Šetří se kávovar i toaleťák. Proč mají firmy kompenzovat home office

Zažil to každý, kdo během covidu pracoval doma. Najednou bylo potřeba mnohem častěji kupovat kafe do kávovaru, mýdlo nebo toaletní papír. A když přišly účty za energie, leckdo se nestačil divit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) proto chce firmám nařídit, aby zaměstnancům poskytovaly náhradu nákladů. A to není všechno. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka například chce, aby zaměstnavatelé umožnili práci mimo kancelář všem těhotným ženám, rodičům dětí mladších devíti let a dalším pečujícím osobám. Pokud by žádosti nevyhověli, musí to zaměstnancům písemně odůvodnit.

Shutterstock

Nová pravidla práce na dohodu a home office schválila vláda

Dohodáři získají ze zákona nárok na dovolenou. Upraví se pravidla práce na dálku nebo pro doručování. Smlouvy bude možné uzavírat elektronicky. Projděte si chystané změny v zákoníku práce.

Pracovní verze chystané novely zákoníku práce dále zavádí už zmíněný příspěvek na energie, ale třeba i internet či opotřebení pracovního místa.

To by mělo probíhat paušální částkou. Výchozí výše tohoto paušálu má být 2,80 koruny za každou odpracovanou hodinu s tím, že na začátku každého roku se tato částka bude upravovat podle aktuálních tržních cen. Zaměstnavatelé by měli kontrolovat, zda pracovní prostředí odpovídá zásadám bezpečnosti práce.

Navíc každou dohodu o home officu bude nutné sjednat písemně. „To by znamenalo opětovně sjednat v rámci Česka řádově několik set tisíc, možná dokonce přes milion dohod o práci na dálku,“ upozorňuje Hospodářská komora. Ty zatím plnily svůj účel, i když ne vždy byly právně v pořádku.

Právě vysokou administrativní náročnost kritizují zástupci zaměstnavatelů nejčastěji. „Za zcela nepřijatelné považuji například návrh povinnosti zaměstnavatele písemně odůvodňovat zamítnutí žádosti zaměstnance o home office. Už nyní tahá zaměstnavatel za výrazně kratší část provazu, když musí uvést a pečlivě doložit důvody například k rozvázání pracovního poměru,“ vytýká návrhu místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková.

Nejběžnější model v českých firmách je částečný home office – tedy že lidé pracují z domova třeba jeden nebo dva dny a zbytek dní v týdnu tráví v práci. Proto přijde firmám nefér žádat po nich kompenzace za teplo, které už jednou platí, a v případě paušálních náhrad požadují, aby jejich vyplácení bylo povinné až od určité částky.

V Česku se vlastně neshodneme, jestli je práce z domova pořád ještě benefit, nebo standardní možnost výkonu práce.

Standard, nebo benefit?

Pokud by zaměstnanec pracoval z domu jeden den v týdnu, vycházela by kompenzace podle současných pravidel na 112 korun za měsíc. Náklady na administrativu by ale v takovém případě byly mnohem vyšší. Ministerstvo financí proto navrhuje, aby se kompenzace vyplácely až od částky, která by vycházela alespoň na 500 korun za měsíc.

Libor Komárek

Home office normou. Firmy už nikdy nebudou jako dřív, říká expert

Zvykli jste si během pandemie na práci z domova a teď se vám nechce zpět do kanceláře? Nejste sami. „Lidé jsou rozděleni na dva tábory – ty, kteří chtějí být v kanceláři s lidmi, a ty, kteří jsou šťastnější doma. Nejde z toho udělat nějaký průměr,“ říká pracovní psycholog Libor Komárek v rozhovoru pro Finmag.cz.

MPSV zatím vypořádává všechny připomínky a finální znění návrhu nechce komentovat. „Jaké změny v návrhu budou, v tuto chvíli říci nemůžeme, protože zatím nebyly odstraněny všechny rozpory s připomínkovými místy,“ napsal Finmagu Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV. Jurečka chtěl mít původně změnu zákona projednanou do konce loňského roku.

Snaha ukotvit home office v zákoně ukázala na velmi zajímavou věc – v Česku se vlastně neshodneme, jestli je práce z domova pořád ještě benefit, nebo standardní možnost výkonu práce. Podle průzkumu LMC Jobsindex z dubna loňského roku nabízí možnost práce z domova alespoň vybraným zaměstnancům tři čtvrtiny firem. Třicet procent zaměstnanců má možnost alespoň občas pracovat z domova. Během covidové pandemie to bylo o deset procent víc, před ní o deset procent míň.

Přesto některé firmy pořád vidí práci z domova jako ústupek zaměstnanci, za který by měl být vlastně vděčný. „Vzhledem k tomu, že home office je u nás vnímám jako benefit, nepřispíváme zaměstnancům žádnou částkou,“ uvádí například šéfka HR oddělení ve skupině Innogy Lenka Kružíková.

Stejně to vidí i HR ředitelka Sodexo Benefity Martina Machová. Pokud by firma neměla kanceláře a ušetřila tak za energie i vytápění, přišlo by jí v pořádku přispívat na ně zaměstnancům. Jenže naprostá většina firem jede v hybridním režimu. „V takovém případě opravdu nejsou povinné náhrady za práci z domova namístě a mělo by to zůstat na rozhodnutí firem,“ říká Machová s tím, že firmy, které by na home office zaměstnancům přispívaly, by tak mohly získat konkurenční výhodu na trhu práce.

V menších firmách je jednodušší se dohodnout, většina zaměstnanců o home office stojí a chápe ho podle ní jako benefit.

Budou to firmy platit?

S tím ale nesouhlasí Tomáš Ervín Dombrovský, tiskový mluvčí společnosti LMC, která se zabývá trhem práce. Během covidu se podle něj z home officu stala běžná organizační možnost práce a neměl by být vnímaný jako benefit.

„Osvícené firmy to chápaly už před covidem,“ je přesvědčený Dombrovský. Zakotvit proplácení nákladů spojených s home officem považuje za správnou věc, která firmy rozhodně nepoloží. Neobává se ani toho, že by taková úprava strhla vlnu omezování možnosti práce mimo kancelář.

Shutterstock

Stane se čtyřdenní pracovní týden realitou? Neradujme se předčasně

Vstupujeme snad do éry čtyřdenního pracovního týdne? Leccos by tomu mohlo nasvědčovat. Rozhodně by ale neměl být nařizovaný vládami, píše hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Podle Pavly Břečkové z Asociace malých a středních podniků a živnostníků by však schválení navrhované úpravy zákona nepochybně vedlo ke snížení ochoty zaměstnavatelů home office svým pracovníkům poskytovat. I ona upozorňuje na to, že většina firem už náklady na práci svých zaměstnanců platí.

„Jedná-li se o preferenci zaměstnance – proč má zaměstnavatel totéž platit ještě jednou, a to včetně odvozu odpadních vod a čištění jímek a odvozu komunálního odpadu, jak stojí v návrhu?“ ptá se.

V menších firmách je jednodušší se dohodnout, většina zaměstnanců o home office stojí a chápe ho podle ní jako benefit, který je pro ně výhodný. „Zaměstnanec ušetří například za dopravu nebo externí stravování v místě práce,“ dává příklad Břečková.

I tak vyzdvihuje případy, kdy se na drobném proplácení nákladů firmy se svými zaměstnanci dohodly i bez legislativy. Během roku 2021, kdy kvůli covidové pandemii pracovalo z domova až 40 procent zaměstnanců, jim pět procent firem poskytlo jednorázový příspěvek na náklady spojené s prací z domova a 13 procent firem jim přispívalo pravidelně, ukázal průzkum Jobsindex. Dodnes to dělá třeba Siemens.

Bez finančních kompenzací zatím funguje Česká spořitelna, možnost práce na dálku ale rozšířila. Původně ji mohli zaměstnanci využívat maximálně 1,5 dne v týdnu, od jara 2020 už záleží jen na dohodě členů týmu. S tím jsou jejich zaměstnanci podle mluvčího finanční skupiny Filipa Hrubého spokojeni. „S požadavky na proplácení tepla nebo vody jsme se dosud nesetkali,“ dodává.

Ministerstvo se pustilo do podrobnějších a v řadě míst přísnějších úprav, než bylo podle unijních směrnic nutné.

Konkurenční výhoda

Změny týkající se práce z domova Česku nařizují evropské směrnice – o rovnováze pracovního a soukromého života (WLB) a o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (TPWC).

Pavla Břečková chápe, že úprava legislativy byla nutná kvůli srovnání českého zákona s evropskými pravidly, ale ministerstvo kritizuje za to, že se pustilo do podrobnějších a v řadě míst přísnějších úprav, než bylo podle unijních směrnic nutné.

Stejný názor zastává i Hospodářská komora. Například původně v návrhu byla povinnost zaměstnavatele umožnit pracovat z domova těhotným ženám a rodičům dětí do 14 let, až po kritice zástupců zaměstnavatelů ministerstvo věk dítěte snížilo na osm let. Zaměstnanec má takovou možnost pouze po dohodě se zaměstnavatelem a jen v případě, že to charakter jeho práce umožňuje.

Zdá se ale, že pro firmy to zas tak velká změna není. Například v Innogy umožňují home office komukoli bez ohledu na to, jak staré má dítě, a nehodlají na tom nic měnit. Rozhodující pro firmu je, jakou funkci u nich zastává. Například obsluhovat v zákaznickém centru z domova nelze.

Dnes není výjimkou letní home office v plážových destinacích. Z návrhu ovšem není zřejmé, jak by měl zaměstnavatel tato místa kontrolovat.

Budoucnost v hybridním nastavení?

Za nefunkční až legrační považuje Břečková návrh změny zákona v oblasti odpovědnosti zaměstnavatele za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnance na home officu. Ten totiž počítá běžně s domovem, chatou a jinými místy dle volby zaměstnance. „Dnes není výjimkou letní home office v plážových destinacích. Z návrhu ovšem není zřejmé, jak přesně by měl zaměstnavatel tato místa kontrolovat,“ upozorňuje Břečková.

Přestože se některé firmy změn obávají, uvědomují si, že omezení možnosti pracovat z domova by zhoršilo jejich pozici na trhu práce. Proto vyčkávají, jak nakonec novela zákona bude vypadat, a přizpůsobí se jí. V Innogy pečlivě sledují, jak a kdo u nich home office čerpá. S nějakými náklady navíc počítají.

„Pokud by se začaly nějak razantně navyšovat, začneme uvažovat o tom, zda čerpání home officu přece jen nenastavit nějaká pravidla,“ uvádí Lenka Kružíková. Vzhledem k tomu, že podle ní jejich zaměstnanci vnímají home office jako obrovský benefit, chtějí ho nabízet i nadále.

V Genu (bývalé společnosti Avast) považují hybridní způsob práce, při kterém zaměstnanci střídají práci v kanceláři s prací odjinud podle vlastních preferencí, za budoucnost, k níž se postupem času bude přiklánět stále víc firem. Pokud se některá z nich uchýlí k omezení práce z domova, může to podle Petry Vahalové z HR týmu Genu představovat konkurenční nevýhodu na trhu práce. Přestože pro ně paušální náhrady za home office budou představovat náklady navíc, neplánují možnost pracovat odjinud nijak omezovat.

Líbilo? I tenhle text jste si mohli s předstihem přečíst v tišteném časopisu. Myslete na nás, až zas půjdete kolem trafiky.

Finmag.cz

Kam dál? Práce a pracovní trh na Finmagu:

• Airbnb či Booking sypou víc. Provozovat pracovní útočiště není pro každého
• Mozek potřebuje přepínat, kanceláře jsou na práci, říká architekt Stára
• Práskač, nebo výzkumník? Špiona můžete mít v práci i vy
• Čtyřdenní pracovní týden zdraží zboží i služby, varují akademičky
• Do háku jen čtyři dny. Kratší pracovní týden očima expertů

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag