První trička šil sám pro sebe. Pak si na oblečení pro vysoké založil byznys

Inspiraci pro založení značky oblečení pro dlouhány čerpal Pilař v USA. Během pobytu v zámoří si oblíbil několik značek pro vysoké, po návratu do Česka ale zjistil, že u nás takoví výrobci citelně chybějí. A rozhodl se s tím něco udělat.

První trička Pilař ušil pro sebe, další pro své kamarády a pak už rozjel vlastní byznys. „Po návratu z USA jsem měl ještě jedno tričko v dobrém stavu. Tak jsem ho přivezl do šicí dílny, abych jim ukázal svoji představu. A z toho jsme vycházeli,“ říká v rozhovoru.

VUT

Zprávy z VUT

Tento text vznikl ve spolupráci s webovým portálem Zprávy z VUT. Jde o web pro všechny zájemce o vědu a techniku, psaný z brněnské techniky, která je počtem studentů největší technickou univerzitou v republice. Více z dění na Vysokém učení technickém v Brně najdete také v podcastu Technicky vzato, který je dostupný na všech podcastových platformách.

Jeho firma TallGyus vyprodala první kolekci během několika týdnů a i nadále se jí dařilo. Po dvou letech provozu teď Pilař přiznává, že by rád rostl. Se svým podnikem chce i za hranice a i proto shání investora, který by mu v tom pomohl. V rámci projektu Podnikavé Česko vám přinášíme příběh zlínské firmy, která našla díru na trhu.

V Česku nemáme přímou konkurenci a v Evropě pár takových značek je, ale není jich moc.

Opravdu na českém trhu ještě před pár lety nebylo oblečení vhodné pro vysoké lidi?

Nenašel jsem značku, která by ho nabízela v požadované kvalitě. Já sám jsem vysoký a hubený, takže jsem měl s běžnou konfekcí vždycky trochu problém. Stačí se pro něco ohnout nebo natáhnout a člověku se odhrne polovina zad. Během pobytu v USA jsem objevil pár značek pro vysoké lidi, které jsem si oblíbil.

Po návratu do Česka jsem zjistil, že tady stále nic není. Tak jsem si řekl, že bude dobrý nápad něco podobného vytvořit. Nejdřív jsem chtěl ušít oblečení jen pro sebe, nebylo v plánu ho prodávat. Ale mám kolem sebe hodně vysokých kamarádů a viděl jsem, že i jim by se to líbilo. A tak jsme začali s přítelkyní vymýšlet, jak by se to dalo realizovat.

TallGuys

TallGuys

Textilní výrobce oblečení (nejen) pro vysoké. Po návratu z USA ji založil Radek Pilař, absolvent VUT. Oblečení šije výhradně v Česku. Minimálně 95 % bio bavlny v oblečení TallGuys tvoří přírodní vlákna, zbylých pět procent tvoří příměs elastanu.

Je na českém trhu dost vysokých lidí, kteří tak úzce profilovanou značku uživí?

Nemám data o výšce české populace, takže je sbírám v terénu. Hromadné akce jsou skvělou příležitostí ke statistice. Vypozoroval jsem, že okolo deseti procent osob je vyšších 185 centimetrů a dvě až tři procenta přesahují 195 centimetrů.

Vzhledem k tomu, že šijeme velmi kvalitní oblečení, které vydrží několik let, rádi bychom se dostali i na další trhy. V Česku nemáme přímou konkurenci a v Evropě pár takových značek je, ale není jich moc. Určitě se proto nebráním diskuzi s investorem, který by nám to pomohl posunout dál.

Jak vznikal návrh střihu a designu jednotlivých triček TallGuys?

Po návratu z USA jsem měl ještě jedno tričko v dobrém stavu. Tak jsem ho přivezl do šicí dílny, abych jim ukázal svoji představu. A z toho jsme vycházeli. Mnohem déle nám ale zabralo hledání materiálu, který je podle mě alfou a omegou oděvu. Našli jsme materiál, zdokonalili střih a pak už jen testovali na rodině, jestli trička a mikiny drží délku, tvar a barvy.

U našich zákazníků je vidět podobná mentalita – vyzkouší si jeden produkt, a pokud sedí, další objednávka je třeba na šest stejných triček.

Jaké nároky jste měl na materiál?

Největší problém byla srážlivost a nepříjemný pocit při nošení. Není bavlna jako bavlna. Existuje jich extrémní množství a nejsou dobře technicky specifikovány, což mě jako strojaře rozčilovalo. Výrobce označil produkt jako dlouhovlákenná nebo středněvlákenná bavlna. Ale jaké má vlastnosti a jak se chová, jsme si museli otestovat sami. V tom mi pomohlo vysokoškolské studium, kde jsem se naučil statistickým postupům. Vytvářel jsem si doma tabulky s parametry srážlivosti. A vše poctivě testoval.

Vuch

Puntíky byly trefa do černého, říká zakladatel módní značky Vuch

První kolekci puntíkovaných peněženek navrhl Martin Kůs ještě jako student. Vyprodaly se za pouhé dva dny. Dnes má chrudimská značka dámských peněženek, kabelek a batohů téměř 50 zaměstnanců a roční obrat 140 milionů korun. „Velkou roli hrály ty puntíky. Byla to trefa do černého,“ říká jeden ze zakladatelů módní značky Vuch.

Z jakého materiálu tedy nakonec oblečení šijete?

Je to organická bavlna s příměsí elastanu, aby bylo oblečení tvárné a přizpůsobivé. Je to jeden z nejpříjemnějších materiálů, který se používá hlavně na dětské oblečení. Pocitově je to úplně jiný zážitek než ostatní materiály. Vše navíc šijeme v české dílně, takže od toho se odvíjí výrobní náklady a věřím, že i kvalita provedení.

Takže ­– podle vašeho sloganu – opravdu míříte vysoko.

Slogan Dosáhni vysoko se neváže jenom k tričkům, ale i k životní filozofii. Chceme, aby lidé měli kousky, které vydrží dlouhé roky, a ráno netrávili v šatníku moc času. Na naše oblečení musí být spoleh.

Líbilo se mi, že Steve Jobs měl několik stejných černých svetrů. U našich zákazníků je vidět podobná mentalita – vyzkouší si jeden produkt, a pokud sedí, další objednávka je třeba na šest stejných triček.

Nakupující na vašem e-shopu zadává nejen svou velikost, ale i výšku. Nekomplikuje to výběr?

Pointa je jednoduchá – člověk zadá svoji výšku a pak svoji velikost. Poté se mu zobrazí dostupná trika v několika střizích, která mu budou sedět. Chceme se vyhnout tomu, aby si někdo koupil nevyhovující velikost.

Původní myšlenkou bylo šít oblečení pro čahouny, ale časem jsme zjistili, že naše oblečení by rádi nosili i ostatní pánové. Proto jsme začali naše produkty rozšiřovat a na našem e-shopu si vyberou muži od 175 do 210 cetimetrů. Chystáme také kolekci vhodnou pro všechny generace. Cíle máme opravdu vysoké.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Od realit k sexbyznysu a hutnictví. Musím vydělat dardu, říká Duda
• První barefooty vyrobil na koleně. Dnes Ahinsa Shoes dodává boty i do USA
• Supervýkonní zaměstnanci a recepční, co se nemračí. Co vše už zvládá AI
• Dělat tuctové věci je už nebavilo. Výrobci odvážných oken těží ze změny
• Miliardový byznys předal jiným. Nechtěl jsem, aby mě kleplo, říká šéf Malfini

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag