Články na téma: účastnické fondy

Dynamické fondy nového penzijka zatím vykazují slušné výsledky. Naprostá většina ze stamiliard v penzijních fondech je ale ve starém penzijku, které sotva stačí vyrovnávat inflační znehodnocení peněz.

V Česku funguje v rámci doplňkového penzijního spoření sedm dynamických účastnických fondů. V poplatcích mezi nimi rozdíl není, některé se ale liší složením portfolia. Ve srovnání historické výkonnosti suverénně vyčnívá Conseq Globální Akciový účastnický fond. Podívejte se na podrobnější srovnání všech sedmi fondů.

S šéfem Penzijní společnosti České pojišťovny jsme se nebavili jen o výsledcích fondů třetího pilíře důchodového systému, ale také o vyhlídkách dětského penzijka, ochotě politiků dělat reformy a nepříznivém demografickém vývoji.

Zaměstnavatel vám může přispívat na penzijní připojištění nebo spoření a je k tomu pozitivně motivovaný daňovou úlevou. Taky by mu to ale šlo přikázat…

„Nafukuje se tu obrovská bublina a smrdí průšvihem,“ říká v rozhovoru o investování Richard Siuda ze společnosti Conseq.

Od začátku roku můžete nové penzijko, tedy doplňkové penzijní spoření, založit i dětem, hned po narození, pokud na to máte myšlenky a čas. Má to být jeden z trháků, kterým chce stát dosud nepříliš populární penzijní fondy zatraktivnit. Ale jako mnoho věcí z poslanecké kuchyně, i tahle je poněkud nedopečená.

Ve třetím pilíři důchodového systému si spoří zhruba 4,8 milionu Čechů. Jejich počet ale v posledních letech klesá. Jak trend zastavit? A jak lidi motivovat, aby si na stáří odkládali víc peněz? Ptali jsme se prezidenta Asociace penzijních společností a ředitele ČS penzijní společnosti Aleše Poklopa.

Miloš Vedral je marketingovým poradcem v několika oborech. Jsou jimi třeba cestovní ruch, ale také finanční služby. Dá se tedy považovat za člověka o financích poučeného. „Finanční gramotnost většiny českého národa je tragická. Stále vysvětlujeme ty samé základní věci,“ shrnuje svou profesní zkušenost.

Máte-li penzijní připojištění, jistě víte, jak „vysoké“ výnosy v posledních letech přinášelo. Nové doplňkové penzijní spoření nabízí stejné státní příspěvky a daňové úlevy, ale v dlouhodobé perspektivě vyšší potenciální výnosy.

Odkládat si na penzi může skoro každý. Jenže odkládání nestačí, protože z peněz stále ukusuje inflace. Úspory je potřeba rozmnožovat – investovat. Pro někoho je to možná smutná pravda, ale je to tak.

Penzijní reforma dokázala jednu velkou věc: nikdo už nemůže říkat, že nevěděl, že penzijní systém má pořádný problém a že se každý musí přičinit, aby ve stáří mohl důstojně žít. Víme tedy, že musíme něco dělat. Teď ještě přijít na to, co by to mělo být. S hledáním odpovědi ovšem reformátoři lidem nepomohli. Možná dokonce naopak.

Jednou z možností, jak se finančně zajistit na stáří, může být i kombinace doplňkového penzijního spoření a pravidelných investic do klasických podílových fondů. Doplňkové spoření je levnější a má státní podporu, peníze z podílového fondu jsou zase v případě nenadálé potřeby rychle k dispozici.

Na začátku loňského roku odstartovalo doplňkové penzijní spoření. Novinka má být náhradou za populární penzijko, které má sjednané přes pět milionů lidí. Nabídky na přestup do nových fondů ale zatím využil jen málokdo. A to přesto, že nový produkt by k zajištění na stáří mohl sloužit o dost lépe.

Druhý pilíř penzijního systému je odepsán. Na penzijní připojištění si lidé posílají tak málo, že v důchodu jim to mnoho nepomůže, zaměstnavatelům se nechce příliš přispívat a o nové účastnické fondy doplňkového penzijního spoření není takřka zájem. Vláda tedy chce třetí pilíř zatraktivnit. Ptáme se odborníků, jak by takové zatraktivnění mohlo vypadat.

Deficit důchodového systému je zhruba 1,2 procenta HDP. Podobná úroveň deficitu by díky malé penzijní reformě neměla být překročena ani v demograficky nejhorších letech,“ říká předseda Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. Pokud se bude dál zvyšovat věk odchodu do důchodu, bude podle něj systém stabilní. Jiná věc ale je, jak v něm budeme fungovat.

Jen těžko byste hledali někoho, kdo by zasvěceněji promluvil o českém důchodovém systému a o změnách, které by mu mohly zajistit dlouhodobou stabilitu. Současný šéf Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk vedl v letech 2004–2005 a 2010 expertní skupiny vlády zabývající se přípravou důchodové reformy, ujalo se pro ně označení „Bezděkovy komise“.

„Investování v České republice možná paradoxně pomůže neúspěch důchodové reformy,“ tvrdí analytik společnosti Partners Aleš Tůma. Investorům radí, aby zbytečně nesázeli vše na Čínu, která má plnou skříň kostlivců.

Prvním lednem roku 2013 vejdou v platnost změny třetího pilíře penzijního systému, dosud tvořeného penzijním připojištěním. To se nyní zakonzervovalo a má dožít vedle nového doplňkového penzijního spoření. Zprostředkovatelé brzy začnou vypočítávat klady nového uspořádání. Zkusíme pro vyváženost najít i zápory, klady přitom nezamlčujíce.

K čemu dojde při transformaci penzijních fondů? Jak vysoké budou příští rok státní příspěvky a možnost daňových úlev? Jak se liší stávající penzijní připojištění od nového doplňkového penzijního spoření? Mapujeme blížící se změny v takzvaném třetím pilíři důchodového systému.

Díky penzijní reformě by na pražskou burzu měly proudit nové peníze. České akcie by tudíž v následujících dvou letech mohly přinést investorům vyšší zhodnocení. Žádné velké terno ale nečekejte.

Když před dvěma týdny vláda schválila návrh zákona o předdůchodech, dostalo se jí až neobvyklé pochvaly z mnoha stran. To by měla být pro vládu příjemná změna – jenže pochvaly skončí v okamžiku, kdy se nad navrženým systémem někdo pořádně zamyslí.