V robotickém zedníkovi budoucnost nevidím, říká šéf stavební firmy JČ Leščinský

Jak se mění stavební trh v Česku?

Vnímám vzrůstající tlak investorů na kvalitu provedených prací a myslím si, že je to dobře, protože to celý trh posouvá správným směrem. Ceny materiálů a lidské práce stoupají, a když už někdo do stavby investuje, chce, aby výsledek byl skvělý.

Stále větším problémem se stává nedostatek kvalitních řemeslníků na trhu. Když dnes narazíte na kvalitního zedníka, je mu kolem 45 let a výš. Mladí lidé na zedníky nestudují. A i když tento obor vystudují, nakonec se mu stejně nevěnují. Rád bych měl ve firmě pětadvacetileté truhláře a zedníky, do kterých bych mohl investovat čas a energii. Ale takoví prostě nejsou a až současná generace řemeslníků půjde do důchodu, budeme mít velký problém je nahradit. Kvalitní řemeslníci přitom o svých kvalitách vědí a nechají si za svou práci velmi dobře zaplatit. Takže to není o tom, že by mladí lidé měli obavu, že se neuživí, když půjdou dělat řemeslo.

David Hodek

Zdroj: JČ Leščinský

• ředitel stavební firmy JČ Leščinský
• vystudoval management a ekonomiku stavebnictví
• má manažerskou praxi z německých i českých stavebních firem
• vedení firmy JČ Leščinský, která sídlí v Sokolově a specializuje se na stavební opravy veřejných staveb, převzal před dvěma lety

Mohou v této situaci pomoci moderní technologie?

Moderní technologie určitě mění svět stavebnictví, ale s nedostatkem pracovní síly nepomohou. Pokusy o stvoření robotického zedníka, kterého vídám na sociálních sítích, jsou jistě zajímavé, budoucnost stavebnictví v nich ale nevidím. Stále více nám každopádně pomáhá 3D tisk, s jehož pomocí můžeme lépe tvořit designové části staveb, s hrubou stavařinou nám ale nepomůže. Velkým vývojem prošly stavební materiály. Izolační polystyrenové desky jsou dnes mnohem tenčí, přitom izolují mnohem lépe než v minulosti. Změnami prošly i samotné cihly, které mají lepší akustické i tepelné vlastnosti.

Lékaři nemají rádi pacienty, kteří po poradě s Googlem přijdou do ordinace už s kompletní diagnózou. Děje se něco podobného ve stavebnictví?

Klienti stavebních firem jsou určitě mnohem informovanější a rádi se inspirují tím, co vidí na internetu. Chtějí mít doma nebo ve firmě něco ojedinělého, a nakonec občas vymyslí takovou věc, že si řemeslník láme hlavu, jestli to vůbec půjde zrealizovat. Často má přitom k dispozici pouze fotografii staženou z webu.

S větší informovaností se děje i to, že klienti detailněji sledují průběh prací a dávají si pozor, jestli stavebník postupuje podle patřičných postupů. Ty si klient hledá na internetu.

Klasikou jsou pak módní vlny, kdy většina klientů chce mít něco, co je právě cool. Nyní jsou hitem dřevěné akustické lamely. Naše firma ale pracuje většinou na stavbách z veřejného sektoru, jako jsou kostely, školy či divadla, kde se módní vlny zdaleka tak neprojevují.

Promo

Partner článku

Partnerem seriálu je Platební instituce Roger, která zkracuje splatnost faktur na tři dny a pomáhá tak podnikatelům s optimalizací provozních financí. Roger funguje na principu P2P financování –⁠ propojuje nezávislé investory s podnikateli bojujícími s dlouhou splatností faktur. Díky tomu není výrazně závislý na zvyšování sazeb ČNB a úroková sazba u něj roste pomalejším tempem. Podnikatelé sami rozhodují o tom, které faktury profinancují, nemusí se zavazovat k profinancování nějakého jejich objemu. Průměrná cena za financování je 1,93 % z hodnoty faktury.

Na čem zajímavém nyní pracujete?

Na státním zámku Zákupy rekonstruujeme už nějakou dobu staré historické klenby z 18. století. Na realizaci této zakázky jsem pyšný, protože klenby označil statik jako nevyhovující a my jsme museli postupovat velmi opatrně, aby se vše nezřítilo. Zároveň jsme hledali vhodný způsob vyzdění, abychom zachovali ráz tehdejší stavby. Ve středověku byly klenbové stropy běžnou součástí většiny staveb, dnes už si o nich stavebníci čtou jen v učebnicích. Vše se každopádně podařilo, v Zákupech jsme přezdili už tisíc čtverečních metrů kleneb a žádná havárie nás nepotkala.

Dalším zajímavým projektem je rekonstrukce střechy československého výstavního pavilonu v italských Benátkách. Pavilon, který se nachází u parku Giardini, reprezentoval naši zemi na XV. Benátském bienále v roce 1926. V létě 2019 spadl ale na jeho střechu strom a výrazně poničil celou střešní konstrukci. V pavilonu má za méně než tři měsíce probíhat výstava, takže jsme zde v plné polní. Odstranili jsme zdemolovanou část střechy a nyní se chystáme do obvodového zdiva implementovat ocelovou konstrukci, která bude tvořit po instalaci krytiny střešní plášť. Na celé stavbě je nejvíc komplikovaná logistika, protože všechny materiály si vozíme z Česka a na lodi dopravujeme po městě na místo určení.

Ve stavebnictví se pohybujete desítky let. Jak se v něm podniká nyní?

Na stavebnictví se mi líbí, že je to obor, který tu byl od začátku civilizace a bude tu další staletí po nás. V každodenním provozu je to ale často o tom, že vyhlížíte, ze které strany na vás přiletí problém. Na stavbě třeba čeká připraveno patnáct řemeslníků a dodavatel vám nedá včas vědět, že bude mít velké zpoždění. A vy už ty lidi nestihnete přemístit na jinou stavbu, abyste je vytížili.

Zpočátku jsme hledali i způsob, jak práci na zakázkách efektivně ufinancovat. U veřejných zakázek, kde působíme jako subdodavatelé, totiž často platíme vše z vlastních zdrojů, než dokončíme určitou etapu a dostaneme od generálního dodavatele zaplaceno. Někteří zákazníci pak vyžadují až šedesátidenní splatnost faktur, jenže malá stavební firma není schopná financovat stavbu někomu cizímu z vlastních zdrojů.

Skoro od začátku tedy spolupracujeme s faktoringovou společností Roger, která nám pomáhá získat peníze na materiál a mzdy třeba o měsíc dřív, než jsme schopni získat v rámci standardní splatnosti faktur. Roger nám zároveň pomohl s rozvojem firmy, získáním zakázek v řádu desítek milionů korun a expanzí firmy do Německa, protože jsme díky možnosti disponovat dříve penězi mohli sjednávat další zakázky a nakupovat materiály. Řekl bych, že v podobnou situaci řeší řada menších či začínajících firem v Česku.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Platební morálka? Paradoxně bývají horší korporace, říká expert přes faktury

• Faktoring může být cool, i proto stojí za fintechovou revolucí, říká Stroukal

• Faktura online zdarma? Jde to. Nejlepší fakturační programy ve velkém přehledu

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag