Proti chicagským větrům. Jak vznikla moderní americká grilovačka

Než si ale o kouli s nožičkama, které sousedi jejího vynálezce přezdívali Sputnik, povíme víc, musíme se podívat na samotné grilování.

Prosluněné odpoledne. Dřevěné uhlí popraskává, tu a tam zasyčí tuk odkápnuvší z masa nebo plechovka v ruce některého z mužů, co se semkli do půlkruhu kolem grilu. Pán domu třímá v ruce odznak své moci, obracecí kleště. Dámy usedly na zahradní židle a děti podnikají dobrodružství pod rododendronem nebo trápí psa, patří-li k zahradě nějaký.

Je to zajisté obrázek kýčovitý. Určitě jste si ho právě promítli v hlavě a určitě v sytějších barvách, než mívá skutečnost, v barvách reklamy. A je to taky obrázek stereotypní – neříkám, možná právě u vás se griluje zásadně zelenina nebo se o maso stará ona, a ne on. Jenže, upřímně, to ráčíte být výjimeční. Snad vás to těší. Kde se ale ten obrázek vzal a proč se nám tak zadřel do podvědomí?

Moderní grilovačka se narodila na začátku dvacátého století, když se Američani začínali štosovat do měst. Dny trávili ve fabrikách a kancelářích a potřebovali to vyvážit: rostla popularita venkovních sportů, baseballu a amerického fotbalu, jezdilo se kempovat. A nad zahrádkami a dvorky se začal vznášet kouř. Tenkrát ovšem většinou ještě ne z dřevěného uhlí, ale ze dřeva a i gril byl většinou samodomo, spíš cihlami obestavěné ohniště nahoře s roštkem.

Grilovačka je geniální odpověď na řadu problémů, kterým americký muž musel čelit.

Všelék grilovačka

Pravé grilovací šílenství začalo po druhé světové, v době růstu a prosperity. Tehdy americkým mužům ke klasickému triviu zploď syna, postav dům, zasaď strom – což všechno činili, protože na to měli – přibyla řada nových přikázání. Například kup auto, pořiď lednici… A taky: věnuj se rodině. To bylo ovšem dost zapeklité. Samozřejmě můžete vzít rukavici a jít si pod svůj strom házet se svým synem baseballovým míčkem, ale co dál?

Jsou věci, do kterých se vám nechce, třeba zahrádkařit, jsou věci, ke kterým vás nepustí, třeba ke sporáku. Nezapomeňte, že tou dobou byl v Americe ještě běžný model rodiny muž-živitel, žena v domácnosti – co už by ženě zbylo, když televize ani obchod s drogami ještě nejsou dostatečně rozvinuty?

Grilovačka je geniální odpověď na řadu problémů, kterým americký muž musel čelit. Budete trávit čas s rodinou, jak doba žádá. Dostanete se mezi lidi, jak žádá manželka. Přitom zůstanete doma. Klidně si s klukama můžete dát pivko, jak žádá slina. A samozřejmě: budete to všecko šéfovat, jak žádá ego, a bordel uklízí někdo jiný. Tahle to chceš, boy.

A Weberův gril, ufo na fotografickém stojanu, byla právě ta věc, která se nutně musela objevit, aby tenhle americký sen mohl snít prakticky každý. Narodil se roku 1952 a jeho otcem překvapivě nebyl žádný pan Weber.

George Stephen měl hlavu plnou nápadů a svářečský průkaz, takže neustále vymýšlel zlepšováky a vychytávky.

Stejk s popelem

Otcem grilu Weber byl pan George Stephen, syn ředitele a společníka ocelářské firmy Bratři Weberové. Firma, která vyráběla všechno od pantů po vagony, sídlila na předměstí Chicaga a George v ní dělal obchoďáka. Zároveň měl hlavu plnou nápadů a svářečský průkaz, takže neustále vymýšlel zlepšováky a vychytávky. Jenže žádné se nechytily. Ani novátorské poštovní schránky, ani mřížky do krbů.

US Patent and Trademark Office

Na rozdíl od dolarů na kontě se koumákovi množily děti, nakonec jich měl rovný tucet. A jak vylezlo slunce, už se grilovalo. Jenže každé pořádné město ve Spojených státech má přezdívku a Chicago je Windy City, Město větrů. Utíkání před kouřem točícím se po dvorku a stejky od popela se Georgovi jednou přejedly. Mezi zbožím, které Weber Bros. vyráběli, si vyhlídnul ocelovou bóji ze zakázky pro pobřežní hlídku a chopil se svářečky.

Vyšel mu z toho přenosný gril s poklopem, který jednak chránil jídlo i kuchaře před rozmary počasí, ale navíc ještě zadržoval teplo a rovnoměrněji ho předával rodícím se dobrotám. Dvířka na spodku řešila vymetání popela. A taky – po dešti jste nemuseli vylívat vodu, když jste gril nestrčili do garáže.

Sortiment časem rozšířil o grily jiných tvarů a koncepcí, ale Sputnik zůstal erbovním produktem firmy celou dobu až do dneška.

Reklamní setrvačnost

Pár kousků koupili přátelé, ale terno to hned nebylo. George se ale kousnul, několik let pozměňoval design, nabízel, předváděl a věnoval svému zlepšováku tolik času, až mu otec v půlce padesátých let řekl, ať buď obchoduje pro podnik, nebo dělá grily.

Vzal druhou možnost, založil vlastní společnost – a najednou to šlo. Už v roce 1958 vyplatil otcovy společníky, potomky bratrů Weberových, převzal továrnu a začal budovat grilovací impérium.

Sortiment časem rozšířil o plynové grily i grily jiných tvarů a koncepcí, ale Sputnik zůstal erbovním produktem firmy celou dobu až do dneška.

Do dneška taky grilovací průmysl – který kromě výrobců grilů zahrnuje i výrobce dřevěného uhlí a samozřejmě výrobce potravin – ve svých reklamách kreslí obrázek, jaký jsme si představili na začátku.

Různí amatérští i profi antropologové se snaží vysvětlit, proč se chlapíci soustředí kolem ohně, jestli jsou v tom nějaké pravěké atavismy, nebo snad novodobější projevy genderového útlaku, jestli muž jen dělá špinavou, nebo u plynových grilů dokonce nebezpečnou práci – a světu je to nějak fuk. Ve skutečnosti v Americe podle průzkumů rok od roku přibývá žen s obracecími kleštěmi, možná i víc žmoulají plechovky s pivem, jen v reklamce si ještě nevšimli.

A děti dál tahají psa za ocas a z fabriky Weber vyplouvají do celého světa, přesněji do 78 zemí, nové a nové nablýskané bóje. Když se firma loni chystala vstoupit na burzu, její hodnota se po rekordních pandemických ziscích – 1,5 miliardy za rok 2020 – odhadovala na téměř čtyři miliardy dolarů.

Líbilo? I tenhle skvost vyšel letním tišteném Finmagu. A i když je už na stáncích nové číslo, tohle nezatracujte, náš dvouměsíčník jen tak nestárne! Stále počít si můžete třeba o tom, jak digitální éra svědčí freelancerům, o nejvýš postavené bankéřce v Česku, či o lesku a bídě Kuby.

Kam dál? Z letního čísla Finmagu:

• Parkovací místo zdarma aneb Když se z pravičáků stávají soudruzi
• Covid nás bolel, sáhli jsme do rezerv, říká šéfka Kongresového centra
• Levnější válka i pohlcující magický kruh. Deskovky jsou malý zázrak
• Většina NFT jsou blbosti, varuje Mára. Jak vydělal na imaginární opici?
• Muzikant, realiťák i Pivoňka v mokřadu. Prokop Svoboda v novém Finmagu

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag