Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Teď je šance na změnu. Sníme o tom, že daně vám spočítá stát, říká Bartoš

Hana Marko
Hana Marko | 30. 5. 2022 | 5 komentářů | 16 751
coviddigitalizacedomácí politikaeGovernmentIvan BartošNárodní plán obnovy

Až 40 miliard korun. Takovou částku může na digitalizaci státu a podniků získat Česká republika z evropského fondu obnovy. Covidová krize by tak mohla mít na rozvoj e-governmentu akcelerační efekt. „Postcovidové peníze pomohou celou digitalizaci urychlit,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.

Teď je šance na změnu. Sníme o tom, že daně vám spočítá stát, říká Bartoš

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj

Zdroj: Česká pirátská strana

Česko se v digitalizaci veřejné správy i soukromých firem stále drží pod průměrem Evropské unie. Ukazuje to Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), podle kterého jsme se 47.4 body na 18. místě, zhruba tři body pod průměrem EU (DESI pro Českou republiku zde, .PDF). Nyní se to může změnit, a to i díky penězům z Evropy.

Za klíčový Bartoš považuje přechod na cloudová řešení, otevřený software, sdílená data a zvyšování IT kompetencí ve státní správě. Tím chce zabránit závislosti na jednotlivých IT dodavatelích, která trápí řadu klíčových systémů veřejné správy, a podpořit liberální trh služeb.

Neobejde se to ale bez IT odborníků, kterým je Bartoš připraven nabízet platy dosahující až 100 tisíc Kč. Investice do zvyšování IT kompetencí a know-how na straně státu se podle něj vyplatí: odborníci na svých místech mohou státu ušetřit miliardy na systémech, které by jinak putovaly po letech do koše.

Alfou a omegou rozvoje e-governmentu je takzvaný Transformační projekt, který vytvoří silnou a nezávislou centrální autoritu. Řídit bude nadresortní projekty, poskytovat know-how a zároveň spravovat centrální řešení typu registrů, identit či služeb, jako je CzechPoint. Proces digitalizace veřejné správy tak v budoucnu nebude vázaný na jednotlivá ministerstva a ovlivnitelný měnícími se prioritami vlády.

Do konce roku 2023 se podle Bartoše lidé zbaví plastových občanek, chystá se evropská digitální identita v elektronické peněžence. Během následujících let pak chce Bartošův úřad digitálně zpřístupnit co nejvíc služeb veřejné správy – přímo z mobilní aplikace Portálu občana by tak mělo být možné vyřídit daňové přiznání či stavební řízení.

Lidem se jediným přihlášením na internetu zpřístupní služby české i evropské státní správy. Je to jedna z priorit předsednictví v EU.

Změnil covid a válka na Ukrajině priority v digitalizaci české veřejné správy?

Systémy, které jsme používali ke zvládání covidové krize a vznikaly narychlo na koleni, jsou teď inspirací pro lepší registrační systémy uprchlíků z Ukrajiny. U digitalizace veřejné správy to má akcelerační efekt – postcovidové peníze, které jsou k dispozici v Národním plánu obnovy, pomohou celou digitalizaci urychlit. Z celkového rozpočtu 180 miliard korun půjde v následujících letech asi 40 miliard na rozvoj e-governmentu a digitalizaci státu i hospodářství. Je to šance překonat krizi. Naše plány se tedy nemění – stále chceme efektivnější stát a sdílení dat mezi úřady, abychom lidi co nejméně zatěžovali jejich zadáváním.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj
Česká pirátská strana
  • místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj
  • narodil se roku 1980 v Jablonci nad Nisou. Během střední školy strávil rok v USA
  • studoval teologii na Husitské teologické fakultě a knihovnictví a informační studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
  • studium teologie nedokončil, z informační vědy má tituly Mgr. a Ph.D.
  • absolvoval jeden semestr na Fakultě počítačových věd University of New Orleans v USA
  • stál u zrodu České pirátské strany (2009) a je jejím dlouhodobým předsedou
  • pracoval v českých a nadnárodních IT společnostech (Newton IT, Monster Worldwide, T-Mobile)
  • v roce 2017 poprvé dovedl stranu do Poslanecké sněmovny ČR, když získala 22 mandátů

Azylový proces pro uprchlíky tedy probíhá díky registračním systémům hladce?

Je to velká organizační výzva, se kterou se pracovníci na úřadech i v terénu musejí vypořádat. Velmi nám pomáhají digitální nástroje a informační systém humanitární pomoci HUMPO. Máme v reálném čase přehled, jaké kapacity jsou k dispozici a kolik lidí je kam umístěno. Došlo také k automatizaci azylového procesu. Díky tomu stačí na záchytném místě mobilem načíst pas uprchlíka a všechny potřebné údaje se propíšou do dalších systémů. Usnadňuje a zrychluje to práci. Tentokrát jsme jako stát nezaspali.

Už dříve jste zmínil, že do konce roku 2023 u sebe Češi nebudou nosit žádný doklad a vše bude v telefonu. Je to reálné?

Iniciativa e-ID a e-wallet je na stole. Bude fungovat jako náhrada občanského průkazu. Lidem se jediným přihlášením na internetu zpřístupní služby české i evropské státní správy. Je to jedna z priorit našeho nadcházejícího předsednictví v EU. Tuto technologii jsme si vyzkoušeli na covid-pasu. Mít celoevropsky platné ID v telefonu otevírá spoustu možností – pomocí e-ID si koupíte třeba továrnu v Německu či se zapíšete na univerzitu, aniž byste museli dokládat papírový diplom. Což mi vzhledem k volnému obchodu dává smysl. Je ale nutné pohlídat jednoznačnost, nezcizitelnost a ověřitelnost.

Co ještě chcete do konce volebního období v oblasti digitalizace stihnout?

Kromě zmíněné e-ID a e-wallet chceme dotáhnout právo občana na digitální službu podle nejčastějších životních událostí. Aby byla třeba správa daní či stavební řízení dostupné z Portálu občana a přímo z telefonu. Lidé by měli mít možnost nejdůležitější agendy zvládnout bez návštěvy úřadů. Samozřejmě sníme o tom, že to u nás bude jako v Dánsku či Finsku – kdy stát spočítá daně a vám přijde pouze informační SMS Toto jsou vaše daně..., a pokud souhlasíte, nemusíte reagovat a máte hotovo. Tohle je naše meta, i když zatím vzdálená.

Službu Portál občana využívá zatím velmi málo lidí – jaká budoucnost ho čeká?

Víte, marketing není sprosté slovo. A předchozí vláda na něj dost zapomínala. Věřím, že až v portálu budou ty služby, které tam potřebujeme dostat, tak to marketingově podpoříme a lidé ho budou používat. Podle práva občana na digitální službu musí být všechny služby k nějakému datu digitálně vystaveny. Některé úřady jsou v tom rychlejší, některé pomalejší. Aktuálně se tam přihlásíte, a pokud tam nenajdete službu, kterou hledáte, odcházíte jako nespokojený zákazník. Hloupé je, že na rozdíl od e-shopu s elektronikou nemáte konkurenční e-shop. Můžete jít maximálně na web ministerstva. Do konce května proběhne kompletní revize plánovaných projektů a z toho vznikne balíček, který představím vládě spolu s požadavky na rozpočet roku 2023.

Ivan Bartoš ve FinmaguTomáš Beran
Další fotky v galerii (11)

Konkurence se bojí, míří na nás oko Mordoru, říká o pádu preferencí Bartoš

Vyměkne, nebo nevyměkne? Ivan Bartoš se objevil už před volbami na titulní straně Finmagu. Hlavní rozhovor čísla s ním vedl Ondra Tůma a Bartoš tehdy odpovídal jasně a rázně. Jasno měl i v tom, co je třeba s Českem udělat, aby se vztyčenou hlavou našlo cestu z dluhové propasti. Mrkněte na ochutnávku a zhodnoťte sami, nakolik se mu to s odstupem času daří.

Jakými digitalizačními projekty začnete?

Už jsme začali. Zřídili jsme nový kabinet digitalizace na Úřadu vlády, který se teď zaměřuje na digitalizaci, a to včetně té na úrovni EU. Založili jsme Český digitální tým, nezávislou síť expertů z IT byznysu, startupových komunit, neziskovek i akademické sféry, kteří nám s tím pomáhájí – je tam Dita Formánková z Czechitas nebo Eva Pavlíková z Česko.Digital. Alfou a omegou úspěšné digitalizace veřejné správy je, aby tato agenda nebyla závislá na momentální vládní konstelaci či prioritách jednotlivců. Zajistí to náš Transformační projekt, který by měl být hotový v lednu 2023.

Co je jeho cílem?

Aby se digitalizace stala nadresortní agendou. Transformační projekt zaštítí digitalizační agendy a aplikace, které jsou teď nesystematicky přilepeny k různým ministerstvům – to jsme zdědili jako vláda. Současní ministři, kteří třeba nemají zkušenosti s digitalizací, nyní čekají, že jim někdo s touto oblastí pomůže. Musíme se vyvarovat toho, že se udělají změny v daňovém zákonu, ty se předloží dodavateli IT systému na ministerstvu financí a ten následně přijde s cenou. To se pak za marginální úpravy účtují miliony. Musí vzniknout kompetence na straně zadavatele, tedy státu, know-how celého procesu a jeho implementace. Proto je jádrem našeho Transformačního projektu posílení kompetencí hlavního architekta, plánujeme takzvané delivery týmy, které mohou řešit specifické projekty. Nové schéma bude pevné a nezávislé na jednotlivých resortech.

Dánové přestali plošně rozesílat výpočet daní poštou a archivují je v digitálním úložišti – a tady vidíte tu úsporu velmi hmatatelně.

V Česku je aktuálně osm tisíc informačních systémů veřejné správy, přičemž řada z nich nesdílí navzájem data. Nechybí tady centrální digitální páteř, která by systémy efektivně propojovala?

Ona existuje, máme centrální databázi s mnoha funkcemi. Problémem je její naplněnost a propojení s jednotlivými systémy. Existují šablony na tvorbu webu, existuje Portál občana, kde by se ty služby měly objevovat. Ministerstva či další instituce ale tato data do katalogu nevkládaly, tudíž nejsou sdílené s dalšími složkami veřejné správy. Tento centrální registr, kde jsou informace o občanech a firmách, má být tou páteří digitalizace. Abychom opakovaně nevyžadovali po lidech data, která už stát má. To je cíl, ke kterému spějeme.

Národní plán obnovy
Shutterstock

Kolik dotací ještě prožereme? Česko vyhlíží další stovky miliard

Česko má nakročeno k dalším „extra“ dotacím. Evropská komise orazítkovala český Národní plán obnovy, a státu se tak otevřela cesta ke 180 miliardám korun dalších dotací z Bruselu. Mají sloužit na oživení ekonomiky po covidu a budou zaplaceny z dluhopisů, které vydá Evropská komise.

Digitalizace bude vyžadovat velké množství IT odborníků, kterých je v posledních letech na trhu nedostatek. Jak je zajistíte?

Znalosti něco stojí a IT specialistům musíme nabízet platy dosahující 100 tisíc korun. Dobrý odborník pak může ušetřit miliardu na systému, který by byl jinak navržen špatně. Uvedu příklad – na Ministerstvu pro místní rozvoj plánujeme digitalizaci stavebního řízení. Exministryně Klára Dostálová mi však přenechala oddělení v rozkladu. Na vše je tam pouze jedna zaměstnankyně, která by měla s externími konzultanty soutěžit zakázku za miliardu korun. Nikdy nebylo ambicí státu, aby se stal programátorskou dílnou a softwarehousem. Důležité je ale zajistit odbornost a kompetence na straně zadavatele, tedy státu, aby vznikaly nové funkční systémy. Proto jsem domluvený s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie a architektem e-governmentu, že jim s tím pomohou.

Za rozvoj informačních technologií stát v letech 2012 až 2018 utratil 75 miliard korun. Jdou vaše plány na digitalizaci dohromady s koncepcí štíhlého státu?

Jdou, ale musíme přestat pro datové sklady využívat baráky se servery a přejít na cloudová řešení, kde je možné dynamicky rozšiřovat prostor. Klást důraz na otevřený software a sdílená data. Investice do digitalizace nejsou vyhozené peníze, návratnost je obrovská, což vidíme třeba u severských zemí. Dánové přestali plošně rozesílat výpočet daní poštou a archivují je v digitálním úložišti – a tady vidíte tu úsporu velmi hmatatelně. Bohužel když se u nás dělá digitální projekt, nikdo nepočítá s úsporou. Chtěl bych, aby na ministerstvu financí vznikaly datové vizualizace, které změří efektivitu digitalizace dané agendy. Dokázali bychom tak kvalifikovaně říct – zbavili jsme systém jednoho razítka, ušetřili jsme tolik hodin práce a tolik je celková úspora.

Covid a válka na Ukrajině narovnávají původní čistě byznysové vztahy. Firmy jsou otevřenější podívat se na historické smlouvy...

Problematika vendor lock-inu, závislosti na jednom IT dodavateli, je jednou z největších brzd efektivní digitalizace. Podle zprávy NKÚ se týká informačních systémů z 90. let – modernizují se pomalu a jejich údržba se prodražuje. Co s tím uděláte?

Chceme, aby státní správa měla k dispozici know-how, jak se vyvarovat uzamčení jedním velkým IT dodavatelem. Proto v našem Akčním plánu pro boj s vendor lock-inem ukazujeme příklady dobré praxe a navrhujeme rozšíření open source dat ve veřejné správě. Otevřená řešení umožňují dodávat každému technicky schopnému dodavateli, zatímco řešení uzavřená opravdovou tržní soutěž naopak omezují. Namísto efektivity rozhodují licenční a patentové smlouvy, ze kterých se nejde vyvázat. Často byly tyto smlouvy nastaveny i tak, že bez reference velké dodávky byl odběratel předem diskvalifikován, což vedlo k cyklení objednávek u stejných firem.

Anketa

Věříte v digitální Česko?

Úřady se ale potřebují z některých nevýhodných smluv s ICT dodavateli vyvázat. Jaká z toho vede cesta ven?

Těžká. Stávající vendor lock-in je práce politická a vyjednávací. Musí tam být vůle se domluvit. Spousta těchto smluv je navíc na kritických agendách – třeba výplata důchodů či dávek v nezaměstnanosti. Když přehazujete statický registr majetku státu, moc škody nenapácháte. Ale máte-li systém, kde musíte zajišťovat funkčnost na měsíční bázi, je to složitější.

Myslím ale, že poslední události, covid a válka na Ukrajině, narovnávají původní čistě byznysové vztahy. Firmy jsou otevřenější podívat se na historické smlouvy, které braly jako neměnné, a vyjít vstříc novým požadavkům.

Vidíte to hodně optimisticky.

To je pravda. Ale jinak bych nemohl dělat politiku.

Kam dál? Zajímavé rozhovory na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Hana Marko

Hana Marko

Copywriterka, marketérka a externí redaktorka serveru zVUT.cz. Psaním se živí deset let, celou dobu z Brna. Po studiích žurnalistiky a sociologie na Masarykově univerzitě začala ryzí novinařinou ve zpravodajství, poté se věnovala PR a marketingu. Nyní píše texty pro vlastní klienty pod značkou tapíše.cz.