Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Švýcaři a základní příjem? To přece nemohlo vyjít

Švýcaři odmítli kapitalistickou zkratku ke komunismu. Hlasovali proti základnímu příjmu.

Švýcaři mají za to, že jejich stát (pátý nejbohatší na světě) není natolik bohatý, aby se proměnil v rajskou Utopii. V neděli odmítli návrh, aby jejich země jako první na světě zavedla základní (univerzální, zaručený nebo také nepodmíněný) příjem.

Odpůrci této myšlenky zvítězili v referendu přesvědčivým poměrem 77 ku 23.

Plat za to, že jste

Ideu základního příjmu popsal už Thomas More ve své Utopii. Poprvé vyšla v roce 1516. Trvalo pět set let, než o ní obyvatelé některého státu hlasovali. A po včerejšku je jasné, že bude trvat ještě déle, než ji některý stát zavede.

Připomínám základní ideu. Je prostá: Stát přestane vyplácet sociální dávky. Každý od něj dostane stejně peněz – tolik, aby mu stačily na důstojný život – obživu a bydlení. A to bez ohledu na výši majetku a na to, jestli má další příjmy nebo jestli je ochotný pracovat. Stát vám vlastně dá peníze za to, že „jste“.

Anketa

Jak vy se díváte na základní příjem?

More zmiňoval základní příjem jako způsob, který omezí krádeže. Jeho následovníci v něm viděli nástroj pomoci chudým. Nejcitovanější ze současných propagátorů základního příjmu, belgický filozof Philippe van Parijs, ho označil za „kapitalistickou cestou ke komunismu“.

Jeho švýcarští souputníci v něm nevidí dávku, ale právo. Vycházejí z katastrofické předpovědi, která provází západní společenství už od první průmyslové revoluce, která se ale nikdy nevyplnila: Po zavedení nových technologií ubudou pracovní místa, nebude dost práce pro všechny. (Upozorňuji, že ve Švýcarsku je teď nezaměstnanost pod 3,4 procenta.)

Základní příjem by lidem, které technický pokrok připraví o práci, měl umožnit důstojnou existenci, ušetřit by je byrokratické zátěže, stigmatizujících přezkumů, zda plní podmínky sociální podpory. Příjem pro všechny by je také osvobodil od práce, kterou pokládají za nesmyslnou, nicméně ji dělají, aby si zajistili živobytí. A bonus pro vládu: Ta by ušetřila na úřednících udržujících nynější komplikovaný systém sociálních dávek v chodu.

Keynesiánští zastánci švýcarské iniciativy k tomu dodávají, že základní příjem se postará o pravidelný příliv peněz do systému a povzbudí ekonomiku seškrcenou nízkou inflací až deflací.

Propojeno: Nová úroveň přerozdělování – grantovaný základní příjem

Jsou lidé, kteří se domnívají, že státní přerozdělování je potřeba pojmout jaksi velkoryseji. A rostoucí automatizace je pro ně jedním z důvodů k takovému kroku. K zavedení nepodmíněného základního příjmu, jakéhosi pravidelného státního příspěvku za to, že jste. Josef Tětek na Finmagu argumentuje, proč je to nesmysl:

A co si o základním příjmu myslí naše moudré hlavy?

Hostina za miliardy

Vůdci švýcarské kampaně za základní příjem ujišťovali, že velkorysý sociální systém nezničí alpský blahobyt. Je nicméně jasné, že při hostině podle jejich představ by pečení holubi nelétali do úst zdarma, ba ani za pakatel.

Švýcaři hlasovali pouze o principu základního příjmu, ne o jeho výši ani o tom, kde na něj vzít. Formulace předložená v referendu obsahovala jen požadavek na ústavní změny, které zaručí bezpodmínečný základní příjem,

Enno Schmidt a Daniel Häni, zakladatelé iniciativy Grundeinkommen, která stála za peticí požadující referendum o základním příjmu, navrhovali měsíčně 2500 franků pro dospělého, v korunách 61 tisíc. Děti by měly dostávat čtvrtinu této částky.

Pro srovnání: Dva a půl tisíce franků je 40 procent průměrné švýcarské mzdy (6427 franků).

Vládní ekonomové spočítali, že základní příjem podle představ organizátorů petice by v osmimilionové zemi ročně spolykal 208 miliard franků, to je přes pět bilionů korun. (Kritici namítli, že vláda nekalkulovala s úsporami v byrokracii zajišťující nynější sociální systém, nicméně ty by proti této sumě byly parně podružné.)

Pětapadesát miliard franků by vláda sídlící v Bernu mohla poskytnout jednoduše tím, že by je převedla z fondů sociálního pojištění a sociálních podpor, 153 miliard, což je více než čtvrtina výkonu švýcarské ekonomiky, by musela vybrat na daních. To znamená, že by musela posílit příjmy nejméně o 25 miliard franků (600 miliard korun). Jak jinak, než citelným zvýšením daní.

Sotva představitelné. Vždyť daňové zatížení v zemi je 44 procent, jedno z nejvyšších mezi státy OECD.

„Částka za navrhovaný systém vyráží dech,“ poznamenal poslanec parlamentu Raymond Clottu z vládní Švýcarské lidové strany.

Průzkum slepých uliček

August Strindberg prý vyfukoval kouř z dýmky do umyvadla s vodou a zkoušel, jestli tak může vzniknout zlato.

Dnes některé vlády a zastupitelstva některých evropských měst začínají rozdávat lidem peníze. Zkoušejí, jestli tak nenajdou lepší sociálně-ekonomický model, než je ten stávající.

Základní příjem: Průzkumy slepých uliček

Hurá pod helvétský kříž!

Švýcaři ovšem základní příjem odmítli nejen z obav, že by je přivedl na buben. Obyvatelé země proslulé vysokou pracovní morálkou a precizní prací vyslovovali námitky, že by se zvýšil počet lidí, kteří žijí z práce druhých.

Pojetí spravedlnosti, jak je známe v západní společnosti, by dostalo na frak: Leniví lidé by byli odměněni nezdaněným základním příjmem, pracovití potrestáni vysokými daněmi.

Soutěživost a chuť podnikat by v systému základního příjmu poklesla. A kdo by vzal špatně placené zaměstnání, pokud by měl zaručen slušný příjem za nic?

Proti základnímu příjmu stály také obavy z imigrantů. Švýcarsko je zapojeno do schengenského prostoru volného pohybu lidí. Pokud by zavedlo základní příjem, nejspíš by se stalo magnetem pro imigranty – nejen z Afriky, Blízkého východu nebo Asie, ale i z jiných států Evropské unie. (Zaručený příjem měli podle návrhu pobírat kromě Švýcarů i cizinci, kteří v zemi žijí déle než pět let.)

„Kdyby bylo Švýcarsko ostrovem v Atlantiku, tak bych o tom (základním příjmu) uvažoval. Takhle jsem ale měl hned jasno,“ citoval portál The Local jednoho z účastníků referenda, který odcházel z volební místnosti.

Kdo to vyzkouší?

Základní příjem je přitažlivý koncept. Zejména v těch evropských zemích, kde jsou vysoké daně a štědré sociální systémy. Finská vláda ho chce zkoušet v příštím roce. Do experimentu budou zařazeni obyvatelé s nízkými příjmy a nezaměstnaní. Měsíčně dostanou 800 nezdanitelných eur (přes 21 tisíc korun). Obdobné projekty připravují ve spolupráci s vládou v Haagu radnice některých nizozemských měst, například Utrechtu.

Ve Švýcarsku základní příjem neměl a ještě dlouho nebude mít šanci. Bez referenda se k němu žádná vláda neodhodlá a Švýcaři v sociálních a ekonomických tématech hlasují konzervativně či spíš uvážlivě. Před čtyřmi lety například zamítli návrh prodloužit placenou dovolenou ze čtyř na šest týdnů. Obávali se, že zhorší konkurenceschopnost země. 

Žádný div, že tentokrát smetli základní příjem a že švýcarská Utopie zůstává pouhou utopií. 

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 27 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 6. 6. 2016 09:08

"Po zavedení nových technologií ubudou pracovní místa, nebude dost práce pro všechny."
Ano, tím nás ****isté straší již XXX let. Vedle oteplování+ochlazování, dávno došlé ropy, atd...
Tak se zřejmě rozhodli, že naplnění svých katastrofických předpovědí vyjdou trochu naproti: zavadení zaručeného příjmu totiž:
1) vyžene ty, kteří by to měli platit (zaměstnavatele, podnikatele)
2) spodinu společnosti totálně odmotivuje od snahy si najít práci. Na život plný krabicového vína, PETkového piva, grilování sekané před panelákem a sledování estrád na TV Nova, základní příjem bohatě postačuje.
A tak si vlastně progresivisté zajistí "důkaz" o zjevném růstu nezaměstnanosti a o nutnosti neustálého zvyšování násilného přerozdělování.

Předpokládám, že loupeživí socialisté i mao-keynesiánci budou nadšeně pro a zvítězí u nich metoda financování základního příjmu skrz centrální banku (aby se vedle sociální "spravedlnosti" i bojovalo s "deflací").
Prosté zvýšení daní by vedlo k úprku produktivních (buď fyzicky do zahraničí, nebo do šedé). Financování pomocí tiskařského lisu povede k tomu, že produktivní přestanou používat státní papírky a přejdou na paralelní svobodnou měnu (ať již to bude zlato, bitcoin, stříbro, ethereum, či cokoli jiného).

_________________________
"Pojetí spravedlnosti, jak je známe v západní společnosti, by dostalo na frak: Leniví lidé by byli odměněni nezdaněným základním příjmem, pracovití potrestáni vysokými daněmi."
To je překvápko. Ale není tomu tak již dnes? Od dávkařů po grantaře, od státních zaměstnanců po dotačníky, od fízlů na výsluhách po neziskovkáře?

+31
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK