Přichází doba vratných košil. NIL Textile z Ostravy už sbírá textil po celé Evropě

S nápadem přišel rázovitý Ostravak se svými kolegy před pěti lety. Chtěl co nejvíc eliminovat textilní odpad, který představuje velkou ekologickou zátěž pro celou planetu. A uspěl. Jejich recyklovatelné tkaniny jsou přesně tím, po čem osvícení tkalci a výrobci oděvů v současnosti touží. Takřka nulová ekologická zátěž při jejich výrobě je základ, a že jsou to moderní tkaniny využitelné pro spodní prádlo, formální košile i sportovní trikoty, je jen příjemný bonus.

Látky vyrábějí v ostravském NIL Textile především z přírodních materiálů. Na trhu mají mladí Ostraváci už čtyři vlastní cirkulární materiály. „Nilpla je stoprocentní kukuřice, Nilcott padesát procent recyklovaná bavlna a padesát procent bavlna organická, Cirpad stoprocentně recyklovaný oceánský odpad a Nilpet stoprocentně recyklovaný polyester,“ vysvětluje ochotně Hurta. „Každý z nich vypadá a chová se trošičku jinak, je vhodný pro jinou aplikaci.“

NIL Textile

NIL Textile

Další obrázky v galerii (10)

Všechno rozemílají s urputností ostravských havířů na drobné kousky nebo taví jako kdysi ve Vítkovicích surové železo až na molekuly. Z nově vzniklé suroviny pak dělají přízi a z ní pletou látky, které nemají ve světě recyklovatelných textilií konkurenci.

„Vyvíjíme neustále nové materiály. S naším materiálem Nilpla, který je beze zbytků molekulárně recyklovatelný, se nám podařilo vyhrát ceny ISPO, což jsou vlastně takoví textilní Oscaři,“ říká Hurta jen tak mezi řečí.

Jen vloni jsme měli 139 zákazníků z řad oděvních brandů, letos by to měl být téměř trojnásobek, což je nějakých tři sta.

Základem je cirkularita

Mladá textilní firma se ve svém oboru neustále snaží o posouvání hranic. Třeba zmíněný materiál Nilcott je vyráběn i z prstencových přízí. „Což znamená, že jsme dostali recyklovanou bavlnu velmi blízko bavlně klasické – surovinové,“ vysvětluje Hurta.

Během rozhovoru, který vedeme v útulné prodejničce v centru Ostravy, sedí – jak jinak – v tričku vlastní výroby. „Mám na sobě právě Nilpla košili ze stoprocentního kukuřičného materiálu,“ usmívá se teprve osmadvacetiletý vizionář textilního průmyslu.

Podnikání v Česku

NIL Textile

Jak se Mikuláši Hurtovi podniká v Česku?

Nemám s čím srovnávat, takže nad tím nepřemýšlím. Stát se snaží spoustu věcí digitalizovat, takže asi nemám, co bych vytkl. Co se byrokracie týče, samozřejmě jsou zde nějaké drobnosti, které nám nedávají smysl, třeba počty záchodů na pracovišti, ale zatím jsme nenarazili na úředníka, který by šel proti nám. V každé firmě jsou určitá specifika, se kterými se musí lidé potýkat, a nedá se vždy hrát jenom čistě podle administrativních not.

Co energetická krize, dopadá na vás?

Dopad energetické krize cítíme spíš na poptávkové straně. Poslední zima způsobila, že obrovské množství textilních firem v Česku zkrachovalo. Někteří z nich byli naši zákazníci. V současnosti jsou ve velkých problémech i velké české textilní firmy. Cítíme, že se začíná omezovat spotřeba. Dopad na domácnosti je takový, že utrácejí méně za oblečení. Našim zákazníkům, což jsou převážně oděvní značky, klesla poptávka až o 20 procent.

Jak jej napadlo vyrábět zrovna látky budoucnosti? Během jednoho roku se mu roztrhaly kalhoty a hnulo se v něm svědomí, že za sebou zanechává výraznou ekologickou stopu. Tak ho napadlo, že vytvoří firmu, díky které bude moci něco změnit a posunout svět k lepšímu. „Třeba v šedesáti budu mít dobrý pocit, že se mi podařilo vyřešit nějaký velký globální problém,“ komentuje to ambiciózně Hurta.

Textilní průmysl si vybral právě jako jedno z odvětví, které obrovsky zatěžuje planetu. V byznysu s oblečením je podle něj navíc řada věcí, které nefungují. Tím pádem je tam i spousta věcí, které změnit půjdou.

Hurta brzy přišel na to, že cirkularita textilu je podstatou vyřešení celé řady problémů. Ze všeho nejdřív se pustil do různých průzkumů, zkontaktoval se s vědci z VUT v Brně a z Liberce a společně vymysleli pár nápadů, které se podařilo správně uchopit.

I když to vypadá velmi jednoduše a jakoby mávnutím kouzelného proutku se najednou objevily nové způsoby výroby látek, není v tom žádná „harrypotterovská“ magie. Přestože vše začíná v místnostech plných skleněných baněk, kterými protékají různobarevné tekutiny a občas to zašumí i zabublá. „V současné době například pracujeme s Technickou univerzitou v Liberci na bakteriální celulóze,“ prozrazuje Hurta.

Jeho tým začínal s nástupem covidu. Navzdory tomu má za sebou úspěšný start a zdá se, že ani loňská energetická krize jej nezadržela. Spíš naopak.

„Během letošního roku jsme rostli o tři sta procent a ve firmě je nás kolem dvaceti. Jen vloni jsme měli 139 zákazníků z řad oděvních brandů, letos by to měl být téměř trojnásobek, což je nějakých tři sta. Na konci roku by to mohlo být zhruba 450 firem,“ uvažuje majitel. Letošní rok ukončí Nilmore s obratem kolem deseti milionů korun. Meta je vysoká. Tři miliardy.

Šicí dílna má kapacitu zhruba 200 produktů denně. Při dvaceti pracovních dnech za měsíc tedy vyprodukuje kolem 4000 výrobků měsíčně.

Většina zákazníků je v zahraničí

Ačkoliv se zdá být NIL Textile malou regionální firmou, osmdesát procent zákazníků přichází ze zahraničí. Nejvíc z Německa a Nizozemska. Klienty má ale také z Dánska, Rakouska nebo Velké Británie. Z Ostravy do světa tak odcházejí balíky s tričky a mikinami. Pro rakouskou značku Mama Chacha momentálně šije speciální pyžama pro těhotné matky.

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Shutterstock

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

„Mimo to děláme v malém i vlastní značku Nilmore, která je spíš takovým showcasing brandem, abychom ukázali našim zákazníkům, co vše jde z našich materiálů dělat.“ Momentálně jim ale dělá největší starosti kapacita šicí dílny. „Na Ostravsku chybí švadleny a my potřebujeme co nejrychleji rozšiřovat výrobu,“ stýská si majitel.

Šicí dílna NIL Textile má v současnosti kapacitu zhruba 200 produktů denně. Při dvaceti pracovních dnech za měsíc tedy vyprodukuje kolem 4000 výrobků měsíčně. Stále je ale na polovině kapacity, kde by chtěla být.

Látka z kopřiv je nečekaně jemná a příjemná. Zkoumali jsme její průmyslové využití. Kopřiva se ale prozatím nedá zkrotit.

Kopřiva se nedá zkrotit

Ty nejlepší ohlasy sklízí firma především z řad B2B zákazníků, tedy fashion brandů. „Měříme zákaznickou spokojenost a dlouhodobě jsme na 93 procentech,“ pochvaluje si Hurta.

Důvodem je také enviromentální zodpovědnost, kterou NIL Textile nebere na lehkou váhu. Dbá na minimalizaci spotřeby vody a celkové energetické zátěže během výrobního procesu, jejím cílem je například barvení látek bez vody. „Máme úspěšnou technologii ověřenou na našem Nilpla a Nilpet materiálu, speciální linka ale není v Evropě zatím zprovozněná. Snad se ji podaří v Nizozemsku dostat do komerční fáze už letos. V tom okamžiku budeme vážní zájemci.“

Co se týče vody, je prý firma už nyní schopna u některých materiálů uspořit až 98 procent vodní stopy. Díky tomu, že využívá recykláty, se voda téměř nespotřebovává. Textilie barví z padesáti procent v uzavřeném koloběhu vody, což prý rovněž představuje obrovskou úsporu.

Dalo by se ušetřit také na zemědělské výrobě kukuřice či bavlny a tkát látky například z kopřiv? Metoda, o kterou se pokoušeli v Německu už za druhé světové války, se zatím podle Hurty do reálu uvést nedá. „Látka z kopřiv je nečekaně jemná a příjemná. Zkoumali jsme její průmyslové využití s jednou zemědělskou firmou z Šumperku. Kopřiva se ale prozatím nedá zkrotit.“

Právě vyvíjíme projekt Cirtag. Měly by to být mikročipy, které by se instalovaly do švu oblečení.

Vratné košile

Jak doplňuje majitel první cirkulární textilky na světě, s obnošeným byznysem se máme během pár let setkat úplně všichni. Nová legislativa Evropská unie má do center samospráv zařadit krom košů na sklo, plast, papír a komunál také koš na textil.

„Ze začátku to bude obrovský šok a problém pro obce. Také třídící linky zažijí přetlak. Nedokážu si představit, jak tam stojí lidé a kontrolují etikety, z čeho je co vyrobené. Ale budoucnost směřuje právě k tomuto,“ míní Hurta.

NIL Textile

NIL Textile

Další obrázky v galerii (10)

I pro tento scénář si už v Ostravě připravují noty. „Právě vyvíjíme projekt Cirtag. Měly by to být mikročipy, které by se instalovaly do švu oblečení. Lidé pak oblečení do kontejneru jednoduše vyhodí. Robotické rameno na třídící lince po projetí skenovací branou daný oděv efektivně vytřídí a my dostaneme použitý oděv zpět,“ nastínil majitel.

Do té doby má v Evropě fungovat alespoň systém vratného oblečení a takzvaný circular point, kam mohou lidé vrátit obnošené oblečení jakékoliv značky, pro kterou NIL Textile vyrábí. Majitelé značce za každé vrácené oblečení dají slevu na další nákup na výrobu dalšího kusu. Koncový zákazník také dostane peníze. V Česku je to stokoruna. 

Máte tip na podobně zajímavý či neotřelý byznysový příběh? Pošlete nám ho a my se na něj rádi podíváme! A třeba vám ho brzy naservírujeme podobně jako tento.

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Na západě běžné, v Česku novota. Trojan mladší podniká v pánské kosmetice
• Oškubal vás za covidu stát? Máte právo na odškodnění, zvrátil rozhodnutí soud
• Neměl jsem na loď, tak jsem si ji postavil, líčí start podnikání jachtař Koláček
• Furch Guitars vyrážejí do světa. Po Česku plánují rozbrnkat i USA
• Vedl firmu, svařil ponorku. Špona v oku? Horší jsou kuličky, říká osobitý svářeč

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag