Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Vzpoura bankéřů: Syslové hrozí Draghimu

| 29. 8. 2016

Žijeme v době, kdy věřitel platí úrok dlužníkovi a kdy střadatel nemusí tratit, když si z banky donese bankovky domů a vycpe s nimi slamník. Dá se tomu ještě říkat tržní ekonomika? Nedozrál čas na revoltu?

Vzpoura bankéřů: Syslové hrozí Draghimu

Evropská centrální banka už dva roky drží a stlačuje záporné sazby z vkladů. Její poselství je jasné: Milí syslové, nesyslete své peníze v bankách, utrácejte, investujte. A také – půjčujte si!

Jenže k tomu, aby si podnikatel radostně půjčoval, musí věřit v radostnější zítřky. Patrně v ně nevěří. Půjčuje si málo.

Také proto mnoho bank nedokáže vklady v dostatečné míře přeměnit v půjčky. Rovněž jim ale nejspíš chybí „budovatelský zápal“. Zdráhají se jít do většího rizika. Třeba tím, že vsadí na spotřebitelské půjčky nebo úvěry začínajícím firmám. A tak tuční bankovní kocouři strádají, hubnou.

Utečeme Draghimu

Komerční bankéři se s hubenými časy samosebou nechtějí smířit, přemýšlejí, jak konfiskační politiku nejvyššího centrálního bankéře Maria Draghiho obejít. Zvažují způsoby, jak uniknout trestu za to, že si uloží do centrální banky peníze, kterou nejsou schopny udat na trhu.

Deník Financial Timesinformoval o experimentu druhé největší světové zajišťovny Munich Re, která skladovala desítky milionů eur v hotovosti za „únosnou cenu“. Prý byl úspěšný, takže hned několik německých bank, včetně Commerzbank, druhého největšího poskytovatele půjček v zemi, zvažuje stejný postup.

Nastal čas vzpoury bankéřů? Že by se skladování bankovek opravdu vyplatilo?

Nynější depozitní sazba Evropské centrální bance, za kterou si u ní ukládají peníze komerční banky z eurozóny je na - 0,4 procenta. A úprk od centrální banky k hotovosti by přece něco stál – banky by musely platit transport bankovek, skladovací prostory, ochranu, pojištění…

Kdyby ale ECB poslala sazbu ještě víc do záporu, mohlo by se skladové hospodářství bankám vyplatit. Anebo by na něj banky aspoň nijak výrazně nedoplatily.

Zlotřilí bankéři

Záleží pochopitelně i na tom, jaké bankovky skladujete. Pokud by bylo možné nacpat do sejfů eurové pětistovky… Jenže centrální bankéři ve Frankfurtu rozhodli, že se přestanou tisknout. Prý proto, že bankovka tak vysoké nominální hodnoty ulehčuje kriminální transakce. Zní to logicky.

Dá se tomu ale věřit? Neměl snad Mario Draghi, když mluvil o kriminálnících, na mysli komerční bankéře, kteří zvažují výměnu virtuálních peněz za peníze fyzické? Frankfurt oznámil konec pětiseteurových bankovek ve stejné době, kdy zaváděl záporné depozitní sazby. Vypadá to prostě podezřele.

Je nasnadě, že převážet a skladovat eurové dvoustovky by pro banky bylo podstatně nákladnější. Milion eur v pětiseteurových bankovkách váží 2,2 kilogramu, zatímco ve dvoustovkách 5,5 kilogramu. Obdobný rozdíl je také jejich v objemu.

Německý ekonom Hans Werner Sinn si toho povšiml už v březnu, kdy byla depozitní sazba eurozóny - 0,3 procenta. V článku pro Frankfurter Allgemeine Zeitung nadhodil myšlenku, že konec pětiseteurových bankovek umožní (bezpečně) zvýšit penalizační sazbu až na - 0,75 procenta, tedy právě na dvaapůlnásobek.

Velký bratr vás vidí

Na této hodnotě je depozitní sazba ve Švýcarsku. Švýcaři by tedy měli být v největším pokušení hromadit hotovost – tím spíš, že mají papírovou tisícifrankovku a do oběhu se začínají dostávat nové bankovky, které jsou výrazně menší. Vysoké částky bude snadné uchovávat v malém prostoru.

Přesto nejsou zprávy o tom, že by banky začaly ve velkém skladovat bankovky. Peníze dorazí a obratem se s nimi nakrmí bankomaty.

Financial Times nicméně píšou o případu, kdy chtěl nejmenovaný švýcarský penzijní fond vybrat z banky velké množství hotovosti a uložit ji do trezoru. Banka ji nevydala. Proč, deník nepíše. Patrně však centrální banka odmítla vyhovět žádosti o převod elektronických peněz na hotovost, kterou podala komerční banka pro svého klienta – penzijní fond.

Komerční banky nemůžou hromadit pytle s bankovkami bez vědomí Velkých bratrů - centrálních bank. Tím se má zabránit propadu množství bankovek v oběhu. Že by tohle opatření posloužilo jako zbraň proti vzpurným komerčním bankám a pojišťovnám?

Pokud by bankéři ve velkém začali syslit papírové peníze, zhroutila by se politika centrální banky jako domek z karet. Tohle přece nemůže mocný regulátor z Frankfurtu připustit. Vždyť cílem není jen roztočit kola ekonomiky a dosáhnout potřebné míry inflace, ale také pomoci vládám, aby zvládly své horentní dluhy, aby byly schopny splácet starší dluhy novými, s výrazně nižšími úroky. 

Ekonomika na steroidech

Záporné depozitní sazby jsou vlastně zdaněním bank – jejich rezerv, píše Christopher  Waller, viceprezident Federální rezervní banky v St. Louis. (Rozdíl je jen v tom, že „daň“ se neodvádí ministerstvu financí, ale centrální bance). Ekonomové Deutsche Bank odhadují, že německý bankovní systém na této dani letos tratí 787 milionů eur. A od propadu sazeb pod nulu v roce 2014 banky v celé eurozóně na dani z rezerv přišly o 2,64 miliardy eur.

Náklady na daň může nést sama banka, anebo je (aspoň zčásti) přenést na klienta – a to dvěma základními způsoby:

1. Banky hodí část daně na střadatele. Sníží úroky z vkladů, naúčtují poplatky na kdeco a aspoň pro velké vklady zavedou záporné sazby.

Důsledek: Střadatelé získají méně peněz a nakoupí méně zboží a služeb. Záporné sazby v tomto případě budou mít opačný důsledek, než zamýšleli centrální bankéři.

2. Banky zaúčtují daň dlužníkům. Zvednou úroky z úvěrů a zavedou nebo zvýší poplatky za zpracování úvěrů.

Důsledek: Sníží se dostupnost úvěrů. Domácnosti i firmy méně utratí. Zase opak toho, co chtěla centrální banka.

Je tedy patrné, že záporné sazby můžou fungovat jen jako časově omezená terapie – dokud je banky vstřebají a dokud sazby nezačnou fungovat jako padající kostky domina. Jsou jako steroidy, které nakrátko vybudí růst svalů, pokud se však podávají ve větším množství a příliš dlouho, organismus vyčerpají.

A známky vyčerpání jsou patrné. Přibývá bank, které rozšiřují poplatkové menu a účtují záporné úroky firemní i soukromé klientele s vysokými zůstatky na účtu. V (nejzápornějším) Švýcarsku podražily hypotéky.

… a ještě víc steroidů

Není jasné, jak dlouho chtějí centrální bankéři držet ekonomiku na steroidech. Hlavní ekonom Evropské centrální banky Peter Praet však pohrozil, že by centrální banka eurozóny mohla zvyšovat jejich dávky. „Pokud by se zhoršil výhled nebo pokud by se finanční podmínky nevyvíjely tak, aby zajistily dostatečnou podporu ekonomice a inflaci, máme připraveno další snížení sazeb,“ prohlásil.

Můžou snad úvahy o skladování bankovek přimět centrální bankéře ke změně strategie a k tomu, že záporné sazby odpískají nebo aspoň dál nestlačí? Kdo ví.

Z historie je nicméně zřejmé, že většina rebelií bývá potlačena. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 29. 8. 2016 10:10

http://www.investicniweb.cz/2016/7/18/kontext-prochazka-soucasnym-nenormalem-zapornych-sazeb/

"Do neprobádaných vod záporných úrokových sazeb v prvním pololetí vstoupily či v nich již pluly respektované centrální banky. Vzhledem k množství neznámých a hrozeb se spekulovalo o tom, kdo se přidá a jak hluboko banky zajdou. JPMorgan šokovala, když za teoretické dno označila -4,5 % v Evropě, -2,5 % v Británii a -1,3 % v USA."

POKUD tedy budou sazby dále klesat, vyplatí se bankám hotovost držet třeba i ve stovkách.
EU/ECB může zareagovat zrušením dvoustovek i stovek, časem třeba i padesátek a dvacek. Nebo zavést limit výběru na 100EUR/týden pro lidi a pro firmy na 30EURxPočetZaměstnanců.
Lze jen spekulovat, při jak velkých skladovacích nákladech držitelům velkých zůstatků dojde, že je jednodušší skladovat zlato a ještě jednodušší je skladovat bitcoin.

Jakmile se tak začne dít (resp. ono se již děje, ale lavina se ještě nerozjela), erár bude mít několik možností:

- represe: po zákazu/omezení hotovosti vyrukovat i po Au/BTC alternativách, převody do nich zkomplikovat či zakázat

- obchvat: záporné úroky neprohlubovat, (pro zachování běhu současného systému nutné) uvolňování monetární politiky zajistit jinak: vrtulníkovými penězi. Tedy každému občanovi 1000 euro měsíčně na účet a států třeba 50mld EUR do rozpočtu přímo z centrální "tiskárny"
Tím se tlak působený zápornými úroky na čas uvolní - samozřejmě jen do doby, než držitelům (masivně dotiskované) měny dojde, že v takové měně hodnotu uchovávat opravdu nechtějí.


"Financial Times nicméně píšou o případu, kdy chtěl nejmenovaný švýcarský penzijní fond vybrat z banky velké množství hotovosti a uložit ji do trezoru. Banka ji nevydala. Proč, deník nepíše. Patrně však centrální banka odmítla vyhovět žádosti o převod elektronických peněz na hotovost, kterou podala komerční banka pro svého klienta – penzijní fond."

To je zajímavé.
Pokud by banky přesunuly břemeno záporných úroků na individuální klienty a firmy, něco takového by již bez povšimnutí neprošlo. Na jeden penzijní fond jde udělat bububu. Ale jakmile vzniknou kilometrové fronty před bankomaty, věci se dají do pohybu samospádem.

Člověk by měl být připraven na různé varianty budoucího vývoje. Reagovat až v momentě, kdy již nastanou, bude nemožné, nebo alespoň velmi drahé.

+16
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 8. 2016 10:46

Problémem Rothbardovy knihy, kterou Vám doporučuje pan Altman je, že se čtenář o podstatě současných peněz nedozví v podstatě nic, krom nepodložených urputných tvrzeních, že současné peníze jsou špatné a že penězi může být pouze komodita, kterou si účastníci bártrových transakcí zvolí jako nejvhodnější.

Pokud se ale chcete dovědět něco o principu, na jakém jsou založeny současné peníze, přečtěte si Jílka. Pokud se chcete dovědět, proč jsou současné účetní peníze údajně špatné, aniž byste se cokoliv dověděl o jejich skutečné podstatě, vynechte Jílka a pusťte se do čtení Rothbarda, Misese a dalších "rakušanů".

-9
+
-

Další příspěvky v diskuzi (51 komentářů)

Zavacky | 30. 8. 2016 14:26

To sú strašne krkolomné úvahy.
Kvôli pár kilám navyše nebude predsa banka špekulovať s úschovou peňazí, tým skôr, že uschovať sa dajú aj elektronické peniaze.
Ďalší extrém je previazanie splátky úrokov s výberom daní z pohľadu štátneho financovania. To sa nedá ani pri najlepšej vôli ...
Ostatné by bolo celkom O.K.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Amos | 30. 8. 2016 08:53

"Financial Times nicméně píšou o případu, kdy chtěl nejmenovaný švýcarský penzijní fond vybrat z banky velké množství hotovosti a uložit ji do trezoru."

Bohužel FT vyžadují pro přístup ke článku registraci, proto jsem zapátral po zdrojích - myslím, že tento případ v cestě ke státní totalitě je velmi významný. Ukazuje co bude hlavním cílem státu a centrálních bank v blízkém období - ukradení penzijních úspor. Tak jak to už stát vyzkoušel v Argentině, Bolívii, Polsku, Kypru...

Zdrojový článek o této události: http://www.srf.ch/news/wirtschaft/negativzins-bank-verweigert-pensionskasse-bargeld-auszahlung

Další zmínka: http://www.acting-man.com/?p=37037
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 8. 2016 09:23
reakce na Jan Amos | 30. 8. 2016 08:53

Diky!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 29. 8. 2016 11:43

K záporným sazbám, už v 90. letech prohlásil Václav Klaus, že za provaz můžete táhnout, ale nemůžete na něj tlačit.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 8. 2016 12:44
reakce na foxy | 29. 8. 2016 11:43

Podle mne centrální banky opravdu brzy zjistí, že jít výrazněji a dlouhodoběji do minusu v podstatě nejde. Jednak to má příliš mnoho negativních konsekvencí, jednak to je pro prosté lidi příliš zjevná forma olupování a jednak existuje příliš mnoho způsobů, jak se tomu vyhnout (přičemž to vyhýbání urychluje spontánní odklon od státního měnového monopolu).

Předpokládám tedy snahu změnit metody směrem k něčemu, co paretovský Novák hned tak neprokoukne. Základní nepodmíněný příjem pro Nováky a k tomu vrtulníkové dotace na "rozvoj infrastruktury, podporu ekonomiky a na sociální programy" pro vládu z tiskařského lisu centrální banky - to je podle mne směr dalšího postupu.

Samozřejmě to vše za doprovodu zvyšujících se restrikcí a represí fuldovského ražení, jak je zmiňuje třeba RP:
"V nejranějších dobách naší země existoval kontinentální kongres, který potřeboval peníze tak zoufale, jako dnes naše vláda. Ovšem neexistovala Americká centrální banka. Vymysleli cosi s názvem Continentals — kreditní účty. V zásadě tiskli peníze ze vzduchu. Vydali přes 240 milionů dolarů v hodnotě Continental a pak to lidem vnutili.
Kdokoli odmítl přijmout nové americké podvodné peníze, čelil přísným postihům.
Například ve Virginii odmítnutí nové měny pro existující dluh se rovnalo vymazání tohoto dluhu."
http://www.svobodny-svet.cz/3080/ver-mi-ja-tam-30-let-delal.html
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 29. 8. 2016 10:10

http://www.investicniweb.cz/2016/7/18/kontext-prochazka-soucasnym-nenormalem-zapornych-sazeb/

"Do neprobádaných vod záporných úrokových sazeb v prvním pololetí vstoupily či v nich již pluly respektované centrální banky. Vzhledem k množství neznámých a hrozeb se spekulovalo o tom, kdo se přidá a jak hluboko banky zajdou. JPMorgan šokovala, když za teoretické dno označila -4,5 % v Evropě, -2,5 % v Británii a -1,3 % v USA."

POKUD tedy budou sazby dále klesat, vyplatí se bankám hotovost držet třeba i ve stovkách.
EU/ECB může zareagovat zrušením dvoustovek i stovek, časem třeba i padesátek a dvacek. Nebo zavést limit výběru na 100EUR/týden pro lidi a pro firmy na 30EURxPočetZaměstnanců.
Lze jen spekulovat, při jak velkých skladovacích nákladech držitelům velkých zůstatků dojde, že je jednodušší skladovat zlato a ještě jednodušší je skladovat bitcoin.

Jakmile se tak začne dít (resp. ono se již děje, ale lavina se ještě nerozjela), erár bude mít několik možností:

- represe: po zákazu/omezení hotovosti vyrukovat i po Au/BTC alternativách, převody do nich zkomplikovat či zakázat

- obchvat: záporné úroky neprohlubovat, (pro zachování běhu současného systému nutné) uvolňování monetární politiky zajistit jinak: vrtulníkovými penězi. Tedy každému občanovi 1000 euro měsíčně na účet a států třeba 50mld EUR do rozpočtu přímo z centrální "tiskárny"
Tím se tlak působený zápornými úroky na čas uvolní - samozřejmě jen do doby, než držitelům (masivně dotiskované) měny dojde, že v takové měně hodnotu uchovávat opravdu nechtějí.


"Financial Times nicméně píšou o případu, kdy chtěl nejmenovaný švýcarský penzijní fond vybrat z banky velké množství hotovosti a uložit ji do trezoru. Banka ji nevydala. Proč, deník nepíše. Patrně však centrální banka odmítla vyhovět žádosti o převod elektronických peněz na hotovost, kterou podala komerční banka pro svého klienta – penzijní fond."

To je zajímavé.
Pokud by banky přesunuly břemeno záporných úroků na individuální klienty a firmy, něco takového by již bez povšimnutí neprošlo. Na jeden penzijní fond jde udělat bububu. Ale jakmile vzniknou kilometrové fronty před bankomaty, věci se dají do pohybu samospádem.

Člověk by měl být připraven na různé varianty budoucího vývoje. Reagovat až v momentě, kdy již nastanou, bude nemožné, nebo alespoň velmi drahé.
+16
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

tesla z lesa | 29. 8. 2016 22:51
reakce na Jan Altman | 29. 8. 2016 10:10

Jaké česky psané (nebo přeložené) knihy byste doporučil k pochopení teorie peněz a centrálních bank? Jako člověka, kterého baví matematika, mě děsí knihy s pofidérními vzorci. Mnoho takových vzorců vznikalo podle mě takhle: Sednul si nějaký "ekonom" a říkal si: "Hmm, tak mám dojem, že tenhle jev nějak souvisí s tímhle, tímhle a tímhle. Aby to vypadalo chytře, zkusím to dát do nějakého vzorce. Ale do jakého? No tak tohle s tímhle zkusím sečíst, tamto s tímhle vynásobím..." - Že mu to nesedí rozměrově, že graf od ruky neodpovídá odvozeným funkcím, že v limitech z toho vyjdou úplný hovadiny - to často nikdo neřeší. Díky za tipy.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 8. 2016 10:55
reakce na tesla z lesa | 29. 8. 2016 22:51

A pokud si budete chtít udělat pořádný zmatek v hlavě, doporučuji přečíst panem Altmanem zmíněný článek na téma Bankovnictví částečných rezerv pohledem práva a ekonomie. Když v pohledu na peníze nemají jasno akademičtí ekonomové, pak je doslova šílenstvím, přizvat do debaty na dané téma právníky. :-) Obdobné lze poznamenat např. ke dost objemné knize Peníze, banky a hospodářské krize od Jesús Huerta de Soto. Ztráta velkého množství drahocenného času.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 8. 2016 15:03
reakce na Richard Fuld | 30. 8. 2016 10:55

To je skvělé - ani akademičtí ekonomové nemají jasno v pohledu na peníze. Ale někteří z nich (zaštítění bankéřskou lobby a politickou klikou) si osobují právo svůj (zištný) pohled násilím vnutit všem.

"pak je doslova šílenstvím, přizvat do debaty na dané téma právníky"
Jasně. Nevíme ani, co je správné z pohledu "účel světí prostředky", natož abychom se zabývali podružnými otázkami typu "jakým právem".
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 8. 2016 16:45
reakce na Jan Altman | 30. 8. 2016 15:03

1. Nepovažuji se za akademického ekonoma a nic si neosobuji já ani ti akademici. Akademici pouze píší své knihy a učebnice a já píši své příspěvky. :-) Žádné zákony nepřijímáme a ani si jejich vydávání neosobujeme. Nicméně názor na to, jak má vypadat finanční systém a jak má být zakotven (či nezakotven) v zákonech snad mít můžu, né?

2. Ekonomická debata o penězích je natolik zkomplikovaná různými názorovými proudy, že její další rozkošatění o právní aspekt považuji opravdu za nepřípadné. Nicméně já mám v otázce ekonomického fungování peněžních systémů jasno, takže mi debata v rovině právní nečiní nejmenší problémy. :-) Problém nastává, když právník zmotá tři různé peněžní systémy dohromady a pak se v tom začne poněkud ztrácet. To jim ale na druhé straně nečiní problémy činit kategorické závěry typu, že bankovní vklad je půjčka peněz bance. NENÍ. Bankovní vklad je bankovní vklad, a to přesto, že i ti soudci z nejvyšších tvrdí něco jiného. Ale to by bylo zase na hodně dlouhou a vyčerpávající debatu. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 8. 2016 17:47
reakce na Richard Fuld | 30. 8. 2016 16:45

1) No tak názor samozřejmě mít můžete. Stejně jako asi mohl mít názor horník v roce 1948, že je potřeba buržoustům a kulakům sebrat majetek a donutit je k převýchovné práci v lágru. Samozřejmě je na diskusi, do kdy to je jen názor (asi člověk může i mít názor, že je potřeba třeba Švédy postřílet, nebo Belgičany nahnat do lágrů - přestože to je názor dost divný) a odkdy to už je spoluúčast na násilí.
Každopádně i pokud není obhajoba/propagace násilí trestný čin, je to minimálně amorální.

2) Mně ekonomický pohled na věc přijde jako podružný (nicméně považuji freebanking za nejefektivnější), zcela primární mi přijde právě ten pohled právní. Spravedlnost považuji za důležitější, než funkčnost, legitimitu za důležitější, než zkratku k naplnění nějakého účelu. Účelným se jevilo i otroctví (zejména pro otrokáře), nebo tábory nucených prací.
Jaký peněžní systém je lepší, to je na debatu (ale otevřená tržní soutěž by byla daleko vhodnější), ale že nikdo nemá právo mne nutit za svou práci či zboží přijmout něčí zhmotnělou monetární fantazii, to považuji za jisté.

Naštěstí systémy založené na násilném donucení nemají neomezenou životnost. U toho současného odhaduji tak max 20 let, ale struna mi přijde již tak napjatá a pokusy o záchranu již tak křečovité, že spíše daleko méně. Pokud tomu budu moci skromně přispět propagací alternativních měn, budu spokojen.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 8. 2016 10:46
reakce na tesla z lesa | 29. 8. 2016 22:51

Problémem Rothbardovy knihy, kterou Vám doporučuje pan Altman je, že se čtenář o podstatě současných peněz nedozví v podstatě nic, krom nepodložených urputných tvrzeních, že současné peníze jsou špatné a že penězi může být pouze komodita, kterou si účastníci bártrových transakcí zvolí jako nejvhodnější.

Pokud se ale chcete dovědět něco o principu, na jakém jsou založeny současné peníze, přečtěte si Jílka. Pokud se chcete dovědět, proč jsou současné účetní peníze údajně špatné, aniž byste se cokoliv dověděl o jejich skutečné podstatě, vynechte Jílka a pusťte se do čtení Rothbarda, Misese a dalších "rakušanů".
-9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 8. 2016 11:01
reakce na Richard Fuld | 30. 8. 2016 10:46

No předně jsou založené na principu násilného donucení (což přiznáváte i vy) a ne na tržním principu svobodného výběru/hledání nejlepší alternativy.

Tzn. jsou to státně monopolní vynucené "peníze" (tedy pro ty, pro které něco takového vůbec definici peněz splňuje) jejichž kvalita je logicky obdobná, jakou nám stát přinášel v případě vozů z AZNP Mladá Boleslav, televizorů Tesla, nebo dnes v případě pošty, drah, atd...
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 8. 2016 11:20
reakce na Jan Altman | 30. 8. 2016 11:01

No to, že existuje v právní oblasti povinnost akceptovat peníze jako platidlo, a že je tedy peněžní systém součástí státu jako takového, je ale čistě ideologická informace, která je k pochopení ekonomického principu, na němž jsou peníze založeny, zcela neužitečná a zbytečná. Je to přesně jak jsem psal. Z Vašich zdrojů se zájemce pouze dozví negativní čistě ideologické stanovisko k současnému peněžnímu systému, které bude založeno pouze na faktu, že peněžní systém je součástí státního systému (stejně jako např. systém právní), když jediným problémem je zde, to že Vy z ideologicky-sociologických důvodů považujete stát za velmi špatnou variantu organizace společnosti.

Kvalitu současných peněz tak hodnotíte čistě ideologickým kritériem. Nepoužíváte srovnání objektivních vlastností a principů, na nichž jsou založeny různé peněžní systémy, abyste přesvědčivě určil přednosti a slabiny jednotlivých systémů. A nakonec své tvrzení, že současný systém je špatný sám popřete svým tvrzením, že i současný peněžní účetní systém by mohl být nakonec tím jediným správným a skvělým, ale jen pokud by vyhrál ve volné konkurenci všech možných dalších peněžních systémů.
-7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 8. 2016 12:44
reakce na Richard Fuld | 30. 8. 2016 11:20

Ideologické jsou samozřejmě ty státní peníze.
Freebanking je naproti tomu neutrální - nikdo vám nebude bránit vaši práci prodávat výhradně třeba za peníze ze hry Monopoly. Každý si bude moci vybrat měnu, která mu vyhovuje. A pokud nějaká převáží, tak proto, že je z pohledu většiny tou nejefektivnější.

Hájíte státní donucení k nedobrovolnému přijímání jediné monopolní státní měny stejně, jako komunisté hájili například ostnatý drát na hranicích: "Socialismus je nejlepší myslitelný způsob uspořádání společnosti. Nějaká drobnost typu ostnatého drátu na hranici je jen drobná cena za udržení tohoto nejlepšího možného zřízení".

Srovnání objektivních vlastností - jsem za! Ale to může vzniknout jen demonstrovanými preferencemi, dobrovolnými rozhodnutími.

I kdybyste byl schopen vědecky a nade vší pochybnost prokázat, že "účetní peníze" jsou těmi nejlepšími (jako že rozhodně nemůžete), stále nemáte právo je ostatním nutit násilím.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 8. 2016 16:16
reakce na Jan Altman | 30. 8. 2016 12:44

Účetní peníze jsou ideologicky neutrální, stejně jako je ideologicky neutrální např. jednotka hmotnosti. Ideologické jsou ale Vaše soudy o konkrétních peněžních systémech.

Když současný peněžní systém hájím, pak pouze z důvodu, že je před kým ho hájit. Před ideology Vašeho ražení.

Objektivní vlastnosti jakéhokoli peněžního systému nikterak nesouvisí s nějakými preferencemi. :-) Prostě např. zlatý standard, bitcoin i účetní peníze se objektivně od sebe liší a tyto odlišnosti umožňují porovnat dané systémy, přičemž otázka jejich zavedení, tedy zda byl daný systém uzákoněn nebo vznikl spontánně na trhu, nebo evolučně je zcela podružná. Jako zcela jediná a zcela zásadní vlastnost může být způsob vzniku daného systému vnímána pouze ideologickými zastánci bezvýhradné a absolutní svobody úplně ve všem, bez ohledu na vhodnost či funkčnost takového uspořádání.

Netvrdím, že JÁ mám právo někomu něco nutit. Mohu ale být spokojen s tím, že zákonodárce zákonem brání destrukci aktuálně platného peněžního systému, který považuji za OBJEKTIVNĚ nejlepší. Když ho zákonodárce zruší a zavede svobodu (spíše však půjde o anarchii a chaos) v tom, aby si každý sám určil co bude považovat za peníze, nebudu z toho nijak nadšený, ale budu to muset respektovat a přizpůsobit se. Rozum a pragmatismus nakonec určitě zvítězí nad slepou ideologií.
-4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 8. 2016 18:04
reakce na Richard Fuld | 30. 8. 2016 16:16

Na jednotce hmotnosti je schopna se společnost v pohodě shodnout, aniž jí to někdo vnucuje kalašnikovem.
Na papírových nekrytých penězích, nebo dokonce na dluhem "krytých" virtuálních hausnumerech samozřejmě dost těžko.

"Když současný peněžní systém hájím, pak pouze z důvodu, že je před kým ho hájit. Před ideology Vašeho ražení. "
S tím vaším systémem je to tedy zjevně dost špatné, když ho musíte hájit před MYŠLENKAMI.
Opravdu si myslíte, že by stejně nebezpečná byla myšlenka kritizující dobrovolné používání kilogramů a hlásající jejich nahrazení librami či uncemi? Koho a jak by taková myšlenka ohrožovala? A proč by jí lidé naslouchali (jen tehdy by totiž ty kilogramy mohla ohrozit), pokud by lidé s metrickým systémem byli spokojeni? Nebo zde budete tvrdit, že lidé jsou hloupí a nekompetentní a proto se nesmí svobodně rozhodovat?

"považuji za OBJEKTIVNĚ nejlepší" zní docela jako oxymoron, ne? Pokud jsou ty vaše virtuální zápisy do lichvářské knihy dluhů ideálními penězi, tak se po zrušení zákonů a násilného donucení přeci nic nezmění, ne? Přece lidé nezačnou odcházet k horší alternativě?!
Sám byste měl trvat na odstranění všech omezení a monopolistických výsad v měnové oblasti, protože jen tak je možné prokázat, že ty vaše dlužní úpisy jsou opravdu těmi nejlepšími penězi.

Pokud ale vedle obhajoby jejich kvalit zároveň trváte na jejich násilném prosazování, nepůsobí to vaše nadšení moc přesvědčivě: "Myslím si, že nejlepší televize je Tesla Color, ale pro jistotu dovoz všech ostatních značek zakažme. Ideologové prosazující Sony, nebo nedej Bože svobodný výběr TV, by nám rozvrátili republiku. A kdo tvrdí, že vybrat si TV je stejné, jako se rozhodnout mezi houskou a rohlíkem, si nevidí na špičku nosu. Jediný výrobce TV zaručuje nízkou cenu, efektivitu a dostupnost servisu, zaměnitelnost náhradních dílů a v neposlední řadě sociální rovnost. Tak kušujte s tou svobodou!". Divné.
+7
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 8. 2016 10:30
reakce na Jan Altman | 30. 8. 2016 18:04

"Na papírových nekrytých penězích, nebo dokonce na dluhem "krytých" virtuálních hausnumerech samozřejmě dost těžko." Opakuji to posté. To je pak těžká a nejspíše i zbytečná diskuze, když nerozumíte tomu, o čem píšete a jediné hledisko, které uznáváte, je Váš subjektivní individuální strach a čistě ideologický odpor k něčemu, o čem ani netušíte, jak to funguje.

Nehájím ten současný peněžní systém před Vašimi MYŠLENKAMI. Obhájit současný systém před racionálními myšlenkami ve formě věcných námitek proti funkčnosti současného systému mi nečiní sebemenší problém a nebylo by k tomu třeba žádného zákona. Hájím ho před Vaší fanatickou a extrémní IDEOLOGIÍ, stejně jako je třeba bránit společnost např. před nacistickým fanatismem.

Samozřejmě, že i když OBJEKTIVNĚ bude podle mého názoru současný peněžní systém optimální a nejlepší, neznamená to, že takový systém bude společností přijat. Mám jen "štěstí", že ten zavedený systém (na rozdíl od Vás) považuji za funkční a nejlepší. Toto byste měl jako libertarián z vlastní zkušenosti chápat. I když považujete absolutní bezvýhradnou svobodu ve všem za optimální a nejlepší "systém", většina lidí si to zjevně nemyslí a žijí dobrovolně v demokratických právních státech s tržní ekonomikou doplněnou o principy sociálního státu, které svobody jednotlivce samozřejmě přiměřeně a ve prospěch společnosti omezují. Ten Váš svobodný svět samozřejmě může být i zcela objektivně pro všechny nejlepší ale v realitě adoptovaný není a nebude, leda že byste ho prosadil násilím, tedy leda byste takový systém prosadil prostřednictvím zákona (což si dovedu velmi dobře představit). A pokud by se Vám to povedlo, pak bych mohla zase já namítat, že se mi takový podle mě barbarský systém nelíbí a že jsem donucen násilím zákona v něm žít . :-)

Jediná cesta pro Váš libertariánský systém je přesvědčit každé individuum, aby se vzdalo existence ve společnosti a začalo žít svůj zcela individualistický život. Kromě toho, že je takový přerod v současném systému v podstatě nerealizovatelný, je také zcela utopický. Představa, že všichni lidé budou smýšlet uniformě jako Vy je nejen nerealistická (pominuli možnosti zfanatizování ovlivnitelných davů občanů) ale je v příkrém rozporu i s Vašim základním axiomem, že každý jedinec má své vlastní individuální potřeby a představy o svém životě, takže jejich sjednocení nejspíše bude možné pouze nějakou formou násilí, nebo dobrovolného uvědomění si prospěšnosti takového systému, a pak jsme zase u té utopie.

A nebo je tu ještě možnost osídlení opuštěného ostrova, či jiného území, nebo neobydlené planety. :-)

No a srovnávat peněžní systém s televizí nebo rohlíkem je mírně řečeno značně nepřiléhavé. Požadavek na konkurenci v peněžních systémech je jako chtít, aby si každý fotbalový tým mohl vybrat, na jak velkém hřišti a s jakým počtem hráčů se bude hrát. Měnový systém je analogií k tomu hřišti a Vaše srovnání s televizí a rohlíky je přiléhavé spíše ke svobodě vybrat si značku výrobce kopaček, které bude ten, který hráč používat. Toto Vám tady marně opakovaně vysvětluji a Vy si melete pořád svou, aniž byste tento náhled na věc vzal kdy v potaz.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 31. 8. 2016 17:01
reakce na Richard Fuld | 31. 8. 2016 10:30

Každý fotbalový klub má samozřejmě právo požadovat vlastní parametry hřiště a vlastní pravidla. Pokud se alespoň 2 kluby neshodnou, nezahrají si. A pokud se jich neshodne aspoň 10, nemohou hrát žádnou ligovou soutěž a tedy přijdou o dost peněz. Dohodnout se na společných pravidlech je tak v jejich zájmu a proto se většinou dohodnou - rozhodně je nikdo nemusí nutit (když odmyslím, že na to ani nikdo nemá právo). Pokud však dalším 8mi teamům pravidla vyhovovat nebudou, těch prvních 10 je nemá právo k ničemu nutit. Těch 8 má plné právo mít svá pravidla a pro pořádek svou hru nazvat třeba "brněnský fotbal".

A samozřejmě nemusím přesvědčovat žádnou většinu, že současný peněžní systém je špatný. Stačí když to pochopí několik málo procent populace (a těší mne, že trend tam směřuje) a navzdory vašemu násilí se zařídí podle svých preferencí. Váš systém je totiž tak úžasně stabilní, že stačí malá prasklinka v hrázi a za chvíli jej postihne zimbabwská potopa.
Zvláštní, že? Pokud X procent populace neakceptuje zlato či bitcoin, těmto měnám to vůbec nevadí. Ta vaše je nějaká divná.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Bárta | 3. 9. 2016 08:52
reakce na Jan Altman | 31. 8. 2016 17:01

Navíc je myslím ten příklad s fotbalovým hřištěm nesmyslný... Spíš to je jako by si každý chtěl hrát jinou hru podle jiných pravidel - no a to je přece samozřejmě možné. Někdo hraje fotbal, někdo hokej, jiný vesluje a další zas třeba lakros - a světe div se, každý tenhle sport má jiná pravidla, a přesto to funguje v pohodě, takže pan Fuld je zase mimo...
Nikdo nikomu nebrání nastavit si nová pravidla pro sport, který se mu nelíbí, a zkusit ta nová pravidla prosadit - a třeba pod novým názvem. Jenže při aplikaci tohoto principu v monetárním systému by se asi podle pana Fulda zbořil svět...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 9. 2016 09:45
reakce na Petr Bárta | 3. 9. 2016 08:52

Tem přiměr s fotbalovým hřištěm je ale přiléhavý. Jde o to, že by zde byl jeden sport (fotbal = ekonomika) a hromada různých pravidel. Nenastalo by tedy férové fotbalové zápolení. Nastal by jen, ale chaos.

Můj příklad poposuje situaci v jednom státě. Váš případ popisije situaci v mnoha státech, kde každý stát ma svůj vlastní peněžní systém (vlastní sport). Ve všech státech ale platí, že férové sportovní zápolení je možné vždy pouze s jedinou sadou pravidel.

Váš přiklad je tedy pouze zavádející a bezúčelně komplikovaný.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 8. 2016 18:09
reakce na Jan Altman | 31. 8. 2016 17:01

Výsledek Vaší dohody mezi jednotlivými fotbalovými kluby se vůbec neliší o situace, kdy o rozměrech hřiště rozhodne fotbalová asociace (analogie fotbalového státu). Obě cesty vedou ke stejnému cíli, i kdyby některým klubům vyhovovaly jiné rozměry hřiště.

Samozřejmě nemusíte nikoho přesvědčovat, že současný systém je špatný. Vy se plně spokojíte s tím, že to jen budete tvrdit. :-) Argumenty k přesvědčování jaksi nedisponujete.

Samozřejmě, že i dnes se může každý zařídit podle svých preferencí. Pokud ke svým nápadům najde dostatek souvěrců, může si ve svém kibucu vesele hospodařit a peníze nepoužívat vůbec. Jen k tomu nemůže nikoho násilím nutit.

Každý si dnes může otevřít obchod, kde bude přijímat i bitcoiny a každý, kdo v takovém obchodě bude chtít platit bitcoinem, může tak svobodně učinit. Přesto nevidím hromadný úprk od účetních peněz k bitcoinům. :-)

Vaše nesmysly o údajné nestabilitě současných peněz jsou k smíchů. Podívejte se na kolísání cen zlata nebo bitcoinů. To je panečku stabilita kupní síly. Nikde ani trhlinka, že?

Pokud X procent podivínů neakceptuje účetní peníze, nic se neděje. Hůře na tom bude ten bitcoin, který je skutečné NIC. U účetních peněz ale vždy existuje armáda dlužníků, kteří jsou nuceni produkovat a se svou produkcí uspět na trhu, aby mohli splatit svůj dluh, takže představa, že nebude někdo ve větším rozsahu akceptovat platbu v účetních penězích je jen zcela iluzorní. Vedle tohoto jsou u bank zastaveny obrovské reálné majetky, o které dlužníci přijdou, pokud své dluhy nesplatí. To vše činí účetní peníze těmi nejlépe krytými penězi v celé lidské historii. Za bitcoinem ale není VŮBEC NIC. Zlato je jen prostá komodita. Nic víc. Zlato nebude nikdy penězi ani v případě, že si to o něm budou všichni myslet.

Takže pokud je nějaká měna divná, pak je to určitě právě ten Váš bitcoin. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 31. 8. 2016 14:36
reakce na Richard Fuld | 31. 8. 2016 10:30

Výborný příklad s tím fotbalem. Já bych to zavedl ještě dál, a řekl bych, že je to jako by si každý hráč, mohl vybírat vlastní hřiště, na kterém bude hrát. Jadnak samo o sobě by na tom nebylo nic špatného a kdyby se dohodli, že se jejich hřiště budou i nějak překrývat, možná by se i někomu podařilo dát gól. Ale bylo by to jistě velmi těžké a neefektivní a tudíž je každý hráč motivován vybrat si hřiště úplně stejné jako všichni ostatní. Tedy všichni jsou motivování hrát na stejném hřišti jako ti, se kterými chtějí hrát.

Pokud ale chcete nějaký reálnější příklad, můžete si vzít třeba webové standardy. Tady panuje naprostá anarchie a každý by si mohl dělat weby jakkoliv se mu zachce (vybrat si vlastní hřiště), přesto ale všichni dodržují jen jeden standard vytvářený W3C. Jiný příklad by mohly být PC, kde jsou standardy pro sloty pro veškeré komponenty naprosto dobrovolné, přesto to všechno zapadá do sebe jak puzzle.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 8. 2016 17:40
reakce na Michal Jeřábek | 31. 8. 2016 14:36

Proč ale, když už máme stanovené rozměry hřiště, tyto zrušit a nechat chaoticky hráče, aby se na nových rozměrech svobodně shodli? Vždyť je to zcela samoúčelné a navíc v případě peněžního systému i nerealizovatelné, protože Vy nemůžete zrušit fungující peněžní systém a čekat, co se z toho urodí za chaos a čekat jaká shoda nastane, pokud vůbec nastane. Nemáte k dispozici čas mezi fotbalovými zápasy, kde by se hráči dohodli. Tady by nastala ta chaotická situace, která by odpovídala tomu, že by hráči hráli na různých hřištích s mnoha míči a brankami. Ani by nakonec nešlo určit, kdo byl ve vítězném mužstvu a kolik gólů vlastně to které mužstvo dalo a kolik z nich bylo vlastňáků. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 31. 8. 2016 18:35
reakce na Richard Fuld | 31. 8. 2016 17:40

Třeba protože bychom tak mohli odstranit další část násilí / státní moci ze společnosti.

Samoúčelné to z mého hlediska není, protože se domnívám, že výsledek by byl efektivnější. S tím vy samozřejmě nesouhlasíte, ale to je irelevantní. Navíc by se pravděpodobně nevybralo jen jediné hřiště, což vy považujete za špatné, já ovšem nikoliv. (A vaše preference nejsou nijak nadřazené ostatním.) Různá hřiště mohou být vhodná pro různé hry. Kdyby se hrál fotbal i na čtverci, možná by to mělo svoje výhody (pro některé lidi podle jejich preferencí). (Tady ale už spíš začíná selhávat ta vaše analogie s fotbalovým hřištěm, tam opravdu hledat nové rozměry nemá moc smysl - mimochodem, k jeho velikosti by se pravděpodobně nevyjadřovali úplně všichni lidi, kteří hrají fotbal, spousta hráčů by se prostě přizpůsobila ostatním -, ačkoliv by se hráči jistě mohli dohodnout na něčem vhodnějším. Podle mého názoru, ve fotbale trvá příliš dlouho než se dostanete k bráně soupeře, takže je to celkem nuda, já bych určitě hlasoval pro menší.)

Ale představujete si to nesmyslně - žádnou přestávku k hledání nové shody nepotřebujete. Jediné co stačí, je nechat lidem svobodu si vybrat něco jiného. Tím nenastane žádný chaos, protože lidi budou žít tak jako den předtím a k nějaké změně by došlo zcela pozvolna (to je vidět třeba i na bitcoinu).

Strašíte akorát nepodloženým chaosem jakým lidi strašili při konci socialismu. (Chaos ve skutečnosti skončil, když stát přestal vyrábět chleba. Pravděpodobně, chaos skončí až stát přestane vyrábět peníze, protože je opravdu neuvěřitelné v jakém stavu je současný bankovní systém. Kdyby ho stát nevynucoval násilím a nezachraňoval z peněz daňových poplatníků, tak už by to kompletně dávno zkrachovalo. Dneska se neříší nic jiného, než která banka kdy zkrachuje a jak to pošle celou ekonomiku do háje. Přitom bankovnictví by mělo být stejně zajímavý byznys asi jako kadeřnictví.)

PS: Úvaha, že budeme hledat na trhu novou shodu je ovšem dost nepřesná (což vás asi vede k představě o přestávce než se najde tzv. správé řešení), protože na trhu nikdy shody dosaženo není. Na trhu jsou všechna řešení pouze dočasná. Tento "chaos", což je celkem pozvolný vývoj, se děje ve všech oblastech trhu a funguje to zcela bez problémů.

Já tu opět končím. :)
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 9. 2016 11:18
reakce na Michal Jeřábek | 31. 8. 2016 18:35

Obhajujete vyvolávání chaosu v systémech, ke kterým se dospělo evolucí. Myslet si, že souběžná hra na více hřištích, která se navíc překrývají, povede k nějakému smysluplnému stavu, je jednoduše holý nesmysl. Souhlasím, že další diskuze nemá smysl.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 1. 9. 2016 12:03
reakce na Richard Fuld | 1. 9. 2016 11:18

"Obhajujete vyvolávání chaosu".

Neobhajuji. Centrální řízení komplexních systémů je chaos. (viz N. N. Taleb)

A za druhé, evoluce nikdy nedospěje k ničemu + evoluce je založená na chaosu. Souběžná hra na více hřištích, která se vzájemně překrývají se děje všude na celém trhu (operační systémy, různé platformy pro procesory - Intel vs. AMD, různé kreditní karty, různé standardy pro stejné věci, atd..) - je to podstata jeho efektivního fungování. Souhlasím, že další diskuze nemá smysl.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Jeřábek | 1. 9. 2016 12:07
reakce na Michal Jeřábek | 1. 9. 2016 12:03

"Centrální řízení komplexních systémů je chaos." - zde myslím, chaos ve smyslu, že systém se chová nepředvídatelně. Chaos/Evoluce na trhu má v celku jasný řád.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 2. 9. 2016 11:07
reakce na Michal Jeřábek | 1. 9. 2016 12:07

Plně souhlasím.

Stát vytváří pouze DOJEM jistoty procesů, které má v režii a schopnost přislíbené (nikoli smluvně podchycené) plnit.

Jsou-li subjekty ve smluvním vztahu, obě strany jsou schopny s alespoň orientační určitostí posoudit riziko selhání/plnění protistrany, neboť veškerá kalkulace přínosů a nákladů vztahu obou subjektů plyne z podmínek ve smlouvě. Jinými slovy – obě strany ví, na čem jsou, když dojde k A, k B a mohou podniknout určité kroky pro ekonomickou kalkulaci do budoucna.

Vztah subjekt (občan, firmy,..) stát je ale odlišný. Není zde žádné smluvní ujednání s podmínkami. Stát kdykoli může pravidla měnit a mění, přidávat, podmiňovat něčím, co na začátku nebylo apod. Nelze tedy dobře kalkulovat přínosy a náklady daného vztahu. Stát zasahuje do nesčetného množství oblastí, čímž pokřivuje ceny na tolika trzích, na kolika jich působí, reguluje. Subjekty tedy kalkulují se zavádějícími informacemi vedoucími k neefektivní alokaci zdrojů a následným krizím a bublinám, kdykoli stát nějak aktivně do trhů zasáhne.

Vývoj (ona evoluce) v čistě tržním prostředí je zdravější, dlouhodobě méně plýtvá zdroji a způsobuje menší šoky. Dopady změn pravidel ze strany státu, které mohou přijít ze dne na den, jsou dalekosáhlejší a způsobují větší zmatek a „vystřízlivění“, že realita je jiná než do té doby deklarovaná.

TO je ta nepředvídatelnost, kterou zmiňuje p. Jeřábek. Spoléhání se na pár lidí (institucí), kteří podle toho jak se vyspí“ mění pravidla. To je pro společnost daleko chaotičtější než nechat všechny interagovat na volném trhu. Klasikou z praxe je čekání na vyhlašování výše úrokových sazeb centrálními bankami, změny daňových sazeb a tvorba nových daní, změny ve věku odchodu do penze atd. Prostě veškerá regulace plynoucí z podřízeného postavení, násilného donucení.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 9. 2016 16:04
reakce na Václav Arnošt | 2. 9. 2016 11:07

Svobodná interakce = Papua Nová Guinea, nebo kmeny v brazilských pralesech.

Společnosti organizované formou demokratického právního státu = západní vyspělá civilizace.

Vaši teorii lze, že je lepší nechat interagovat jednotlivce, je takto jednoduše vyvratitelná. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 2. 9. 2016 16:53
reakce na Richard Fuld | 2. 9. 2016 16:04

Papua Nová Guinea je parlamentní demokracie - viz https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pp.html

Že by zase vedle?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 9. 2016 09:47
reakce na Jan Amos | 2. 9. 2016 16:53

To je Brazilie taky :-). Kdo chtěl, pochopil. Kdo nechtěl, chytračí. :-)
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 2. 9. 2016 13:20
reakce na Václav Arnošt | 2. 9. 2016 11:07

Děkuji. Přesně jste popsal, co pod jiným článkem tvrdím o průběžném penzijním systému. Neexistuje smlouva nebo zákonná norma, ve které by byla ukotvena povinnost státu vyplácet důchod. V případě 3. pilíře tuto smlouvu každý klient vlastní. V případě 1. pilíře nikoliv. Pouze stát garantuje, že dosažením důchodového věku a počtu odpracovaných let nemusíte již platit zdravotní a sociální pojištění.

Stát pouze přislíbil, že když budete celý pracovní život odevzdávat část mzdy (a také zaměstnavatel za vás), je možné, že vám bude část prostředků měsíčně posílat. Když bude chtít.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 3. 9. 2016 09:51
reakce na Jan Amos | 2. 9. 2016 13:20

Existuje povinnost státu vydat rozhodnutí o žádosti o přiznání důchodu, která je soudně vymahatelná stejně jako povinnost smluvní. Povinnost státu pak plyne z onoho správního rozhodnutí. Stejně pak plyne z tohoto rozhodnutí nárok na výplatu důchodu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 31. 8. 2016 20:33
reakce na Michal Jeřábek | 31. 8. 2016 18:35

Navíc co se týče alternativních měn, tak jejich oběhu vedle státní regulace samozřejmě brání i Greshamův zákon.
Dokud mohu utrácet CZK, dokud na CZK ještě není pádivá inflace a i za týden za 100 CZK nakoupím cca stejně, tak není důvod v běžných transakcích na bitcoin či e-Gold přecházet.

Zatím zkrátka platí, že "méně kvalitní měna z oběhu vytlačuje tu kvalitnější". Nikdo si nekupuje zlaťák, bitcoin či stříbrňák, aby ho zítra utratil za chleba! Dokud je chleba možné koupit za CZK a dokud v CZK má většina lidí i příjmy, nikdo by alternativní pevnou měnou ani platit nechtěl. Proto je až zarážející ta malá sebedůvěra fuldoidních etatistů to přijímání státně-monopolní měny vynucovat násilím. Zjevné tuší, jak "kvalitní" produkt nám to vnucují.
Samozřejmě - až jednou bude dvou či trojciferná inflace, bude docházet k tomu, že určití prodejci nebudou chtít oficiální měnu za své produkty přijímat. Budou to podle mne zejména ti, kteří neprodávají vysokoobrátkové zboží. Tedy ti, kteří mají mezi nákupem vstupů a inkasováním prodejní ceny velkou prodlevu, za kterou se již měna citelně znehodnotí. Napadají mne třeba stavební firmy. Nebo samozřejmě firmy, které zboží budou dovážet z tvrdoměnové ciziny (důchodce potřebující švýcarský lék bude mít problém).

Ale mohu ujistit zastánce vynuceného monopolu, že až k tomu dojde, žádná represe tuto přirozenou racionální preferenci nezastaví. Prostě když k takovému prodejci přijdete s CZK, tak vám řekne, že zboží již bohužel došlo.

A dokud k tomu nedojde, tvrdé měny (od Au po BTC) budou převážně hromaděny a ne utráceny, přesně podle Greshamova zákona. Proto dívat se na nárůst počtu BTC transakcí a aproximovat podle nich budoucí vývoj prosazování se BTC není správné.
Nyní je utrácení BTC tržní anomálie, utrácet BTC dnes má smysl jen ve specifických případech (tvrdá preference anonymity, preference obcházení nějaké restrikce či daňové konfiskace, sázení na zahraničních sázkových webech, atd...).
Pokud někdy dojde k masivnímu používání BTC, bude to víceméně skoková reakce na změnu situace (pádivá inflace, zrušení hotovosti, kapitálové kontroly, atd...).
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 1. 9. 2016 11:25
reakce na Jan Altman | 31. 8. 2016 20:33

Až jednou bude inflace? :-) Tak zatím se celý vyspělý svět potýká s opačným problémem, a příčinou je akceptace právě Vašich názorů o neudržitelnosti dalšího růstu státních dluhů.

A když nastane velká inflace, tak se peníze přelévají do komodit, o nic jiného v tomto případě nejde. Něco obdobného se děje staletí, kdy dochází ke stálému odlivu peněz do kapitálových aktiv. Peníze tu ale stále zůstávají. Ona ta inflace se totiž v důsledku tržního přerozdělování projevuje především v cenách kapitálových statků, takže peníze svoji funkci ani kupní sílu (měřeno cenami spotřebních statků s ohledem i na úrokové výnosy a růst platů a důchodů) neztrácí, není nahrazována a ani nebude.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 9. 2016 18:45
reakce na Richard Fuld | 1. 9. 2016 11:25

No ona je inflace samozřejmě již nyní, jen cinklé a tendenční metodiky ji cíleně nechtějí vidět. Třeba by se pak totiž ukázalo, že po očistění nominálního HDP o skutečnou inflaci západ neroste již 40 let. Nebo by se ukázalo, že poměr dluh k HDP je někde úplně jinde. A to se moc nechce.

Ale zatím je ta inflace v jednotkách procent, takže to není důvodem ke změně "greshamovského" pohledu. Tedy toho, že mezi obdržením mzdy a jejím proměněním na tvrdou měnu (sound money) nedojde k velké ztrátě.

Ale tvrdit, že si za 1000Kč koupím to samé, jako před 10ti (neřku-li 20ti) lety, je trochu odvážné. To samé myslím s EURem - Němec by asi nesouhlasil, že si dnes za 1000 EURo koupí to samé, co před 15ti lety za 1956 marek! Myslím, že tam je patrná přímo obrovská inflace.

Kdyby inflace technicky "nemohla nastat", protože se peníze vždy jen přelijí do komodit či kapitálových statků, tak by v historii také nikdy nenastala - což se jaksi rozchází s učebnicemi dějepisu.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 2. 9. 2016 12:32
reakce na Jan Altman | 1. 9. 2016 18:45

"Ale tvrdit, že si za 1000Kč koupím to samé, jako před 10ti (neřku-li 20ti) lety, je trochu odvážné. " Samozřejmě, že pokud si k tomu připočtete složený úrok, navyšování mezd a důchodů, tak zjistíte, že vliv inflace je na kupní sílu úspor, platů a důchodů v podstatě marginální. Naopak za ta léta se to vše hodně zlepšilo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 1. 9. 2016 11:17
reakce na Jan Altman | 31. 8. 2016 20:33

"Prostě když k takovému prodejci přijdete s CZK, tak vám řekne, že zboží již bohužel došlo. "
Nemusí to být ani takhle skryté. Stačí dát při platbě tvrdou měnou náležitou slevu (např. 99% z ceny v inflující měně). Již dnes se celkem běžně dává při platbě v BTC sleva 20% (např.: https://twitter.com/rogerkver/status/697479928749694976)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Amos | 2. 9. 2016 08:11
reakce na Dalibor Pešek | 1. 9. 2016 11:17

Sleva za nákup na Amazonu (kde občas něco objednám) v BTC je zajímavá. Děkuji za informaci.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 9. 2016 18:47
reakce na Dalibor Pešek | 1. 9. 2016 11:17

To s tím BTC je sympatické.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 8. 2016 09:23
reakce na tesla z lesa | 29. 8. 2016 22:51

Proč stát chce ovládat peníze:
http://www.mises.cz/literatura/penize-v-rukou-statu-38.aspx


Okénko do historie a na závěr pohled zastánců volné konkurence:
http://www.mises.cz/literatura/historie-menovych-a-bankovnich-teorii-70.aspx

Docela zajímavě o bankovnictví částečných rezerv:
http://www.mises.cz/literatura/bankovnictvi-castecnych-rezerv-pohledem-prava-a-ekonomie-4.aspx

Zde něco o důsledcích frakčního měnového monopolu (ABCT):
http://www.mises.cz/literatura/rakouska-teorie-hospodarskych-cyklu-50.aspx

Klasika od F.A.Hayeka:
http://www.mises.cz/literatura/soukrome-penize-potrebujeme-centralni-banku--39.aspx

Pro zastánce zlata asi toto:
http://www.mises.cz/literatura/duvody-pro-100-zlaty-dolar-58.aspx
(ovšem já jsem spíš zastáncem freebnkingu, tedy jsem přesvědčen, že nejlepsí řešení najde trh a ne centrální plánovač)

Něco konkrétně o FEDu:
http://www.mises.cz/literatura/anatomie-fedu-65.aspx

Klasika od L.Misese:
http://www.mises.cz/literatura/teorie-penez-a-uveru-57.aspx

Změněná úloha centrálních bank v 21. století:
http://www.mises.cz/database/literatura/64.pdf
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 8. 2016 08:43
reakce na tesla z lesa | 29. 8. 2016 22:51

Josef Jílek Finance v globalní ekonomice I.
Jinak s těmi vzorci jste krásně vystihl, jak nejspíš vznikla pseudoteorie multilikace vkladů, o které je v knížce také zmínka v tom smyslu, že jde o omyl, který ještě dnes vyučují na některých ekonomických školách. Pro porozumění peněžnímu sytému těžko najdete lepší knihu.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 30. 8. 2016 11:21
reakce na Richard Fuld | 30. 8. 2016 08:43

V tomto je třeba Vám dát za pravdu, co si ze školy pamatuju, Jílkovy knihy opravdu vcelku neutrálně a věrně popisují funkci dnešního finančního systému.

Jinak bych ještě doporučil něco od teoretiků a historiků free bankingu, zejména Larry Sechrest, George Selgin, Larry White.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 8. 2016 12:36
reakce na Josef Tětek | 30. 8. 2016 11:21

Souhlas. Jílkovy knihy jsou trošku suchopárné, přísně věcné a rozličné politicko- právní exkurzy jsou zde omezeny na minimum. Přesto jsou srozumitelné i pro laické čtenáře. Ocenit je třeba také jednoznačnost používaných terminů a jejich definic a disciplinovanost při jejích používání. Kategorické a jednoznačné závěry jsou zde formulovány s maximální opatrností a pokud jde o pravdy relativní, pak jsou vždy vyjmenované všechny výjimky. Teprve při čtení této knihy se mi podařilo zorientovat v otázce, co jsou peníze a jak funguje peněžní systém. Do té doby jsem měl spoustu nezodpovězených otázek. Tato kniha je o to významnější v tom ohledu, že je ve veřejnosti rozšířeno mnoho bludů, které mohou hrdě konkurovat tvrzení, že děti nosí čápi. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 8. 2016 12:47
reakce na Richard Fuld | 30. 8. 2016 12:36

Já jsem četl i přísně věcné knihy popisující fungování systému nucených prací v Říši.
Samozřejmě taková kniha je přínosná - daleko více než knihy, které jen ideologicky odsuzují (i na nacismus je dobré dívat se s odstupem a věcně).

Jenže při čtení takové knihy je třeba mít na paměti, že tím, že něco věcně popíšu, ještě nedělám toto:
- nedokazuji, že popisované řešení je jediné možné, natož nejlepší
- nelegitimizuji plošné a násilné zavedení takového systému
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 30. 8. 2016 16:33
reakce na Jan Altman | 30. 8. 2016 12:47

Nikde netvrdím, že po přečtení mnou doporučené knihy nabude čtenář přesvědčení, že peněžní systém založený na účetních penězích je nejlepší ze všech. K závěru, který peněžní systém je nejlepší si bude muset čtenář porovnat všechny možné alternativy a sám tento závěr učinit.

Důležité ale je, že pokud si člověk přečte onu Jílkovu knihu, pak pravděpodobně pochopí princip, na němž jsou účetní peníze založeny a pak teprve bude moci smysluplně tento systém odmítnout jako něco špatného (nebo objevit, že jde o důmyslný vynález, který odstraňuje nedostatky předchozích peněžních systémů). Důležité ale je, že čtenář odmítne (nebo akceptuje) daný peněžní systém až v situaci, kdy rozumí tomu co vlastně odmítá a proč to odmítá (nebo akceptuje). Vy jste nejspíš tuto fázi přeskočil a rovnou jste současný systém odmítl z ideologických důvodů, aniž byste pochopil, jak vlastně funguje (toto dovozuji z Vašich nesčetný vyjádření na jeho adresu).

Vaše ideologie všeobjímající bezvýhradné a absolutní svobody ve všem Vám umožňuje vnímat svět velmi primitivní optikou. Stačí Vám odmítnou vše, co NEVZNIKLO podle Vašich představ, aniž byste musel zkoumat, co je vlastně PODSTATOU toho, co odmítáte. Mate jeden primitivní a zcela formalistický recept na všechno, což vede k tomu, že odmítáte akceptovat odhaduji cca 60% reality, ve které žijete. Musím říct, že Vám Vaši situaci opravdu nezávidím. :-)
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 8. 2016 18:11
reakce na Richard Fuld | 30. 8. 2016 16:33

Ale to přeci vůbec není pravda. Já vám ani vzdáleně nechci vaše "účetní peníze" zakazovat. Naopak: jsem tak benevolentní, že bych je dovolil emitovat i vám. Máte ode mne svolení zítra půjčit Frantovi 10 milionů na barák, i když těch 10M nemáte. Prostě si jen něco zapíšete do notýsku. Mně to vůbec nevadí!
"Pouze" nesouhlasím s tím, abyste měl právo mne nutit takto emitovanou "fuldoměnu" přijmout třeba až budu prodávat auto, svou práci, cokoli.

Špatné na účetních penězích není (primárně) to, na jakém principu fungují, ale to násilné donucení.
"Dobré vynálezy" většinou lidé akceptují a začínají používat dobrovolně, bez pistole u hlavy. Ostatně jak jinak poznáte, že je něco dobré, než tak, že to lidé dobrovolně chtějí?
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 8. 2016 10:45
reakce na Jan Altman | 30. 8. 2016 18:11

Ale to jestli chcete něco zakazovat nebo ne, je přece úplně irelevantní. Parní stroj také nevznikl v konkurenci s elektrickým nebo dieselovým motorem a přesto v dané době byl lidmi akceptován, přestože se to majitelům koňským povozů moc nezamlouvalo. A kromě toho, že parní stroj nahradil koňské síly v dopravě, umožnil nástup průmyslové revoluce. Nikoho dnes nenapadne, že bychom se měli vrátit k parním strojům.

Obdobné je to s peněžními systémy. Měli jsme tu zlatý standard, pak si některé státy vyzkoušely papírové peníze (Výmarská republika např.) a dalším vývojovým stádiem jsou účetní peníze a možná se svět vrhne do náruče elektronických peněz, jak o např. bitcoin, který je v podstatě jen elektronickou obdobou peněz papírových. A ano dobrý vynález ve formě účetních peněz se ujal, na rozdíl od papírových státních peněz, které často vedly k hyperinflačním koncům.

Namítnete, že účetní peníze jsou špatné, protože jsou produktem státní moci. To je ale i např. i internet, který byl původně státním projektem a nikdo nezpochybňuje užitečnost tohoto vynálezu jenom proto, že na počátku tohoto systému stál stát. Domnívám se, že i na počátku železnic stály státy. Kdo jiný, než státy organizovaly a financovaly fyzikální objevy, které vedly k vzniku jaderných elektráren?

A otázkou je, zda je vůbec možné považovat účetní peníze za státní vynález, když podle mne je to spíše vynález soukromých bank.

Kdyby měl vývoj lidstva záviset jen na tom, co budou JEDNOTLIVÍ lidé chtít, byly bychom ještě stále ve středověku. Teprve organizace společnosti ve formě států umožnily realizaci těch největších vynálezů.
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dalibor Pešek | 31. 8. 2016 13:19
reakce na Richard Fuld | 31. 8. 2016 10:45

"Parní stroj také nevznikl v konkurenci s elektrickým nebo dieselovým motorem a přesto v dané době byl lidmi akceptován, přestože se to majitelům koňským povozů moc nezamlouvalo...Obdobné je to s peněžními systémy."
Na rozdíl od státovek ale stát nikoho nenutil parní stroj používat.
"Namítnete, že účetní peníze jsou špatné, protože jsou produktem státní moci."
Ne, původ není jejich problém. Problém je v tom, že stát nutí své obyvatele tyto peníze používat.
"To je ale i např. i internet, který byl původně státním projektem"
Stát ale nikoho nenutí internet používat jako jediný akceptovaný způsob komunikace.
"Kdyby měl vývoj lidstva záviset jen na tom, co budou JEDNOTLIVÍ lidé chtít, byly bychom ještě stále ve středověku."
Irelevantní, nelze dokázat.
"Teprve organizace společnosti ve formě států umožnily realizaci těch největších vynálezů."
Společnost se organizuje i na základě dobrovolnosti, kdyby nebylo státního donucení mohla vzniknout jiná, jistě ještě efektivnější společenství. Kdyby neexistovaly státy, nemusely by miliony intelektuálů skončit v plynových komorách a dnes jsme mohli třeba jezdit v autech na atomový pohon.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 31. 8. 2016 14:33
reakce na Dalibor Pešek | 31. 8. 2016 13:19

""Namítnete, že účetní peníze jsou špatné, protože jsou produktem státní moci."
Ne, původ není jejich problém. Problém je v tom, že stát nutí své obyvatele tyto peníze používat." No tak to jsem rád, že alespoň někdo uznává, že původce vynálezu není relevantní :-)

K tomu násilí. Jak si myslíte, že by dopadl široký veřejný průzkum, zda lidé pociťují při používání zákonného platidla nějaké násilí ve formě zákonné povinnosti přijímat toto zákonné platidlo? Tipoval bych, že odpověď ANO, pociťuji to jako zcela nepřiměřené a brutální státní násilí, by zastávalo tak asi 0,01% respondentů a 99% respondentů by zvolilo odpověď: "Nikdy jsem o tomto ani nepřemýšlel."

Myslíte si, že by méně lidí používalo internet, kdyby existovalo zákonné ustanovení, že ho musí používat a že nesmí používat jinou síť?

Proč lidé, kteří jsou tak brutálním státním násilím donuceni akceptovat zákonné platidlo, dávno nepoužívají masově např. bitcoin? Proč z toho není politické téma č. 1? Proč lidé dávno nepřešli na bártrovou směnu? Asi jsou lidé s používáním zákonného platidla spokojeni a brutální státní násilí je zde pouze v hlavách několika exoticky smýšlejících jedinců.

Kdyby vznikala společenství na základě dobrovolnosti jistě by byly mnohem vyspělejší? Jasně. :-) Amazonský prales je plný takových dobrovolných nadměrně vyspělých společenství. :-) O jejich vzájemných kmenových genocidách se nejspíš nikdy ani nedozvíme.
-5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!