Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Připoutejte se! Řecko jde na přistání

Pavel Jégl
Pavel Jégl
29. 6. 2015
 5 822

Řekové dali Evropě základy demokracie, filozofie, matematiky, báječné báje a kdovíco ještě. Z jejich potomků se však stali bankrotující outsideři. Skončí v Orientu?

Připoutejte se! Řecko jde na přistání

Vyhlídkový let Řeků eurozónou se patrně chýlí ke konci. Schyluje se k nouzovému přistání, které bude pro helénskou zemi a její obyvatele tvrdé.

Eurozóna odmítla plnit volební program marxistické Syrizy. Řecko tak nedostane závěrečnou tranši z úvěrové pomoci a nejspíš nesplatí dluh Mezinárodnímu fondu. Zařadí se do společnosti států neplatičů – Somálska, Súdánu nebo Zimbabwe. 

Jak se mohlo stát, že Řecko, kolébka evropské civilizace a vzdělanosti, takhle propadlo?

Je to historie stará čtyři desítky let. Vše začalo v červnu 1975, kdy Řekové podali přihlášku do Evropských společenství (předchůdce Evropské unie).

Lekce z mytologie

Hledáte odpověď na otázku, proč západoevropské státy Řecko do společenství přijali? Najdete ji ve starých řeckých bájích, třeba těch převyprávěných Eduardem Petiškou.

Evropská komise na kandidátské Řecko vypracovala negativní posudek. Dospěla k názoru, že Řecko nemůže na společném trhu obstát, protože na něj není a ještě dlouho nebude ekonomicky připraveno. Závěr hodnotící zprávy byl jednoznačný: Nepřijímat!

Ke skeptikům, kteří stejně jako komise požadovali, aby zaostalé Řecko před přijetím modernizovalo hospodářství a státní správu, patřil německý kancléř Helmut Schmidt. Upozorňoval na řecký průmysl neschopný vyrábět konkurenceschopné zboží a na přebujelou administrativu, která nedokáže vybírat daně.

Řekové by nejspíš ztvrdli v čekárně na členství, obdobně jako Turci, kteří v ní dřepí už 28 let. Jenže na rozdíl od Turků měli mocného zastánce. Postavil se za ně francouzský prezident Valéry Giscard d’Estaing.

Giscard ve svých pamětech (Moc a život) popisuje, jak vehementně hájil Řeky. Hlásal tezi, že Evropa je povinna revanšovat se helénské zemi za dědictví, které antické Řecko zanechalo kontinentu a upevnit v ní demokracii po občanské válce a vládě důstojníků. „Nemůžeme přece matku všech demokracií vylučovat z Evropy!“ hřímal na jednom ze zasedání, na němž se projednával řecký vstup do společenství.

Giscard připomínal tehdejší devítce států řecké učence i řeckou mytologii tak dlouho, dokud Řeky do společenství v roce 1981 neprotlačil. Tak bylo zaděláno na novou řeckou tragédii.

Rajská eurozóna

Dvacet let nato země zpečetila své členství v Unii vstupem do eurozóny. Řekové chtěli v roce 1999 patřit k jejím zakládajícím členům. Neplnili však vstupní kritéria (a argument, že jako první v Evropě používali mince, nejspíš nezabral). Potomci starých Řeků tedy zfalšovali rozpočtová a makroekonomická data. Snížili zadlužení státu a stáhli schodek veřejných financí pod povolený tříprocentní strop – na 1,8 procenta.

Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) vyslovil podezření, že řecká data nejsou pravdivá. Překontroloval je a řecké výkazy přepočítal. Zjistil, že skutečný deficit je 3,4 procenta.

Mezitím (v roce 2001) však Řekové mezi státy sdílející euro pronikli. Šéfové států a vlád na nic nečekali a dveře do eurozóny jim otevřeli. Neodradilo je od toho ani varování Eurostatu před vysokým deficitem obchodní bilance Řecka a jeho závislostí na unijních dotacích, které se na řeckém HDP podílely téměř pěti procenty.

Dál to je známý příběh: Řecko přejedené evropskými dotacemi se v eurolandu začalo cpát levnými úvěry – za fešácký německý úrok. Banky (zejména německé) mu půjčovaly, co hrdlo ráčilo. Jak jinak, když za eurem stojí mocné Německo.

„Euro byl pro nás ráj,“ zavzpomínal v časopisu Spiegel bývalý ministr financí Janos Papantoniu na časy, kdy se na jihu Balkánu a blízkých ostrovech hodovalo a tančilo.

Nakonec Řecko v roce 2009 prasklo. Dál to je známý příběh řecké mizérie a záchranných úvěrů, které nezachránily Řecko, jen jeho věřitele – zejména velké německé banky.

Marxisté a thatcheristé

Syriza letos v lednu po volebním triumfu vyhlásila, že podmínky věřitelů plnit nebude. Jak jinak. Úsporný program byl tvrdý. Thatcheristé by s ním nejspíš dokázali žít, nikoli však marxisté.

Pokud by Řecko byl běžný dlužník, banka by nejspíš další úvěr vypověděla. V jeho případě věřitelé začali jednat o kompromisu. Rozhovory však ztroskotaly a Řecko nabralo směr k defaultu.

Předseda newyorského Institutu pro nové ekonomické myšlení Anatole Kaletsky za tím vidí přemíru sebevědomí představitelů řecké vlády. Na portálu Project Syndicate napsal: „Tsipras věří, že Evropa potřebuje Řecko stejně zoufale, jak Řecko Evropu. Nepochopil ale situaci, neodhadl svou vyjednávací sílu.“

Strategii Syrizy je však možné vysvětlit jinak: Tsiprasova vláda chce Řecko přivést k bankrotu, protože v něm může zemi zbavit aspoň části dluhů. Cíl restrukturalizovat (v podstatě odpustit) dluh vyhlásila před prvními rozhovory s partnery v eurozóně. Jejich neoblomnost ji však přiměla změnit taktiku a jednat o měkčích podmínkách úvěru.

Tak či onak, nad Řeckem dnes kdekdo láme hůl – mimo jiných politik, který Řeky do unie „propašoval“ – Giscard d’Estaing. „Řecko je v podstatě orientální zemí,“ řekl před třemi lety v rozhovoru pro Der Spiegel a přiznal omyl: „Helmut Schmidt byl [na přelomu 70. a 80. let] moudřejší než já. Správně mě varoval.“ Nedávno „velký Evropan“ Giscard, zastánce jednotné měny a autor evropské ústavy, kterou jeho drazí Francouzi v referendu zamítli, dokonce Řeky vyzval, aby se eura vzdali.

Tsipras & spol. však vzkazují: Eurozónu neopouštíme, klidně v ní zbankrotujeme a pojedeme dál. Jenže všeho do času. Euro bude pro Řeky dál příliš tvrdé a levné úroky už nedostanou.

Poté, co s jejich vládou ztratili trpělivosti evropští politici, je otázkou času, kdy evropští bankéři ve Frankfurtu uzavřou penězovod, kterým z Evropské centrální banky do Řecka posílají eura. Řekové s eurobankovkami nevystačí a budou si muset tisknout vlastní papírky – řeckou měnu. Pokud Řekové v chystaném referendu pokračování úsporných opatření odmítnou – a takový výsledek se dá očekávat – bude tento vývoj nezvratný. Další dějství řeckého dramatu v modrých kulisách s tuctem hvězd a dvakrát škrtnutým písmenem epsilon bude každopádně napínavé. 

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (52)

Vstoupit do diskuze
Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo