Vlna není jen mrtvý plast, říká podnikatelka. V Beskydech oživuje téměř zapomenuté řemeslo

Svému vlněnému království panuje Zuzana Bílková od roku 2010, kdy se rozhodla zachránit před zavřením místní podnik Batex. Do svého snu dala všechno.

Oživuje řemeslo, které se z Beskyd takřka vytratilo. Na stařičkých strojích čechrá a myká vlnu. Ze vzniklého rouna pak vyrábí oblíbené přikrývky. Takové, pod kterými se lze vyspat dorůžova a „nebesky“. Inspirace k názvu firmy je víc než zřejmá.

V čem je ale vlna z ovcí z Beskyd tak jedinečná? „Ovčí vlna je přírodní materiál, který je obnovitelný a skvěle se doplňuje s lidským tělem. Není to jen mrtvý plast z ropy,“ říká Bílková. „Umí krásně vyrovnávat tepelné rozdíly mezi tělem a teplotou v místnosti. Efektivně pohlcuje vlhkost.“

Pokud se tak člověk vlněnou přikrývkou přikryje, je pod ní hned teplo. A v létě do sebe zas nasaje pot a člověk se neprobouzí s propoceným pyžamem.

Merino vlnu netřeba

Zuzana Bílková má zásluhu na tom, že tradiční chovy ovcí v okolí jejích rodných Palkovic stále přežívají. Jako jedna z mála od ovčáků skupuje vlnu, o kterou v Česku v posledních dekádách nikdo nestojí.

„Vlna se do České republiky dováží převážně ze zahraničí, takže místní chovatelé nemají odbyt. Podle mne je to škoda, protože vlna z našich oveček je materiál, který se dá zpracovat a může dobře sloužit,“ je přesvědčená majitelka manufaktury.

Sama tak pokračuje v tradici svých předchůdců. Vlnu od místních skupuje, nechá šetrně vyprat, pak zpracovává na strojích z první republiky a s šikovnými švadlenami vyrábí pokrývky, polštáře a další tradiční produkty určené pro zdravý spánek.

Besky v obraze. Podívejte se na galerii

Besky

Besky

Další obrázky v galerii (8)

„Nepotřebujeme superjemnou vlnu typu merino. Všíváme ji do povrchové látky, takže co se týče jemnosti, perfektně se nám hodí ta naše, beskydská,“ vysvětluje podnikatelka.

Na záchranu tradičních horských plemen valaška nebo šumavská ovce to sice prý není, ale oblíbená plemena ovce Texel nebo Suffolk svou vlnou vyznavače spaní v ovčím rounu dostatečně uspokojí.

„Pokud jsou vlákna hodně hrubá a ostrá, špatně se s nimi pracuje. Navíc taková vlna by prolézala přes povrchovou látku,“ vysvětluje Bílková.

Důraz na lokálnost

Přestože pochází z rodiny, kde ovce patřily k tradičně chovaným zvířatům, sama zatím ovce nechová. Do budoucna se ale myšlence vlastního stáda nebrání, ovcí ale musí být už pořádné stádo; zákazníci Besky ročně nakoupí produkty z více než dvaceti tun takzvané potní vlny.

„Zákazníci si často myslí, že jsou produkty z našich oveček. Ale vzhledem k velikosti sortimentu bychom na tak velké stádo neměli prostor ani čas,“ říká podnikatelka. Během jednoho roku tak prodá manufaktura kolem deseti tisíc výrobků. Kromě dek také polštářky, povlečení a další věci.

Na každý výrobek připadá v průměru kilo vlny po vyprání, což jsou přibližně dva kilogramy potní neboli surové vlny. „Ostříhat se tak musí zhruba deset tisíc ovcí ročně,“ vysvětluje Bílková, která svůj sortiment dělí do dvou řad: klasické Besky Grunt a luxusní Besky Premium. Ta je vyústěním několika let vývoje, využívá nejlepších materiálů a charakterizuje ji i větší podíl ruční práce.

Když přichází čas střiže, což bývá dvakrát ročně, plní se v manufaktuře žoky na vlnu velmi rychle. „Pravidelně k nám jezdí přes dvě stovky lokálních ovčáků. Jsou to spíše drobnější chovatelé, kteří mají pár oveček, ale funguje to velmi dobře.“

Zuzana Bílková si tím mimo jiné plní svou vizi být součástí přirozeného koloběhu života v regionu, ve kterém žije. „Jsem velmi ráda, že můžeme vyrábět místní produkt. Ovečky tady na kopcích žijí a nasávají horskou energii. Potom se jim vlna ostříhá, my ji zpracujeme a prodáme lidem, kteří během odpočinku nebo spánku tu energii našich hor z přikrývek a polštářů čerpají.“

Zachráněná tradice

Vzhledem k tomu, že původní firma Batex vznikla už v roce 1992, se tak čas od času objeví lidé, kteří si po dvaceti třiceti letech přicházejí kupovat přikrývky nové. A někdy se stane, že starý výrobek projde rukama stejné švadleny, kterou Bílková „zdědila“ po původním majiteli. Ten už neměl vůli firmu dále rozvíjet.

Dílničku Bílková kupovala v roce 2010 s finanční pomocí svých rodičů. Tehdy v ní pracovaly tři švadleny a o stařičké stroje se staral údržbář v důchodovém věku. „Sama jsem o výrobě a podnikání nevěděla nic, ale oni byli opravdoví profíci. Snažila jsem se od nich nasát informace co možná nejrychleji,“ vrací se v čase.

Řemeslo je podle ní sice stále základ, samo o sobě ale nestačilo. Musela se proto rychle naučit orientovat ve světě moderního byznysu. Věděla, že s pasivním přístupem, který doposud v provozovně vládl, se nikam nedostane. Nechtěla zklamat své nové zaměstnankyně, rodiče a především samu sebe.

„Snažila jsem se naše produkty více přiblížit k lidem. Zřídila jsem e-shop, začaly jsme jezdit na trhy. I když to bylo těžké, zafungovalo to. Švadlenkám jsem mohla nabídnout plné úvazky a postupně přijímat další,“ vzpomíná na nové začátky Bílková.

Dnes už v dílně působí zhruba deset švadlen. A když je nával – typicky před Vánocemi –, chodí jim navíc pomáhat brigádníci. „Jsou mezi nimi naše bývalé zaměstnankyně, které jsou už v důchodu, nebo maminky na mateřské, ze kterých se postupem času stávají stálé zaměstnankyně.“

Sehraný kolektiv tvoří převážně ženy. Při zmínce, že manufaktura Besky je takový holčičí klub, se Zuzana Bílková zasměje. „Jako holčičí kolektiv se umíme lépe naladit na potřeby zákazníků. Ženy jsou empatičtější a baví je hrát si s detaily. Denně se bavíme, jak co vylepšit, aby to bylo pro zákazníky co nejlepší.“

Dřou tu hlavně „staříci“

Bez chlapa by to ale ani tady nešlo. Osvěžením dámského týmu je Zuzanin partner Marek, který se stará o strojní vybavení. Řemeslo přebral po dlouholetém opraváři, který ve firmě zůstal po odchodu původního majitele. O stroje se prý stará se stejnou láskou jako jeho předchůdce.

„Jsou to přes sto let stará zařízení a stále jsou spolehlivá. Díky pravidelné údržbě je máme v perfektním stavu. Jsou to stroje na čechrání a mykání (rozvolňování na jednotlivé vlákno za pomoci ostrých hrotů, pozn. red.) vlny, ale máme pro ně i vlastní pojmenování. Čechradlu říkáme vlk, mykacímu stroji zase krampl,“ prozrazuje Bílková.

Zpracování vlny v kostce

• Když chovatel vlnu přiveze, zaměstnankyně ji přeberou, protřídí, uskladní v žocích a postupně odváží prát.

• Vlna se šetrně pere v několika lázních s vodou tak, aby v ní zůstalo správné množství lanolinu, který má vliv na to, jak se vlněné vlákno chová. Právě lanolin zajišťuje, aby pod pokrývkou bylo příjemně v létě i v zimě.

• Vypranou vlnu váží jedna z pracovnic dle jednotlivých produktů. Poté putuje vlna do čechradla, které má velké ocelové hroty. Těmi se vlna rozcupuje a načechrá a připraví se na mykání.

• V mykacím stroji pak vlna prochází přes soustavu válců, které jsou potaženy drátkovými hřebeny. Vlákno se jimi vyčeše a vyrovná do podélného směru a ukládá se na poslední hladký válec ve formě tenké vlněné pavučinky. Ta se vrství na sebe a vzniká vlněné rouno vhodné pro další zpracování.

• Dalším krokem je všití rouna do povrchové látky, která je vypnuta v rámech. Jednoduše se položí na vypnutou látku, přikryje se horní vrstvou látky a dá do prošívacího stroje, kde se prošije přednastaveným prošívacím vzorem.

• Po sundání z rámů švadlenky začistí okraje, všijí etiketu, vloží do bavlněného vaku a ten pak putuje k zákazníkovi.

Zařízení pochází z fabriky z Bielsko-Bialej v Polsku. Právě tam po roce 1850 sestrojili první mykací stroj na vlnu. Zařízení, které mají v Besky, se od prvního prototypu příliš neliší. Připomíná soustavu válců, která si předává vlněné rouno a vyčesává ho. Pochází pravděpodobně z období první republiky.

I když se o ně starají, jak mohou, pro jistotu mají v Besky i záložní stroje. „Lidé se nám ozývají, že nějaký našli v garáži nebo ve stodole. Občas nějaký získáme, když ruší výrobu. Těším se, že z nich časem sestrojíme retrolinku,“ usmívá se majitelka.

Jenom na tyhle „staříčky“ ve službě se však spoléhat nemůžou. Svůj strojní park proto firma postupně obnovuje a inovuje; například loni nahradila starý prošívací stroj za automatický. Díky němu pak rozšířila nabídku o extra teplé přikrývky a hrubší vlněné podložky. „A časem dojde i na našeho vlka a krampl,“ říká s nostalgií v hlase Bílková.

Spokojené podnikání

Hlavním artiklem Besky jsou tradičně vlněné přikrývky. V současnosti si ale lidé stále více objednávají také polštáře a překvapivě i ony zmíněné podložky. „Když jsem začínala, panoval předsudek, že podložky jsou jenom pro staré lidi. Podařilo se nám to otočit. Vlněné podložky si u nás dnes kupují i mladí a vlastně celé věkové spektrum. Sehnat čistě přírodní matraci je totiž problém,“ zmiňuje majitelka.

Udržitelnost a blízký vztah k regionu jsou hodnoty, na kterých si Zuzana Bílková stále zakládá. A s tím souvisí i firemní motto: Na světě je hezky, když vás hřeje Besky. Pracovníci manufaktury z podhůří Beskyd jej podle všeho naplňují beze zbytku.

Ještě jste nemrkli na galerii? Tady máte poslední šanci

Besky

Besky

Další obrázky v galerii (8)

Firemní maily i poštovní schránka jsou plné příznivých ohlasů od spokojených zákazníků. „Vždycky, když něco přijde, holky z kanceláře to vytisknou a přečtou na dílně švadlenkám, ať mají také radost z toho, co dělají. Protože jejich práce je opravdu těžká a zpětná vazba je pro ně velkým zadostiučiněním.“

Holky z vlněného království u Frýdku-Místku si ale také vytyčují další cíle. A dobývají je stejně jako při oblíbených výšlapech na vrcholky hor, které je obklopují. Chystají se spustit cizojazyčný e-shop, aby mohly nabízet vlněné výrobky i v zahraničí. Evropská doména Besky.eu je připravena.

Už teď ale budují zahraniční komunitu zákazníků. Vyvážejí hlavně na Slovensko a své produkty posílají i do dalších zemí. Expandovat plánují především do okolních států jako je Rakousko a Německo. V budoucnu je ale láká celá Evropská unie. Když je prý obchodování tak jednoduché, proč to nevyužít.

A co „vlněnou královnu“ baví na jejím podnikání nejvíce? „Nejlépe se cítím u našich starých strojů. Pokaždé se u nich zastavím a sleduji, jak to soukolí šlape. Holky už mě znají. Dotýkat se ovčího rouna, to mě snad nikdy neomrzí.“

Jak se vám podniká v Česku?

Podniká se mi dobře. Myslím si, že nemáme špatné podmínky pro podnikání. Jsou státy, kde je to mnohem horší. Na začátku bylo samozřejmě složitější se v tom všem zorientovat. Někdy jsem měla pocit, že jako malá firma musíme splňovat všechny legislativní povinnosti stejně jako velký podnik, který má tyhle věci samostatné oddělení. Ale jakmile jsme si všechno nastavili tak, jak to po nás legislativa chtěla, už je to takřka bez problémů.

Jak na vás dopadl covid a energetická krize?

Těsně před vypuknutím pandemie jsme měli v plánu modernizovat prodejnu a posílit maloobchodní prodej. Nakonec jsme tuto investici přehodnotili a veškerou energii a finance jsme nasměřovali do e-shopu a on-line prodeje. To se nám také vyplatilo. Tím, že lidé byli doma, necestovali a spíše se zaměřovali na vylepšení domácností, se nám obchodně dařilo. Dalším dobrým krokem bylo také to, že jsme se těsně předtím rozhodli, že nebudeme tvořit síť maloobchodních prodejen.

Co se týká energetické krize, pružně pracujeme s cenou. Když se nám navýší náklady, promítneme je do ceny. Tím, že nabízíme kvalitní produkt, který lidem v ideálním případě slouží osm hodin denně spousty let, vnímají naši zákazníci navýšení ceny jako důkaz, že nechceme snižovat kvalitu, naopak si udržet vysoký standard, na který jsou zvyklí. Energetická krize nám tedy nijak neuškodila.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Začínali na půdě, dnes staví celé domy. Inženýr neinženýr, montérkám se nebráníme, říkají

• Opustil svět IT, aby si splnil sen. Nejíst blbě je základ, říká majitel Živiny

• Pavoučí sekačky s tančícím krokem. Česká firma je dodává i na mys Canaveral

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag