Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Politika, hlad a ropa. Válka v Jemenu ještě nekončí

Marek Hudema | 23. 2. 2021 | Vstoupit do diskuze

Nový americký prezident Joe Biden mění americkou politiku vůči Blízkému východu. Klíčem může být chudý Jemen, kde probíhá největší humanitární krize současného světa.

Politika, hlad a ropa. Válka v Jemenu ještě nekončí

Zdroj: Shutterstock

„Tahle válka musí skončit,“ prohlásil nedávno nový americký prezident. „Je to humanitární a strategická katastrofa,“ dodal. Mluvil o válce v nejchudší arabské zemi, v Jemenu, ve které Američané oficiálně nebojují. Jenže neoficiálně to není tak docela pravda.

De fato tu Spojené státy válčí od roku 2015 na straně oficiální vlády proti povstalcům zvaným Hútíové. Tedy ještě přesnější řečeno, podporují koalici deseti arabských zemí vedenou Saúdskou Arábií, která zde válčí na vládní straně proti Hútíům.

Amerika dodává Saúdům, Spojeným arabským emirátům a dalším zemím zbraně, munici a také důležité informace z amerických družic. Ty pak pomáhají k plánování vojenských operací. Navíc americké stroje zhruba tři roky doplňovaly za letu palivo letadlům Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů mířícím ze svých zemí bombardovat cíle v Jemenu.

Nepřehledná válka

Biden prohlásil, že tuhle pomoc ukončí. Na rozdíl od svých předchůdců, prezidentů Baracka Obamy a Donalda Trumpa, v ní nevidí pro Ameriku příliš smyslu. Ukončením americké podpory a tlakem na válčící strany, aby uzavřely příměří, chce dát Biden signál Íránu. A posílit tím bezpečnost zásobování světa ropou. Těch důvodů je ale víc.

Za prvé jde Bidenovi osobně skutečně o zastavení největší humanitární krize současnosti, jak nynější konflikt v Jemenu označuje OSN nebo třeba organizace Human Rights Watch. Občanská válka a zahraniční intervence si už vyžádaly přes 100 tisíc obětí přímo a 130 tisíc nepřímo.

Souboj o Blízký východ

Válka v Jemenu bývá často vykládána jako součást íránsko-saúdského soupeření o ovládnutí Blízkého východu, protože oba státy podporují znepřátelené strany konfliktu a Saúdská Arábie má dokonce v zemi své vojáky. Obě země lze považovat za regionální mocnosti, které ale rozděluje nejen náboženství, hrající důležitou roli i v politice. V Íránu, který by se dal popsat i jako mix mezi demokracií a teokracií, převažují šíité jakožto menšinová větev islámu a tamní režim má oficiálně revoluční étos. To Saúdská Arábie je naopak bašta striktního výkladu sunnitského, tedy většinového, islámu a je považována za konzervativní režim.

Soupeření Íránu a Saúdské Arábie zesílila americká invaze do Iráku, která zničila diktátora Saddáma Hasajna. Ten byl nepřítelem Teheránu. Posílilo to Írán a vyvolalo obavy v Saúdské Arábii. Írán a Saúdská Arábie pomáhají opačným stranám nejen ve válce v Jemenu a v Sýrii, ale podporují vzájemně nepřátelská uskupení v Iráku a v Libanonu. Saúdská Arábie je tradičně spojencem USA, zatímco Írán hledá v posledních letech podporu u Ruska a Číny.

Velké znepokojení v oblasti vyvolal íránský jaderný program. Možnost, že Teherán získá jaderné zbraně, vystrašil zejména Izrael a Saúdskou Arábii. Nakonec se tento program povedlo dočasně omezit mezinárodní dohodou z roku 2015, jejímiž účastníky byly mimo jiné USA a Evropská unie. V roce 2018 od ní ustoupily Spojené státy. Ve snaze donutit Teherán k dohodě, která nebude časově omezena, a dalším ústupkům na něj uvalily ekonomické sankce.

V zemi vypukl hladomor, ohrožené jsou zejména děti. Prohnala se jí epidemie cholery a následovala epidemie covid-19. Podíl na takové katastrofě není pro USA nejlepší reklama a pro Bidena osobně to není dobrá reklama u amerických voličů.

