Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Chorvatsko, Titanic na Jadranu

| 20. 6. 2016 | Vstoupit do diskuze

Našinec pohlíží na Chorvatsko jako na úchvatnou zemi s prosluněnými plážemi. Ekonomika této země, na rozdíl od její přírodní scenérie, však úchvatná není.

Chorvatsko, Titanic na Jadranu

Nedůvěra vyslovená vládě a její pád – to bývá v politice vcelku běžná záležitost, banální epizoda. Pokud ale země není v průšvihu.

Chorvatsko v něm je. Předlužený stát s vysokou nezaměstnaností a mizernou rozpočtovou disciplínou zoufale potřebu vládu, která by přestala vršit dluhy, seškrtala nabubřelé výdaje a vytvořila stabilní prostředí pro investice.

Žádné vlády v minulých letech, jedno zda levicové nebo pravicové, to nedokázaly. Zůstaly u slibů. Naděje vkládané do koaličního kabinetu vedeného bezpartijním premiérem, finančníkem Tihomirem Oreškovićem, vzaly za své minulý týden. Premiérovi, který začal vládnout před pěti měsíci a od jehož týmu leckdo očekával dlouhodobou ekonomickou strategii země, vyslovil parlament nedůvěru. A tak padla celá vláda.

Mějte to srovnané

Cestovní pojištění

Nemusíte na sobě šetřit, a přesto můžete ušetřit. Srovnáme cestovní pojištění, aby skákalo, jak budete pískat. A když budete chtít, můžete si ho u nás i objednat. Stačí říct, jakým způsobem byste ho nejraději kupovali, jestli ho chcete nakoupit přes počítač, probrat s přítelem na telefonu, nebo si pro něj chcete dojít osobně.

Oreškovićovi zlomil vaz požadavek, aby odstoupil místopředseda vlády Tomislav Karamarko, šéf nejsilnější strany, konzervativní HDZ (Hrvatska demokratska zajednica – Chorvatská demokratická unie). Důvodem byla Karamarkova manželka, respektive to, že figurovala na výplatní pásce lobbistů, pracujících pro maďarský ropný koncern MOL, s nímž vede Chorvatsko arbitráž.

HDZ to Orečkovićovi spočítala. Teď se s menší koaliční stranou Most snaží sestavit novou vládu. Pokud se to nepovede (což se dá předpokládat), půjdou Chorvaté (nejspíš v září) k předčasným volbám.

Stanice Deutsche Welle v komentáři píše, že ingrediencemi chorvatské vládní krize jsou konflikt zájmů, korupce a vzájemná nevraživost v koalici. Něco to připomíná. Že by jen podobnost čistě náhodná?

Ano, může být hůř

Andrej Babiš našel v Chorvatsku inspiraci pro online evidenci tržeb. Pokud bychom na balkánský stát nahlíželi jako správce financí, majitel Agrofertu a politického hnutí ANO, patrně bychom viděli zemi oplývající osvícenými politiky, kterým leží osud země na srdci a kteří příkladně pečují o státní rozpočet. Realita je jiná.

Chorvatsko se sice dostalo z nejhoršího, ekonomika po šesti letech recese, kdy poklesla o dvanáct procent, zase roste, jenže není to žádné rally. Agentura Bloomberg předpovídá, že zatím poslední (osmadvacátý) přírůstek Evropské unie se v tomto roce se zařadí mezi deset ekonomik s nejnižším růstem.

Agentura Standard & Poor’s zdůrazňuje, že chorvatský růst není zásluhou některé z jeho vlád a sotva bude stabilní. „Růst v roce 2016 bude slabý a závislý zejména na vnějších faktorech,“ píše agentura ve své nejnovější zprávě o Chorvatsku. Zemi řadí do (spekulativního) úvěrového stupně BB s negativním výhledem.

Je zjevné, že ucházet se o úvěr s tak žalostným hodnocením není žádné terno.

