Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Švýcaři a základní příjem? To přece nemohlo vyjít

| 6. 6. 2016

Švýcaři odmítli kapitalistickou zkratku ke komunismu. Hlasovali proti základnímu příjmu.

Švýcaři a základní příjem? To přece nemohlo vyjít

Švýcaři mají za to, že jejich stát (pátý nejbohatší na světě) není natolik bohatý, aby se proměnil v rajskou Utopii. V neděli odmítli návrh, aby jejich země jako první na světě zavedla základní (univerzální, zaručený nebo také nepodmíněný) příjem.

Odpůrci této myšlenky zvítězili v referendu přesvědčivým poměrem 77 ku 23.

Plat za to, že jste

Ideu základního příjmu popsal už Thomas More ve své Utopii. Poprvé vyšla v roce 1516. Trvalo pět set let, než o ní obyvatelé některého státu hlasovali. A po včerejšku je jasné, že bude trvat ještě déle, než ji některý stát zavede.

Připomínám základní ideu. Je prostá: Stát přestane vyplácet sociální dávky. Každý od něj dostane stejně peněz – tolik, aby mu stačily na důstojný život – obživu a bydlení. A to bez ohledu na výši majetku a na to, jestli má další příjmy nebo jestli je ochotný pracovat. Stát vám vlastně dá peníze za to, že „jste“.

Anketa

Jak vy se díváte na základní příjem?

More zmiňoval základní příjem jako způsob, který omezí krádeže. Jeho následovníci v něm viděli nástroj pomoci chudým. Nejcitovanější ze současných propagátorů základního příjmu, belgický filozof Philippe van Parijs, ho označil za „kapitalistickou cestou ke komunismu“.

Jeho švýcarští souputníci v něm nevidí dávku, ale právo. Vycházejí z katastrofické předpovědi, která provází západní společenství už od první průmyslové revoluce, která se ale nikdy nevyplnila: Po zavedení nových technologií ubudou pracovní místa, nebude dost práce pro všechny. (Upozorňuji, že ve Švýcarsku je teď nezaměstnanost pod 3,4 procenta.)

Základní příjem by lidem, které technický pokrok připraví o práci, měl umožnit důstojnou existenci, ušetřit by je byrokratické zátěže, stigmatizujících přezkumů, zda plní podmínky sociální podpory. Příjem pro všechny by je také osvobodil od práce, kterou pokládají za nesmyslnou, nicméně ji dělají, aby si zajistili živobytí. A bonus pro vládu: Ta by ušetřila na úřednících udržujících nynější komplikovaný systém sociálních dávek v chodu.

Keynesiánští zastánci švýcarské iniciativy k tomu dodávají, že základní příjem se postará o pravidelný příliv peněz do systému a povzbudí ekonomiku seškrcenou nízkou inflací až deflací.

Propojeno: Nová úroveň přerozdělování – grantovaný základní příjem

Jsou lidé, kteří se domnívají, že státní přerozdělování je potřeba pojmout jaksi velkoryseji. A rostoucí automatizace je pro ně jedním z důvodů k takovému kroku. K zavedení nepodmíněného základního příjmu, jakéhosi pravidelného státního příspěvku za to, že jste. Josef Tětek na Finmagu argumentuje, proč je to nesmysl:

A co si o základním příjmu myslí naše moudré hlavy?

Hostina za miliardy

Vůdci švýcarské kampaně za základní příjem ujišťovali, že velkorysý sociální systém nezničí alpský blahobyt. Je nicméně jasné, že při hostině podle jejich představ by pečení holubi nelétali do úst zdarma, ba ani za pakatel.

Švýcaři hlasovali pouze o principu základního příjmu, ne o jeho výši ani o tom, kde na něj vzít. Formulace předložená v referendu obsahovala jen požadavek na ústavní změny, které zaručí bezpodmínečný základní příjem,

Enno Schmidt a Daniel Häni, zakladatelé iniciativy Grundeinkommen, která stála za peticí požadující referendum o základním příjmu, navrhovali měsíčně 2500 franků pro dospělého, v korunách 61 tisíc. Děti by měly dostávat čtvrtinu této částky.

Pro srovnání: Dva a půl tisíce franků je 40 procent průměrné švýcarské mzdy (6427 franků).

Vládní ekonomové spočítali, že základní příjem podle představ organizátorů petice by v osmimilionové zemi ročně spolykal 208 miliard franků, to je přes pět bilionů korun. (Kritici namítli, že vláda nekalkulovala s úsporami v byrokracii zajišťující nynější sociální systém, nicméně ty by proti této sumě byly parně podružné.)

Pětapadesát miliard franků by vláda sídlící v Bernu mohla poskytnout jednoduše tím, že by je převedla z fondů sociálního pojištění a sociálních podpor, 153 miliard, což je více než čtvrtina výkonu švýcarské ekonomiky, by musela vybrat na daních. To znamená, že by musela posílit příjmy nejméně o 25 miliard franků (600 miliard korun). Jak jinak, než citelným zvýšením daní.

Sotva představitelné. Vždyť daňové zatížení v zemi je 44 procent, jedno z nejvyšších mezi státy OECD.

„Částka za navrhovaný systém vyráží dech,“ poznamenal poslanec parlamentu Raymond Clottu z vládní Švýcarské lidové strany.

Průzkum slepých uliček

August Strindberg prý vyfukoval kouř z dýmky do umyvadla s vodou a zkoušel, jestli tak může vzniknout zlato.

Dnes některé vlády a zastupitelstva některých evropských měst začínají rozdávat lidem peníze. Zkoušejí, jestli tak nenajdou lepší sociálně-ekonomický model, než je ten stávající.

Základní příjem: Průzkumy slepých uliček

Hurá pod helvétský kříž!

Švýcaři ovšem základní příjem odmítli nejen z obav, že by je přivedl na buben. Obyvatelé země proslulé vysokou pracovní morálkou a precizní prací vyslovovali námitky, že by se zvýšil počet lidí, kteří žijí z práce druhých.

Pojetí spravedlnosti, jak je známe v západní společnosti, by dostalo na frak: Leniví lidé by byli odměněni nezdaněným základním příjmem, pracovití potrestáni vysokými daněmi.

Soutěživost a chuť podnikat by v systému základního příjmu poklesla. A kdo by vzal špatně placené zaměstnání, pokud by měl zaručen slušný příjem za nic?

Proti základnímu příjmu stály také obavy z imigrantů. Švýcarsko je zapojeno do schengenského prostoru volného pohybu lidí. Pokud by zavedlo základní příjem, nejspíš by se stalo magnetem pro imigranty – nejen z Afriky, Blízkého východu nebo Asie, ale i z jiných států Evropské unie. (Zaručený příjem měli podle návrhu pobírat kromě Švýcarů i cizinci, kteří v zemi žijí déle než pět let.)

„Kdyby bylo Švýcarsko ostrovem v Atlantiku, tak bych o tom (základním příjmu) uvažoval. Takhle jsem ale měl hned jasno,“ citoval portál The Local jednoho z účastníků referenda, který odcházel z volební místnosti.

Kdo to vyzkouší?

Základní příjem je přitažlivý koncept. Zejména v těch evropských zemích, kde jsou vysoké daně a štědré sociální systémy. Finská vláda ho chce zkoušet v příštím roce. Do experimentu budou zařazeni obyvatelé s nízkými příjmy a nezaměstnaní. Měsíčně dostanou 800 nezdanitelných eur (přes 21 tisíc korun). Obdobné projekty připravují ve spolupráci s vládou v Haagu radnice některých nizozemských měst, například Utrechtu.

Ve Švýcarsku základní příjem neměl a ještě dlouho nebude mít šanci. Bez referenda se k němu žádná vláda neodhodlá a Švýcaři v sociálních a ekonomických tématech hlasují konzervativně či spíš uvážlivě. Před čtyřmi lety například zamítli návrh prodloužit placenou dovolenou ze čtyř na šest týdnů. Obávali se, že zhorší konkurenceschopnost země. 

Žádný div, že tentokrát smetli základní příjem a že švýcarská Utopie zůstává pouhou utopií. 

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 6. 6. 2016 09:08

"Po zavedení nových technologií ubudou pracovní místa, nebude dost práce pro všechny."
Ano, tím nás ****isté straší již XXX let. Vedle oteplování+ochlazování, dávno došlé ropy, atd...
Tak se zřejmě rozhodli, že naplnění svých katastrofických předpovědí vyjdou trochu naproti: zavadení zaručeného příjmu totiž:
1) vyžene ty, kteří by to měli platit (zaměstnavatele, podnikatele)
2) spodinu společnosti totálně odmotivuje od snahy si najít práci. Na život plný krabicového vína, PETkového piva, grilování sekané před panelákem a sledování estrád na TV Nova, základní příjem bohatě postačuje.
A tak si vlastně progresivisté zajistí "důkaz" o zjevném růstu nezaměstnanosti a o nutnosti neustálého zvyšování násilného přerozdělování.

Předpokládám, že loupeživí socialisté i mao-keynesiánci budou nadšeně pro a zvítězí u nich metoda financování základního příjmu skrz centrální banku (aby se vedle sociální "spravedlnosti" i bojovalo s "deflací").
Prosté zvýšení daní by vedlo k úprku produktivních (buď fyzicky do zahraničí, nebo do šedé). Financování pomocí tiskařského lisu povede k tomu, že produktivní přestanou používat státní papírky a přejdou na paralelní svobodnou měnu (ať již to bude zlato, bitcoin, stříbro, ethereum, či cokoli jiného).

_________________________
"Pojetí spravedlnosti, jak je známe v západní společnosti, by dostalo na frak: Leniví lidé by byli odměněni nezdaněným základním příjmem, pracovití potrestáni vysokými daněmi."
To je překvápko. Ale není tomu tak již dnes? Od dávkařů po grantaře, od státních zaměstnanců po dotačníky, od fízlů na výsluhách po neziskovkáře?

+31
+
-

Další příspěvky v diskuzi (27 komentářů)

foxy | 7. 6. 2016 18:43

Jak napsal Karel Čapek v Továrně na absolutno: český sedlák svým egoismem zachránil české země před hladomorem.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Bárta | 6. 6. 2016 20:05

mě nejvíc fascinuje ta naprostá zhovadilost samotné myšlenky nepodmíněného příjmu...
sebereme produktivním a úspěšným většinu jen proto abychom ji rozdali těm co nedokázali nic...
místo abychom produktivním a úspěšným nechali většinu (v ideálním případě všechno) a nechali je zaměstnávat, tvořit, utrácet a tím se stejně dělit o výsledky svého úspěchu...

zničme jejich motivaci, zadupejme do země jejich ambice, protože "my máme nárok"... jakože wtf?!
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Brabec | 6. 6. 2016 14:00

Čím déle od zavedení základního příjmu by bylo, tím více lidí by nevědělo, co je to práce. Nikdy by to nezažili, ani jejich rodiče, ani nikdo z blízkých. Možná dědeček by ze své chatrné paměti vylovil vzpomínku z pradávných dob, kdy „se ještě chodilo do práce“. Přesně tak, jak dnes vypadá situace v některých tzv. „vyloučených lokalitách“, by pak vypadala prakticky celá země.

Myslím, že tento článek je v podstatě k tématu:
https://dennikn.sk/blog/mysi-raj-upadok-spolocnosti/
Zkrácený český překlad: http://pravyprostor.cz/mysi-raj-a-upadek-spolecnosti/
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 7. 6. 2016 18:47
reakce na Stanislav Brabec | 6. 6. 2016 14:00

Je to jak Republika Haven v Honoreverse, která musí polykat další a další hvězdné soustavy, aby měla z čeho vyplácet sociální dávky lidem, kteří už celé generace nepracovali.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Luděk Zdražil | 6. 6. 2016 13:11

No mně by se na tom líbila jedna věc a to že by se zrušilo ministerstvo práce a sociálních věcí, všechny úřady práce, školicí a přeškolovací agentury a všechny vládní i nevládní instituce na podporu zaměstnanosti a pod. A ještě bych ale příjemce základního příjmu zbavil volebního práva. Za tu legraci by to stálo, ne ?
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 7. 6. 2016 18:48
reakce na Luděk Zdražil | 6. 6. 2016 13:11

Když se převádělo střední školství ze státu na kraje, víte kolik paní minystryně Buzková propustila úředníků? Ani jednoho. Ale kraje je kvůli tomu nabíraly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 6. 2016 14:07
reakce na Luděk Zdražil | 6. 6. 2016 13:11

Asi jako zrušili celníky po vstupu do Schengenu....
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Luděk Zdražil | 6. 6. 2016 14:21
reakce na Jan Altman | 6. 6. 2016 14:07

No tak naivní samozřejmě nejsem a tuším :-) že by vznikaly trendy založit ministerstvo pro základní příjem a k tomu odbory základního příjmu na obcích - ale to bych právě trval na svém a s tou ztrátou volebního práva (!) bych to viděl jako dobrý koncept.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 7. 6. 2016 18:50
reakce na Luděk Zdražil | 6. 6. 2016 14:21

K čemu vám je volební právo, když např. o právu držet zbraň českého občana v ČR rozhodují ministři vnitra zemí EU? Nebo o kvótách totéž.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 6. 2016 14:43
reakce na Luděk Zdražil | 6. 6. 2016 14:21

Já také stále trvám na svém a stát to vytrvale ignoruje :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 6. 6. 2016 14:01
reakce na Luděk Zdražil | 6. 6. 2016 13:11

Naopak, (ne)vládní instituce na podporu zaměstnanosti by musely nabrat tisíce a tisíce lidí. Ti by společně se spřátelenými reklamkami dělali (drahé ale neúspěšné) televizní reklamy na práci.

Určitě bychom se dočkali megabillboardů: „Práce je cool!“
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 6. 6. 2016 11:31

Obdobné návrhy většinou naprosto ignorují politickou realitu, kterou popisuje teorie veřejné volby. Stručně řečeno, základní příjem by nenahradil stávající systém, ale doplnil by jej. Pochybuji, že by se nějakému politikovi chtělo snižovat dávky důchodcům či handicapovaným (a aby byl základní příjem ve stejné výši pro všechny je sci-fi - respektive by i byl, ale pouze nominální).
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 6. 2016 14:42
reakce na Josef Tětek | 6. 6. 2016 11:31

Přesně tak. Jak by tomu přišel člověk s velmi nadprůměrným příjmem, kdyby místo jakž takž solidní penze (přestože i ta jej dnes okrádá) dostal nepodmíněný příjem např. 12tis Kč.

Jenže ono o to možná jde. Stát na penze za 20 let mít nebude a tak aby neměl na svědomí hromady mrtvých hladem a bouře v ulicích, bude muset lidem dát alespoň nějaké jednotné existenční minimum. Na víc mít nebude.
_________________________

Nepodmíněný příjem dává (z pohledu establishmentu) daleko větší smysl v kombinaci s dalšími uvažovanými opatřeními:
- Boj s "deflací" tiskem peněz (v tomto případě z části směřovaných rovnou k lidem jako forma úplatku masám) - reálně spíše tichý státní bankrot, oddlužení státu prostřednictvím zředění dluhu inflací
- Zrušení hotovosti
- Záporné úroky - podmínkou je ono zrušení hotovosti a nepodmíněný úplatek by zajistil, že většina lidí tento balík opatření přejde bez výraznějších protestů

Takže pohled do věštecké koule na dobu za 10 let:
- hotovost zrušena, platby jen kartou či převodem
- úrok na účtech -7%pa
- nepodmíněný příjem 33tis (11tis v dnešních cenách)
- převody fiat peněz do bitcoinových směnáren jsou blokované (či zdaněné 50%) - ostatně to blokování je již dnešní realita
- nákup zlata a stříbra je evidován díky bezhotovostním platbám plus díky novému zákonu nařizujícímu prodejci zjistit totožnost každého zákazníka (také již z části realita) https://monikamrazova.wordpress.com/2016/03/04/babis-rozsiruje-kontrolni-hlaseni-na-vsechny-obcany/
- shodná povinnost platí i pro směnárny v případě nákupu hotovosti státu, který ji ještě nezrušil
- vydělávat více než jsem schopen bezprostředně utratit ztrácí smysl (tedy alespoň pro ty, kteří se křečovitě drží každého pravidla státem vyřknutého)
- motivace k nadstandardnímu úsilí a přebírání rizika mizí, respektive se přesouvá mimo oficiální ekonomiku i mimo oficiální měnový systém
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 6. 6. 2016 13:21
reakce na Josef Tětek | 6. 6. 2016 11:31

Já si to dovolím trochu doplnit...
Ono je to s prominutím téměř kravina, když někdo "nepodmíněný příjem" označuje za levicový či dokonce komunistický návrh. Ve své čisté podobě jde o myšlenku, která naopak hodně levičáků přímo děsí, právě ta NEPODMÍNĚNOST by totiž víceméně odstavila různé přerozdělovače, vymýšlející "geniální" zákony, jak poskytovat spravedlivé dávky atd. Pokud by se stal víceméně jedinou sociální dávkou, tak by šlo ryze ekonomicky o docela zajímavou variantu, náklady by sice byly značné, ale na druhé straně by odpadla i spousta výdajů, takže výsledek by zřejmě nebyl ani zdaleka tak drahý, jak se občas tvrdí.
Jenže se dá očekávat, že prosazení čisté podoby by narazilo na velký odpor (a nejspíš více od levice než od pravice) a výsledkem by byl hybrid, který by spíše násobil nedostatky :-(

Jinak ale dodávám, že základní příjem sice nepokládám nezbytně za nesmysl z ekonomického hlediska, nicméně jeho příznivcem nejsem z úplně jiných důvodů. Myslím si totiž, že by byly naprosto nevypočitatelné společenské dopady ve smyslu poklesu motivace k práci u řady lidí, strašně složité by bylo zajistit jeho stabilitu z hlediska inflace a spousta dalších proti.
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 6. 2016 15:01
reakce na Tomas Hruby | 6. 6. 2016 13:21

No hlavně si představte, jak se asi bude cítit příslušník dvacetiprocentní (a stále se smrskávající) produktivní menšiny, který by to měl (všem ostatním) platit.