Navíc je konflikt v Jemenu – kulantně řečeno – poněkud nepřehledný. Spojené státy nemají jistotu, že bojují na správné straně. Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty spolupracovaly v Jemenu s bojovníky teroristické organizace al-Káida, odpovědné za útoky na Ameriku z 11. září, a zatímco Washington si přeje jednotný Jemen, Spojené arabské emiráty podporují jihojemenské separatisty, a to dokonce v ozbrojeném boji proti oficiální vládě.

Íránské jádro

Za druhé Biden nevidí válku v Jemenu jako výhodu, která skutečně dotlačí Írán k dohodě o omezení jeho jaderného programu. Právě proto se mimo jiné Spojené státy do této války zapletly.

Nešťastná Arábie

Území dnešního Jemenu kdysi Římané nazvali Šťastnou Arábií. Moderní dějiny Jemenu jsou však plné konfliktů. V devatenáctém století bylo jeho území pod vládou Osmanské říše a vzhledem ke své strategické poloze na cestě do Indie se záhy dostalo do hledáčku Britského impéria. V roce 1839 Britové získali přístav Aden na jihu země a pak kontrolovali jeho okolí. Na severu země vzniklo království v čele se zajdíjským imámem. Po převratu v roce 1962 vznikla z království Jemenská arabská republika a vypukla tam občanská válka mezi republikány (podporovanými Egyptem) a monarchisty (podporovanými Saúdskou Arábií a Jordánskem). Monarchisté vyhráli.

V roce 1967 se Britové stáhli a nakonec vznikla na jihu socialistická Jemenská lidově demokratická republika podporovaná Sovětským svazem. Severní a Jižní Jemen spolu svedly dvě války, až se v roce 1990 sjednotily. Zemi vládl diktátorský prezident Abdulláh Sálih a uchytila se tam teroristická organizace al-Káida. Sálih rezignoval po protestech roce 2012, hlavní město ovládli Hútíové a do občanské války se na straně vlády zapojila koalice vedená Saúdy a Spojenými arabskými emiráty za podpory USA.

Nejprve za prezidenta Baracka Obamy, který tlačil Írán k uzavření dočasné dohody o omezení jaderného programu, a potom ještě víc za jeho následovníka Donalda Trumpa. Ten chtěl tuto dohodu změnit a požadoval, aby se Teherán vzdal vývoje jaderné zbraně, raket delšího doletu i snahy o dominanci na Blízkém východě a podpory teroristů navždy.

Americká podpora Saúdské Arábie, rivala Íránu, ve válce v Jemenu proti Hútíům, údajně podporovaným Teheránem, měla Írán „klepnout přes prsty“. Jenže místo toho dotlačila Hútíe, kteří původně na Írán hleděli spíš jako na vzdáleného spojence než svého poručníka, k podřízení se Teheránu. Ve snaze získat nové zbraně a vojenský výcvik, aby lépe čelili zahraniční intervenci.

A konečně za třetí, Biden se nechce tolik vázat na Saúdskou Arábii jako jeho předchůdce Trump. Saúdská Arábie je sice dlouholetým spojencem USA, ale její důležitost v očích americké zahraniční politiky i v souvislosti s poklesem závislosti Ameriky na ropě z Perského zálivu klesá.

Navíc Saúdskou Arábii ovládá tamní korunní princ Muhammad bin Salmán. Ten je znám jako reformista, ale zároveň také jako impulzivní nezkrotný člověk dělající nepředložená rozhodnutí. Jedním z nich byl také příkaz k zabití a rozřezání saúdského novináře Džamála Chášukdžího na saúdském konzulátu v Turecku, což vzhledem k tomu, že Chášukdží žil a publikoval v USA, vzbudilo v Americe značný negativní ohlas.

Salmánovým dalším impulzivním činem byla právě intervence v Jemenu nebo zatčení a mučení aktivistek bojujících za ženská práva v Saúdské Arábii. Podle některých analytiků je nevyzpytatelný Muhammad bin Salmán pro stabilitu Blízkého východu větším nebezpečím než teokratický Írán.

Důležitá ropa

Bidenovi jde ale pravděpodobně ještě o víc. O to dát signál Íránu. Omezením pomoci Saúdům a snahou vyjednat v Jemenu mír chce Teheránu naznačit, že na rozdíl od svého předchůdce nechce Írán vytlačit z pozice regionální mocnosti na Blízkém východě. A že nepreferuje jeho soupeře, tedy Saúdskou Arábii, tolik jako Trump.

Boží pomocníci

Skupina označovaná jako Hútíové se sama ve skutečnosti označuje jako hnutí Ansar Alláh, tedy Boží pomocníci. Její zárodky vznikly na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století a jméno Hútíové získala tím, že její zakladatel pocházel z kmene Hútíů. Většina Hútíů jsou zajdíjští šíité, jejichž představitelé vládli severnímu Jemenu až do roku 1962.

Šíité jsou menšinovou větví islámu, většinou jsou sunnité. Zajdíjští šíité jsou menšinou v Jemenu. Šíité jsou většinou například v Íránu, jenže tam jde o jinou šíitskou skupinu než jsou zajdíjští šíité. Hútíové ovšem nerekrutují své členy jen z jednoho kmene či jedné náboženské skupiny, jde spíše o sociálně-náboženské hnutí. Heslem hnutí je Bůh je veliký, smrt USA, smrt Izraeli, prokletí Židům a vítězství Islámu.

Hútíové se zúčastnili revoluce proti prezidentovi Abdulláhu Sálihovi, který v roce 2012 rezignoval. O tři roky později se zmocnili celého hlavního města a oznámili, že přebírají moc. Výsledkem byla občanská válka, kde mimo jiné Hútíové chvíli spolupracovali se Sálihem a proti nim se postavila koalice vedená Saúdskou Arábií. Hnutí začalo postupně víc spolupracovat s Íránem, který mu dodal zbraně použité i k útokům na saúdská ropná zařízení.

Írán by pak mohl být nakonec ochotnější vrátit se k modifikované dohodě o omezení svého jaderného programu, jak si to přeje Biden. Zároveň by ukončení války v Jemenu mohlo posílit bezpečnost dodávek ropy z Perského zálivu. Hútíové totiž dokážou ohrozit tankery v Perském zálivu a také saúdská ropná zařízení, jak ukázal útok na saúdská ropná pole Abkajk a Churajs.

Ten vyřadil polovinu saúdské produkce ropy, což je pět procent její světové těžby. Ohrozilo to zejména dodávky ropy do Asie, kde mířila k americkým spojencům, kteří jsou pro Bidena užiteční při konfrontaci s Čínou.

Může ale Bidenovo omezení dodávek zbraní Saúdské Arábii skutečně zastavit válku v Jemenu? Spíš ne. Jak už bylo uvedeno výše, válka v Jemenu je příliš složitá, než aby ji šlo snadno vyřešit tlakem na jednu či dvě válčící strany. Momentálně se prý dá v Jemenu napočítat zhruba třicet souběžně probíhajících ozbrojených konfliktů mezi rozličnými znepřátelenými skupinami, které mezi sebou budou těžko vyjednávat.

Jen pro ilustraci, Hútíové nechtějí jednat s jemenskou vládou, ale přímo se Saúdy, jemenská vláda požaduje přímé jednání s Hútíi a jejich pouze omezenou účast v příští vládě, hnutí za nezávislost Jižního Jemenu nechce jednat s vládou atd.

Navíc Spojené státy sice oficiálně ukončily podporu saúdské ofenzívy v Jemenu včetně dodávek části munice, ale stále podporují zbraněmi a informacemi svých rozvědek „obranné akce“ proti Hútíům. Americké omezení vojenské pomoci Saúdské Arábii ve válce v Jemenu je tak spíš politické než tvrdé šlápnutí na brzdu, které by rychle zastavilo jemenskou válku.

Finmag v novém!

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Kasaštyk. „V pondělí to vymyslíme, v úterý a ve středu se na tom dělá a ve čtvrtek to můžeme spustit. Jinde se do čtvrtka nesejde vedení.“ Tak vaří bří Kasové Pilulku.

Stříbrná. Téma čísla stáří. Pavel Jégl o nemilém průvodním jevu dlouhého života: dlouhém stáří. Jirka Hovorka spočte domovy pro seniory, pečovateláky a pečovatele. Co to stojí? Robert Vlach ví, proč volnonožci vydělávají do osmdesáti.

FIN.Finanční část magazínu poví, koho sledit na Twitteru, jak zbohatnout sběrem kamení či psích h., jak neřídit automobilku a na co mají majitelé bitcoinů pět let, jestli se o ně nechtějí bát.

S mate- a dramatikem Reném Levínským mluvil Michal Kašpárek. I o tom, že na covid nestačí opsat německé recepty. Nejsme Němci.

Marek Hudema

Marek Hudema

Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pracoval jako novinář například v Respektu, Reflexu, Hospodářských novinách nebo Lidovkách. Zajímá se o Blízký východ a Asii, kde se snažil co nejvíc... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi