Kdo nedědil, musí si půjčit. Jiná cesta k lepšímu majetku nevede

Možnost půjčky neboli úvěru je pro mě devátým divem světa. Osmý div světa si už zabral Albert Einstein, který za něj považuje složené úročení. Einsteina zaujaly úroky z úroků. Mě fascinuje možnost namnožit svůj majetek bez hromady vlastních peněz, jen na základě dobrého nápadu.

Vzít si úvěr může být obrovskou šancí, která vás posune dopředu. Je to prosté. Stačí peníze zhodnotit víc, než jsou úroky z úvěru. Hypoteticky, při úrocích z úvěru ve výši dvou procent stačí mít projekt, který vydělá ve výsledku tři procenta – a jste o procento bohatší, aniž byste využili vlastní zdroje. Pokud by se jednalo o miliardový projekt, máte doma krásných deset milionů.

Ač má mnoho lidí k úvěrům nedůvěru a nechtějí se zavazovat bance či jiným věřitelům, je třeba si také přiznat, že tímto odmítáním přicházejí o možnost vydělat. Klasickým příkladem je nákup auta či bytu. Pokud chcete vlastnit nemovitost bez dluhů, nemáte dnes skoro šanci si na ni během života naspořit – dobře, jak kdo, ale naspořit na ni a strávit v ní pak větší část života je téměř nereálné. A to nemluvím o povinnosti platit celou dobu nájem, který úspory snižuje.

Občas se v diskuzích setkávám s argumentem, že dlužník původní půjčku násobně přeplatí. To je ale názor hodný finančního neumětele. Z finančního hlediska jsou úroky jen náklady na čas. Splátky, které budete dávat za dvacet let, mají, hlavně díky inflaci, mnohem menší reálnou hodnotu.

Čím nižší úroky jsou, tím je na tom dlužník lépe a nezáleží pak na objemu úvěru. Proto také nechápu snahu rychle splácet hypotéční úvěry, které patří k nejlevnějším zdrojům peněz. Vlastně skoro každá investice nese víc a tím navyšuje majetek dlužníka.

Úroky jsou jen náklady na čas. Splátky, které budete dávat za dvacet let, mají mnohem menší reálnou hodnotu.

Každá firma i každý stát má dluhy

Půjčky se ale netýkají jen nákupů bytů či aut. Půjčuje si celý svět. Když chcete rozjet podnikání, buď máte peníze po babičce, nebo nemáte bez úvěru šanci firmu rozjet. V pasti budete hned na začátku, kdy budete shánět materiál, nářadí, klienty. Proto si každý podnikatel důkladně počítá, kolik bude vydělávat, a proti tomu si může půjčit. Ve výsledku je vlastně každá firma v určité míře zadlužená.

Shutterstock

Je státní dluh skutečně dluhem? Záleží, jak se na to díváte

Ekonomie není exaktní věda. Existuje v ní mnoho směrů, které si často protiřečí, protože se víc než o matematiku opírají o vlastní příběh a sadu axiomů – tvrzení, která se předem pokládají za platná, a tudíž se nedokazují. Vedle jistého mainstreamu tak stojí i řada vedlejších proudů. Třeba ten, podle kterého se státního dluhu vlastně není třeba bát.

Cílem opět je, abyste s minimem kapitálu, respektive vlastní vstupní investicí, rozjeli úspěšně a levně vlastní firmu. A pokud firma skončí v zisku i po zaplacení úroků, nákladů a daní, úvěr měl smysl a původní vlastní investice se násobně zhodnocuje. Osobně ani neznám firmu, která by nepostavila část svého byznysu pomocí půjček. Je to mnohem levnější zdroj financování než vlastní zdroje.

Stejně tak se zadlužují i státy. Neexistuje země, která by nevydávala dluhopisy a nepůjčovala si na svůj chod. Ve většině případů nejde o zadlužování bez rozmyslu, ale o jasnou ekonomickou úvahu. Půjčená koruna vygeneruje v rámci ekonomiky dodatečný růst, který je vyšší než náklady na danou korunu.

Každá nová silnice, železniční koridor, zasíťovaný prostor či lepší služby posouvají ekonomiku dál. Stát navíc může počítat s výběrem daní a inflací, které pomáhají dluhy platit.

Samozřejmě, že zadlužení se liší případ od případu. Například evropské státy se zavázaly udržovat zadlužení na maximálně 60 procentech velikosti hrubého domácího produktu, v rámci Maastrichtského kritéria. I tak má mnoho států s tímto limitem problémy.

Všichni si pamatujeme krach Řecka, který proběhl před deseti lety. Tam se zadlužení dostalo až ke dvojnásobku HDP a investoři začali požadovat kvůli rizikovosti země tak vysoké úroky, že Řecko prostě splácení nezvládlo.

V Česku zatím můžeme být v klidu, protože státní dluh se pohybuje pod padesáti procenty. Bohužel, rozdávání peněz před volbami hlavně v kategorii mandatorních výdajů a dotování ekonomiky v době pandemie a energetické krize náš dluh výrazně zvedají.

Podobně musí o zadlužení uvažovat i firmy. Jsou sektory, kde je velké zadlužení nutností, jako například banky či retailové řetězce. IT firmy mají svůj kapitál spíše v lidech. Nepotřebují velké investice a jejich zadlužení je obecně nižší, ale o to mají zase nižší výnosy.

Využití vícenásobných pák přináší svá rizika. Risk managementová oddělení zabírají v bankovních mrakodrapech většinou několik pater.

Od jednoduché půjčky k páce

Zjednodušeně řečeno, pomocí půjčky lze znásobit zisk v porovnání s původní vlastní investicí. Je tak možné pustit se do investic, které bychom si sami nedovolili. Proto si také půjčujeme na nákup nemovitostí. Při investici jednoho milionu korun si kupujete byt za pět milionů, půjčíte si čtyři miliony.

Shutterstock

Jak investovat a nepřijít na buben? Sedm rad pro začínající investory

Vysoká inflace přivedla do investorského světa řadu nováčků, kteří často podléhají při správě svého majetku emocím. Jak se vyvarovat nejčastějších chyb a co ideálně nedělat, radí v komentáři předseda asociace kapitálových trhů (AKAT) Martin Řezáč.

Pokud cena bytu vzroste na šest milionů, pak máte zisk jeden milion korun. Kdybyste byt hned prodali, váš zisk není dvacet, ale sto procent (investice jeden milion a výsledný zůstatek dva miliony). Tomu se říká páka.

Samozřejmě, že v realitě se musí ještě počítat s náklady na úroky a dlouhodobostí investice. Nakonec je to vlastně jen srovnání úrokových nákladů versus procentní výnos z investice. Pokud je výnos investice vyšší, měla by půjčka dávat smysl. Abstrahuji od hodnocení rizik a likvidity, které by také měly stát na miskách vah.

Využití páky je jen jiný výraz pro používání úvěru. Pokud je páka více než dvojnásobná, velice rychle roste rizikovost a potenciální ztráty. Ony totiž nejen zisky jsou znásobené, ale i ztráty.

Představte si situaci, kdy zmíněný byt potřebujete najednou rychle prodat a kupec vám nabídne čtyři miliony. Pak se splatí sotva úvěr a z výsledné investice je nula. Velice rychle jste tím docílili stoprocentní ztráty. Ano, přišli jste o vše.

Z příkladu výše je vidět, že využití vícenásobných pák přináší také svá rizika. Risk managementová oddělení zabírají v bankovních mrakodrapech většinou několik pater. Vřele doporučuji filmy Sázka na nejistotu či Margin call.

Některé vysoce rizikové investiční produkty mají páky přesahující hodnotu deset. Jedná se především o opce, CFD, pákové certifikáty a další, kde sice můžete mrknutím oka vydělat násobek investované částky, ale také můžete přijít o kalhoty, než byste řekli „dost“.

Finanční páka: dobrý sluha, špatný pán

Shutterstock

Co je vlastně finanční páka? Zjednodušeně řečeno je to nástroj, který investorovi (nebo spekulantovi, chcete-li) umožňuje obchodovat s násobně větší silou, než by mu umožnila vlastní peněženka. Investice s pákovým efektem je investice vysoce riziková, pravděpodobnost ztráty investovaných peněz je tu podstatně vyšší než například u nástrojů kolektivního investování. Jinými slovy: s finanční pákou se dá na finančních trzích vydělat hodně a rychle, ale dá se s ní taky hodně snadno a hodně rychle prodělat. Detailně problematiku finanční páky popsal na Finmag.cz investor Jaroslava Šura.

Pákové instrumenty se využívají také při zajištění nejen akciových, ale i měnových či úrokových pozic, ale zde se už opravdu jedná o vyšší dívčí. Měli bychom mít na paměti, že páka je určena jen pro velmi zkušené investory.

Běžným investorům opravdu do ruky investice typu opce, CFD, knock-out certifikáty a podobně rizikové produkty nepatří. Z vlastní zkušenosti vím, že si často nedokážou představit, jakou mají ve skutečnosti expozici na rizikový/cílový trh. A to nemluvím o vnitřních nákladech produktů.

Páka něco stojí, což poznalo mnoho lidí, kteří se dočkali refixu hypotečních úvěrů. Velkým strašákem jsou pak marging cally (něco jako nouzové volání po doplnění prostředků), které mnoho lidí ani neumí pochopit. Naštěstí zkušený portfolio manažer se všemi a dalšími efekty páky musí a umí počítat.

Pokud věříme, že akcie dlouhodobě rostou, pak se i jednoduše zapáčený produkt vyplatí. Alespoň do chvíle, dokud jsou náklady na půjčku nižší...

Jak dostat páku na svoji stranu?

Už bylo řečeno, že použití páky není nic jiného než využití půjčky na investici do něčeho, co vynáší víc. Úvěr, půjčku nebo vlastně i páku využívají takřka všichni; domácnosti, firmy i státy. A také nemovitostní fondy, které si půjčují vůči nelikvidním a relativně málo výnosným nemovitostem. Proč nevyužít půjčku pro investice do něčeho likvidnějšího a s vyšším výnosem?

Finmag.cz

Nenechte požrat své peníze. Jak se bránit vysoké inflaci očima expertů

Když do hry vstoupí inflace, jako spotřebitel máte možnost upravit svůj nákupní košík a některé položky omezit nebo zcela vyjmout. Jak se k tomu ale má postavit (dlouhodobý) investor? Nikdo přece nechce nechat svoje peníze zahálet, natož je dát všanc inflaci. Zeptali jsme za vás expertů z oboru.

Dostáváme se k akciovým trhům, které dlouhodobě vynášejí osm až deset procent. Pokud bychom se na to spolehli, bylo by výhodné půjčit si za nižší úrok a zdvojnásobit investici do akcií. Nejenže se zdvojnásobí výnosový potenciál investice, ale stále vlastníte likvidní a denně transparentně oceňované aktivum.

Pro lepší pochopení si uveďme příklad páky ve fondu. Zainvestujeme-li do produktu s dvojnásobnou pákou jeden milion, manažer nakoupí za jeden milion akciový index. Pomocí půjčky rovněž jednoho milionu zainvestuje stejnou částku ještě jednou.

Pak při růstu akcií o jedno procento vyroste hodnota produktu o dvě procenta (máme dva miliony v akciích a původní investice je jeden milion). Příklad platí i při poklesu akcií o jedno procento – pak hodnota produktu klesne o dvě procenta.

V příkladu jsme ignorovali náklady na půjčku. Pokud tedy věříme, že akcie dlouhodobě rostou, pak se takto jednoduše zapáčený produkt vyplatí. Alespoň do chvíle, dokud jsou náklady na půjčku nižší než očekávaný růst akciových trhů.

Nemluvíme zde „o jistotě desetinásobku“, ale jen o jednoduchém zdvojnásobení výnosu. Na milionu korun by normální akciový investor vydělal při růstu akciového indexu o pět procent asi 50 tisíc korun, kdežto zapáčený kolem sto tisíc korun (minus náklad na úvěr, který je však v krátkém období marginální). Jedná se o zhodnocení deset procent při růstu akcií o pět procent.

Praxe i teorie ukazuje, že větší násobné páky už takto efektivní nejsou, a to kvůli rychle rostoucím nákladům na úvěry – za rizikovější produkty se platí víc.

To platí především pro výše zmíněné desetinásobné páky, kde se spekuluje na okamžitý růst podkladového aktiva, jinak investice nemá smysl. V opačném případě přijde onen zmíněný margin call, kdy si banka zavolá o rychlé splacení několikanásobných úvěrů a investor přijde o vše.

Problém je, že běžným klientům jen tak někdo levně nepůjčí – však známe hypotéční martýria kvůli úvěrům na nákup bytů.

Pozor na výši úroků

Bohužel u mnoha nabízených pákových produktů si mnoho investorů neuvědomuje, jak moc musí platit za úvěr. U dvojnásobné páky je úvěr vlastně dvojnásobek portfolia. Pokud vezmeme v úvahu současné extrémní úroky, tak při úrocích šest procent se jedná o náklad 0,5 procenta měsíčně.

U pákového produktu s desetinásobnou pákou máte půjčeno navíc devětkrát původní investici. To znamená, že se musí zaplatit 4,5 procenta úroků měsíčně. To jasně ukazuje, že opravdu musíte trefit růst podkladového aktiva, jinak se nedoplatíte úroků. Vyšší úroveň pák se tak opravdu používá jen pro spekulace a je extrémně riziková.

Problém je, že běžným klientům jen tak někdo levně nepůjčí – však známe hypotéční martýria kvůli úvěrům na nákup bytů. Pak se nabízí, aby si za klienta vypůjčil podílový fond. Výhodou je, že si fond nemusí, podobně jako třeba nemovitostní fondy, půjčovat draze na dlouhá období, ale klidně jen na měsíc. A podle vývoje hotovosti může půjčky libovolně upravovat.

Navíc si určitě nebude půjčovat v drahé koruně, ale má na výběr další měny, kde jsou podmínky násobně lepší. A to nemluvím o odborném řízení měnového a úrokového rizika, které běžní investoři často ignorují.

NextPage Media

Kam dál? Investice na Finmagu:

• Mladí chtějí být rychle miliardáři, proto chybují, říká investiční stratég Mašát
• Sázka na energetiku může přinést slušné zisky. Nejen na tu zelenou
• Jak zbohatnout na startupu? Statistiky mluví jasně
• Krize přeje připraveným. Pět tipů investora, jak letos vydělat
• O čem se nemluví, ale mělo by? Svět kryptoměn očima expertů

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag