Články na téma: Conseq

Ať už jde o lesy, víno, nebo třeba startupy či pohledávky, alternativní investice jsou v Česku na vzestupu. Zajímavé jsou pro ty, kteří mají čas a hledají dlouhodobější uložení peněz, vysvětluje ve Finmag podcastu Michal Král, manažer společnosti Conseq. Naopak u Čechů oblíbených investic do nemovitostí nabádá kvůli aktuální situaci na trhu k obezřetnosti.

„Nafukuje se tu obrovská bublina a smrdí průšvihem,“ říká v rozhovoru o investování Richard Siuda ze společnosti Conseq.

České národní bance se nelíbí objem státního dluhu, který je v držbě českých bank, a chce zatáhnout za dluhopisovou brzdu. Zatím se nedá s určitostí říct, co tímto krokem centrální banka sleduje, hypotéz se ale několik nabízí.

Zapomeňte na proklamovaný kurz 27 korun za euro. Všechno nasvědčuje tomu, že naše centrální banka posunula svůj cíl a míří nyní na korunu ještě slabší. Jen se o tom jaksi zapomněla zmínit.

Ve srovnání s loňským dubnem je euro proti dolaru levné. A levná měna by přece měla pomoci vývozu. Jenže největší exportér kontinentu, podle čerstvých čísel, prakticky neroste. Čím to?

Po intervencích České národní banky padla česká měna dolů. Moc se jí ale kolem osmadvaceti korun za euro nelíbilo a pilně posilovala. Proč nejspíš znovu dolů jen tak nepůjde?

Martin Vlnas je mladý, úspěšný a zatím ještě svobodný muž. Jako jednatel a ředitel serverů Peníze.cz a Finmag se navíc pohybuje ve světě financí. Platí v jeho případě pravidlo o kovářově kobyle? Martin, který loni oslavil třicítku, začal investovat před víc než čtyřmi roky, v době, kdy už odeznívala finanční krize, ale ceny akcií byly ještě stále relativně dole.

Když si vezmete hypotéku, počítáte s tím, že patnáct, dvacet nebo pětadvacet let musíte každý měsíc zaplatit pár tisícovek. Zvažte, jestli se vám nevyplatí zároveň pravidelně investovat do podílového fondu. Výnosy vám můžou zaplatit ne nevýznamnou část hypotečního úvěru. Opatrnosti ale není nikdy nazbyt.

Lidé, kteří vstoupili, přestoupili nebo uvažují o vstupu do doplňkového penzijního spoření, nástupce populárního penzijka, myslí na budoucnost. Mysleli už ale tak daleko, aby věděli, jak si nashromážděné peníze jednou budou vybírat?

Miloš Vedral je marketingovým poradcem v několika oborech. Jsou jimi třeba cestovní ruch, ale také finanční služby. Dá se tedy považovat za člověka o financích poučeného. „Finanční gramotnost většiny českého národa je tragická. Stále vysvětlujeme ty samé základní věci,“ shrnuje svou profesní zkušenost.

Máte-li penzijní připojištění, jistě víte, jak „vysoké“ výnosy v posledních letech přinášelo. Nové doplňkové penzijní spoření nabízí stejné státní příspěvky a daňové úlevy, ale v dlouhodobé perspektivě vyšší potenciální výnosy.

Odkládat si na penzi může skoro každý. Jenže odkládání nestačí, protože z peněz stále ukusuje inflace. Úspory je potřeba rozmnožovat – investovat. Pro někoho je to možná smutná pravda, ale je to tak.

Penzijní reforma dokázala jednu velkou věc: nikdo už nemůže říkat, že nevěděl, že penzijní systém má pořádný problém a že se každý musí přičinit, aby ve stáří mohl důstojně žít. Víme tedy, že musíme něco dělat. Teď ještě přijít na to, co by to mělo být. S hledáním odpovědi ovšem reformátoři lidem nepomohli. Možná dokonce naopak.

Jednou z možností, jak se finančně zajistit na stáří, může být i kombinace doplňkového penzijního spoření a pravidelných investic do klasických podílových fondů. Doplňkové spoření je levnější a má státní podporu, peníze z podílového fondu jsou zase v případě nenadálé potřeby rychle k dispozici.

Na začátku loňského roku odstartovalo doplňkové penzijní spoření. Novinka má být náhradou za populární penzijko, které má sjednané přes pět milionů lidí. Nabídky na přestup do nových fondů ale zatím využil jen málokdo. A to přesto, že nový produkt by k zajištění na stáří mohl sloužit o dost lépe.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo metodický návrh, podle kterého by se jednou mohlo určovat, kdy budeme odcházet do starobního důchodu. Vycházet by se mělo z průměrné doby, kterou Češi v důchodu stráví. Podle tohoto kritéria by se pak hranice důchodového věku mohla co pět let posouvat.

O výběru fondů byla řeč v jednom z předchozích dílů našeho seriálu. Teď si ještě povíme, jak z nich poskládat portfolio, aby to nedopadlo jako dort od Pejska a Kočičky.

Jak si stojí čeští investoři ve srovnání s těmi západoevropskými? Příležitosti mají stejné, jen je využít…

Podobně jako Němce dodnes straší hyperinflace roku 1923, Češi mají v paměti vryté tunely privatizačních fondů. Je čeho se bát dnes?

O pravidelném investování už byla ve Velkém investičním seriálu řeč, teď je řada na jedné speciální strategii, která se pro dlouhodobé pravidelné investování často používá. Fondy životního cyklu jsou autopilot, který s vámi má nejen doletět k cílovému letišti, ale také na něm bezpečně a měkce přistát.

Správci fondů nejsou charita a neinvestují pro vaše krásné oči. Jak se vyznat v poplatcích a nákladech? O tom je další díl Velkého investičního seriálu.