Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dokud nezešílíme, nepřijde. Hyperinflací se strašíme zbytečně

Dominik Stroukal | 29. 3. 2021 | Vstoupit do diskuze – 245 komentářů

Historie se opakuje. Po dlouhých 12 letech se opět začalo mluvit o strašáku vysokých cen, dokonce snad o hyperinflaci. Jestli se ovšem doslova nezblázníme, nekontrolovatelného růstu cen se bát nemusíme. Neznamená to ale, že by všechno bylo v pořádku.

Dokud nezešílíme, nepřijde. Hyperinflací se strašíme zbytečně

Zdroj: Shutterstock

„Přichází inflace,“ říkají titulky desítek předních periodik. Youtubeři a blogeři jdou často ještě dál a mluví o hyperinflaci. A otázky na vysokou inflaci padají stále častěji i během diskuzí s ekonomy. Odpověď přitom stále zní, že vysoké inflace se bát nemusíme.

Obavy z ní sice nemusí být opodstatněné, ale jsou vysvětlitelné. Na pandemii koronaviru nejviditelněji zareagovaly vlády rozhazovaním peněz a centrální banky kvantitativním uvolňováním a dalšími politikami.

Do toho všeho se podíváme na grafy a vidíme, že množství peněz v oběhu roste obrovským tempem. Každý pátý dolar vzniknul vloni, to samo o sobě je šokující číslo. Ani u nás jsme nezůstali pozadu a vloni zde vznikla každá desátá koruna.

Ekonomové to navíc podpořili tím, že se začali vyjadřovat k inflaci přinejmenším neopatrně. Otevřeně mluvili a stále mluví o tom, že inflace bude vysoká. A nikdo jim to příliš nevyvrací.

My ekonomové máme máslo na hlavě. Když se bavíme mezi sebou, o inflaci nad dvě procenta rádi mluvíme jako o vysoké.

Ekonomové mlží

Stimulační balíčky, kvantitativní uvolňování, rekordní růsty peněžní zásoby, titulky v novinách od renomovaných ekonomů… Všechno to na první pohled vypadá jako obrovské tištění peněz a elementární ekonomie nám říká, že když se ve velkém tiskne, porostou ceny. Jenže to má celou řadu háčků.

Procenta
Finmag.cz

Procentíčka procenta

Těch inflačních 2,7 % je z pohledu Česka skutečně nejvyšší odhad růstu inflace v horizontu jednoho roku, který čeští renomovaní analytici pro naši ekonomiku prognózují. Osmnáct předních analytiků pro Českou národní banku (ČNB) pravidelně inflaci odhaduje, přičemž dva z těchto osmnácti sází právě na inflaci 2,7 %. Čtyři se dokonce domnívají, že inflace bude pod dvouprocentním cílem. Průměrný odhad je 2,2 %. A v tříletém horizontu je průměr přesně na 2 %.

Vysokou inflaci ekonomové skutečně nečekají. I když si tedy musíme nadefinovat, co znamená vysoká. Když o ní ekonomové mluví, mají na mysli čísla jako 2,7 % v České republice nebo 3,5 % ve Spojených státech.

Zeptejte se ale sami sebe, co si představíte pod vysokou inflací. Jistě, pro některé z nás je i 0,1 % zbytečně vysoký růst cen, ale 2,2 %, jak zní pro Česko průměrný odhad (viz box Procentíčka procenta) jistě nejsou nic výjimečného a něco, čím bychom měli strašit.

My ekonomové máme máslo na hlavě. Když se bavíme mezi sebou, o inflaci nad dvě procenta rádi mluvíme jako o vysoké. „Růst cen zrychluje,“ říkáme a zapomínáme na to, že si pod tím veřejnost může představit spíše 22 než 2,2 procenta.

Kam tečou peníze?

Jak je možné předvídat tak malou inflaci, když je venku tolik nových peněz? Copak už neplatí staré dobré učebnice ekonomie? Platí pořád stejně, jen ty peníze netečou tam, kam tekly dřív.

Bez vyšší poptávky (anebo menší nabídky) cena nevyroste. Dokud nové peníze nenatečou do spotřeby, nemůžou výrobce tlačit, aby zdražovali.

Když si vezmete úvěr, vzniknou nové peníze. Aby zvýšili inflaci, tak jak ji měříme, musíte je utratit za spotřebu. Třeba si koupit pečivo. Stoupnete si do fronty před pekařství, zatlačíte na poptávku a je možné, že dříve či později tím pomůžete zvýšit ceny, protože si pekař všimne delší fronty a vyhodnotí to jako signál ke zdražení.

Bez vyšší poptávky (anebo menší nabídky) cena nevyroste. Dokud nové peníze nenatečou do spotřeby, nemůžou výrobce tlačit, aby zdražovali. A velká část nových peněz tam skutečně nemíří, místo toho parkuje na investicích.

Nakupují se nemovitosti, akcie, dluhopisy anebo třeba bitcoin. I tady funguje nabídka a poptávka a nové peníze tak tlačí na růst cen všech možných investičních aktiv. Ale do spotřeby toho tolik neteče.

Finmag v novém!

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

Kasaštyk. „V pondělí to vymyslíme, v úterý a ve středu se na tom dělá a ve čtvrtek to můžeme spustit. Jinde se do čtvrtka nesejde vedení.“ Tak vaří bří Kasové Pilulku.

Stříbrná. Téma čísla stáří. Pavel Jégl o nemilém průvodním jevu dlouhého života: dlouhém stáří. Jirka Hovorka spočte domovy pro seniory, pečovateláky a pečovatele. Co to stojí? Robert Vlach ví, proč volnonožci vydělávají do osmdesáti.

FIN.Finanční část magazínu poví, koho sledit na Twitteru, jak zbohatnout sběrem kamení či psích h., jak neřídit automobilku a na co mají majitelé bitcoinů pět let, jestli se o ně nechtějí bát.

S mate- a dramatikem Reném Levínským mluvil Michal Kašpárek. I o tom, že na covid nestačí opsat německé recepty. Nejsme Němci.


Spotřeba má ještě tu „nemilou“ vlastnost, že často se ceně přizpůsobí vyráběné množství. Když vidí vlastníci nemovitostí frontu zájemců, zdraží. Fronta zájemců o akcie jim zvýší cenu prakticky okamžitě. Ale fronta u pekárny může pekaře donutit spíše upéct víc chleba, aniž pohnul s cenou, protože se bojí konkurence.

Historická zkušenost

K tomu všemu to není poprvé, co jsme v podobné situaci, kdy peníze tečou proudem v reakci na ekonomický propad. Od začátku krize v roce 2008 se začalo mluvit o tom, že reakce centrálních bank nemůžou skončit jinak než vysokou inflací. A nestalo se to.

Ve Spojených státech sice v roce 2008 skutečně inflace vyskočila na téměř čtyři procenta, ale od té doby americký Fed bojoval spíš s nižší inflací, než by chtěl. Podobně v České republice ceny v první rok recese vystoupaly dokonce o 6,3 %, ale poté jsme až na jednu výjimku osm let bojovali spíš s nízkým růstem cen. Centrální banka se dokonce bála deflace, a to tak moc, že musela přistoupit ke kurzovému závazku, tedy oněm proklínaným intervencím.

Očekávání vysoké inflace kvůli nástrojům měnové i rozpočtové politiky během recese není nic nového. Podobné zprávy o vysoké inflaci a hyperinflaci se objevovaly tehdy i nyní. Je ale zvláštní, že jsme se jako veřejnost příliš nepoučili a nyní si mnozí myslí, že situace je jiná a ceny vyskočí opravdu vysoko.

A co kdyby...

Nové peníze tedy netečou tolik do spotřeby a když, nemusí se nutně podepsat na ceně. Ale co když to jen špatně měříme?

Jestli máme inflaci 3,2 %, nebo 4 % je skutečně rozdíl, ale není to rozdíl natolik zásadní, aby nás znepokojoval.

To je relevantní námitka – náš spotřební koš je plný různých věcí, ale nejsou v něm třeba nemovitosti. Nejsou ale také tak trochu spotřebou? Určitě je někdo má jako investici, ale neměly by být z části zařazené dovnitř? Nebyla by potom inflace skutečně obrovská?

Byla by vyšší, to je pravda. Ale vysokou inflaci, nebo snad hyperinflaci, nemovitosti neudělají.

Česká národní banka to dokonce měří, abychom předešli všem pochybnostem. U posledního čísla za třetí kvartál roku 2020 by inflace se zahrnutím nemovitostí dosahovala čtyř procent, což je o necelý procentní bod vyš než inflace bez započtení nemovitostí.

 

Otazníky
Finmag.cz

Anketa

Bojíte se hyperinflace

Jestli máme inflaci 3,2 %, nebo 4 % je skutečně rozdíl, ale není to rozdíl natolik zásadní, aby nás znepokojoval. Jinými slovy, tady vysokou inflaci nevykouzlíme.

Co by se muselo stát?

To neznamená, že současná opatření nemají náklady. Jen nejsou tak viditelná, jako to bylo dříve, kdy se projevovala v růstu cen. Dnes jsou náklady skryté a rozptýlené v ekonomice.

Všechny ty nové peníze tlačí na nerovnost, znepřístupňují vlastní bydlení, nafukují bubliny na investicích, mění investiční chování směrem k větším spekulacím, zastírají informace o nefungujících byznysech, zombifikují naše ekonomiky... A pokračovat by se dalo ještě dlouho.

Na inflaci to ale vidět není. Ale mohlo by. Kdybychom se doslova zbláznili. Kategoricky vyloučit obří inflaci totiž nikdy nejde, protože jeden faktor je stále ve hře – naše mozky.

Poptávka po pečivu nemusí růst jen s vyšším množstvím peněz, ale i když se stejným množstvím peněz nakupujeme častěji. Trochu to je, jako kdybychom si do fronty stoupli dvakrát. To je nakonec to, co vedlo v konečném důsledku k hyperinflaci v meziválečném Německu.

Ekonomickou hantýrkou řečeno, pokud bychom zvýšili rychlost oběhu peněz, inflace by se dostavila snadno. Představit si to můžete jako paniku. Všichni bychom obsadili obchody a chtěli koupit cokoliv, hlavně co nejrychleji. Pokud bude kritická masa lidi očekávat obří inflaci a bude se chovat, jako by měla přijít, tak ji jsme schopni sami vyvolat.

To vyloučit nejde nikdy. Dokud se ale nezblázníme, vysoká inflace nebude.

Finmag v novém!

Finmag srpen 2020Zdroj: Finmag

Kasaštyk. „V pondělí to vymyslíme, v úterý a ve středu se na tom dělá a ve čtvrtek to můžeme spustit. Jinde se do čtvrtka nesejde vedení.“ Tak vaří bří Kasové Pilulku.

Stříbrná. Téma čísla stáří. Pavel Jégl o nemilém průvodním jevu dlouhého života: dlouhém stáří. Jirka Hovorka spočte domovy pro seniory, pečovateláky a pečovatele. Co to stojí? Robert Vlach ví, proč volnonožci vydělávají do osmdesáti.

FIN.Finanční část magazínu poví, koho sledit na Twitteru, jak zbohatnout sběrem kamení či psích h., jak neřídit automobilku a na co mají majitelé bitcoinů pět let, jestli se o ně nechtějí bát.

S mate- a dramatikem Reném Levínským mluvil Michal Kašpárek. I o tom, že na covid nestačí opsat německé recepty. Nejsme Němci.

Dominik Stroukal

Dominik Stroukal

Ekonom banky Creditas, expert na kryptoměny. Vystudoval ekonomii na VŠE a mediální studia na UK. Vyučuje na vysoké škole CEVRO institut. Je šéfredaktorem časopisu Trade-off, managing directorem odborného časopisu New Perspectives... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 245 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 29. 3. 2021 10:21

______________
1)
Každá inflace je vysoká, pokud pro drobné střadatele neexistuje jednoduchá a bezpečná možnost, jak se před ní uchránit (termínovaný vklad, státní dluhopis, ...).
Pokud bude inflace 3.2% a výnos "bezpečné investice" bude 0.2%, tak v takové měně nemá cenu dlouhodobě držet prostředky (např. spořit si na penzi).
Lehce si spočtete, co vám zbude za 20 let z tisícovky, při tříprocentním ročním znehodnocení.
A pokud lidi nebudou mít možnost spořit si (alespoň s nulovým reálným výnosem) na penzi v "tradičních" instrumentech, budou hledat nové, rizikové. Budou vznikat (a praskat) investiční bubliny. Důvěra v takovou měnu se bude postupně vytrácet, lidé budou hledat alternativy i k té měně. Možná nemusí vypuknout skokově hyperinflace, ale je to trend, který někam směřuje a bude mít nějaké důsledky.
A to stále ještě nedošlo k "demografickému nárazu do zdi", který stát pravděpodobně bude "řešit" rychlejším zadlužováním (ze kterého bude plynout další politický tlak na umělé srážení úrokové míry) a tiskem. Což ty výše zmíněné procesy (postupné exitování ze státní měny) dále zrychlí.
______________
2)
Ano, když v USA za rok dotiskly čtvrtinu peněz navíc, nemusí to nutně způsobit růst cen rohlíku (ale třeba jen bytů, zdravotní péče, školného a dalších věcí, které se byrokrat neobtěžoval začlenit do referenčního spotřebního koše).
Ano, přestože se dotiskla čtvrtina měnové zásoby, nemusí to způsobit růst cen, pokud např. poklesla rychlost obrátky peněz.
Ale ty loni natištěné (a letos to nebude jiné) již nikam nezmizí. A dříve či později se rychlost oběhu peněz zrychlí a dříve či později ty peníze někdo utratí - v investicích nejsou navždy, lidi si svých zisků chtějí užít za svého života a ne "na věčnosti".

Když ve čtyřiceti nakoupíte bitcoin a v padesáti má 50x vyšší dolarovou cenu, co uděláte? Rozhodnete se dále držet do osmdesáti, abyste si mohl koupit zlatou rakev posázenou diamanty? Nebo si v tomto věku, kdy už si začínáte uvědomovat svou smrtelnost, budete chtít ty prostředky užít? K čemu vám bude Porsche 911 v osmdesáti? K čemu vám v osmdesáti bude, že budete mít na luxusní cestování po světě? Samozřejmě nějakou rezervu si necháte i na vyšší věk, ale většina lidí dříve či později dojde k tomu, že život je krátký a peníze do hrobu si nevezmou.
______________
3)
Ano, pekař může na větší poptávku reagovat ne zdražením, ale zvýšením produkce. Ale tak jednoduché to není. Dražší nemovitosti mu s vysokou pravděpodobností zvýší nájem. Zvýšení peněžní zásoby o čtvrtinu pravděpodobně zvýší cenu komodit a energií (spekuluje se s nimi na burze podobně jako s akciemi a proto podobně jako ty akcie na růst objemu peněz zareagují růstem).

A v neposlední řadě zde jsou NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI. Podnikatel (i ten v oblasti pečení rohlíků) sleduje, zda své investice jinde nezhodnotí lépe. Pokud mu pekárna ročně nese jen X%, ale akcie či nemovitosti se utrhnou a porostou dlouhodobě o 5X%, tak co udělá? No v podstatě bude váhat mezi 2 možnostmi:

A) Pekárnu nesoucí X% prodá a prostředky investuje do akcií a nemovitostí nesoucích 5X%

B) Pokusí se zvýšit ceny (marži), aby také vydělával 5X% - a máme tu infaci!
______________
4)
Ano, i když zatím nevypuká hyperinflace, škody se hromadí (zmíněná zombifikace ekonomiky, v zemích jako Japonsko pomalé znárodňování ekonomiky, rostou nerovnosti, mladí nemají na bydlení, dále tedy klesá porodnost, atd...).
Všechny tyto jevy se kumulují a jednou v nějaké podobně "vyhřeznou". Zároveň lidi budou ze státní měny postupně exitovat (resp. z termíňáků a dluhopisů již exitoval každý, kdo má doma kalkulačku). Do toho se blíží demografická krize.
Jednou to v něco vyústí. Kdy a co přesně to bude, to nikdo neví. Ale lepší bude být v situaci zajištěného a pojištěného pozorovatele, než v roli oběti překotného vývoje.
______________
5)
"Představit si to můžete jako paniku. Všichni bychom obsadili obchody a chtěli koupit cokoliv, hlavně co nejrychleji."

No ono se to tak trochu děje. Za normální situace realitka vyvěsí inzerát, že prodává byt a pak tam choděj lidi na prohlídku, hledaj vady a smlouvaj o ceně. A dnes? Realitka vyvěsí inzerát, na prohlídku přijde 10 lidí najednou a ještě přihazujou, přeplácí se, aby ten byt byl jejich. V podstatě se již zbavují inflačních peněz za každou cenu a co nejrychleji!

Ano, (zatím?) se to týká jen bohatých (ti díky i v článku zmíněném rozevírání příjmových nůžek jako důsledku uvolněné monetární politiky mají peněz, že nevědí, co s nimi) a na rohlících to (zatím) nevidíme. Ale může to tak vydržet věčně? I pekárnu je nutné provozovat v nějaké nemovitosti a obchod s pečivem také...
I pekař srovnává investici do rozšíření výroby s alternativními investicemi (nemovitost, akcie, bitcoin). A pokud ty druhé budou dlouhodobě výnosnější, buď už do výroby rohlíků investovat nebude, nebo ty rohlíky zdraží tak, aby se výhodnost těch investic vyrovnala.

+61
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 29. 3. 2021 12:40

1) Střádalové je to poslední, co zdravá tržní ekonomika potřebuje. :-) A dlouhodobé spoření na penzi v rizikových instrumentech je rozumný počin. Bez rizika výnosy téměř neexistují a je to tak v pořádku.

2) Ale to přece není jisté, že se někdy v budoucnu zrychlí oběh peněz. Naopak to vypadá, že s bude i nadále zpomalovat právě díky růstu objemu peněžní zásoby.

4) Žádné škody se nehromadí. Ty by se hromadily, kdyby ta peněžní zásoba v krizi nerostla a naopak by klesala.

5) Ano. Na realitním trhu se děje všelicos. Už hodně dlouho. A dokud budou lidé nakupovat za přemrštěné ceny, budou zde i ti, co jim to rádi za přemrštěné ceny prodají. Ceny omezuje pouze kupní síla poptávky. Dokud drží, ceny porostou.

-18
+
-