážné pochybnosti. Ne snad o tom, jestli má policie mít možnost využívat při kriminalistické práci poznatky genetiky a genetické vzorky, ale jestli jsou dobře nastavená pravidla pro jejich sběr a uchovávání. Jak v minulosti ukázaly kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů, v databázi se objevily i vzorky, které tam správně být neměly.

V roce 2018 v téhle věci dorazil k Ústavnímu soudu návrh Městského soudu v Praze na zrušení oprávnění policie odebírat pro budoucí použití genetické vzorky širokému spektru lidí. A od té doby, tedy už čtyři roky, tam leží. Paralyzuje se tím práce obecných soudů, pokud se u nich někdo domáhá likvidace svých vzorků, ale i tvorba nových zákonů týkajících se nakládání s lidskou DNA.

Podle poroty Big Brother Awards je tato nečinnost hodná speciální ceny. Nemá ale tu správnou kategorii, a tak výjimečně pro tento ročník přejmenovává kategorii Dlouhodobý slídil na Dlouhodobý spoluviník.

Pozor, děti!

Big Brother Awards jsou anticeny. Udělují se těm, kteří dělají nepěkné věci. Ale je tu i výjimka: Pozitivní cena Edwarda Snowdena. Tu letos dostal web Alík.cz. Funguje od roku 2000 a je to komunitní web a sociální síť pro děti a mládež. Kromě toho, že tu jeho uživatelé můžou společně komunikovat, hrát hry, publikovat texty různého druhu, soutěžit o ceny nebo se třeba v poradně obrátit na odborníky s problémy, které je trápí, děti nenásilně vzdělává v tématech, která se týkají soukromí a jeho ochrany. Sám Alík nesbírá osobní údaje a dbá na bezpečnost webového prostředí.

„Strašně moc nemám rád automatizované dražební reklamní systémy, které špehují uživatele. Nesnáším všechny ty cookies lišty, které tlačí návštěvníka webu, aby dal hromadný souhlas stovce kdovíjakých firem se sledováním. Současný stav webové reklamy mi přijde absurdní a na hraně zákona – copak lze očekávat, že si člověk nastudoval, komu všemu uděluje informovaný souhlas a s čím?“ říká provozovatel webu Marek Mojzík.

Anticeny Big Brother Awards uděluje nezisková společnost Iuridicum Remedium. Neziskovka, která mimo jiné dlouhodobě hlídá, jak se daří udržovat základní svobody člověka v digitálním i skutečném životě. Prosazuje digitální svobody (právo na soukromí, alternativy copyrightu a zákaz digitálního vyloučení) a pomáhá zajistit bezplatnou právní pomoc těm, kteří to potřebují. Ceny se udělují od roku 2005.

Kam dál? Velký bratr na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Píše recenze na knížky pro děti a texty pro svoji rockovou skupinu.