První barefooty vyrobil na koleně. Dnes šéf Ahinsa Shoes dodává boty i do USA

Při pohledu na lexikony módy si člověk bolestně uvědomí, kolikrát v běhu staletí zůstaly rozum a fyziologie lidského těla daleko za často šílenými představami módních tvůrců. Zatímco éra škrtících šněrovaček netrvala tak dlouho, boty v roli mučidel beztrestně procházejí staletími.

Pro estéty je zase velmi těžké smířit se s tím, že obecně uznávaná krása a zdravé pohodlí jsou často neslučitelné. Má-li chodidlo totiž dostát všem svým funkcím (a že jich je), potřebuje prostor.

Lukáš Klimpera, zakladatel a majitel firmy na výrobu barefoot obuvi Ahinsa Shoes, doporučuje obkreslit své bosé chodidlo se zacentrovanými prsty (osa prstu navazuje na osu záprstní kosti) na list papíru. Pak vytáhnout ze své boty stélku a položit ji na obrázek. Možná při pohledu na centimetry, o něž bosá noha „přetéká“, pocítíte ke svým chodidlům hluboký soucit.

Výroba barefootů a pohled na jednotlivé modely

Ahinsa Shoes

Ahinsa Shoes

Další obrázky v galerii (12)

Od soucitu by vždy měl být jen krok k akci. Ostatně, sánskrtské slovo „ahinsá“ znamená nenásilí. Majitel firmy Ahinsa Shoes je totiž zapálený vyznavač jógy i jógových principů, k nimž patří také požadavek neubližovat ničemu živému. Jeho cesta ke zdravým botám však byla pořádně klikatá.

„Dědeček i maminka byli programátoři. Nikdy mi nekoupili žádnou počítačovou hru, ale věnovali se mi, a tak jsem si jejich pomocí začal dělat hry vlastní,“ popisuje Klimpera směřování ke své původní programátorské profesi.

Dospěl jsem do bodu, kdy jsem se podíval na počítač a měl chuť ho vyhodit z okna.

Programování a jóga

Základní programovací jazyky se naučil už na gymnáziu, kde se mimo jiné setkal s jógou: „Tenkrát k nám do třídy propadl inspirativní pankáč, který se zajímal o různé ‚ezo‘ věci, a půjčil mi knížku s meditacemi od Osha. Začal jsem je zkoušet a ono to fungovalo. Hledal jsem podobně zaměřené lidi a objevil Jógu v denním životě, kterou napsal Paramhans svámí Mahéšvaránanda, a od roku 1997 cvičím.“

Lukáš Klimpera (42)

Ahinsa Shoes

• Narodil se v Praze, vystudoval gymnázium Budějovická.
• Po několika letech práce programátora vyhořel, změnil profesní směřování a v roce 2009 ukončil Fakultu tělesné výchovy a sportu na Karlově universitě.
• Roku 2012 založil firmu Ahinsa Shoes, kterou provozoval souběžně se stále se zkracujícím úvazkem fyzioterapeuta. K profesi se vrací už jen při poradenských setkáních se zákazníky v pražské prodejně.
• Kromě cvičení jógy ho baví spousta věcí, ale veškerý volný čas věnuje synovi.

Se svámím se od té doby pravidelně setkává a před deseti lety přijal jógové jméno Ganeshpuri, v němž je obsaženo jméno indického boha Ganéši. V „referátu“ čtyřrukého božstva se sloní hlavou je mimo jiné hojnost, dobrý život a odstraňování překážek. Zdá se, že Klimperu má v oblibě.

Na vysokou školu se mladému jógínovi moc nechtělo. Přesto se přihlásil na ekonomku, ale nebavila ho. Po vyhazovu musel začít pracovat a měl štěstí – dostal skvělé a dobře placené programátorské zaměstnání, už tehdy s možností práce z domova.

Přesto zatoužil po větší svobodě a kreativitě. Začal pracovat sám na sebe, ale potkalo ho prokletí řady začínajících podnikatelů – seděl u práce pořád. „Dospěl jsem do bodu, kdy jsem se podíval na počítač a měl chuť ho vyhodit z okna,“ popisuje počátky svého vyhoření.