Bude váhat mezi emigrací a odchodem do černé ekonomiky.

Navíc pokud si zastánci představují, že v továrnách budou pracovat roboti, továrny zdaníme devadesáti procenty a z toho budeme vyplácet nepodmíněný příjem, tak se pletou.
Jednak se samozřejmě pletou v tom, že automatizace vede k nezaměstnanosti (ta probíhá už sto let a nezaměstnanost nikde - resp. jen tam, kde zavedli socialismus).
Ale hlavně se šeredně mýlí v tom, že si to majitel té továrny a těch robotů nechá líbit. Fabrika (prefabrikovaná krabice plná robotů) se dá přemístit kamkoli. Pokud ve fabrice nedělají (kvalifikovaní) lidé, bude přesun daleko jednodušší, než dnes.
Zavedení extrémně vysoké daně pro robofabriky povede jen k jejich stěhování - nakonec třeba i na moře či na oběžnou dráhu. Pokud jedna země bude chtít 90% výpalné, vždy se najde země, která nabídne okradení jen o 70, 50, či jen 10% (být saharským státem, nabídnu firmám možnost osázet poušť fabrikama na střídačku se solárními panely).
Kreativní lidé, které odstěhovaná fabrika bude potřebovat zaměstnat (designéři, marketing, IT, atd...), budou pracovat z domova (z libovolného místa na světě) či coworkingového centra ( https://www.paralelnipolis.cz/coworking/ ) přes internet a výplatu dostanou v bitcoinech tak, aby se o tom erární lupiči nedozvěděli.

Zkrátka tudy cesta nevede. Z mnoha důvodů. Nevím, který je pádnější. Ty mnou výše uvedené, nebo vytvoření celé společenské třídy lidí, kteří v životě nesáhnou na práci a jen budou hnít u píva a telenovel.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kopecký | 6. 6. 2016 17:24
reakce na Jan Altman | 6. 6. 2016 15:01

Pane Altmane,

domnívám se, že se mýlíte, že bude "příslušník dvacetiprocentní (a stále se smrskávající) produktivní menšiny" váhat mezi emigrací a odchodem do černé ekonomiky (pokud, tak možná její marginální část) - osobně si myslím, že běžný příslušník nyní 20% produktivní menšiny (nově se základním nepodmíněným příjmem) si jen řekne "na to se vám můžu vykašlat" - proč by nemohl žít se základním nepodmíněným příjmem jednoduše (jen bez těch telenovel a píva), místo toho více číst a sebevzdělávat se a pečovat bez stresu o své zdraví (třeba taková chůze je ideální sport, a mnoho nestojí), zahrádkaření je také bezva intelektuální aktivita (a s bonusem přilepšení), chalupářství taky umožňuje seberealizaci - prostě znovu takový ten "smrádek a teploučko" co jsme tu vlastně už měli do 89-tého. Jedinou "vadou na kráse" bude, že to (tenhle nový dokonalý socialismus) by dost rychle dobral stejných (zřejmě jen ještě rychlejších) konců, jako ten předešlý.. A to zároveň dává velkou pravděpodobnost, že si podobného scénáře musí být vědomi současní držitelé moci, a proto se do toho hrnout nebudou - protože jinak bychom to tu (při úrovni voličstva, a převaze živených ze státního proti živícím) už měli. A tak dál bude zřejmě pokračovat daňové ždímání jen prostým navyšováním, a průběh bude jen pomalejší (a může být tedy velice dlouhý - s Vašimi prognózami týkajícími se vývoje v oblasti peněz bych se celkem ztotožňoval).
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

foxy | 7. 6. 2016 18:54
reakce na Jan Kopecký | 6. 6. 2016 17:24

Já jsem neodešel ani do zahraničí, ani do černé ekonomiky. Prostě jsem se naštval a odešel do té nulové. Tedy nedělám nic. Přečetl jsem knihu Atlasova vzpoura od Ayn Randové a přehodnotil jsem spoustu věcí. Ne, nezapálil jsem svou firmu, jenom jsem ji prodal.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 6. 2016 22:57
reakce na foxy | 7. 6. 2016 18:54

Bohužel většina nás ostatních není v situaci, kdy by firmu mohli prodat a z utrženého by pohodlně vyžili až do smrti a ještě zabezpečili děti :-)
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 6. 2016 22:33
reakce na Jan Kopecký | 6. 6. 2016 17:24

Souhlasím, že část produktivních to prostě zabalí.
Ale myslím, že většina ne. Jsou to činorodí a kreativní lidé. Navíc mají rozhled a kulturní a jiné potřeby. Nepodmíněný příjem rozhodně nedá na to, abyste si mohl vychutnat západ slunce na ostrově XXX a navštívit světoznámou galerii YYY.

Ono i to sportování a pečování o zdraví bez peněz docela skřípe. Kvalitní potraviny, kvalitní sportovní vybavení, kvalitní lékařská péče, něco stojí. Který masochista se toho dobrovolně vzdá? A smíří se s tím, že jeho děti nebudou mít na iPad, na studium a jazykové pobyty v zahraničí? Přeci i za komunistů mnoho lidí mnoha prostředky (na hraně i za ní) usilovalo o zlepšení svých podmínek.

Tzn. z té činorodé, vzdělané a kulturní menšiny to většina nevzdá. Nespokojí se s životem za nepodmíněný příjem. A stejně tak se nesmíří se životem z nuzné (osmdesátiprocentně zdaněné) mzdy. A stejně tak se nesmíří s nemožností plánovat svou budoucnost v prostředí záporných úroků a zrušené hotovosti. Jsou to lidé prozíraví, plánující, zodpovědní. Budou hledat cesty. A najdou jen jen vně státem stanovených hranic.

Už vidím své známé zvyklé lyžovat v Itálii či Francii, oblétávající různé ostrovy, galerie, koncerty, jak se smiřují se seberealizací v podobě pěstování kedluben na chalupě :-)

Ale samozřejmě se shodneme na tom, že to ekonomicky zkolabuje. Dříve či později. Při vývoji spíše podle vás i spíše podle mne. Je to jen otázka času.

Ale těch 20% (nebo alespoň nezanedbatelná část z nich) to velmi dobře ví.
Ví, že od státu za XX let nedostanou ani penzi, ani léky.
Ví, že dnes něco do státu sypat a hluboce věřit, že za XX let se jim to nějak vrátí, je supernaivismus.
Vědí, jak dopadnou dluhopisy, nemovitosti, penzijní fondy, fiat "peníze".
A začínají podle toho konat. Ano, již dnes. A ne že ne. A bude jich takových čím dál víc, protože vývoj bude čím dál zjevnější. A tím ten vývoj dále urychlí - pozitivní zpětná vazba.
Každý, s kým mluvím, toto ví. Opravdu snad každý. Rozdíly jsou jen v odvaze podstoupit nějaké nepohodlí, v míře ochoty podstoupit určité riziko a začít se aktivně připravovat. Ale do určité míry to již dělá kde kdo. Jednou bude překročena prahová hodnota a nabere to lavinovitých rozměrů. Pro váhající pak již bude pozdě.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 6. 6. 2016 09:08

"Po zavedení nových technologií ubudou pracovní místa, nebude dost práce pro všechny."
Ano, tím nás ****isté straší již XXX let. Vedle oteplování+ochlazování, dávno došlé ropy, atd...
Tak se zřejmě rozhodli, že naplnění svých katastrofických předpovědí vyjdou trochu naproti: zavadení zaručeného příjmu totiž:
1) vyžene ty, kteří by to měli platit (zaměstnavatele, podnikatele)
2) spodinu společnosti totálně odmotivuje od snahy si najít práci. Na život plný krabicového vína, PETkového piva, grilování sekané před panelákem a sledování estrád na TV Nova, základní příjem bohatě postačuje.
A tak si vlastně progresivisté zajistí "důkaz" o zjevném růstu nezaměstnanosti a o nutnosti neustálého zvyšování násilného přerozdělování.

Předpokládám, že loupeživí socialisté i mao-keynesiánci budou nadšeně pro a zvítězí u nich metoda financování základního příjmu skrz centrální banku (aby se vedle sociální "spravedlnosti" i bojovalo s "deflací").
Prosté zvýšení daní by vedlo k úprku produktivních (buď fyzicky do zahraničí, nebo do šedé). Financování pomocí tiskařského lisu povede k tomu, že produktivní přestanou používat státní papírky a přejdou na paralelní svobodnou měnu (ať již to bude zlato, bitcoin, stříbro, ethereum, či cokoli jiného).

_________________________
"Pojetí spravedlnosti, jak je známe v západní společnosti, by dostalo na frak: Leniví lidé by byli odměněni nezdaněným základním příjmem, pracovití potrestáni vysokými daněmi."
To je překvápko. Ale není tomu tak již dnes? Od dávkařů po grantaře, od státních zaměstnanců po dotačníky, od fízlů na výsluhách po neziskovkáře?
+31
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Arnošt | 23. 6. 2016 12:56
reakce na Jan Altman | 6. 6. 2016 09:08

Teď myšlenková novinka pro nové technologie, robotizaci a asi i snaha o zajištění zdroje na onen nepodmíněný příjem:

Po zkontrolování kalendáře jsem se ujistil, zda opravdu není apríl. V článku níže – nazvaném „Roboti by měli platit sociální pojištění, navrhuje Evropský parlament“, se rozebírá návrh na klasifikování robotů jako „elektronických osob“ a odvádění sociálního i za ně. Napadá mě – Už jste někdy viděli emigrovat roboty? :D Možná uvidíme. To se pak zvedne i ta továrna s roboty a odemigruje někam, kde tohle nebude. Pak už nebudeme mít ani ty továrny s roboty, ani kvalifikované pracovníky, co vytváří ony roboty.

Ať je článek pravdivý nebo ne, kreativním řešením se meze opravdu nekladou.

http://www.zive.cz/bleskovky/roboti-by-meli-platit-socialni-pojisteni-navrhuje-evropsky-parlament/sc-4-a-182885/default.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 6. 6. 2016 13:29
reakce na Jan Altman | 6. 6. 2016 09:08

Ad "Leniví lidé by byli odměněni nezdaněným základním příjmem, pracovití potrestáni vysokými daněmi." - jenže tohle právě není v případě čisté formy základního příjmu tak docela pravda...
Pokud by byl pojat opravdu "nepodmíněně", tedy pro každého bez ohledu na jiné příjmy, tak by v řadě případů byl daleko spravedlivější než současný stav . Vezměte to reálně - dnes dostane nezaměstnaný s dětmi dávky v jisté výši. Pokud bude chtít pracovat, tak si po zdanění vydělá v řadě případů podobně, jako dostane na dávkách, ovšem za jisté shody okolností to bude již dost na to, aby o dávky přišel. Motivace k práci pak rychle mizí...
U nepodmíněného příjmu by měl jistotu, že ten dostane vždy a cokoli by si vydělal navíc by bylo jasným bonusem - to mi přijde daleko férovější a motivující více.

Argumenty proti vidím spíš v jiné oblasti, viz můj příspěvek výše - bylo by to těžké balancovat, při růstu lidí závislých na tomto příjmu by bylo těžké čelit tlakům na postupné navyšování atd - tohle jsou pro mne dostatečné důvody proč být proti. Ale jde vesměs o důvody spíše společensko-politické, čistě ekonomicky by to skutečně nemuselo bý zdaleka tak negativní, jak se občas tvrdí.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 6. 2016 15:17
reakce na Tomas Hruby | 6. 6. 2016 13:29

Ano, i dnešní stav je nespravedlivý.
Spravedlivé by bylo, kdyby si lidé mohli dobrovolně platit pojištění proti ztrátě zaměstnání, proti dlouhodobé nemoci či invaliditě, atd.. Mohli by si vybrat pojistný plán i pojišťovnu. Toto je podle mne spravedlnost a právo (protože to je dobrovolné, nejde o nelegitimní násilné donucení).

A je velkou otázkou, zda se této spravedlnosti nepodmíněným příjmem přiblížíme, nebo spíše vzdálíme. Jak se přiblížíme spravedlnosti tím, že vlastně srovnáme penze lidí, kteří odváděli 200Kč měsíčně a 20tis měsíčně?
Jak se přiblížíme spravedlnosti tím, že dáme stejnou podporu tomu, kdo si socpoj vživotě neplatil i tommu, kdo až do ztráty zaměstnání v sedmpapadesátí platitl 20tis/měs?

Navíc dívat se na jakýsi ideální návrh nepodmíněného příjmu je stejně naivní a nebezpečné, jako dívat se na ideální návrh čehokoli státního (včetně např fungování EU). V realitě to tak ale nebude fungovat a to ani přibližně a vzdáleně. A proto takovým ideálem ani nemá cenu argumentovat.

Podobné systémy navrhují sociální inženýři a intelektuálové, kteří nikdy neviděli průměrného (natož většinového/podprůměrného) jedince (už proto, že zřejmě měli modrou knížku). Nechápou, že lidem bez vzdělání, inteligence a kulturních potřeb, bude základní příjem např. 12tis Kč stačit. Nebudou mít žádné touhy po cestování, nákupu knih, návštěvě opery, atd... které by je donutily si nad zákl.příjem přivydělat. Ztratí veškeré pracovní (a tím časem i civilizační, hygienické, atd...) návyky. Pokud po čase přeci jen nějakou zvýšenou potřebu mít budou (např. přejdou na dražší drogy), budou ji prioritně řešit kriminalitou, nebo v lepším případě nátlakem na politiky s cílem zákl.příjem navýšit.

Ale tato diskuse je předně irelevantní. Je irelevantní se ptát příjemců, zda ten příjem chtějí. Relevantí by bylo pouze se ptát plátců, zda to chtějí platit - mohl by je někdo třeba zkusit přesvědčit, že to bude levnější, než současný systém (čemuž ovšem nevěřím). Ale i tato debata je vlastně irelevantní - přeci pokud některý plátce si opravdu přeje někomu něco platit, nikdo mu v tom nebrání ani nyní!
+5
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Kopecký | 6. 6. 2016 17:34
reakce na Jan Altman | 6. 6. 2016 15:17

Pane Altmane,

domnívám se, že spoustu (převažující část) lidí svými idejemi o společnosti založené na principu naprosté dobrovolnosti (smluvní volnosti, jen dobrovolného pojištění) v určitých oblastech, jako je zdravotní péče jedině děsíte - vím, že současný stav, kdy každý platí pojištění % z příjmů a péče by se mu mělo dostávat stejné, se může jevit krajně nespravedlivý těm, kteří platí nejvíce, ale přejít na systém, kdy se budu zabezpečovat proti nemoci pojišťovnou, která na komerčním základě nepojistí, nebo pojistné plnění nevyplatí, atd. atd. by se mi nelíbil o dost víc. (Dobrovolně se pojistit na dlouhodobou nemoc či invaliditu můžu v dnešním systému také, se stejnými riziky neplnění, samozřejmě).
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 6. 6. 2016 18:47
reakce na Jan Kopecký | 6. 6. 2016 17:34

Pane Kopecký, tak zkrátka budeme nuceni několik let počkat na to, až tento systém dojde ekonomicky do takového stavu, kdy mu nezbude, než vyděsit penzisty tím, že jednak není na penze větší než 6500Kč v dnešních cenách, jednak že spoluúčast u doktora výrazně vzroste a také tím, že (opět) nebude na náročné operace a drahé léky pro lidi pro stát již (daňově) neperspektivní.

Kdo je aspoň trochu zodpovědný a prozíravý, měl by s tím počítat a připravit se na to. Za XX let mu vzlykání, že celý život poctivě platil (nechal se okrádat) bude platné, jak mrtvému zimník.

Co se komu líbí a nelíbí je zcela irelevantní a na platnost ekonomických zákonů to nemá žádný vliv. Mně se také ledacos líbí a ledacos nelíbí. Ale jednak to nikomu nevnucuju obuškem a jednak si jsem vědom, že má přání nemají silu změnit ekonomické, fyzikální, ani jiné zákony.

Plus tedy si dovoluji podotknout, že systém zdaleka není nespravedlivý a nevýhodný jen pro hrstku největších plátců. Stejně jako nebyla pravda, že komunismus byl nevýhodný jen pro 1000 největších velkokapitalistů.
Neefektivita a plýtvání státního centrálního plánování se dotýká všech. Platí tedy, že to naopak současné socialistické zdravotnictví, penze, atd... jsou výhodné jen pro velmi úzkou skupinu lidí, zejména těch, kteří si z něj usosávají jako pánové Rath či Dbalý.

Je mi jasné, že o tom nepřesvědčím většinu. Ale zároveň říkám, že ta většina nemá právo menšinu znásilnit a do něčeho ji nutit. Ať si ta socialistická většina provozuje (ovšem mezi sebou a za své) trockismus, maoismus, polpotismus, whatever.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 7. 6. 2016 11:29
reakce na Jan Altman | 6. 6. 2016 18:47

Oni to ti, co jsou dnes vyděšeni z našich varování a receptů na zlepšení, pochopí až když bude situace podobné té ve Venezuele. Do té doby budeme považováni za extrémisty, poté nám budou vytýkat, proč jsme jim to neřekli dřív...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 6. 2016 12:42
reakce na Josef Tětek | 7. 6. 2016 11:29

:-)

Ti mírní budou vytýkat, že jsme nevarovali hlasitěji a že "to přeci nemohli tušit".
Ti horší budou chtít prozíravým lidem vyvlastňovat bitcoiny, stříbrňáky, ...
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!