Vláda odsunula debatu o přijetí eura. NERV má připravit klady a zápory

NERV dostal za úkol vypracovat seznam pro a proti, tedy analýzu kladů a záporů, které by vstup do ERM II nebo zavedení eura přinesly. Legislativní rada má analyzovat, jestli bude nutné kvůli členství v ERM II či eurozóně měnit ústavu či jiné zákony. Vláda by analýzy měla dostat do konce října. Podle Stanjury pak může vést neformální debaty o dalších krocích potřebných k přípravě na přijetí eura.

Ministr financí dále připomněl, že Česko v loňském roce nesplnilo dvě kritéria nutná pro zavedení eura, tedy kritérium cenové stability a kritérium deficitu veřejných financí. Zatímco fiskální kritérium by země podle něj v příštím roce splnit mohla, u inflačního je to podle jeho slov nepravděpodobné.

Debatu o přijetí eura ve svém novoročním projevu znovu rozproudil prezident Petr Pavel. Připomněl v něm, že přijetí eura je závazek, který Česko při vstupu do Evropské unie dobrovolně přijalo. „Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuze o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ řekl.

Zatím žádná vláda dosud nepodnikla aktivní kroky k urychlení přijetí takzvaných Maastrichtských kritérií, která musí členské země EU splnit, aby mohly zavést euro. Shoda nepanuje ani uvnitř současné vládní koalice, nejsilnější ODS je vůči zavedení společné evropské měny spíš skeptická.

„Rozhodnutí o přijetí eura bude čistě politické v okamžiku, kdy bude ČR splňovat ekonomická kritéria. Dejme do pořádku veřejné finance a pak ta debata bude mít smysl. Úkol, který si tato vláda dala do programového prohlášení, je dostat české veřejné finance do dobré kondice. Teprve pak můžeme začít debata o přijetí eura,“ uvedl k tomu Stanjura v anketě Finmag.cz Očima expertů.

Podle aktuální analýzy Asociace malých a středních podniků (AMSP) se mezi českými podnikateli zvyšuje podíl těch, kteří jsou přijetí eura nakloněni. Na klíčovou otázku, zda je dotázaný pro přijetí eura, odpovědělo kladně („ano, určitě, jakmile bude ČR plnit Maastrichtská kritéria“) téměř 39 % respondentů. Dalších 12 % svůj kladný přístup podmínilo odkladem a aktuální situací („ano, ale později podle situace“).

Jednoznačně negativní postoj k přijetí eura („ne“) zaujala podobně velká skupina podnikatelů: mírně přes 39 procent dotázaných. Pro téměř deset procent respondentů pak není otázka přijetí nebo nepřijetí společné měny důležitá a jedno procento na tuto věc nemá názor.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Průmysl se koncem roku mírně nadechl. Letos bude i kvůli potížím Německa a Číny stagnovat

• Dobrá zpráva pro maloobchod: Češi přestávají škrtit své peněženky

• Nejrazantnější zásah od covidu. ČNB znovu snížila úrokové sazby, koruna oslabuje

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag