Dominik Stroukal

Pokud nepatříte mezi nejzranitelnější a máte našetřeno na dokupování investic, pak se pro vás otevírá jedno z nejzajímavějších oken posledních let, možná desetiletí.

Během Velké hospodářské krize zanikla krachem či fúzí zhruba polovina amerických bank. Když 15. října 2008 nechal tehdejší guvernér americké centrální banky Ben Bernanke, později označený za spolustrůjce krize, padnout investiční banku Lehman Brothers, myslel i na tuto děsivou statistiku. Letos si, spolu se dvěma kolegy, odnesl Nobelovu cenu za ekonomii. Jak to?

Leží vám na účtu volná eura a přemýšlíte, jak je zhodnotit? Jednou z možností je uložit peníze na eurový spořící účet nebo termínovaný vklad. Výnos v takovém případě vychází nejlépe u banky J&T, která nabízí roční úrok 0,50 %. Na českém trhu jsou však i další alternativy.

Ceny emisních povolenek vyletěly za necelých pět let o dvanáctinásobek. Pro ekonomy je to fascinující experiment, který dokazuje, že trh – byť uměle vytvořený – funguje. Vzhledem k sílící debatě na toto téma přinášíme analýzu z prosincového vydání Finmagu z loňského roku.

Jan Sýkora ušel dlouhou cestu – od medvědů na Konopišti až k medvědím trhům. Nachodí desítky kilometrů, kdy přemýšlí o tom, kam kráčí Wood & Company i celé Česko. Jestli to chcete vědět, čtěte dál. Anebo mu zkuste stačit.

Všude kolem byla recese, ale nikdo o ní nevěděl. To tak s recesemi bývá, že o nich víme až zpětně. V prosinci roku 2007 by vás to ani nenapadlo. Přesto statistici právě tímto měsícem vytyčují začátek poslední velké krize. Opakuje se snad historie?

Inflace letí nahoru, trhy dolů. Zkušený investor ale ví, že ze dna lze jen stoupat.

Naštvat čtenáře knihou ještě před tím, než začne úvodní kapitola, to je opravdu výjimečné. Bruno Maçães to však ve své novince dokázal, přestože je to kniha jinak výborná.

Představte si, že jste politik, který potřebuje obhájit obrovské výdaje. Na cokoli. Chcete si třeba postavit zlatou sochu v nadživotní velikosti. Anebo jste podnikatel, který chce politikům vysvětlit, jak skvělý nápad je mrakodrap v centru. Koho si zavoláte na pomoc? Ekonoma. Ten už to všem vysvětlí. Má na to zázračný nástroj: multiplikátor.

Politici před volbami slibují a nechtějí příliš čeřit vody tím, že by se přiznali, kde na to vezmou. Slibem nezarmoutí a připomínat lidem, že to něco stojí, by je mohlo připravit o drahocenné hlasy. Jak moc jsou politici odvážní a upřímní vzhledem k tomu, kolik toho slibují? Stroukalova analýza volebních slibů.

Dvacet miliard dolarů by nám splatilo loňský covidový dluh. Anebo se za ně dají uspořádat jedny olympijské hry v Tokiu.

Slavíme pozoruhodné výročí. Včera, 13. července 2021, to bylo přesně deset let od posledního zvýšení úrokových sazeb v eurozóně. Něco je špatně.

Teenageři nepřemýšlejí o investicích diametrálně odlišně od starších. Nejsou šílení a nenásledují každého, koho potkají v online reklamě na investiční příležitost. Rozdíly ale přece jen existují.

Daně porostou. To je realita vycházející z elementární matematiky. Jen se pro to našel nový výraz. „Potřebujeme změnit daňový mix,“ říká například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

„To je pošahaný naschvál?“ ptal se 8. prosince 2013 jeden fanoušek digitálních mincí, když si všiml nového dogecoinu. „Ano, je,“ přistála mu za pět minut odpověď. Kryptoměna dogecoin je prostě sranda. Ale cenná sranda.

Je to masivní únik. Zveřejněno bylo neuvěřitelných 533 milionů telefonních čísel. Data mohla unikat v letech 2017 a 2018, načež Facebook chybu rychle opravil. Jenže pozdě. Pojďte s námi zjistit, zda se týká i vás.

Historie se opakuje. Po dlouhých 12 letech se opět začalo mluvit o strašáku vysokých cen, dokonce snad o hyperinflaci. Jestli se ovšem doslova nezblázníme, nekontrolovatelného růstu cen se bát nemusíme. Neznamená to ale, že by všechno bylo v pořádku.

„Haléř k haléři a ze dvanácti bude groš,“ říkávala babička. Groš míval čtrnáct haléřů. Takže tu máme neuvěřitelný roční úrok 16,7 procenta. Co bychom dali aspoň za 1,67 procenta! Proč nám banky nechtějí úročit vklady, i když to dřív dělaly?

Nastavte si budík, aby vám zazvonil, kdykoli Elon Musk napíše něco o investování. Nebo rovnou automatického robota, který – zatímco vy spíte – vám pomůže na základě rad nejbohatšího muže planety vydělat peníze. Zní to bláznivě, ale funguje to. Zatím.

Průvodce ničením Wall Street bez cizích slov.

Během koronavirové krize to mohlo zapadnout, ale loni „zbankrotovalo“ hned pět zemí. Další státy balancují na hraně. Pro srovnání: během poslední finanční recese se to stalo jen u tří zemí.