Tak jsem si doma na koleně vyrobil vlastní ‚barefooty‘. Vypadaly zoufale, ale chodilo se v nich skvěle.

Boty ničí práci fyzioterapeutů

Řadu lidí dovede cvičení jógy k zájmu o fyzioterapii. Vyhořelý programátor ji vystudoval na FTVS UK a dostal se k doktorce Kateřině Moráňové, která ho hodně naučila a zároveň mu dávala spoustu prostoru.

Posedla

Sedla na míru jim pomohl rozjet Průša. Místo pohoří měříme zadky, smějí se

S pomocí 3D krále Josefa Průši vydali první plně přizpůsobené 3D tištěné cyklistické sedlo Joyseat. Nyní firma Posedla prodává na 25 zahraničních trzích po celém světě, chystá další nové produkty a program na recyklaci znehodnocených sedel.

Po odstěhování z Prahy na Jižní Moravu nastoupil na soukromou kliniku. Velkou inspirací pro něj bylo setkání se slavnou českou fyzioterapeutkou Clarou Lewitovou, která se zabývá funkcí chodidel a jejich vlivu na celé tělo. 

„Došlo mi, že hodinu s někým usilovně pracujete, abyste mu ulevil od potíží, on se pak obuje a boty výsledek vaší práce za chvilku rozhodí. Dokud bude obuv patologická, tělo nemůže správně fungovat,“ vysvětluje fyzioterapeut.

„V té době tu byly k mání jen pětiprsté boty, chtěli jsme je distribuovat, ale výrobci neměli transparentní podmínky. Pro mě je totiž důležité i to, z jakých materiálů se obuv vyrábí a jak vypadají pracovní podmínky zaměstnanců. Tak jsem si doma na koleně vyrobil vlastní ‚barefooty‘. Vypadaly zoufale, ale chodilo se v nich skvěle,“ popisuje začátky.

Když člověk vidí byrokracii v jiné zemi, začne si vážit toho, jak si žijeme. Proti Chorvatsku máme pohodu.

Od dětských sandálů k ševcovině

Klimpera se pak pustil do výroby sandálů pro tehdy tříletého syna a zcela bez zkušeností v oboru se rozhodl, že bude takové boty vyrábět. Začal objíždět okolí Zlína, oblast s Baťovou tradicí, ale brzy přišel na to, že výroba barefoot obuvi je oproti klasice technologicky náročnější. Už tehdy firma používala moderní veganské materiály, nic živočišného.

Ahinsa Shoes

Ahinsa Shoes

• Velkou inspirací k založení firmy byli Klimperovi jeho pracovití rodiče Nina a Tomáš a jógový učitel Paramhans svámí Mahéšvaránanda.
• Po odborné stránce ho ovlivnila známá fyzioterapeutka Clara Lewitová, dcera prof. MUDr. Karla Lewita, jednoho ze zakladatelů Pražské školy rehabilitace.
• Navzdory obratu 37 milionů ročně má firma pouhé dva zaměstnance, všechny pracovní pozice její majitel ke své spokojenosti outsourcoval.
• Boty z veganských materiálů jsou šity ručně v Česku a Chorvatsku.

Po delším hledání Klimpera objevil kvalitní firmu a navzdory vysoké ceně brzy nestíhali vyrábět. „To mě dokopalo k tomu, abych si zařídil vlastní výrobu,“ pokračuje podnikatel. „Šli jsme krok po kroku, stačily dvě malé půjčky, staré stroje – některé měly dokonce ještě Baťovu značku – a jedna zkušená šička, která zaučila ostatní. Přestože jsme kraj s největší nezaměstnaností, měli jsme problém sehnat lidi ochotné manuálně pracovat.“

Požadavky zájemců však nezvládali plnit, ani když koupili výrobní linku. Klimpera začal hledat externí výrobu i mimo republiku. Protože je rodinně vázán na Chorvatsko, podařilo se mu objevit spolehlivé a pracovité partnery tam.

„Osvědčili se v prosinci před covidem, kdy naše paní šička náhle těžce onemocněla,“ vypráví. „V osm večer jsem volal do Chorvatska, dvě šičky skočily do auta a druhý den začaly šít. Strávily tu týden, byly nadšené z výrobní linky a posléze jsme začali výrobu kompletně přesouvat k nim. Mimochodem, když člověk vidí byrokracii v jiné zemi, začne si vážit toho, jak si žijeme. Proti Chorvatsku máme pohodu.“

U outsorcingu platí jednoduché pravidlo – baví vás to, jedeme, nebaví, netrápíme se ani jeden.

Covid jako signál změny

Zatímco řadu podnikatelů důsledky covidových restrikcí zničily, pro Ahinsa Shoes to byl signál k totálnímu překopání prodejního modelu. Začali rychle prodávat on-line a většinu aktivit outsourcovali.

Přestože pro firmu s obratem 37 milionů korun ročně pracuje až padesát lidí, mají jen dvě vlastní zaměstnankyně – prodavačku v pražském obchodě a ředitelku interních procesů. 

„Daně dělá maminka,“ usmívá se spokojeně podnikatel. „Tento model se nám opravdu osvědčil, jen trochu hapruje logistika, ale jinak jsme neuvěřitelně flexibilní a na všechno máme spolehlivé profesionály včetně copywriterek. Překvapivě to není tak drahé, jak jsme mysleli. Covid byl drsný, ale jsem rád, že to s námi zatřáslo a donutilo nás to změnit systém.“

Výroba barefootů a pohled na jednotlivé modely

Ahinsa Shoes

Ahinsa Shoes

Další obrázky v galerii (12)

Výhodou outsourcingu pečlivě vybraným firmám je i možnost setřást ze sebe to, co zakladatele nebaví: „Občas mi bralo vítr z plachet, že jsem narážel na lenost, když víte, že nabízíte nejlepší podmínky, ale lidem se nechce. U outsourcingu platí jednoduché pravidlo – baví vás to, jedeme, nebaví, netrápíme se ani jeden. Vadí mi totiž lidé, kteří hledají potíže. Naprosto souhlasím s heslem ‚Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody‘,“ říká Klimpera.

Klimperovi se podle jeho slov také osvědčilo být otevřený vůči různým typům lidí bez předsudků: „Třeba v Chorvatsku máme kolegu, který se nám stará o finanční controlling. Už je v důchodu, ale obdivuju jeho přehled a bystrost. Na druhé straně s námi spolupracuje slečna při studiu vysoké školy. Vždy je to o tom konkrétním člověku, ne o věku. Mám prostě na lidi kolem sebe štěstí.“

Problém zatím vnímá jen v kontaktu s celnicemi. Když se vracejí boty ze země mimo EU, poplatek za jeden pár vyjde na 700 Kč. Poplatky by ale měly odpadnout díky softwaru umožňujícímu komunikovat s celnicí napřímo bez České pošty.

Někdo Ameriku nesnáší, ale za mě jsou tamější možnosti úžasné. Plánujeme tam výrobu.

Made in USA

V současnosti tvoří 90 % prodejů on-line prostředí, deset procent přímého prodeje realizují zákazníci, kteří si potřebují před nákupem vyzkoušet, do čeho jdou. V pražské prodejně se navíc odehrávají fyzioterapeutické konzultace a další akce. 

Tuzemský on-line nákup má řadu benefitů, například okamžitou výměnu zdarma na náklady prodejce. V případě váhání mezi velikostmi firma plánuje zaslat oba páry, ale zákazník zaplatí jen jeden, druhý posléze vrátí. Další možnost, jak se trefit do velikosti, je už zmíněné obkreslení chodidla a zaslání fotografie.

„Podle našich kopyt obrázek poměříme a pošleme správnou velikost,“ dušuje se Klimpera. „Na vracení využíváme českou firmu Retino, aby vše fungovalo rychle a bylo zákaznicky co nejpříjemnější.“

Přemýšlíte o podnikání? Otestujte se, na co se hodíte!

Shutterstock

Podnikavé Česko, to nejsou jen zajímavé byznysové příběhy a rozhovory s podnikateli. Je to taky zábava. A vhled do toho, co takový podnikatel vlastně všechno musí řešit: byrokracie, daně, ESG/CSR, personalistika, technologie... Ono je toho víc, ale ne všechno lze tak snadno zaškatulkovat.

Pokud navíc sami přemýšlíte, do čeho se vrhnout, máme pro vás jedno milé překvapení: zkuste náš test osobnosti. Stačí vyplnit dvacet otázek a okamžitě zjistíte, jaký obor by vám sedl nejvíc. Tak směle do toho!

Výměny na náklady firmy by časem měly fungovat i v Evropě, která spolu s USA tvoří velkou část trhu. „Do Ameriky prodáváme léta,“ pochvaluje si podnikatel. „Naše boty si tam oblíbili dva známí lékaři, kteří propagují barefoot obutí. Jsme totiž unikátní v extra širokém modelu. Někdo Ameriku nesnáší, ale za mě jsou tamější možnosti úžasné. Plánujeme tam výrobu, jednak mají skvělé materiály a jednak lidi na Made in USA pořád slyší.“ 

V plánu je také expanze výroby do Německa, jinak zahraniční trhy zatím fungují samospádem. Vedle typických barefoot bot Ahinsa Shoes nabízí i řadu Comfort s pevnější odpruženou podešví, ale respektující tvar chodidla. Je ideální pro pozvolný přechod na barefoot obuv. Na podzim ji plánují ještě upgradovat o speciální stélku tlumící nárazy. Je totiž plno lidí, pro které barefoot boty nejsou vhodné.

Další už téměř zhmotněnou vizí je tisk bot z flexibilního termopolyuretanu na 3D tiskárně, nebo výroba bot přesně na míru podle fotografií, z nichž aplikace vytvoří odpovídající kopyto.

Mám radost z toho, že dělám něco užitečného. Nebavilo by mě pracovat jen kvůli penězům.

Důraz na smysl

Zdá se, že nadšený propagátor myšlenky osvobozených chodidel srší nápady. „Moje marketingová kolegyně Jana je naštěstí dokáže ořezat. Obdivuji, co dokázala s firmou udělat a kam ji posunula. Je skvělá, pomohla mi postavit byznys s hlubokými kořeny. Máme e-booky zdarma, pravidelné články na blogu, žádné newslettery hlásající jen ‚kup, kup‘, ale texty nabízející v první řadě edukaci.“

Chůze v barefoot obuvi je velmi pohodlná a svádí k okamžitému celodennímu nošení. Zákazník by na ni však neměl přejít bez přípravy, zejména tehdy, pokud někdy měl potíže s pohybovým aparátem nebo je zvyklý na extrémně nepohodlnou obuv. V tom je edukační síla Ahinsa Shoes, každý nakupující je o všem informován a obdrží zdarma e-book s přesným vysvětlením. 

Klimpera tvrdí, že má rád peníze, ale samy o sobě štěstí nepřinesou. Svou podnikavost označuje spíš za kreativitu: „Je to stejné jako u programování, kdy si sám můžete vytvořit cokoli. Mám radost z toho, že dělám něco užitečného. Nebavilo by mě pracovat jen kvůli penězům.“

Finmag.cz

Kam dál? Podnikavé Česko na Finmagu:

• Dělali všechno, ale nic pořádně. Unikátní okna od Jánošíků nakopla mladá krev
• Staré ruiny mění na domovy pro seniory. Mělník nebyla náhoda, věří v Senlife
• Pěkně ostrý byznys. Pilové pásy ze Sazovic znají až za velkou louží
• Vinař Fabig otevřeně o kolapsu i byznysu: Tělo mě vypnulo, ale buduju dál
• Tradice, vášeň, slast i byznys. Neapolská pizza láká i Čechy

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag