Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Rusko, Ivermektin a další hazardní hry. Chytré čtení na víkend

Gabriel Pleska
Gabriel Pleska | 5. 12. 2021 | 1 576
covidnerostné surovinynewslettertwitter

Poker prý člověka mnohé naučí. Vim já? Nevim. Ale jeden každý den dáváme něco do banku. Nevím, jestli se mně to nějak zdá, ale jako bychom se nezajímali, jakou to má cenu. Dáš peníze, dáš sebe – a přitom ani nekoukneš, jak ti přišel list.

Rusko, Ivermektin a další hazardní hry. Chytré čtení na víkend

Zdroj: Shutterstock.com

Poslali jsme do tiskárny nový Finmag. Těšte se na příští týden, narvali jsme tam toho neurekom. Spoustu peněz, robotů, stále padající Římy.

Dopředu upozorním na text Jakuba Žofčáka o průmyslu, o kterém jsme v našich krajích zaplaťpámbu moc neslyšeli a snad ani moc neuslyšíme. Říká se mu troubled teen industry a je to něco jako... převýchovné tábory. Ono se říká ohýbej stromek, ale tady se stromky spíš lámou. To, co si „vychovatelé“ můžou dovolit k dětem, zdaleka přesahuje to, co je legální ve věznicích pro nejotrlejší vrahouny.

Hazardy

Pro webový Finmag pak Jakub přichystal čtyřdílný speciál věnovaný hazardu. První díl vyšel ve středu, věnuje se hazardu u nás doma a je vytuněný tunou grafů a čísel. Dopředu se těším na díl číslo tři, kde padne slovo o hazardu v Japonsku.

S hazardem si často nezadá investování, ostatně jistě jste ve starší literatuře narazili na nějakou zkrachovalou existenci, která „prohrála všechno na burze“. A jak nás k investicím tlačí rostoucí inflace, nabídky zaručených výher se množí. Z reklam si pamatuju, že zubní pasta jedině s bikarbonátem. A investování dneska jedině s blockchainem. Bikarbonát je prosím jedlá soda. A že blockchain je často nebo většinou jen podobná habaďůra, marketingový buzzword, vysvětluje Dominik Stroukal. Vtipně. Ve Finmagu, který jde na stánky a v schránky příští týden, pak píše o jiném buzzwordu, o slovíčku udržitelný. Ne že by udržitelnost měla být sprosté slovo, ale že by bylo fajn, kdyby každý investor věděl, kolik za ni platí. Což neví.

Ke kafi ku poslechu máme...

Mikrofounek
Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté. Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

A zas jiná hazardní hra se hrá na takzvané geopolitické šachovnici. Česko je v ní samozřejmě jenom za pindíka, ale o to víc bychom měli vědět, že pindík je figura, kterou hráči obětují nejsnáz a jako první. Rusko ústy prezidenta Putina v roce 2007 řeklo, že sbližování Ukrajiny a NATO je pro něj překročení červené čáry. Překročili jsme ji – píšu v první osobě množného, protože i my jsme NATO – od té doby mnohokrát. A v Rusku to bublá. Vojtěch Boháč to na Voxpotu říká bez obalu: Nemusíme přistupovat na to, kde Rusko červené linie namaluje, ale musíme to kruci vědět. Být v jedné kleci s nervózním medvědem nechceš. Všecko v titulku: Jsme ochotní jít do války kvůli Ukrajině? Rozhodnout se musíme teď.

Se zdravím hazarduje ten, kdo spoléhá na zázračné odčervovadlo, případně ho rovnou baští v koňských dávkách. Jenže věřte nebo ne, Ivermektin pomáhá. Víme to díky tomu, že nás Michal Kašpárek naučil číst Scotta Alexandera. V jednom z posledních příspěvků na svém Astral Codex Ten se mrknul na Ivermektin a covid. Z několik desítek studií vyházel ty, které nevypadaly dost důvěryhodně, zbytek analyzoval a vyšlo mu, že odčervovač fakt může pomoct s uzdravením z covidu. Pokud máte červy. A to pravděpodobně máte, pokud jste třeba z jihovýchodní Asie, Indie nebo tak. Ne že by to celé Alexander vymyslel, ale pěkně to probádal a shrnul. A velice hezky tu jeho práci popsal Matouš Lázňovský ze Seznamu v novém newsletteru TechMix, který chystá s Pavlem Kasíkem. Přidal jsem si na list – už je to třetí seznamácký newsletter, co beru.

A když už jsem zmínil Kašpárka, přečtěte si story o jeho výjezdu za třetí dávkou do Rakous. Ne, nejde o cestopis, krajinky míhající se za okýnkem a rázovité figurky tamější metropole. Je to stesk po fungujícím státě. A naprosto zřetelně artikulovaná výzva k tomu, že člověk (a člověk v Česku zvlášť) nemá čekat, až bude někdo zodpovědný za něj. Rozum do hrsti.

V hlíně

Zatímco Západ bolestně ohledává své kolonialistické viny, do jeho někdejších kolonií v Africe se bezskrupulózně nasáčkovala Čína. Daniela Kučerová shrnuje na Seznam Zprávách, jak to bylo v Kongu. To je jedním z předních světových producentů mědi a vůbec nejpřednějším producentem kobaltu. Naslibovali jim infrastrukturu, nemocnice a školy… Ale zatím postavili jen elektrárny, aby šlo líp těžit a odvážet strategické suroviny. Ale stejně, dokud to člověk nevidí, neumí si představit. Pro představu můžete kliknout tady na NY Times.

Servírujeme svět!

Chytré čtení na víkend

Nabízíme vychucený talíř duševní stravy. Chtěli byste každý pátek dostávat do e-mailu přehled nejlepšího inspirativního čtení, které z hlubin českého i světového internetu vyšťoural tým magazínu Finmag a webu Finmag.cz?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru.

Na Cínovci je lithium. Všichni víme. Ale asi ne všichni víme, že kromě již proslulého ložiska pod zemí, je lithium taky ve zbytcích po těžbě wolframu a cínu. Ovšem jeho získávání z odpadních kalů nevypadalo dlouho rentabilně. Ta zpráva je krátká, ale dost možná velká: vědci z VŠCHT testujou zařízení, které by to asi umělo. A ještě by u něj stáli těžaři v jiných zemích.

Pod zemí se ale nenacházejí jen šutráky, které – proměněny na suroviny – znamenají budoucnost, ale taky šutráky, co znamenají minulost. V Patagonii našli nového docela malého dinosaura. Patří k ankylosauridům, kyj na jeho ocase má ale bizarní tvar připomínající trochu roztřepenou pálku na kriket. A zároveň je pravděpodobně prapravnukem stegosaurů. National Geographic má i pěknou obrazovou rekonstrukci. Píšu o tom proto, že možná máte děcka, které každý nový saurus nadchne. A taky proto, že já díky těm svým musel projít už hodně knížek i jiných zdrojů, za pár desítek let. A doteď nevycházím z údivu, jak se z div ne věštění z kostí stal rozvinutý vědní obor. I když nepochybuju, že to pořád někdy věštění z kostí je a že by se někteří ještěři popadali za břicha, kdyby viděli, jak si je malujeme.

Velké odchody

Twitteru už nešéfuje jeho zakladatel Jack Dorsey. BBC připomíná, v čem se jeho exit liší třeba od exitu Jeffa Bezose – ten totiž zůstává členem dozorčí rady a vlivu ve společnosti se nezříká, kdežto Dorsey odchází asi úplně. Na odchody otců zakladatelů a osudy osiřelých firem se taky před nějakou dobou na Finmagu zaměřil Pavel Jégl.

Umřel Miroslav Zikmund, bylo mu 102 roků, nekrologů, vzpomínek a shrnutí samozřejmě spousta. Doporučil bych iRozhlas, kvůli pěkné interaktivní časové ose na závěr.

Už ve čtvrtek nový Finmag. S roboty

KolportérZdroj: Shutterstock

Pavel Jégl představí všechny typy dnešních robotů: koboty, bojoboty, choroboty, roboty domácí i roboty domácí mazlíčky • Vojta Dobeš tvrdí, že roboauto, co řídí samo, jen tak nebude, ať se Elon třeba utvítuje • Michael Durčák zná české robotické startupy • Ondra Tůma krátce o robotických investičních poradcích • Kateřina Horáková o základních filmech, kde svádí lidstvo zápasy s robotstvem

Americká polepšovna

Jakub Žofčák o průmyslu brutálního polepšování amerických nezvedených teeangerů samotkami, ponižováním a fyzickými tresty. Včetně převychovávání homosexuální mládeže modlitbou

FIN

Dominik Stroukal o háčcích zodpovědného investování • Petr Němec o tom, ke komu milostivé léto nebude milostivé • Zdeněk Mihalco z Nadace Via o rostoucí chuti firem i lidí dávat na charitu • Top 5 světových filantropů

Autor článku

Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Píše recenze na knížky pro děti a texty pro svoji rockovou skupinu.