Titanic na Jadranu

dat Chorvatského statistického úřadu vyplývají znepokojivá fakta: Sedmnáct procent Chorvatů je bez práce, chybí investice, bilance zahraničního obchodu zůstává v záporných číslech a veřejný dluh se blíží devadesáti procentům hrubého domácího produktu.

Vládám se nedaří srazit rozpočtový schodek pod maastrichtskou hranici tří procent. A ani růst ekonomiky nad dvě procenta meziročně nestačí na to, aby se splácely úroky.

Chorvatská bankovní asociace varuje, že čas na to, aby veřejné finance zůstaly udržitelné, se rychle krátí. „Existuje jen malý prostor pro další růst veřejného dluhu. Vláda ho nemůže překročit… Příští rok je posledním nebo jedním z posledních roků, kdy bude čas na nutné změny ve fiskální politice,“ upozorňuje asociace ve své analýze.

V roce 2017 vyprší splatnost hromady státních dluhopisů a Chorvaté budou muset zaplatit téměř 30 miliard kun (108 miliard korun). Jinak se pro ně kapitálové trhy uzavřou.

Politické elity si zatím časovou tíseň nepřipouští. Proč taky? Vždyť chorvatský Titanic dosud vyčnívá nad hladinu.

Pasažéři přes palubu

Pasažéři ho však opouštějí. Během posledních dvou let odešlo za prací do jiných unijních zemí, zejména do Německa, víc než sto tisíc Chorvatů. A to je ve čtyřmilionové zemi znát. „Jsou to vesměs mladí lidé, kteří hledají dobrý výdělek a ztratili víru v lepší budoucnosti ve své zemi,“ píše agentura Reuters.

Obdobný, ještě větší exodus statisíců obyvatel, zažila v uplynulých letech jiná balkánská země – Řecko. Zůstávali přirozeně ti, kteří pobírali štědré důchody a nejrůznější státní příspěvky. Podobné to je v Chorvatsku, jehož rozpočet plení zejména příspěvky pro veterány války za chorvatskou nezávislost v devadesátých letech. Dávku ve výši pět tisíc kun měsíčně (víc než 18 tisíc korun) pobírá půl milionu Chorvatů.

Žádná z chorvatských vlád si na něj neodvážila vztáhnout ruku. Veteráni jsou početnou skupinou voličů, jejich svaz platí za nejsilnější stavovskou organizací v zemi. Mají dokonce své ministerstvo.

Vzhůru, nebo do propasti

Chorvatským politikům bylo jasné, že ekonomiku země nespasí příjmy z turistiky. Příliš ale spoléhali na to, že ji nakopne vstup do Evropské unie. Byla to jen chiméra.

Chorvatsko nedokáže využít výhod společného trhu, málo se zapojuje do společného trhu, protože neobstojí v unijní konkurenci. Není divu, vždyť v žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové obchodní fórum, figuruje až na 77. místě, za Ukrajinou, Marokem a Srí Lankou. (Česko je 37.)

S tím nelze hnout ze dne na den, ani z roku na rok. Je proto jasné, že chorvatská cesta vzhůru k prosperitě bude dlouhá a nejspíš i klikatá a nejistá.

K tomu, aby vůbec vedla vzhůru a ne do propasti, budou Chorvaté potřebovat aspoň minimální politickou stabilitu i moudrá a také odvážná rozhodnutí vlády. Tedy to, o čem si zatím mohou nechat jen zdát.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 39 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 20. 6. 2016 09:43

Můj návrh, co s tím:

1) Dávku pro veterány dát všem, zdvojnásobit ji a přejmenovat na nepodmíněný příjem. Válkou přeci trpěli všichni, ne? Zvýší se tím koupěschopnost obyvatelstva, podpoří poptávka a nastartuje ekonomický růst. Také dojde odstranění zla "tržního přerozdělování".

2) Stát musí nastartovat ekonomiku masivními investicemi do infrastruktury (pospojovat větší ostrovy dálničními mosty, propojit Peručko jezero s Plitvickými jezery plavebním kanálem, atd...)

3) Stát toto může financovat masivním vydáváním dluhopisů, které (přes komerční banky, nebo i přímo) skoupí centrální banka. Tisk peněz to není, protože říkám, že není. Státní dluhopis i tak zůstane superbezpečným aktivem, protože prostě proto a basta a kdo říká opak, je ignorant.

4) Úrokové sazby nastavit na nulu, nebo třeba na minus 5 procent. Zabrání se tak krizi, která by byla zbytečným masochismem. I předlužený výrobce ustašovských vojenských čapek, které dnes skoro nikdo nekupuje, se bude moci levně refinancovat za záporný úrok a zcela zbytečně tak nezkrachuje, nevznikne nezaměstnanost a další negativa. Dále bude moct spotřebovávat vzácné zdroje (od energie po lidi, od surovin po půdu) a vázat je tak na toto perspektivní odvětví.

5) Kdo v této situaci začne šířit paniku, že dluhopisy bezpečné nejsou a že měna není stabilní (či dokonce začne propagovat a používat její alternativy), je blázen a hlavně extrémně nebezpečný zločinec, je potřeba s ním zamést po bolševicku, resp. po ustašovsku.

Největší chybou Chorvatska je, že si nepřečte diskuse na Finmagu a neuloví si tam správně progresivní poradce.

+46
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 21. 6. 2016 15:30

Možná jsem státomil, který se pozná podle toho, co píšete. Vy jste zase ale jen obyčejný fanatik, který o věcech ani nehodlá přemýšlet.

Účetní peníze samy o sobě chuť spořit nebo investovat nijak neovlivňují. Naopak jejich pružnost umožňuje maximální flexibilitu. Je libo spořit? Nic se neděje, objem peněžní zásoby klesne. Je libo utrácet? Nic se neděje, objem peněžní zásoby vzroste. Přežene se to se spořením? Nic se neděje, centrální banka sníží úroky. Přežene se to s utrácením? Nic se neděje, centrální banka zvedne úroky.
Nikdo není v ničem omezován. Tedy kromě sebedestruktivních tendencí.

Vaše úvahy, jak by se mohly úrokové sazby propadnout do záporu spontánně vlivem tržních sil, bez doprovodného zrušení hotovosti, jsou pak úplně legrační.

Trh má fungovat se zbožím, službami a mnoha dalšími věcmi. Trh s penězi je ale nesmysl. To je jako by zelináři tržně určovali kromě ceny 1kg hrušek, i to kolik má vlastně vážit ten jeden kilogram. Peníze jsou především prostředkem směny a jednotkou ceny, proto optimálně by měly být stálé jako např. iridiový etalon pro metr. Tržní ani jiné deformace kupní síly měny nejsou žádoucí. Proto je třeba centrálně stanovený jediný systém, který všichni používají.

Úroky by pak měli být pouze nástrojem k udržování výše uvedené stability kupní síly měny, nikoliv jakousi tržní cenou peněz, nebo tržním odrazem toho, jak chtějí lidé spořit nebo utrácet. Úroky by měly fungovat jako kontroly váh a jiných měřidel, které mají zajistit, že nikdo nebude šidit na např. váze nebo míře. V daném případě, že bude hodnota měny stabilní.

Vaše pojetí ceny peněz, jako pouhého odrazu aktuálních spotřebních, či spořitelních preferencí je ovšem přesně opačné. Chcete aby se míry (peníze) přizpůsobily šizení zelinářů. Chcete, aby se úroky vyvíjeli podle toho, jak to chtějí ti, co chtějí s mírami manipulovat. To je samozřejmě špatně, byť to vypadá "tržně".

To vy ale ve své zaslepené a primitivní adoraci bezvýhradné "svobody ve všem", jen stěží pochopíte.

-9
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK