Byznys boží

| 3. 2. 2016

Bohatství církve se počítá na duše. Tuto idealistickou myšlenku šíří duchovenstvo. Bude však platit i po restitucích? Neupadnou duchovní v pokušení a nezačnou bohatství přepočítávat na hodnotu akcií, cenu nemovitostí a hektary půdy?

Byznys boží

Chudá církev pro chudé. Že jste to už někde slyšeli? Tuto tezi hlásá Boží náměstek na zemi – papež František. Argentinský prelát si dal jméno, kterým se přihlásil k odkazu misionáře Františka z Assisi – ten rozdal veškerý majetek chudým a vydal se mezi lid hlásat evangelium.

Současní šiřitelé Božího slova jsou ale většinou pragmatičtí. Římskokatolická církev v Česku, stejně jako Vatikán, majetek nerozdává. Naopak ho získává a bohatne. Jmění jí přitom padá ze státního nebe.

Nejdřív miliardy, pak odluka

Podle zákona o majetkovém vyrovnání z roku 2012 připadne římským katolíkům v církevních restitucích osmdesátiprocentní podíl. Stát jim už vydal movitý i nemovitý majetek za desítky miliard. O další miliardové majetky se církev soudí. To ale není všechno. Vláda postupně vyplácí katolíkům finanční náhrady – v celkové výši desítek miliard korun – za majetek, který vydat nemůže. K tomu dostává církev víc než miliardu ročně jako státní příspěvek.

Mimochodem, zaznamenali jste, že katolická církev se v tichosti stala největším soukromým vlastníkem půdy v Česku? Ve finále jí připadne kolem 180 000 hektarů. Agrofert Andreje Babiše, donedávna největšího latifundisty, hospodaří zhruba na poloviční výměře. Co víc, z církve se stává významný akcionář. Diecéze vkládají peníze z restitucí do katolického fondu pod správou ČSOB Asset Management.

Teď hospodaří katolická církev v červených číslech. Bude v nich i poté, co se restituce uzavřou (tedy v roce 2043) a státní penězovod vyschne? V té době zůstane bez státních financí, odkázána na výsledky svého hospodaření či podnikání, případně na příspěvky věřících.

Bankrotáři v sutanách

Jedinou jistotou ve finančním výhledu církve je nejistota. Snad se ale čeští katolíci poučí z úpadku církve slovinských souvěrců a vyvarují se riskantního podnikání. Duchovní z mariborské arcidiecéze se po restitucích vrhli do víru investic, založili holding Gospodarstvo Rast s dcerami Zvon 1 a Zvon 2. Církevní byznys financovali z hypoték na nemovitosti, které jim vydal stát. Preláti investovali, až se jim ze sutan prášilo. Vkládali miliony eur do podílů v telekomunikačních firmách, realitních společnostech nebo pivovarech.

Mariborští klerici nalákali do svého finančního impéria i sousední lublaňskou arcidiecézi (víc arcidiecézí v zemičce mezi Alpami a Jadranem už není) a desítky soukromých společností. Zatáhli do něj také desítky tisíc drobných investorů, vesměs věřících.

Jenže v roce 2008 udeřila krize a byznys slovinských katolíků se zhroutil. Jejich zbožné korporace se propadly do ztráty 800 milionů eur. Samotná mariborská diecéze nabrala dvacetimilionový dluh, lublaňská jen o něco nižší. Ani jedna nebyla schopná splácet hypotéky a některé církevní nemovitosti propadly bankám. Slovinci to nazvali svatým krachem. Katolická církev zchudla, především ale ztratila důvěru. Zatímco před krizí jí věřilo 40 procent Slovinců, po ní už jen 25 procent. Svatý krach ukázal, že ani posvěcená či požehnaná investice nemusí pracovat ve prospěch církve.

V dobré společnosti

Tento text vznikl pro časopis Finmag. Je tam v dobré společnosti článků Michala Kašpárka, Pavla Kohouta, Pavla Jégla a dalšího chytrého čtení. Klikněte na obrázek a zajistěte si předplatné, další číslo se právě chystá.

Buď vůle tvá…

Také čeští katolíci mají své „malé Slovinsko“. Leží v Ústeckém kraji – v třítisícových Trmicích. Farář si tam v roce 2009 vzal úvěr na koupi pily a do zástavy dal dvě fary i kostel s hřbitovem. Pila však prodělávala, církevní byznys se dostal do ztráty a do konkurzu.

Církevní majetek zamířil do dražby a hřbitov i s nebožtíky ke zděšení obyvatel prodávala realitka. Na část majetku, který byl kulturní památkou – trmickou Madonu a oltářní křídlo – uplatnilo právo přednostního nákupu Ministerstvo kultury. Za podnikavost faráře tak daňoví poplatníci zaplatili několik milionů. Kostel s pomocí sponzorů nakonec vykoupilo sdružení trmických farníků.

Trmický bankrot navozuje otázku, zda to stát s odlukou církve nepřehnal. Od dob císaře, katolíka Josefa II., až po první republiku platilo, že církev potřebovala ke koupi, prodeji či zatížení majetku souhlas státu. Minulá vládní reprezentace ale dospěla k názoru, že státní dohled by ohrozil nezávislost církve. Takže, církvi, buď vůle tvá… máš volné ruce.

Pryč s čerty

Dost ale bylo malůvek čertů po církevních zdech. Proč by diecéze nebo kláštery nemohly prosperovat? Kláštery přece bývaly pokrokové instituce, mniši se práci nevyhýbali a hospodařit uměli. Podvojné účetnictví vymyslel františkánský převor a benediktini mají heslo ora et labora, tedy modli se a pracuj.

Na druhé straně by ale klerici měli vyznávat jiné proroky než Warrena Buffetta a přemýšlet spíš nad evangeliem než nad pohyby kurzů. Ve svém kázání je na to ostatně upozornil i papež František. „Církev, která je zaujatá obchodem a penězi, nemůže sloužit lidem,“ pravil nedávno vůdce katolíků. Tato slova by si měli katoličtí restituenti z Česka vytesat do kamene.

Text vyšel v tištěném Finmagu. Chcete-li mít informační náskok a navíc číst texty, které na našem webu nenajdete, předplaťte si ho

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Jan Capouch | 3. 2. 2016 00:14

Josef byl ho...y katolík. Když zemřel, komentoval situaci jeho kancléř: On umřel? To udělal dobře, velmi dobře. Až tenhle stát zbankrotuje, budou chudí ještě rádi za zajištěnou církev.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!