Gigafactory na Karvinsku by Česku zatraceně slušela. Tak si to zas nepokazme!

V Dolní Lutyni na Karvinsku by měla vzniknout obří fabrika na výrobu baterií do elektromobilů, továrna označovaná jako gigafactory. Vláda vyjednává o investici ve výši až 200 miliard korun. Zahraničního investora drží v tajnosti.

Nezatracujme montovnu

Kdekdo takovou fabriku označuje opovržlivým přívlastkem montovna. Je to však šance mít doma celý výrobní cyklus v perspektivním odvětví – elektromobilitě.

Shutterstock

Lithiové bohatství je na dosah. Tak pozor, ať ho „neprožereme“

Už brzy budeme znát výsledek analýzy případné investice do těžby lithia pod Cínovcem. Jeho naleziště může být pro Česko požehnáním. Ale jen tehdy, pokud „bílé zlato“ jednou dokážeme výhodně těžit a pokud příjmy z těžby neprojíme, upozorňuje Pavel Jégl ve svém dalším komentáři na Finmag.cz.

Česko by v Krušných horách těžilo cinvaldit, tedy slídu s vysokým obsahem lithia, poté ji zpracovávalo na lithný karbonát, vyrábělo by baterie, a nakonec je montovalo do elektromobilů i recyklovalo.

Pravda, vydělat by se dalo také na vývozu lithného karbonátu. Jára Cimrman sice prorokoval, že budoucnost patří aluminiu, dnes se ale zítřky rýsují jako lithiové. Taková perspektiva souvisí nejen s rozvojem elektromobility. Hlad po lithium-iontových bateriích zvyšují také přibývající úložiště energie z fotovoltaických elektráren.

Cena lithia, na rozdíl od ceny baterií, které jsou stabilnější, však lítá nahoru a dolů, poptávka po něm je nestálá. Pokud dostaneme „bílé zlato“ do baterií, přidaná hodnota lithiového byznysu vzroste.

Kromě toho se sníží závislost na bateriích pro elektromobily vyráběných v Asii, ačkoliv ani v „baterkárně“ bychom se nevyhnuli dovozům – lithium a mangan můžeme mít z vlastních zdrojů, ale nikl nebo kobalt bychom museli nakoupit v cizině.

Pohled na český export by s gigafactory na baterie mohl vypadat líp. Často si stýskáme, že od nás odcházejí komodity a přicházejí hotové výrobky. Za pakatel vyvážíme třeba surové dřevo, mléko nebo dobytek a za ranec obratem dovážíme nábytek, sýry a jogurty či zpracované maso, které z nich v cizině vyrobí. S lithiem, jehož ložisko na Cínovci je největší v Evropě, bychom takhle dopadnout nemuseli.

Skvělá, ale nejistá čísla

Poradenská firma Deloitte ve spolupráci se Svazem moderní energetiky vypracovala analýzu ekonomických dopadů gigafabriky na baterky. Vyplývá z ní, že provoz vlastní továrny o produkční kapacitě 40 GWh by zvýšil HDP české ekonomiky o 172,1 miliardy korun, její výstavba o 13,7 miliardy.

Analýza naznačuje, že bateriový průmysl by mohl nahradit ztráty HDP způsobené útlumem aut se spalovacími motory. Její čísla jsou impozantní, ale nejistá.

Na úsvitu elektromobility se lithium jeví jako perspektivní kov. Jenže v laboratořích se k drahým lithium-iontovým bateriím hledá levnější alternativa. Mohou jí být třeba akumulátory sodíko-iontové. Když se prosadí, cena lithia může poklesnout tak, že se jeho těžba stane ztrátovou. To by platilo dvojnásob pro rudu z Cínovce, která má nízký obsah lithia.

Jistotu nemáme ani v tom, zda vůbec dostaneme příležitost přesvědčit se o správnosti čísel, ke kterým Deloitte dospěl. Zvažovaná investice do gigafactory, stejně jako ta minulá nebo případné příští může skončit „jako vždycky“.

Připomeňme si, že v Česku nedávno padlo několik zajímavých projektů. Kromě gigafactory na baterie v Líních u Plzně, kterou odpískal Volkswagen, to bylo například datové centrum Microsoftu.

Volkswagen vysvětlil odklad výstavby fabriky pomalejším rozvojem elektromobility v Evropě. Dvě místa v Evropě pro výstavbu gigafactory na baterie však už vybral – španělskou Valencii a německý Salzgitter.

Microsoft pro terabajtové datacentrum v Praze-Letňanech dokonce zakoupil pozemky. Podle tří nezávislých zdrojů serveru E15 ale korporace projekt zrušila pro vysokou byrokratickou zátěž a nejistoty v územním plánování.

Také nad gigafactory na Karvinsku se vznáší mnoho otazníků.

Hlavní překážkou byrokracie?

Ten největší je spojen se zmíněnou byrokracií. Zvládne Česko pro investora v reálném čase sehnat veškerá povolení a zasíťovat areál? Neskončí tenhle projekt o kousek severněji v Polsku? V minulosti měli Poláci leckdy postaveno dřív, než Češi stačili vydat stavební povolení.

S byrokratickými procedurami úzce souvisí samotné místo, kde má fabrika stát. Jeho poloha je na první pohled výhodná – má dobré napojení na blízkou D1 i na železnici. K jeho plusům se řadí také to, že na rozdíl od Líní leží v regionu, který má na české poměry vysokou nezaměstnanost, pracovní trh tam není vyčerpaný.

Fabrika však má stát na zelené louce – a ne ledajaké. U plánovaného areálu o rozloze 240 hektarů se rozkládá chráněná přírodní oblast. Z toho vyplývá, že schvalovací proces zahrnující zevrubné hodnocení vlivů na životní prostředí bude komplikovaný. A to s sebou nese riziko zpoždění, případně zmaření investice.

Vhodnými lokalitami pro investice tohoto typu bývají brownfieldy, například místa zplundrovaná těžbou uhlí. V takovém případě bychom při přípravě fabriky nejspíš mohli využít peníze z evropských fondů. Je ale otázkou, jak dlouho by příprava takové zóny pro gigafactory trvala.

Projekt je však teprve na počátku. Není známé, jaké požadavky si investor klade a jaké pobídky mu je vláda ochotna poskytnout. Jasné je však to, že téhle zemi by gigafactory na baterky slušela.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Nerovný souboj s USA. Český průmysl musí zezelenat, jinak nepřežije

• Buď necháme padnout firmy, nebo se udotujeme. A teď, babo, raď!

• Průmysl se koncem roku mírně nadechl. Letos bude i kvůli potížím Německa a Číny stagnovat

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag