Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Řecké vědro má ve dně díru

| 24. 8. 2015

Angela Merkelová a Christine Lagardeová vyřeší problém s děravým řeckým vědrem. Neporadí si však s řeckou zadlužeností.

Řecké vědro má ve dně díru

Vědro má ve dně díru, sláma je dlouhá, sekera tupá, brousek suchý… Dialog o děravém vědru z tradicionálu There’s a Hole in My Bucket (v české verzi Lojza a Líza) padl jako ulitý na třetí úvěrový balík pro Řecko.

Na první pohled to byla prekérní zablokovaná situace: Německá kancléřka Angela Merkelová podmiňuje úvěrovou pomoc Německa Řecku tím, že se na ní bude podílet Mezinárodní měnový fond. Instituce však pomoc váže na to, že eurozóna sejme z beder Řeků podstatnou („significant“) část dluhové zátěže. S tím zase nesouhlasí Němci se svými spojenci z finské a nizozemské vlády…

Anketa

Myslíte, že po dalších volbách povede Německo dál Angela?

Měnový fond ze své podmínky neslevil a do záchranného programu se nezapojil. Německá vláda a poté i německý parlament (stejně jako politické reprezentace dalších evropských států) však třetí megaúvěr pro přeúvěrované Řecko schválily. V opačném případě by země byla insolventní (v platební neschopnosti) a Řekové by proti své vůli vykročili ven z Eurolandu.

Helénská republika, která v uplynulých pěti letech získala od zemí eurozóny, eurobanky a měnového fondu půjčky ve výši 233 miliardy eur, tak dostane navrch další úvěr, tentokrát 86 miliard. (Zatím do Řecka dorazila první třináctimiliardová tranše, která téměř celá padne na splátky starých dluhů.)

Lze přitom předpokládat, že do vláčku věřitelů s třetím nákladem úvěrů na podzim připojí svůj vagon také měnový fond, ač evropští věřitelé Řekům dluhy neseškrtají. Naznačila to Merkelová v rozhovoru pro televizi ZDF.

„Paní Christine Lagardeová [generální ředitelka měnového fondu] mně dala jasně najevo, že pokud budou splněny všechny podmínky, doporučí vedení fondu, aby se k záchrannému programu připojil. A nepochybuji, že to, co řekla, se stane v říjnu realitou,“ pravila kancléřka před hlasováním spolkového sněmu o novém úvěrovém programu.

Splátky na svatého Dyndy

Zpráva (update analýzy řeckého dluhu), kterou měnový fond vydal v červenci, označuje finanční situaci Řecka za neudržitelnou. Upozorňuje partnery Řecka z eurozóny, že balkánská země potřebuje ulevit od dluhu „daleko nad rámec toho, o čem byla Evropa dosud ochotna uvažovat“.

Fond navrhuje, aby evropští věřitelé odložili splátky řeckých dluhů o třicet let a prodloužili jejich splatnost. Doporučuje také, aby Evropa výrazně „sestříhala“ řecké dluhy.

Zpráva, kterou prosazovali Američané a která některé evropské věřitele rozdurdila, nicméně ponechává na Evropanech, aby zvolili způsob, jak Řekům od dluhů uleví.

Merkelová připouští dva postupy: prodloužit dobu splatnosti dluhů a snížit úrokové sazby. (Průměrná doba splatnosti řeckých dluhů vůči eurozóně je nyní 32,5 let, úroky nesou věřitelům 1,35 procenta.)

Zejména nižší úroky by Německo neměly tolik bolet. Řecká mizérie přispěla k zájmu o „bezpečné“ německé dluhopisy, srazila jejich výnosy na minima. Tím pomohla snížit úrokovou sazbu, kterou Němci za svůj dluh platí.

Dámský gambit

Je zjevné, že Merkelová a Lagardeová si vše vyříkaly a upekly kompromis. Obě mají pádné důvody, aby si vyšly vstříc.

Francouzská právnička v čele fondu často v rozhovorech tvrdí, že se nemůže dočkat, až vymění betonovou centrálu organizace ve Washingtonu za svůj dům v Normandii a bude pěstovat růže a zeleninu. Vegetariánka, která miluje přírodu – hezky se to čte. Jenže někdejší ministryně financí už v tichosti zahájila volební kampaň na druhý termín v čele fondu.

K tomu, aby ho získala, potřebuje hlasy, a to také od Němců, kteří v měnovém fondu patří mezi nejvlivnější – Německo je jedním z osmi států se stálým zástupcem ve výkonném výboru fondu. Právě jeho členové volí generálního ředitele. Dá se proto předvídat, že Lagardeová v řecké lapálii Merkelové pomůže a kancléřka se jí za to bude revanšovat.

Jak jinak. Šéfka německé vlády má zájem na tom, aby měnový fond byl na palubě s eurozónou – a co nejdřív. Bez něj by si Němci (se šedesáti miliardami eur největší věřitel Řecka) připadali jako kůl v plotě, byť jsou v řeckém močálu namočeni s dalšími státy eurozóny.

Merkelová s Lagardeovou teď sehrají dámský gambit, při kterém se poměry na šachovnici nijak výrazně nezmění a žádné klíčové figury ze hry nezmizí.

Řeckou krizi nevyřeší. Téměř na tři roky ji však odsunou stranou. Mezitím (příští rok) bude Christine Lagardeová podruhé zvolena šéfkou měnového fondu a Angela Merkelová (za dva roky) se po volebním vítězství německých konzervativců stane počtvrté kancléřkou.

Anebo to dopadne jinak a nemastné neslané kompromisy skončí? Zatím tomu nic nenasvědčuje.


Úvodní fotografie Angely Merkelové a Christine Lagardeové (v pozadí) 360b / Shutterstock.com

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (15 komentářů)

investorka | 24. 8. 2015 14:48

http://roklen24.cz/a/wn78A/recko-ovladly-pripravy-na-dalsi-predcasne-volby

No... výsledek předčasných voleb také nevypadá nijak pozitivně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

xXx | 24. 8. 2015 10:36

To se to "zahajuje volební kampaň" a "zachraňuje Řecko", když to není za své, ale za ukradené, zkonfiskované, či natištěné(=padělané).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Rkx | 24. 8. 2015 10:38
reakce na xXx | 24. 8. 2015 10:36

Příspěvek k rozpravě o původu peněz:

http://www.mises.cz/clanky/prispevek-k-rozprave-o-puvodu-penez-1825.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 24. 8. 2015 12:39
reakce na Rkx | 24. 8. 2015 10:38

Je ještě další "teorie", která říká, že peníze vytváří banky :-) O tom ten Váš článek mlčí. A přitom je to ta nejaktuálnější "teorie".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleale | 22. 9. 2015 13:49
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2015 12:39

A jeste je taky teorie, ze penize vytvareji penezokazci v Konepruskych jeskynich - byl jsem tam a videl to.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 24. 8. 2015 15:38
reakce na Richard Fuld | 24. 8. 2015 12:39

Ne, to je praxe. Smutná praxe. Historicky relativně ojedinělá, v dějinách vždy nepříjemně zakončená.
Praxe, kde banky mají kartelové privilegium (jiní ho nemají, rovnoprávnost tedy neexistuje) půjčovat peníze, které nemají, které si "vykouzlily ze vzduchu".

Proč si takto nemohu vykouzlit sám peníze na nový dům (a pak je bez úroku splácet sám sobě)?
Proč si takto moje firma nemůže půjčit na investice do nového zařízení od firmy mého bratra a na oplátku bratrova firma na novou linku od té mé?
Proč si naše firmy navzájem mohou půjčovat jen ty peníze, které mají, ale jiné firmy (banky) mají privilegium půjčovat peníze, které nemají? Kde je nějaká rovnost a spravedlnost?

Ono by nakonec nemuselo vadit, že některé firmy mají takovéto hanebné privilegium, kdyby zde nebyla jediná zákonná měna.
Nechť si Komerční banka či Rajfka klidně půjčují koruny, které nemají, ale nechť všichni ostatní nejsou zákonem (státním represivním aparátem) nuceni akceptovat monopol této měny.
Ať si Rajfka a Komerčka půjčujou peníze vykouzlené ze vzduchu, ale ať mají jiné firmy (a jiní lidé), které toto privilegium nemají, právo tuto měnu opustit - proč se držet měny, ze které mají profit ty jiné firmy a ne ta moje?
Nechť si tedy mezi sebou lidé a firmy smí účtovat, obchodovat, půjčovat v čem chtějí (bitcoin, zlato, uran, dolar, cokoli uznají za vhodné). A nechť tato svobodná soutěž, a ne státní donucení rozhodnou, které měna je lepší, která vyhovuje větší skupině lidí a firem - protože podle mne současná fiat měna vyhovuje pouze privilegovaným bankéřům a státu (největšímu dlužníkovi).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 8. 2015 10:15
reakce na xXx | 24. 8. 2015 15:38

Ale vždyť je to jedno, kdo peníze vytvoří. Peníze vždy někdo vlastní a někdo jiný je současně dluží a banky jsou zde vždy pouze v roli zprostředkovatele služeb, nikoli v roli majitele z ničeho vytvořených peněz. Vaše představy, že by si "své peníze" mohl vytvářet každý, jsou mírně řečeno pošetilé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 25. 8. 2015 11:48
reakce na Richard Fuld | 25. 8. 2015 10:15

A když je smí vytvářet jen někdo, to není pošetilé a nespravedlivé?

Banky byly pouhým zprostředkovatelem tehdy, kdy zprostředkovávali spárování nabídky peněz (úspory domácností) a poptávky po penězích (podnikatelské úvěry).

Od doby, kdy banky vkladatele v podstatně nepotřebují a půjčovat mohou peníze, které vytvoří ze vzduchu, se jejich role silně změnila. Nejsou poskytovatelem služeb, ale především jsou uživateli oligopolistické výhody grantované státem (sám jste to uznal - že někteří půjčovat neexistující peníze smí, někteří ne).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hulo | 2. 9. 2015 17:00
reakce na xXx | 25. 8. 2015 11:48

Dovolím si oponovať - však nie len banky, ale aj ostatné firmy môžu vydať dlhopisy. Čo je dlhopis, ak nie vytvorenie nových peňazí? Firma vytvorí "z ničoho" dlhopis, predá ho za peniaze. Splatnosťou dlhopisu potom tieto vytvorené dlhopisové peniaze zaniknú rovnako ako tie bankové splatením dlhu.
Podobne akcie - čo sa stalo, keď Facebook vstúpil na burzu a vydal vyše miliardy vlastných akcií? Vytvoril peniaze.
A čo je komoditný trh s futures kontraktmi? Vytvorenie peňazí. Predáš za peniaze z ničoho vytvorený papier na ktorom píšeš, že v budúcnosti vytvoríš a dodáš danú komoditu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 22. 10. 2015 10:09
reakce na Hulo | 2. 9. 2015 17:00

Bohužel nemáte pravdu. Vytvářet peníze mohou vždy jen banky a jiné finanční instituce. K tomu ale potřebují někoho, kdo za tyto nově vytvořené peníze něco nabídne. Jinými slovy banky vytváří nové peníze vždy, když si něco kupují. Nemovitost, akcie, dluhopisy, příslib, že půjčené peníze vrátí i s úrokem, práci svého zaměstnance, nebo když vyplácí dividendu svým akcionářům apod.. Banky platí vždy nově vytvořenými penězi za cokoliv, co si kupují. Nicméně k tomu, aby banky mohly vytvořit nové peníze, potřebují vždy někoho dalšího, kdo jim něco prodá, nebo si od nich půjčí peníze. Takže určitě samy banky nemohou vytvořit peníze, které by si připsaly na svůj účet a takto zbohatly.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

xXx | 9. 9. 2015 18:25
reakce na Hulo | 2. 9. 2015 17:00

To přeci není pravda.
Když Franta půjčí Pepovi 1000Kč a sepíšou si o tom na pivní tácek zápis, žádné nové peníze nevzniknou.
Franta totiž půjčuje peníze, které MÁ.
Banka půjčuje ty, které nemá. Při půjčování nové vytvoří.
Nikdo jiný to udělat nemůže, jen ten, kdo má tuto nemravnou výhodu propachtovanou od ČNB.
Proto je to svinstvo.

Kdyby Franta (nebo lichvář) mohl půjčit Pepovi 1000 i když je nemá (a chtít za to úrok) a stejně tak těch neexistujících 1000 půjčít dalším 10ti lidem, to by byl byznys.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 22. 10. 2015 10:00
reakce na xXx | 9. 9. 2015 18:25

Ono je to trošku jinak. Banka nepůjčuje peníze které nemá. Banka totiž v podstatě ani není ve vztahu k půjčeným penězům věřitelem. Banka je spíše registrem, v němž se zaznamenávají skutečností o tom kdo komu dluží. Když banka někomu půjčí peníze, pak nově bankou vytvořené peníze zároveň dlužník dluží ale zároveň je vlastní, takže je v podstatě v tomto okamžiku dluží sám sobě. Pozná se to jednoduše podle toho, ke komu tečou úroky. Dlužník zaplatí bance úrok ze svého dluhu avšak banka témuž dlužníkovi připíše na jeho vkladový účet úrok z peněz, které drží dlužník na svém depozitním účtu. Nebýt úrokové marže, tak dlužník ani nepozná, že dluží peníze.
Situace se mění až v okamžiku, kdy dlužním peníze utratí. V tom případě už dlužník jen platí úroky a příjemcem úroků už je jiný majitel peněz. Bance zůstává opět jen úroková marže, kterou financuje především případná selhání dlužníků. Není to nespravedlivý systém. Vše je v úplném pořádku. To, že si každý nemůže založit banku, je taky v pořádku. Provozovat banku je nákladná a vážná věc.
Jen ještě doplním, že pokud Pepa půjčí Frantovi peníze a Franta je pak nevrátí, dopady na Pepu i na banku jsou v podstatě stejné. Banka i Pepa přijdou o peníze. A je úplně jedno jestli se půjčovaly peníze nově vytvořené, nebo už dříve existující.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 8. 2015 10:32
reakce na xXx | 25. 8. 2015 11:48

Když mohou vytvářet peníze jen banky, pak toto není ani pošetilé ani nespravedlivé. Když se domáháte obecného práva vytvářet peníze, pak je to stejné, jako byste se domáhal toho, aby lékařské služby mohl poskytovat také kdokoliv, bez ohledu na jeho vzdělání.

Současně banky jsou v podstatě zprostředkovateli i dnes, když zprostředkovávají vztahy mezi majitelem (věřitelem) a dlužníkem ve vztahu k jimi nově vytvořeným penězům. Banka když vytvoří peníze a půjčí je někomu, pak tento subjekt je v daném okamžiku současně držitelem (věřitelem) i dlužníkem ve vztahu k předmětným penězům. Dlužník současně půjčené peníze dluží a současně je ale i drží na svém účtu. Teprve až tento subjekt půjčené peníze převede na někoho jiného (utratí je), pak mu zůstává již jen role dlužníka a věřitelem (držitelem) bankou vytvořených peněz je nový subjekt (ten na koho byly peníze převedeny). Věřitel pak platí bance úroky z dluhu a držitel peněz úroky ze svého vkladu naopak od banky inkasuje. Banka pouze o těchto skutečnostech vede účetní evidenci a zprostředkovává úrokové platby a platební styk (převody peněz z jednoho na druhého). A za tyto služby a přijaté riziko, že dlužník selže, si banka ponechává úrokovou marži a strhává poplatky. Je to bankovní systém, který má předpoklady k tomu aby fungoval. Vaše představy o tom, že by jako banka mohl působit každý jednotlivec jsou skutečně pošetilé.
Když zákon říká, že vytvářet peníze mohou jen banky, pak je to totéž jako když říká, že poskytovat zdravotní služby mohou jen náležitě vzdělaní a vybavení lékaři, pilotovat letadla mohou jen k tomu řádně vyškolení a příslušným oprávněním vybavení jedinci. Je to regulace jako každá jiná. Není to nic pošetilého ani nespravedlivého.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mub | 9. 9. 2015 18:26
reakce na Richard Fuld | 26. 8. 2015 10:32

Ale lejno.
Když se místo k doktorovi půjdu léčit k léčiteli, nikomu po tom nic není.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 21. 10. 2015 17:10
reakce na Mub | 9. 9. 2015 18:26

Jasně, že jo. :-) Je to čistě Vaše věc. Není ale Vaše věc, když se bez náležitého vzdělání budete vydávat za dochtora a kurýrovat lidi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Pavel JéglPavel Jégl
Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!