Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kryptoměny? Jen doufáte, že se najde trouba, kterému je prodáte dráž

„Nafukuje se tu obrovská bublina a smrdí průšvihem,“ říká v rozhovoru o investování Richard Siuda ze společnosti Conseq.

Podle Richarda Siudy nejsou v přístupu k penězům konzervativní samotní Češi, ale spíš instituce, které jim finanční produkty nabízejí. Větší odvahu než konkurence prokázala jeho společnost například při správě penzijních fondů ve třetím pilíři důchodového systému. Její globální akciový účastnický fond má zatím suverénně nejlepší výkonnost. Co se týče alternativních investic, má osmatřicetiletý ekonom jasno. Vhodné jsou prý jen pro určité investory, kteří do nich navíc vloží jen malý zlomek ze svého portfolia.

Když jsme spolu dělali rozhovor před čtyřmi a půl lety, říkal jste, že se Češi bojí dlouhodobého investování jako čert kříže. Změnilo se na tom něco?

Jak se to vezme. Z firemního pohledu si nemůžeme stěžovat. Naprostou většinu našich klientů tvoří lidé, kteří si chtějí dlouhodobě pravidelně odkládat. Investice si plánují s horizontem kolem dvaceti let a je jim zhruba čtyřicet.

Investovat a šetřit!

Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.

Ale k tomu pořád investovat a šetřit.

Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:

To ale zrovna není typický vzorek.

Máte pravdu. Většina Čechů nechává svoje peníze spát na běžných bankovních vkladech, kde kvůli inflaci ztrácí na hodnotě. Nejen absolutně, ale i proporčně míří pořád víc prostředků na depozita než do fondů, kde je přitom šance na zajímavé zhodnocení. Takže za těch čtyři a půl roku se toho asi tolik nezměnilo.

Poslední roky se přitom české ekonomice daří, domácnosti získávají větší kupní a investiční sílu…

Je to zvláštní. Dalo by se říct, že pro investiční společnosti nemohlo být lepší období. Depozita nenesou žádný zisk, lidé jsou vyloženě motivováni k tomu, aby brali neúročené vklady a hledali pro ně lepší výnosy. Asi to chce delší dobu, aby si lidi zvykli a pochopili, jak fungují finanční trhy a měli k nim větší důvěru. V dlouhodobém horizontu totiž představuje každé procento navíc dost peněz.

Na druhou stranu ale odmítám mnohokrát omílané tvrzení, že jsou Češi v přístupu k penězům ultrakonzervativní. Řekl bych, že konzervativní jsou spíš instituce, které jim finanční produkty nabízejí. Bojí se, jsou opatrné. Bohužel v době současných přísných regulací se vlastně není čemu divit.

Na jaké lidi teď cílíte? Snažíte se oslavit ty, kteří o investování zatím nepřemýšleli a mají peníze uložené jenom v bance, nebo chcete rozšiřovat základnu mladších klientů, kteří mají o finančních trzích alespoň nějaké povědomí?

Snažíme se reagovat na poptávku. Když o investice někdo vůbec nestojí, těžko ho přesvědčíte. Každopádně prioritně cílíme na klienty se zájmem o pravidelné investice. Snažíme se ale vyjít vstříc i těm, kteří chtějí částečně investovat do alternativních aktiv.

Například?

Máme fond zemědělské půdy, ekoenergetický fond nebo třeba fond průmyslových nemovitostí. To jsou ale opravdu záležitosti pro specifické klienty s větším objemem aktiv, kteří si můžou dovolit směrovat menší část portfolia do podobných nástrojů. Základem pro každého by mělo být široce diverzifikované portfolio standardních investičních nástrojů.

Když už zmiňujete alternativní investice, začínají se objevovat fondy, které investují do kryptoměn. Troufli byste si taky?

Nejde o to, jestli bychom si troufli, nebo ne. Kryptoměnám nevěříme, takže fond na něco takového dělat nebudeme. Je to čistá spekulace, která s investováním nemá nic společného. Kryptoměny nenesou žádný pasivní příjem. Jen doufáte, že se později najde trouba, kterému bitcoiny a spol. prodáte dráž, než za kolik jste je nakoupili. Nafukuje se tu obrovská investiční bublina a smrdí průšvihem.

I kdyby – než splaskne, může na ní spousta lidí vydělat…

Jasně, o kryptoměnách bych asi mluvil podobně i před čtyřmi lety a dneska bych vypadal hloupě, protože cena od té doby vyletěla raketově vzhůru. Nepopírám, že se na nich dalo zbohatnout. A kdo ví, třeba ještě dalších pět let nahoru poletí. Když ale dnes investujete do kryptoměn, je to stejné, jako byste se vydali do kasina. Růst hodnoty kryptoměn je v poslední době hnaný obří poptávkou na asijských trzích, kde se do toho úplně zbláznili a jsou za bitcoiny ochotní platit nesmyslné částky. Taky nesouhlasím s argumentem, že obrovská výhoda bitcoinu je v jeho omezeném množství.

Proč?

Podobných hraček jako bitcoin je spousta. Může jich vzniknout nekonečně mnoho. A protože všechny budou globální, neregulované a zabezpečené obdobným mechanismem, jsou v podstatě zaměnitelné. A v tom případě nedává žádný smysl výhoda, že bitcoinů může být jen omezené množství, když dalších měn, které jsou bitcoinu substituty, může být neomezeně.

Zpátky k vašemu byznysu. Kromě podílových fondů nabízíte i doplňkové penzijní spoření. Jak hodnotíte z hlediska „penzijka“ letošní rok?

Vždycky to může být lepší, ale rozhodně si nemůžeme stěžovat. Do účastnických fondů doplňkového penzijního spoření k nám letos v průměru měsíčně vstupuje tisíc klientů, což je dvojnásobek toho, co loni. Mám radost, že sjednáváme víc smluv než některé větší konkurenční penzijní společnosti. Je to samozřejmě dáno i výsledky našeho globálního akciového fondu. Minulá výkonost sice není zárukou výnosů budoucích, ale všichni víme, podle čeho si klienti nakonec vybírají.

Kolik to sype

Víme, jak se letos zhodnocují peníze, které jste poslali do fondů doplňkového penzijního spoření.

Jak si letos vede nové penzijko

Mluvíte o výsledcích fondu, který je od roku 2013 v plusu přes 62 procent a za první tři kvartály letošního roku měl zhodnocení necelých 10 procent. Popravdě bych čekal, že se k vám díky tomu klienti pohrnou v mnohem větším počtu…

Jsou dvě možná vysvětlení, buď jsou lidi tak chytří a uvědomují si, že v dalších letech to může být úplně jinak a věří, že jejich stávající penzijní fond vydělá víc než ten náš. Druhou variantou – z mého pohledu pravděpodobnější – je, že si většina klientů nechala sjednat doplňkové penzijní spoření nebo spíše ještě staré penzijní připojištění a od té doby se o něj vůbec nezajímala. Neporovnávají fondy, nesledují zisky, jen jednou za rok přečtou výpis z účtu a tím to hasne. Bohužel stále platí, že většina lidí je ve třetím pilíři kvůli státnímu příspěvku, příspěvku zaměstnavatele nebo daňovým úlevám. Přitom při dlouhodobém pravidelném investování by mělo být prvotním zájmem zhodnocení.

Odkud k vám dnes přichází většina klientů, která směřuje do doplňkového penzijního spoření? Z jiných penzijních společností, z vašeho transformovaného fondu starého penzijního připojištění, nebo jsou ve třetím pilíři úplně noví?

Převodových smluv, tedy přestupů z cizích penzijních společností nebo našeho transformovaného fondu, máme zhruba třicet procent. Sedmdesát procent pak tvoří úplně noví klienti. Když se podíváte na statistiky, zjistíte, že v kategorii mezi třiceti a čtyřiceti lety je spousta lidí, kteří si na penzi nespoří.

V transformovaném fondu, který jste koupili od společnosti Aegon, máte kolem 83 tisíc klientů. Proč se vám nedaří zlákat do účastnických fondů alespoň je, když už jsou v podstatě pod vaší střechou?

Je to dáno tím, že retailový byznys děláme převážně přes nezávislé poradenské sítě. Jejich zástupci svým klientům v minulosti sjednali penzijní připojištění a od té doby na tom nic nezměnili. Jsme korektní a nechceme oslovovat klienty poradců s vlastními nabídkami, spíš komunikujeme s nimi samotnými a snažíme se jim vysvětlit, že má přestup do účastnických fondů smysl. Zatím bohužel ne moc úspěšně.   

Mezi ekonomy se dlouho šuškalo o tom, že by fondy starého penzijního připojištění mohly mít brzy potíže splnit zákonnou podmínku každoročního nezáporného zhodnocení. Je už tohle riziko díky rostoucím sazbám zažehnáno?

Myslím, že to vyšlo tak akorát. Transformované fondy už opravdu vyčerpávaly finanční polštář, který měly z dřívějška. Jestliže půjdou výnosy státních dluhopisů nahoru, měly by je problémy minout.  

Jsou podle vás klienti účastnických fondů psychicky připraveni na to, že v době krize, která jednou tak jako tak přijde, můžou jejich úspory na stáří výrazněji ztratit na hodnotě?

Když půjdou akciové trhy dolů, půjdou dolů i akciové účastnické fondy a tím i hodnota úspor v nich. Na to prostě musíme být připraveni. Snažíme se dávat klientům dobrý předprodejní servis, neříkáme, že je to garantovaná investice s každoročním zhodnocením deset procent. Vysvětlujeme jim, že když mají dlouhodobý investiční horizont a investují pravidelně, můžou si takové výkyvy dovolit, protože mají čas počkat, až se to zase srovná. To budeme opakovat i v době, až krize přijde, a média budou psát palcovými titulky, že doplňkové penzijní spoření začalo prodělávat.

Nevím, jestli je oprávněné říkat, že jsme na tuhle situaci připraveni, ale už jsme si ji aspoň prožili v letech 2007 až 2009. Tehdy jsme nedělali skoro nic jiného, než že jsme klientům i poradcům odpovídali, proč finanční trhy klesají, kdy to skončí, kdy se to obrátí, kdy doženeme ztráty a jestli má smysl spekulovat, že to půjde ještě níž. Až přijde recese, tak si to zkrátka budeme muset zase odpracovat. Výhodu budeme mít třeba v příkladu klientů, kteří i během ekonomické krize dál pravidelně investovali a dnes jsou ve výrazných ziscích.   

Richard Siuda

Richard Siuda


Vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Na počátku posledního roku studií byl v roce 2001 přijat do společnosti Conseq Investment Management na pozici portfolio administrátor. Po dvou letech přestoupil do nově vznikajícího oddělení prodeje investičních produktů prostřednictvím nezávislých investičních zprostředkovatelů. V roce 2006 byl jmenován do pozice ředitele retailového prodeje a zvolen členem představenstva. V rámci skupiny Conseq je zodpovědný za vývoj produktů pro retailovou klientelu a vztahy s externími distribučními partnery, a to jak v oblasti investičních fondů, tak doplňkového penzijního spoření, které společnost Conseq od roku 2013 také nabízí.

Asociace penzijních společností si chválí, že v doplňkovém penzijním spoření rychle přibývají smlouvy pro děti, které je možné sjednávat od roku 2016. Kritici ale oponují, že nedává smysl, aby rodiče spořili dětem na důchod.

Přiznám se, že na tuhle problematiku nemáme úplně jednoznačný pohled. Na jednu stranu je to možnost, jak posbírat lákavý státní příspěvek, navíc v produktu, který má dlouhodobě smysl. Než ale začnou všechny rodiny spořit každému dítěti tisícovku měsíčně na penzi, měly by si uvědomit, že jde o extrémně dlouhodobý produkt s výrazně omezenou likviditou. Navíc je tu celkem reálné riziko, že se dítě v osmnácti letech rozhodne vybrat všechny peníze, co mu rodiče spořili, a o veškeré státní příspěvky tím pádem zase přijde. Jsme v tomhle ohledu opatrní a marketingově jsme penzijko pro děti nijak zvlášť netlačili, protože ho nejde plošně doporučit.

Měl by se stát ještě snažit vylepšit podmínky ve třetím pilíři?

Myslím, že už není potřeba něco dramaticky měnit. Pozitivní určitě bylo zafixování možnosti výběru peněz z doplňkového penzijního spoření v šedesáti letech. Navázání na věk odchodu do důchodu bylo pro hodně klientů příliš abstraktní.

Hodně se také mluvilo o provizích pro zprostředkovatele, které se sice zvýšily, pořád jsou ale ve srovnání s jinými produkty hodně nízké. Politici by si měli uvědomit, že když se pokusí vytvořit nízkonákladový produkt, ještě to neznamená, že to bude mít na klienty výrazně pozitivní vliv. Poradci ho totiž nebudou tolik doporučovat a radši lidem nabídnou něco jiného, u čeho není provize tolik regulovaná.

Průměrná měsíční úložka klienta třetího pilíře se dnes pohybuje kolem osmi stovek. Jak lidi motivovat, aby si odkládali víc?

Lidi si musí uvědomit, jak to bude v budoucnu vypadat se státními důchody. Celkem často se o tom mluví, ale málokdo si to připouští. Přitom je to už jistota. Známe počet lidí, kteří nastoupí do pracovního procesu v době, kdy do důchodu půjde generace Husákových dětí. Saldo průběžného systému se výrazně zhorší. Politici budou mít na výběr mezi relativním snižováním důchodů, odsouváním věku odchodu do penze a zvyšováním pojistného pracujícím. Pravděpodobně půjde o kombinaci všech těchto variant. Jedno je ale jisté: důchodcům, kteří budou spoléhat jen na státní penze, nebude do zpěvu.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 69 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 24. 12. 2017 00:23

Spořit ve 3, pilíři více než 300Kč měsíčně je nesmysl. Stále opakované tvrzení, že za 300Kč získáváte 90Kč státního příspěvku, je velmi šikovně propagovaná manipulace. Ve skutečnosti to je přesně obráceně - vy prodáváte svých 300Kč (již zdaněných a tedy výrazně státem pokrácených) za ubohých 90Kč státu.

On si od vás za 90Kč kupuje vaše tři stovky, které mu penzijní fondy pošlou výměnou za státní dluhopisy - tedy za slib státu, že vás a vaše potomky v budoucnu formou daní oškube.

Celý trik je založen na ukusování tohoto příspěvku formou správcovských poplatků - takže při odchodu do důchodu z těchto 90Kč mnoho nezbývá. Vy jste vlastně poskytli státu bezúročnou půjčku.

O velmi zlodějsky nastaveném systému penzijního spoření v ČR se samozřejmě ví a nikdo to příliš netají. Každým rokem vychází podrobné srovnání systémů penzijního spoření v zemích OECD - publikace Pensions at a Glance.

Pro rok 2017 je volně k dispozici na webu - http://www.oecd.org/pensions/oecd-pensions-at-a-glance-19991363.htm

Velmi poučné jsou zejména grafy 8.7 na straně 158 a 8.9 na straně 161. První graf ukazuje, že fondy v ČR jsou mezi všemi hodnocenými absolutně nejhorší - střadatelům jejich peníze nezhodnocují, ale likvidují.

Druhý graf ukazuje, proč tomu tak je - penzijní společnosti si účtují naprosto nehorázné poplatky za toto okrádání - druhé nejvyšší mezi všemi hodnocenými zeměmi.

Můj názor je, že do 40ti let má člověk především žít a nikoliv škudlit a sponzorovat bankéře. A po té čtyřicítce je řada jiných možností, jak se na důchod zabezpečit a neplatit předražené služby v arogantních penzijních fondech.

+47
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 27. 12. 2017 11:40

Váš článek jen jasně potvrzuje, že objem kryptoměn bude bujet (inflačně růst) daleko větším tempem, než o kterém kdy mohly účetní peníze snít. :-)

-4
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK